Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 5

“Kristo yí nyi eta nɔ ŋsu ɖeshaɖe”

“Kristo yí nyi eta nɔ ŋsu ɖeshaɖe”

“Kristo yí nyi eta nɔ ŋsu ɖeshaɖe.”—1 KOR. 11:3.

EHAJIJI 12 Mawu Gã Yehowa

SUSU VEVI LƆ *

1. Taŋfuin nyiwo nu ŋsu ɖe akpɔ do keŋ asɔ wa nu do ashiɛ koɖo eviɛwo nuɔ?

DOŊ nɔ eɔ ɖe, nyɔgbe “etanyinyi” gɔnmɛ ɖe? Ŋsu ɖewo kpɔnɔ do wowo kɔnuwo alo xomu ci mɛ woso nu yí sɔ wanɔ nu do wowo shiwo koɖo wowo viwo nu. Do jeshi nyɔ ci nɔvinyɔnu Yanita ci yí le Europe nu. Émɔ: “Fini ŋleɔ, amɛwo xɔɛni se veviɖe mɔ nyɔnuwo denyi ŋɖe o, dɔwavi woɖo anyi nɔ ŋsuwo.” Nɔviŋsu Luke ci yí le États-Unis nu mɔ: “Vida ɖewo kplanɔ wowo vi ŋsuviwo mɔ, woŋgbeɖonɔ to nyɔnuwo o, ɖo wowo nyɔwo dele veviɖe o.” Vɔ nɔnɔmɛ cɛwo desɔ koɖo lé Yehowa ji mɔ ŋsuwo le zan wowo tanyinyi lɔ do o. (Sɔ sɔ koɖo Maki 7:13.) Ecɛyɛ ɖe, lé ŋsu akpla lé awɛ anyi xomutatɔ nywi doɔ?

2. Nyi xomutatɔ ɖo anyaɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

2 Gbɔxwe ŋsu ɖe anyi xomutatɔ nywiɔ, enu ŋkɔtɔ yí nyi mɔ, éɖo anya enu ci Yehowa ji mɔ le wa. Éɖo agbenya enu ci yí taɖo Yehowa ɖo etanyinyi toto ɖɛ, vevitɔ lé atɛnŋ asran kpɔwɛ ci Yehowa koɖo Yesu ɖo ɖɛ do. Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ ŋsuwo anya enu cɛwoɔ? Ðo Yehowa na acɛ ɖewo xomutatɔwo yí ji so wo shi mɔ wo le zan wo nywiɖe.—Luiki 12:48b.

NYI YÍ ETANYINYI NYIƆ?

3. Nyi èkpla so tanyinyi nu le nyɔ ci wonu do 1 Korɛntitɔwo 11:3 mɛɔ?

3 Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 11:3. Kpukpui cɛ dre lé Yehowa ɖo yi xomu lɔ do le jeŋkwimɛ koɖo nyigban ji. Enuvevi amɛve yí le etanyinyi mɛ: acɛ xɔxɔ koɖo kɔnŋtanana. Yehowa yí nyi “eta,” alo acɛkpatɔ gangantɔ, eyi mawudɔlawo koɖo agbetɔwo pleŋ ciwo yí nyi eviɛwo ana kɔnŋta. (Rɔm. 14:10; Efe. 3:14, 15) Yehowa na acɛ Yesu do hamɛ lɔ ji, vɔ Yesu ana kɔnŋta yi so lé ewa nu do mì nu do. (1 Kor. 15:27) Yehowa gbena acɛ ŋsu do ashiɛ koɖo eviɛwo ji, vɔ ŋsu ana kɔnŋta Yehowa koɖo Yesu so lé ewanɔ nu do yi xomu nu do.—1 Piɛ 3:7.

