1. Sister éí hachʼooní hodooleeł jinízingo haʼátʼíí baa nitsíjíkees doo?

TʼÁÁ ałtso Oodlání éí Jesus Christ há atsijįʼ sizı̨́. Ákondi Oodlání asdzání iiyehgo hastiin niʼiisíihii nilíinii hatsijįʼ sizı̨́ yileeh. Díí éí nantłʼa dooleełgo átʼé. Áko shichʼooní hodooleeł jinízingo díí baa nitsídzíkees doo: ‘Díí brother éí nizhónígo hooghangi á sizı̨́į dooleełgo haʼátʼíí bee bééhózin? Jiihóvah bá naʼaʼaʼgiísh áłtségo áyósin? Ndi doo ákótʼı̨́ı̨́góogo éí asiigeh bikééʼdóó Jiihóvah bił kʼé haʼníigiísh niłdzilgo áyósin doo?’ Áádóó asdzání tʼáá hó jizı̨́įgi ałdóʼ díí bee adaa ákozhnízin doo: ‘Aseyehgo bee áníshtʼéii haitʼéego bee áká anáshwoʼ doo? Haʼííníshníísh doodaiiʼ shił hadleeʼísh? Jiihóvah bił kʼéʼahidishníigiísh bidziil?’ (Eccl. 4:9, 12) Asdzání tʼah doo iiyehgóó éí yáʼátʼéehgo ádá nahaʼáago éí iiyehgo bił hózhǫ́ǫgo yáʼátʼéehgo bił hazʼą́ą doo.

2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

² Tʼóó ahayóí sisters éí nihinááł nizhónígo bichʼooní yikʼeh dahółʼı̨́. Éí bee baa dahwiiʼniih doo! Baa nihił dahózhǫ́ǫgo Jiihóvah bił bá nideilʼaʼ. Táaʼgo naʼídíkid baa nídadíitʼįįł: (1) Eʼasdzą́ą́ ídlı̨́į dooleełgi haʼátʼíí nantłʼa doo? (2) Eʼasdzą́ą́ éí haʼátʼíí biniyé shahastiin bikʼeh honishʼı̨́ nízin doo? (3) Jesus, Ábigeil, índa Jóseph beʼasdzą́ą́ Mary éí akʼeh dahóółʼįįd yę́ęgi éí Oodlání ahastiin índa eʼasdzą́ą́ dajílíinii haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahojiiłʼaah doo?

3. Daʼayéehii haʼátʼíí biniinaa bichʼįʼ nidahwiiʼnáa doo?

³ Ahéʼéskéegi éí tsʼídá yáʼátʼéehii átʼéego Diyin einílá,  ndi tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh. (1 John 1:8) Éí bąą Diyin Bizaad tʼáá íídą́ą́ʼ áníigo daʼohéehii “nihichʼįʼ nidahwiiʼnáa” doo. (1 Cor. 7:28) Eʼasdzą́ą́ ídlı̨́įgi bá nantłʼa dooleełii łaʼ baa nídadíitʼįįł.

4. Eʼasdzą́ą́ bahastiin yíhółníih dooleełgi haʼátʼíí biniinaa bee ąą náhwiilghaałii átʼé nízin doo?

⁴ Eʼasdzą́ą́ haitʼéego shı̨́ı̨́ biyaa hooʼaʼgi biniinaa bahastiin yíhółníih dooleełgi éí bee ąą náhwiilghaałii átʼé nízin łeh. Marisol United Statesdóó nijigháago ájíní: “Shił bééhózingo Jiihóvah éí ahastiin óhólnííh yąąh niinílá áádóó hweʼasdzą́ą́ éí hakʼeh dahółʼı̨́į doo, índa hweʼasdzą́ą́ hoł nilı̨́į doo. Díí tʼáá nantłʼago átʼé. Bee shiyaa hooʼaʼgo éí sáanii adahodiʼníigo diné nahalinígi átʼéego ádanohtʼé.”

