Skip to content

Skip to table of contents

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aíita 24:16 kahinii: “Ɔ̄cɛ okpaakpa mɛ́mla ɔ̄cɛ olɔhi lɔfú gwōnū ce ɔhɔ́ɔ́há igbo ahāapa glá, ó kē í cānjɛ igbo ahāāhilapa ā.” Ɛnyā yɔ i kɛla lɛyikwu ɔcɛ nōo gē biya íne ŋma eko teeko, amáŋ Ɔwɔico gē je ya ɔ ɛhi a nɛɛ?

Ku ɛla ɔkwɛyi a ba, ó wɛ ɔdā nōo wɛ ɛyi ɔgba nyā a ya abɔɔ a ŋ. Ɔgba nyā yɔ i kɛla lɛyikwu ɔcɛ nōo gē má unwalu ɛyɛɛyɛyi, amáŋ gē lɔtu unwalu a.

Alɔ leyi má ɔgba nōo yɔ gbɔbu mla igbihi ku Aíita 24:16 a: “Ā híī lɛbɛ̄ɛka ācobɔ̄bíipú nēe gē bayi gbēyī ɔ̄cɛ olɔhi mɛ́mla ɔ̄cɛ okpaakpa kéē wi ɔ̄ uwi, ámāŋ kéē nyɔ̄ í wu ɔlɛ́ nū klá ɛcɛ ā ŋ́. Ɔ̄cɛ okpaakpa mɛ́mla ɔ̄cɛ olɔhi lɔfú gwōnū ce ɔhɔ́ɔ́há igbo ahāapa glá, ó kē í cānjɛ igbo ahāāhilapa ā. Amáŋ unwalu kú igbeékpónú jɛ̄, nōo géē je ɔ̄cobɔ̄bíípú ā yíífi. Eko dúú nɛ̄ olɛlā kú uwɔ lɛ ikpó gbo ajɛ, má gwōnū. Ā gwéeyē ɛ́ɛ́ nɛ̄ ɔtū gē he uwɔ ŋ́.”—Aíit. 24:15-17.

Ācɛ ōhī gbɛla ku ɔgba igwo ɛhili a yɔ i kɛla lɛyikwu ɔcɛ nōo gē biya íne, amáŋ kwu piyabɔ klla gáā lɛ ɛnɛɛnɛ ɛma lɛ mla Ɔwɔico kpɔ. Ocabɔ mafu, aotrɛyi ku icɔɔci ɛpa ŋma England ta ɔkpá ku acɛ ō tɔɔna, ŋma eko igble mla ō babanya lɛ ɔgba nyā teyi peee ɔwɛ ɔɔma. Aotrɛyi ku icɔɔci a klla ka tu ɔ kpɔ, ka ɔwɛ néē leyi má ɛlā a wɛ ka “ɔcɛ okpaakpa lɔfu biya . . . íne, amáŋ ihɔtu nɛ ó lɛ lɛ Ɔwɔico i hɛ ɔ abɔ ŋ, ó klla géē yɔ i ya opiyabɔ ŋma eko teeko.” Ɔwɛ néē kɛlā nyā a, lɔfu he ɔcɛ nōo yɔ i ya ɔdā nōó lɔhi ŋ ma ɔtu nɛhi. Ó lɔfu gbɛla, ka ɔdaŋ ka anuɔ gē biya íne ce ɔhɔɔha, Ɔwɔico gē bēē je ya ɔ ɛhi.

Amáŋ, ó wɛ ɔdā nōo wɛ ɛyi ku ɔgba igwo ɛhili a ya abɔɔ a ŋ.

É lɔfu bi ɛlā ku Uhibru néē cɔwɔ ka “gwonu” amāŋ “ogwonu” ipu ɔgba igwo ɛhili mla igwo ahaapa yuklɔ ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi. Ocabɔ mafu, ɛna éyi nōo gwonu ɔwɛ, ɔcɛ éyi nōo gwonu ŋma ɛyi inu, amāŋ igwu nōo gwonu ta ajɛ. (Obla. 22:4, 8; Émɔ̄s. 9:9) Amáŋ ɛyi ɛlā a klla lɔfu wɛ ɛyɛɛyi: ‘Eko nɛ̄ ucē kú ɔ̄cɛ dúúmā le he Ɔwɔicō ɔtu, ó ī gbō ɔ̄cɛ ɔ́ɔmā, ga ɛga dúú nɛ̄ ó cíkā ō nyɔ̄ ā. Ó kōo gā gwonu naana, ó gáā je yiifi piyoo ŋ, ohígbū ka Óndú ā lɛ abɔ̄ bī ɔ.’— Aíjē 37:23, 24; Aíit. 11:5; 13:17; 17:20.

Amáŋ, má ɛlā nɛ ɔcɛ o jé ɔkpá nɛɛnɛhi éyi nɛ iye nu le ku Edward H. Plumptre le teyi peee a. Ó kahinii: “É bi ɛlā ku Uhibru nōo wɛ [“gwonu”] a, yuklɔ kóō ogwonu gā íne ō biya jeeje ɛ ŋ.” Ohigbu ɛnyā, ɔcɛ ō jé ɔkpá éyi lɛ ɔgba igwo ɛhili nyā teyi peee ɔwɛ nyā kahinii: “Ó géē wɛ anca ō ya uce mla ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ɔwɛ obɔbi, ohigbu kē géē yɔ i ya lɔhi eko doodu, amáŋ ó gáā lɛ a mla ācɛ obɔbiipu ŋ!”

Ó lɛ a, ɛjɛɛji aɛlā nyā yɔ i mafu ku ɔkpá ku Aíita 24:16, i yɔ i kɛla lɛyikwu íne ō biya ŋ, amáŋ ó yɔ i kɛla lɛyikwu unwalu, amāŋ āhɔ̄ olɔnɔ nɛ ɔcɛ lɔfu má ce ɔhɔɔha a. Ipu ɛcɛ icɛ nōo bɔbi nɛhi a, ɔcɛ okpaakpa lɔfu lɛ unwalu ku ōcē amāŋ ɛdɔ unwalu ɔhá. Ó kóō lɔfu má oyaŋmo ŋma ɛgiyi igɔmɛnti ohigbu ɔtu okpoce ku nu. Amáŋ ó lɔtuce ka Ɔwɔico wɛ otabɔ ku nu, klla géē ta ɔ abɔ kóō lɔtu mla ō ya lɔhi. Da iyi uwɔ ɔka nyā, ‘Ń gē má igbalɛwa ku odee gē lɔhi lɛ ācɛ nōo gē gba Ɔwɔico ɛ̄gbā a ŋ?’ Ɔdiya? Alɔ jé kpɔcii ka “Óndú géē tá ācɛ nɛ̄ ɔtū kú uwā le gbenyi ā abɔ̄, ó klla géē je ācɛ nēe má gwōnū ɛɛ́ mā ŋmá ajɛ.”—Aíjē 41:1-3; 145:14-19.

Ohigbu ɛnyā, “Ɔ̄cɛ okpaakpa” i gē gweeye ohigbu ka ācɛ ɔhá yɔ i lɛ unwalu ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, ó gē lɛ ɔtu ō tu kwu ohigbu ka ó “jé ka, ó géē lɔhi lɛ ācɛ nēe i yúufi Ɔwɔicō mɛ́mla ācɛ nēe gē lɛ ojīlīmā ce Ɔwɔicō ā.”—Ɔ̄cok. 8:11-13; Ujób. 31:3-6; Aíjē 27:5, 6.