4. Acɛ ci yí le Yehowa koɖo Yesu shiɔ?

4 Ci Yehowa nyi Ta nɔ yi xomu lɔ pleŋ ɔ, éɖo acɛ ado sewo so lé eviɛwo ɖo anɔ agbe do nu yí atɛnŋ ana woawa do ese lɔwo ji. (Ezai 33:22) Ci Yesu nyi ta nɔ Kristo hamɛ lɔɔ, yɛ can ɖo acɛ yí ado sewo yí ana woawa do wo ji.—Gal. 6:2; Kol. 1:18-20.

5. Acɛ ci yí le ŋsu ci yí nyi ta le Kristotɔwo xomu mɛ shiɔ, yí sɛnxu ciwo eɖoɔ?

5 Sɔ koɖo kpɔwɛ ci Yehowa koɖo Yesu ɖoɔ, ŋsu ci yí nyi ta le Kristotɔwo xomu mɛ ɖo acɛ asɔ gbetawo nɔ yi xomu. (Rɔm. 7:2; Efe. 6:4) Ele ahan gan, sɛnxu li nɔ acɛ ci eɖo. Le kpɔwɛ mɛ, éɖo acu ese ciwo yí edonɔ do gɔnmɛɖose ciwo yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ ji. (Elo. 3:5, 6) Nɛnɛkeɔ, xomutatɔ ɖe deɖo acɛ yí ado se nɔ mɛ ciwo yí dele yi xomu mɛ o. (Rɔm. 14:4) Gbesɔ kpe niɔ, nɔ eviɛ ŋsuwo koɖo eviɛ nyɔnuwo shin yí wodegbele gbɔ le axomɛɔ, woakpɔtɔ abuini, vɔ degbenyi ta nɔ wo o.—Mt. 19:5.

NYI YÍ TAÐO YEHOWA ÐO TANYINYI TOTO LƆƆ?

6. Nyi yí taɖo Yehowa ɖo tanyinyi toto ɖɛɔ?

6 Yehowa ɖo tanyinyi toto lɔ, ɖo élɔn yi xomu lɔ. Enunana enyi so gbɔ. Etanyinyi toto lɔ na Yehowa xomu lɔ tɛnŋ wanɔ dɔ le fafamɛ, le toto nu. (1 Kor. 14:33, 40) Nɔ wodenya mɛ ciwo yí nyi ta le Yehowa xomu lɔ mɛ saɔ, xomu lɔ ama yí jijɔ danɔ mɛ o. Le kpɔwɛ mɛ, mɛɖe danya mɛ ci yí ɖo asɔnɔ gbeta kpɛtɛkpɛtɛwo koɖo mɛ ci yí ɖo anɔnɔ ŋkɔ, le wawa do gbeta lɔwo ji mɛ o.

7. Sɔ koɖo Efezitɔwo 5:25, 28 ɖe, Yehowa ji mɔ ŋsuwo le kpa acɛ do wowo shiwo jia?

7 Ci etanyinyi ci Mawu ɖo nyi enunywi sugbɔ ahan ɖe, nyi yí taɖo nyɔnu sugbɔ senɔ le wowoɖekiwo mɛ gbɛ mɔ, yewo suwo trekɔ fun nɔ yewo yí kpanɔ acɛ do yewo jiɔ? Enyi ahan, ɖo ŋsu sugbɔ tashi Yehowa se ciwo edo so xomu nu keŋ vazɔnnɔ do fini wole kɔnuwo ji. Wotɛnŋ sɛn tamɛ do wowo shiwo keŋ asɔ ji wowoɖekɛ tɔ. Le kpɔwɛ mɛ, ŋsu ɖe tɛnŋ kpanɔ acɛ do ashiɛ ji koɖo susu mɔ yeɖekɛ yí woabu alo asɔ dasɛ nɔ amɛwo mɔ yenyi “ŋsu agbo.” Étɛnŋ nu le yiɖeki mɛ mɔ yedatɛnŋ aӡin ye shiye ji nɔ alɔn ye o, vɔ yeatɛnŋ ana avɔnnɔ nɔ ye. Yí étɛnŋ zannɔ vɔnvɔn lɔ asɔ kpanɔ acɛ do ji. * Susu koɖo nuwana cɛ denyɔ o; wona bubu denɔ nɔ nyɔnuwo nu o, yí wogbetrɔkpe enu ci Yehowa jijiɛ.—Hlɛn Efezitɔwo 5:25, 28.