5. Sáanii haitʼéego baa nitsáhákees?

⁵ Ndi ahastiin łaʼ éí sáanii doo daʼjílı̨́į da nízingo nitsékees łeh. South Americadę́ę́ʼ nihisister Ivon wolyéego ání: “Nihí kééhwiitʼı̨́įgi éí hastóí áłtsé daʼayı̨́ı̨́h, sáanii éí akééʼdóó. Atʼééké yázhí éí chʼiyáán ádajiłʼı̨́ índa hashtʼedahojósin doo dahodóʼní, ndi ashiiké yázhí éí bimá dóó bilahkéí badaʼałtsoʼ áádóó ní níhólnííh deiłní.” Asiadę́ę́ʼ nihisister Yingling wolyéego ání: “Asdzání éí doo ayóó nitsíjíkees da doodaiiʼ tʼáadoo jiichįįhí da haʼníigo nihił hazʼą́. Éí hooghan góneʼ tʼéiyá honaanish áádóó hahastiin éí kótʼé bizhdidooniiłgi doo há bee hazʼą́ą da.” Ahastiin éí kótʼéego nitsáhákeesii éí hweʼasdzą́ą́ bá názhnółʼtłʼa, Jesus doo beʼjíłʼı̨́į da, índa Jiihóvah doo bił hojíshǫ́ǫ da.—Eph. 5:28, 29; 1 Pet. 3:7.

6. Eʼasdzą́ą́ éí Jiihóvah bił kʼéʼahizhdiʼníigi haitʼéego bidziilgo ájósin doo?

⁶ Baa nídasíitʼįįdgo Jiihóvah éí hooghan hazʼą́ą́dóó bídin daʼídlíinii áádóó Jiihóvah bił áhą́dí ídlı̨́į dooleełgi ahastiin bee áká aníjílwoʼ doo hóʼní. (1 Tim. 5:8) Ndi sisters bichʼooní hólǫ́ǫgo tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad yółtaʼgo nayikʼítsíłkeesgo yá náhoołʼaah doo índa Jiihóvah yichʼįʼ náʼookąąhgo sodilzin doo. Díí éí nantłʼa dooleełgo átʼé. Háálá eʼasdzą́ą́ binaanish tʼóó adahayóí, áko chʼéédéyá kódaatʼéii ádeeshłíiłgi doo shá bíighah da danízin łeh. Azhą́ ákótʼée ndi, bá nídahojiiłʼaah doo. Jiihóvah éí tʼááłaʼí niitínígo ahą́dí bił niidlı̨́įgi bidziil ííníilzin nihóʼní.—Acts 17:27.

7. Eʼasdzą́ą́ éí haʼátʼíí bikʼehgóó ájítʼéego doo há nantłʼa da doo?

⁷ Eʼasdzą́ą́ éí hahastiin bikʼeh hojíłʼı̨́į dooleełgi há nantłʼa doo, háálá tʼáá ájíłah niʼiisíihii jílı̨́. Ákondi haʼátʼíí biniyé Diyin Bizaad éí hahastiin hoł nilı̨́įgo bikʼeh hojíłʼı̨́į doo níigi baa ákozhnízingo éí bikʼehgóó ájítʼéego doo há nantłʼa da.

8. Ephesians 5:22-24 áníigi eʼasdzą́ą́ éí haʼátʼíí biniyé bahastiin yíhółníih doo nízin?

⁸ Oodlání eʼasdzą́ą́ éí shahastiin bóhonishníih doo nízin, háálá Jiihóvah éí asdzání ákódajítʼée doo hóʼní. (Ephesians 5:22-24 yíníłtaʼ.) Éí yáʼąąshídę́ę́ʼ Hazhéʼé baʼjólí, háálá hoł bééhózingo éí ayóóʼóʼóʼní áłahjįʼ nabiiłnáago áádóó tʼáá hó há yáʼátʼéeh dooleeł yiniyé áháłní.—Deut. 6:24; 1 John 5:3.

9. Eʼasdzą́ą́ éí bahastiin yíhółníihgo haitʼéego bił hazʼą́ą łeh?

⁹ Asdzání éí Jiihóvah bibee hazʼáanii tʼáadoo bikʼeh honíłʼíní áádóó nahastiin bíhwííníłníihgo éí ąą náhwiilghaałii átʼé  dabidiʼní. Kódaanínígíí éí Diyin ayóóʼóʼóʼníinii doo yéédahósin da. Jiihóvah éí bitsiʼké ayóóʼáyóʼníinii kótʼéego bee ąą náhwiilghaałii ádaatʼéii bidaʼołʼı̨́, doo yididooniił da. Nihisister éí kótʼéego Jiihóvah hąąh niiníláhígíí yéigo bijoolnishgo éí haghan hazʼą́ągi hodéesyéél. (Ps. 119:165) Bahastiin índa tʼáá bí áádóó baʼáłchíní yee bíká análwoʼ.

10. Carol áníigi haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiilʼaah?

¹⁰ Eʼasdzą́ą́ éí hahastiin ił ídlı̨́ bił bóhojółníihgo éí Jiihóvah óhólnííh ąąh níyiizláii ayóóʼájóʼní áádóó hoł nilı̨́. Carol, South Americadę́ę́ʼ nijigháago ájíní: “Shił bééhózingo shahastiin éí niʼiisíih doo. Áádóó ałdóʼ shił bééhózingo Jiihóvah shikʼis nilı̨́įgi shił nilı̨́įgo éí shahastiin niʼiisíihgo doo bee beiníshtʼı̨́į da. Áko shahastiin bíhwííníshnííh, háálá éí yáʼąąshídę́ę́ʼ Shizhéʼé bił honishǫ́ǫ doo nisin.”

11. Aneese éí haʼátʼíí háká análwoʼgo á yóóʼanáhizhdíʼaah, áko haʼátʼíí hatsʼą́ą́dóó bóhooʼaah?

¹¹ Eʼasdzą́ą́ éí hániʼ siláagi índa baa hániʼii ádaatʼéii hahastiin doo há yaa nitsíkeesgóogo éí ił ídlı̨́ índa bóhojółníih dooleełgi há neinółtłʼah doogo átʼé. Nihisister Aneese kóbiʼdilʼı̨́įgo ání: “Tʼáadoo éí bikʼee shánáháchįįhí nisin łeh. Háálá baa ákonisingo tʼáá áníiltso nidaʼiyiilzííh. Jiihóvah átʼéhígi átʼéego tʼóó á yóóʼanáhidishʼaahgo éí shíniʼ hashtʼéédítʼįįh.” (Ps. 86:5) Eʼasdzą́ą́ kótʼéego á yóóʼanéidiyiiʼaahgo éí bahastiin yíhółníihgi doo bá nantłʼa da łeh.

12. Diyin Bizaad háí yaa halneʼ?

¹² Akʼeh hółʼíinii éí doo haa dzólníi da hodóʼníi łeh. Ndi díí doo tʼáá aaníi da. Diyin Bizaad éí ląʼí baa dadzólníigo ákʼeh dahóółʼįįdii yaa halneʼ. Haaʼíshąʼ Jesus, Ábigeil, índa Mary haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiidiilʼááł.