LÉ ŊSU ATƐNŊ AKPLA LÉ AWƐ ANYI XOMUTATƆ NYWI DOƆ?

8. Lé ŋsu ɖe atɛnŋ akpla lé awɛ anyi xomutatɔ nywi doɔ?

8 Ŋsu atɛnŋ akpla lé awɛ anyi xomutatɔ nywi nɔ ésran lé Yehowa koɖo Yesu zan wowo tanyinyi lɔ do. Mìakpɔ nɔnɔmɛ nywi amɛve ɖewo ci Yehowa koɖo Yesu dasɛ keŋ ado jeshi lé xomutatɔ ɖe atɛnŋ adasɛ nɔnɔmɛ nywi lɔwo nɔ éwakɔ nu do ashiɛ koɖo eviɛwo nu.

9. Lé Yehowa dasɛ mɔ yesɔ yeɖeki hwe doɔ?

9 Amɛɖekisɔsɔhwe. Yehowa yí nyi Mɛ ci yí nya ŋɖɛ wu mɛɖekpokpui; gan, éɖonɔ to yi sɛntɔwo susuwo. (Gɔnm. 18:23, 24, 32) Éɖe mɔ nɔ mɛ ciwo ji eɖo acɛ do mɔ wo le nu wowo susuwo. (1 Efy. 22:19-22) Yehowa nyi amɛ maɖoafɛn, vɔ dekpɔnɔ mɔ mɔ mìwo le nyi amɛ maɖoafɛn o. Vɔ ékpenɔdo agbetɔ nuvɔnmɛ ciwo yí sinni nu yí enuwo nyɔnɔ nɔ wo. (Eha. 113:6, 7) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Bibla nu hɛnnɛ mɔ, Yehowa nyi “kpedonutɔ.” (Eha. 27:9, NWT; Ebre. 13:6) Efyɔ Davidi do jeshi mɔ amɛɖekisɔsɔhwe Yehowa tɔ ɖekɛ yí na yetɛnŋ wa dɔ gangan ciwo yí yewa.—2 Sam. 22:36.

10. Lé Yesu dasɛ mɔ yesɔ yeɖeki hwe doɔ?

10 Mìakpɔ Yesu kpɔwɛ. Ci enyi Axwetɔ nɔ yi nukplaviwo can ɔ, éklɔ afɔ nɔ wo. Susu ɖeka ci yí taɖo Yehowa na woŋwlɛ exolɔlɔ cɛ do Bibla mɛɔ? Kankandoji li mɔ, woasɔ na kpɔwɛ mɛshiamɛ, xomutatɔwo can le mɛ. Yesu ŋtɔ nu mɔ: “Ŋ sɔ kpɔwɛ lɔ sɔ na mí, nɔ míwo can mí a wa shigbe le Ŋ wɛ nɔ mí ɛnɛ.” (Ӡan 13:12-17) Ci Yesu ɖo acɛ gangan can ɔ, deji mɔ wo le sumɔ ye o. Vɔ, ésumɔ mɛbuwo.—Mt. 20:28.

Xomutatɔ ɖe atɛnŋ adasɛ amɛɖekisɔsɔhwe koɖo lɔnlɔn nɔ éwanɔ axomɛdɔwo yí kpɔnɔ yi xomu lɔ gbɔngbɔnmɛ ӡanwo gbɔ (Kpɔ mamamɛ 11, 13)