13. Jesus éí haʼátʼíí biniyé Bizhéʼé yíhółnííh?

¹³ Jesus éí Bizhéʼé yíhółnííh, ndi éí tʼáadoo biʼoh jílíní da. Tʼáá bééhózinígo doo nantłʼagóó naʼneeztą́ą́ʼ. (John 7:45, 46) Jiihóvah éí Jesus ląʼígóó bił ééhózingi  bił nilı̨́įgo yá biiʼ dahólóonii ájílééh yę́ędą́ą́ʼ hwíighahdóó hoł hólǫ́ǫgo bił áʼjiilaa. (Prov. 8:30; Heb. 1:2-4) Áádóó Jesus náábiʼdiilzáádóó bikʼijįʼ Jiihóvah éí ‘yáʼąąshdi índa nahasdzáán bikáaʼgi íhólnííh’ yeidiníʼą́. (Matt. 28:18) Jesus éí Bizhéʼé ayóóʼáyóʼní, ląʼígóó bił ééhózin ndi, Shizhéʼé shíká adoolwoł nízingo yichʼįʼ déezʼı̨́ı̨́ʼ.—John 14:31.

14. (a) Jiihóvah éí asdzání yaa nitsíkeesgi ahastiin éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł? (b) Proverbs 31 áníigi ahastiin éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

¹⁴ Ahastiin bíhwiizhdoołʼáałii. Jiihóvah éí asdzání bahastiin yíhółníih dooleełgo áyiilaa, ndi hastóí éí aláahdi átʼé nízingo doo yikʼehgo áʼiilaa da. Díí bééhózinígo áyiilaago éí sáanii dóó hastóí Jesus yił dahwéeʼaah dooleełgo náyiizlááʼ. (Gal. 3:26-29) Áádóó biYeʼ yaa dzólíigo óhólnííh yąąh niinílá. Tʼáá ákótʼé ahastiin hóyáanii éí beʼasdzą́ą́ yaa dzólíigo haa shı̨́ı̨́ níłtsogo óhólnííh yąąh niyiilé. Diyin Bizaad éí eʼasdzą́ą́ baʼahódlíi yaa chʼíhoníʼą́. Éí hooghan hazʼą́ągi, kéyah nahaniihgi, áádóó naʼiiniihgi índa béeso nanideehgi yikʼidéezʼı̨́įʼgo abiʼdólzin. (Proverbs 31:15, 16, 18 yíníłtaʼ.) Doo éí naalteʼ nilı̨́į da. Bahastiin baa dzólíigo bizaad bá yiyíistsʼą́ą́ʼ. (Proverbs 31:11, 26, 27 yíníłtaʼ.) Hweʼasdzą́ą́ hoł nilı̨́įgo éí hóhółníihgo yaa bił hózhǫ́.

15. Eʼasdzą́ą́ éí haitʼéego Jesus bedaʼjiłʼı̨́į doo?

¹⁵ Eʼasdzą́ą́ bíhwiizhdoołʼáałii. Azhą́ Jesus éí ayóó átʼéégóó ádaʼííłʼįįd ndi, éí Jiihóvah yikʼeh hółʼı̨́įgi doo bee ąą náhwiilghaałii átʼée da nízin. (1 Cor. 15:28; John 6:38) Tʼáá ákótʼé asdzání éí Jesus yeʼíłʼı̨́įgo áádóó bahastiin yíhółníihgo éí doo bee ąą náhwiilghaałii átʼée da nízin. Bahastiin ayóóʼáyóʼníigo biniinaa bikééʼ jizı̨́. Háálá íiyisíí biniyé ájítʼínígíí éí Jiihóvah hoł nilı̨́įgo ayóóʼájóʼní.

16. 1 Samuel 25:3, 23-28 bikʼehgo Ábigeil haʼátʼíí bee bichʼįʼ anáhóótʼiʼ ńtʼééʼ? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