11. Nyi xomutatɔ ɖe atɛnŋ akpla so amɛɖekisɔsɔhwe nu le kpɔwɛ ci Yehowa koɖo Yesu ɖo mɛɔ?

11 Nukplamu ciwo yí le mɛ nɔ mì. Xomutatɔ ɖe atɛnŋ adasɛ mɔ yesɔ yeɖeki hwe le emɔ sugbɔ ji. Le kpɔwɛ mɛ, dakpɔnɔ mɔ mɔ ye shiye koɖo ye viyewo le nyi amɛ maɖoafɛnwo o. Áɖonɔ to xomu lɔ mɛ tɔwo susuwo nɔ wodelɔn do nyɔ ci enukɔ ji can. Marley, ci yí le États-Unis nu mɔ: “Nyɛ koɖo asunyɛ susuwo tonɔ akpo hweɖewonu. Vɔ ŋnya mɔ ŋle veviɖe ni yí edonɔ bubu ŋnu, ɖo éjinɔ mɔ nyɛŋle nu anyi susu. Yí gbɔxwe asɔ gbeta ɖeɔ, ébunɔ tamɛ kpɔ so anyi nyɔ lɔ nu nywiɖe.” Gbesɔ kpe niɔ, ŋsu ci yí sɔnɔ yiɖeki hwe lɔn yí wanɔ axomɛdɔwo nɔ fini wole tɔwo buini mɔ, nyɔnuwo dɔ enyi can. Vɔ ecɛ atɛnŋ agbɔnnu. Nyi yí taɖoɔ? Nɔvinyɔnu ɖeka ci yí tɔ mɔ Rachel nu mɔ: “Le fini ŋsoɔ, nɔ ŋsu ɖe kpekɔdo ashiɛ nu yí klɔnɔ agbanwo alo kplɔnɔ axomɛɔ, yi xwexatɔwo koɖo yi xomumɛtɔwo amɔ yɛnyi ‘nyɔnuwo gbɔvi.’ Wobuini mɔ ashiɛ akpɔ tamɛ ni.” Nɔ susu cɛ yí le amɛwo shi le fini èleɔ, ɖo ŋwi mɔ ci afɔklɔklɔ nɔ amɛ nyi hwashiwo dɔ can ɔ, Yesu klɔ afɔ nɔ yi nukplaviwo. Denyi nunu mɔ yenyi ŋsu agbo alo amɛ vevi yí ale susumɛ nɔ xomutatɔ nywi o, vɔ lé awɛ ado jijɔ nɔ ashiɛ koɖo eviɛwo yí ale susumɛ ni. Gbesɔ kpe nɔ amɛɖekisɔsɔhwe ɖe, nɔnɔmɛ nywi bu ciwo yí ɖo anɔ xomutatɔ nywi shiɔ?

12. Nyi lɔnlɔn cucu Yehowa koɖo Yesu yí wowaɔ?

12 Lɔnlɔn. Lɔnlɔn yí cucunɔ Yehowa le ŋɖekpokpui ci ewanɔ mɛ. (1 Ӡan 4:7, 8) Esɔ lɔnlɔn lenɔ bu nɔ mì le gbɔngbɔnmɛ to yi Nyɔ Bibla koɖo yi habɔbɔ lɔ ji. Éna mìkannɔdo ji mɔ yelɔn mì yí mìsenɔ le mìwoɖekiwo mɛ mɔ, mìle vofamɛ. Vɔ mìwo ŋcilanmɛ ӡanwo ɖe? Yehowa “[kpɔnɔ] mì ji nywiɖe. É na enuwo pleŋ mì, yí á sɔ do jijɔ nɔ mì.” (1 Tim. 6:17) Nɔ mìwa afɛn ɔ, égbenɔ nyɔ nɔ mì, vɔ deminɔ mì lɔnlɔn o. Lɔnlɔn yí cucu Yehowa yí ecu tafɛn nɔ mì. Yesu can lɔn mì sugbɔ keke sɔ yi gbe na do ta nɔ mì. (Ӡan 3:16; 15:13) Ŋɖekɛ datɛnŋ axe mɔ nɔ Yehowa koɖo Yesu yí woalɔn mɛ ciwo yí le gbeji nɔ wo aglo o.—Ӡan 13:1; Rɔm. 8:35, 38, 39.

13. Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ xomutatɔ ɖe alɔn yi xomuɔ? (Gbekpɔ dakavi ci yí nyi “ Lé nyɔnu yoyu su awɛ yí ashiɛ abuiniɔ?”)

13 Nukplamu ciwo yí le mɛ nɔ mì. Lɔnlɔn yí ɖo acucunɔ xomutatɔ le ŋɖekpokpui ci ewanɔ mɛ. Nyi yí taɖo ele veviɖe ahan ɔ? Apotru Ӡan ɖo ŋci mɔ: “Amɛ ci yí de lɔn nɔviɛ [alo yi xomu] ci yí e kpɔnɔ ɔ, dá tɛnŋ lɔn Mawu ci yí dé kpɔnɔ kpɔ o.” (1 Ӡan 4:11, 20) Vevitɔɔ, ŋsu ci yí lɔn yi xomu yí ji mɔ yeasran Yehowa koɖo Yesu, ɖo akpɔnɔ yi xomu lɔ gbɔngbɔnmɛ ӡanwo gbɔ, ána woakpɔnɔ jijɔ yí agbekpɔnɔ wowo ŋcilanmɛ ӡanwo gbɔ. (1 Tim. 5:8) Ánanɔ kpla eviɛwo yí agbedɔnnɔ to nɔ wo. Ágbekpɔtɔ akplanɔ lé asɔ gbeta ciwo yí ado bubu Yehowa nu yí yi xomu lɔ akpɔnɔ nyɔna so mɛ. Mína mìaxo nuxu so enu cɛwo nu ɖeka ɖeka keŋ akpɔ lé xomutatɔ ɖe atɛnŋ asran Yehowa koɖo Yesu do.

ENU CI XOMUTATƆ ÐO AWA

14. Lé xomutatɔ ɖe atɛnŋ akpɔ yi xomu gbɔngbɔnmɛ ӡanwo gbɔ doɔ?

14 Ákpɔnɔ yi xomu lɔ gbɔngbɔnmɛ ӡanwo gbɔ. Yesu sran Dalɔ, ɖo ékpenɔdo yi dokplɔtɔwo nu yí wokpɔtɔ ɖonɔ xɔse sɛnŋ. (Mt. 5:3, 6; Maki 6:34) Nɛnɛkeɔ, enu ŋkɔtɔ ci yí ale veviɖe nɔ xomutatɔ yí nyi kpekpedo yi xomu nu nɔ asɛnŋ le gbɔngbɔnmɛ. (2 Ese. 6:6-9) Éwɛni ahan nɔ étekpɔ yí yi xomu lɔ hlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ yí kplɛni, yinɔ bɔbɔwo, dranɔ ŋɛnywi lɔ yí nyi Yehowa xlɔwo yí kpɔtɔ donɔ ŋsɛn exlɔnyinyi lɔ.

15. Lé xomutatɔ ɖe atɛnŋ ana yi xomu lɔ akpɔnɔ jijɔ doɔ?

15 Ána xomu lɔ akpɔnɔ jijɔ. Yehowa nu nɔ Yesu le amɛwo ŋmɛ mɔ yeluin. (Mt. 3:17) Yesu can dasɛ zenɛniɖe mɔ yelɔn ye dokplɔtɔwo to enu ci ewanɔ koɖo nyɔ ci enunɔ mɛ. Yi dokplɔtɔwo can nu ni mɔ yewoluin. (Ӡan 15:9, 12, 13; 21:16) Xomutatɔ ɖe atɛnŋ adasɛ nɔ ashiɛ koɖo viɛwo mɔ yelɔn wo to enu ci ewanɔ mɛ, le kpɔwɛ mɛ, ákplanɔ Bibla koɖo wo. Éɖo agbenunɔ nɔ wo mɔ yelɔn wo yí wole veviɖe nɔ ye yí nɔ nɔnɔmɛ lɔ ɖe mɔɔ, ákannɔ fu wo le amɛwo mɛ.—Elo. 31:28, 29.