¹⁶ Ábigeil éí Néíbal bahastiin. Díí hastiin éí tʼáá bí tʼéí adaa nitsíkees, adaa dzódlí, índa doo ahééh nízin da. Ákótʼée ndi, Ábigeil doo hatsʼágháah da. Ábigeil ákwíinízingo éí David dóó hastóí yił naakaiígíí hahastiin deidiyoołhéełgi doo kótʼé jididooniił da ńtʼééʼ, ndi tʼáadoo ákójiidzaa da. Éí Néíbal índa ląʼígo há ndaalʼaʼí bichʼą́ą́h hadzoodzííʼ. Ábigeil éí 400dóó baʼaan siláo ánéelą́ąʼ yaa níyá áádóó hoł ílı̨́įgo bee hachʼįʼ anáhóótʼiʼii David bee bił hojoolneʼ. Áádóó hahastiin áátʼįįdii bee akʼihozhdiitʼaahgo shí doo akǫ́ǫ́ áátʼįįdígíí shá yóóʼadiʼaah jinı̨́įgo David baa níjoozkan. (1 Samuel 25:3, 23-28 yíníłtaʼ.) Áko David baa ákozniizı̨́įʼgo Jiihóvah éí díí asdzání choyoosʼįįdgo ayóó átʼéego azhdoosihgi neʼ áhoolaa.

17. David dóó Ábigeil áátʼįįdgi ahastiin haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

¹⁷ Ahastiin bíhwiizhdoołʼáałii. Ábigeil éí asdzání hóyáanii jílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ. David éí baa hojíyą́ągo díí asdzání ádííniidígíí beʼjiilaa. Áko éí diné tʼáadoo ádaatʼįįdii biniinaa tʼáadoo nijistseed da. Tʼáá ákótʼé ahastiin hóyáanii éí beʼasdzą́ą́ ánínígíí hazhóʼó jíistsʼą́ąʼ doo. Éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ ílı̨́įgo bee nihodidootʼáałgi hazhóʼó bee nihozhdidooʼááł.

18. Eʼasdzą́ą́ éí Ábigeil haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

¹⁸ Eʼasdzą́ą́ bíhwiizhdoołʼáałii. Eʼasdzą́ą́ éí Jiihóvah ayóóʼájóʼníigo hoł nilı̨́įgo éí haghan hazʼą́ągi há yíká análwoʼgo  átʼé. Azhą́ hahastiin éí Jiihóvah bibee hazʼáanii doo yikʼehgóó yigáał da ndi, tʼóó bitsʼá deeshááł doo nízin da. Ndi hahastiin hoł nilı̨́įgo bikʼeh hojíłʼı̨́įgo éí Jiihóvah yééhodoosįįłgoda átʼé. (1 Pet. 3:1, 2) Azhą́ yáʼátʼéehgo ájooníiłgi hahastiin doo yaa ákonízin da ndi, bikʼeh hojíłʼı̨́įgi Jiihóvah yaa ahééh nízin.

19. Haʼátʼíí biniinaa łahda éí hahastiin doo bikʼehgóó ázhdooníił da?

¹⁹ Oodlání eʼasdzą́ą́ akʼeh hółʼíinii éí bahastiin Diyin Bizaad bikʼehgo oodáałgi tʼáadoo bikʼeh honíłʼíní bił níigo doo yeʼdoolíił da. Nihisister bahastiin doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́ı̨́góó éí yoochʼííd ánílééh, aniʼįįh, doodaiiʼ Jiihóvah doo bił yáʼátʼéehii łaʼ ánínééh biłníigoshą́? Tʼáá ałtso Oodlání éí nihisisters bichʼooní dahólónígíí tʼáá bił Diyin Jiihóvah áájí áłtsé yikʼeh dahółʼı̨́. Nihisister éí Diyin Bizaad bikʼehgóó oodáałii kʼínítííh bidooʼniidgoda éí dooda jididooniił. Áádóó biniinaa dooda jiníigi hazhóʼó chʼízhdooʼááł.—Acts 5:29.