Nɔ xomutatɔ ɖe ji mɔ ye nu le kpe nɔ Yehowaɔ, éɖo akpɔnɔ yi xomu lɔ ŋcilanmɛ ӡanwo gbɔ (Kpɔ mamamɛ 16)

16. Nubu ci xomutatɔ ɖe awaɔ, yí lé awɛ awanɔ nu le dredrenuɔ?

16 Ákpɔnɔ xomu lɔ ŋcilanmɛ ӡanwo gbɔ. Ci Izraɛliviwo sɛn to yí Yehowa dɔnkɔ to nɔ wo can ɔ, énanɔ enu ciwo yí ӡan wo. (2 Ese. 2:7; 29:5) Égbekpɔnɔ mìwo ŋcilanmɛ ӡanwo gbɔ le egbɛmɛ. (Mt. 6:31-33; 7:11) Ahanke Yesu na ŋɖuɖu mɛ ciwo yí kplɔɛdo nɛ. (Mt. 14:17-20) Égbeda dɔ̀ nɔ sugbɔtɔ ci yí lé dɔ̀. (Mt. 4:24) Nɔ xomutatɔ ɖe ji mɔ ye nu akpe nɔ Yehowaɔ, éɖo akpɔnɔ yi xomu lɔ ŋcilanmɛ ӡanwo gbɔ. Ele ahan gan, éɖo awanɔ nu le dredrenu. Deɖo azannɔ gamɛ sugbɔ do edɔwawa nu keke akpɔ yi xomu gbɔngbɔnmɛ ӡanwo gbɔ yí ana woakpɔnɔ jijɔ aglo o.

17. Lé Yehowa koɖo Yesu nanɔ kpla mì yí dɔnnɔ to nɔ mì doɔ?

17 Ánanɔ kpla yi xomu lɔ. Yehowa nanɔ kpla mì yí dɔnnɔ to nɔ mì, ɖo éji mɔ yeakpedo mì nu. (Ebre. 12:7-9) Shigbe Dalɔ nɛɔ, Yesu na kpla mɛ ciwo ji eɖo acɛ do le lɔnlɔn mɛ. (Ӡan 15:14, 15) Énanɔ nukplamu sɛnŋwo, gan éfanɔ xomɛ. (Mt. 20:24-28) Émɔnɔŋje mɛ mɔ nuvɔnmɛ yí mìnyi, eyi taɖo mìwanɔ afɛnwo.—Mt. 26:41.

18. Nyi xomutatɔ nywi ɖonɔ ŋwiɔ?

18 Xomutatɔ ci yí sran Yehowa koɖo Yesu ɖonɔ ŋwi mɔ ye shiye koɖo ye viyewo nyi nuvɔnmɛwo. Dewanɔ “dɔmɛzi do” ashiɛ koɖo eviɛwo o. (Kol. 3:19, NWT) Vɔ, éwanɔ do gɔnmɛɖose ci yí le Galatitɔwo 6:1 mɛ ji yí tekpɔ gbenɔ nyɔ nɔ wo “le xomɛ fafa mɔji” yí ɖonɔ ŋwi mɔ yeŋtɔ nyi nuvɔnmɛ. Shigbe Yesu nɛɔ, ényanɔ mɔ emɔ nywitɔ ci ji yeato akpla nu wo yí nyi kpɔwɛ nywi ɖoɖo nɔ wo.—1 Piɛ 2:21.

19-20. Nɔ xomutatɔ ɖe sɔkɔ gbeta ɖe, lé awɛ asran Yehowa koɖo Yesuɔ?

19 Ŋgbesɔnɔ gbeta ciwo yí ado eoɖekɛ ji o. Yehowa sɔnɔ gbeta ciwo mɛ nyɔna le nɔ mɛbuwo. Le kpɔwɛ mɛ, denyi yiŋtɔ nyɔnyɔ jikɔ ele yí sɔ gbeta keŋ wa agbe lɔ o, vɔ ji ejikɔ mɔ mìwo le se vivi nɔ agbe lɔ. Mɛɖe deӡin ji mɔ yɛ le sɔ Eviɛ na do mìwo nuvɔnwo ta o. Gan, élɔn faa yí sɔ gbeta keŋ wa vɔnsa cɛ nɔ mìakpɔ nyɔna so mɛ. Yesu can sɔ gbeta ciwo mɛ mɛbuwo kpɔ nyɔna so. (Rɔm. 15:3) Le kpɔwɛ mɛ, ci enu cikɔ ni yí agbɔn domɛ can ɔ, étashi gbɔndomɛ lɔ keŋ kpla nu amɛahwa lɔwo.—Maki 6:31-34.

20 Xomutatɔ nywi nyanɔ mɔ enu gbɔnnu ɖeka ci yeɖo awa yí nyi mɔ, yeasɔ gbeta nywiwo nɔ ye xomu lɔ yí gbesɔɛni mɔ yɛnyi agbanleamɛji vevi. Étekpɔ yí desɔnɔ gbeta ciwo mɛ susu nywi dele alo sɔ koɖo lé esekɔ le yiɖeki mɛ do le gaxoxo lɔ mɛ o. Ewaɖeɔ, éɖe mɔ Yehowa nanɔ kpla yi so lé asɔ gbeta nywiwo do nu. * (Elo. 2:6, 7) Nɔ éwɛni ahan ɔ, ábunɔ tamɛ kpɔ so mɛbuwo nyɔna nu yí danyi yiŋtɔ tɔ nu o.—Fili. 2:4.

21. Nyi nu mìaxo nuxu so le nyɔta ci yí kplɔɛdo mɛɔ?

21 Edɔ ci Yehowa ɖo nɔ xomutatɔwo gbɔnnu yí woana kɔnŋta yi so lé wowɛ do nu. Vɔ nɔ ŋsu ɖe je agbla yí zɔn do Yehowa koɖo Yesu kpɔwɛ jiɔ, ányi xomutatɔ nywi. Yí nɔ ashiɛ wanɔ yi kpaxweɔ, jijɔ anɔ wowo lɔlele lɔ mɛ. Lé nyɔnu ɖo akpɔnɔ tanyinyi toto lɔ doɔ, yí cukaɖa ciwo atɛnŋ ado goɔ? Nyɔta ci yí kplɔɛdo aɖo nyɔbiɔse cɛwo ŋci.

EHAJIJI 16 Mikafu Yah Ðe Mesia Fiaɖuƒea Ta

^ par. 5 Nɔ ŋsu ɖe nyɔnuɔ, eyi nyinɔ eta nɔ xomu yoyu lɔ. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ enu ci yí etanyinyi nyi, enu ci yí taɖo Yehowa ɖo tanyinyi lɔ koɖo enu ci ŋsuwo atɛnŋ akpla so kpɔwɛ ci Yehowa koɖo Yesu ɖo mɛ. Le nyɔta ci yí akplɔɛdo mɛɔ, mìakpɔ enu ci asu koɖo ashi atɛnŋ akpla so Yesu koɖo Bibla mɛ kpɔwɛ buwo mɛ. Le nyɔta amɛtɔntɔ lɔ mɛɔ, mìakpɔ lé nɔviŋsuwo ɖo azan etanyinyi lɔ le hamɛ lɔ mɛ do.

^ par. 7 Susu ci yí nyi mɔ yɛ sɔgbe mɔ ŋsu atre fun nɔ ashiɛ alo axui zenɔ hweɖewonu le fimuwo, munumumuwo koɖo nukuidonamɛ wemawo mɛ. Eyi taɖo amɛ sugbɔ tɛnŋ bui mɔ yɛdenyina mɔ ŋsu akpa acɛ do ashiɛ ji o.

^ par. 20 Nɔ àkpɔ numɛɖeɖe sugbɔ doji so lé woasɔ gbeta nywiwo doɔ, kpɔ nyɔta ci yí nyi “Wɔ Nyametsotso Siwo Dea Bubu Mawu Ŋu,” ele Jutakpɔxɔ 15 avril 2011, kp. 13-17 mɛ.