20. Mary éí áhą́digo Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníi ńtʼéeʼgi haitʼéego nihił béédahózin?

²⁰ Mary éí áhą́digo Jiihóvah yił kʼéʼahidiʼníí ńtʼééʼ. Bééhózinígo Diyin Bizaad ayóó hoł bééhózin. Éí John Taah Iiníiłii bimá Elízabeth bił ahił hojilneʼgo Hebrewjí Diyin Bizaad bee siʼánígíí biiʼdóó 20dóó baʼaan ánéelą́ąʼdi bee hadzoodzííʼ. (Luke 1:46-55) Azhą́ Mary éí Jóseph jidooyehgi bił ahaazhdeeztʼą́ą ndi, Jiihóvah bidiyingo ndaalʼaʼí éí Jóseph doo áłtsé yichʼįʼ haadzíiʼ da. Maryjí áłtsé yichʼįʼ haadzíiʼgo éí Diyin biYeʼ dííłchííł hoʼdooʼniid. (Luke 1:26-33) Jiihóvah éí Mary ayóó yééhósin áádóó yaa dzólíigo éí haYeʼ ayóóʼáyóʼníigo yaa áhályą́ą dooleełgo hoł bééhózin. Jesus daaztsą́ągo yáʼąąshgóó náábiʼdiilzáádóó bikʼijįʼ Mary éí Jiihóvah yáʼátʼéehgo bił kʼéʼahizhdiʼníigo hoolzhiizh.—Acts 1:14.

21. Mary baa haneʼgi ahastiin éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

²¹ Ahastiin bíhwiizhdoołʼáałii. Ahastiin  hóyáanii éí hweʼasdzą́ą́ Diyin Bizaad ayóó bił bééhózingo baa hoł hózhǫ́ǫ doo. Ndi éí biniinaa doo bikʼee bił yéeʼ da. Hweʼasdzą́ą́ kótʼéego éí hooghan hazʼą́ągi ayóó yee áká análwoʼ jinízingo bee baa nitsídzíkees doo. Áádóó azhą́ hweʼasdzą́ą́ haláahdi ííłtaʼ ndi, family worship á jisʼą́ągo índa Diyin bee dólzin dooleełii ádaatʼéii bee á jizı̨́įgi hąąh silá.—Eph. 6:4.

22. Mary baa haneʼgi eʼasdzą́ą́ éí haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

²² Eʼasdzą́ą́ bíhwiizhdoołʼáałii. Eʼasdzą́ą́ éí hahastiin bóhojółníih doo, ákondi tʼáá hó hweʼoodląʼ bidziilgo ájósingi hąąh silá. (Gal. 6:5) Áko tʼáá hó bá náhojiiłʼaahgo íhojiiłʼaahgo nabikʼítsídzíkeesgo á jisʼą́ą doo. Díí binahjįʼ Jiihóvah ayóóʼájóʼníigo hoł nílı̨́į doo índa baa hoł hózhǫ́ǫgo hahastiin bóhojółníih doo.

23. Eʼasdzą́ą́ éí haghan hazʼą́ągi áádóó congregationgi ídahółníihgo haitʼéego háká análwoʼ?

²³ Jiihóvah ayóóʼádayóʼníigo binahjįʼ bahastiin yídahółníihii éí Jiihóvah atsijįʼ sizíinii áyiilaaígíí yikʼijįʼ danilíinii yiláahgo bił dahózhǫ́. Éí ániid ndaakaii yinááł nizhónígo ákódaatʼé. Bighan hazʼą́ągi hózhónígo hazʼą́ągo ádaʼósin áádóó congregation hazʼą́ągi ałdóʼ. (Titus 2:3-5) Dííshjı̨́įdi asdzánígíí Jiihóvah wołí bee bikééʼ naazı̨́įgo bá ndaalʼaʼgi aláahdi ánéelą́ą́ʼ. (Ps. 68:11) Tʼáá áníiltso éí congregationgi ił hóshǫ́ǫgo ííníilzin dooleełgi nihąąh silá. Éí haitʼéego ákóniitʼée dooleełgi éí díí bikéédóó baa nídadíitʼįįł.