Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

7 TOGÓ BEL GE NÒ

Ge Dã́ Ból Ló Lẹ̀ẹ̀là Bel E Gbò Kànen Íe Mm̀ Bõ̀ònatõ̀ò

Ge Dã́ Ból Ló Lẹ̀ẹ̀là Bel E Gbò Kànen Íe Mm̀ Bõ̀ònatõ̀ò

Kráìst dú togó ló a bõ̀òna ló . . . Ẹlẹ ní e a beè dùùlà bõ̀òna lóá [ẹ́].”—Ẹ́FẸ. 5:23.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 137 Gbò Bia E Bà Bọ́ló Dẹ̀lẹ̀ Nyíé Boo E Bà Gé Nyoone Nvéè Kráìst

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1. Éé ní ea dú ene kà nú ea náa vaá pá tọọ̀ Jìhóvà à di mm̀ gbaa ló é?

NYÍÉI ẹ́ẹ gè dũùnà pá tọọ̀ Jìhóvà. Éé ní ea náa kọ é láá di mm̀ gbaa ló nè fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló é? Ene kà nú ea náa vaá à dì naa vó dú kọọ̀ è ólò pììga boo gè fã̀ dẽè gbò e Jìhóvà ne lẹ̀ẹ̀là bel mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Kàsĩ́, è ólò kpáá palàge di mm̀ gbaa ló tṍó e palàge dã́ ból ló bé e lẹ̀ẹ̀là bel mm̀ bõ̀ònatõ̀ò nooà naa.

2. Mókà gbò bíb ní eé áálá mm̀ nakà togó bel ge nòí ẽ́?

2 Mm̀ nakà togó bel ge nòí, èé baatẽ́ gbò e bà íe lẹ̀ẹ̀là bel mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Èé áálá nágé gbò bíb ea dì belí vóí: Mókà tóm ní e Jìhóvà ne gbò bia ẹ́? É kọọ̀ à dú kà kà kọọ̀ kọ̀láá kà págbálà dú togó boo gbò bia? É kọọ̀ íb lẹ̀ẹ̀là bel e gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò íé boo pá vígà bélí íb ní e tẹ̀ boo tọ íé boo a va nè pá a nvín? Naanii èé zẹ́ẹ́ ló bel boo bá ea bọ́ló kọ é sẹ̀ẹ̀mà gbò bia.

MÓBÁ NÍ EA BỌ́LÓ KỌ É SẸ̀Ẹ̀MÀ GBÒ BIA Ẹ́?

3. Éé ní ea é láá nvèè bá nèi kọ é nvèè ka ló tóm e pá bẹẹ vígà pábia gé síé?

3 È ólò nvèè ka ló gbò vígà pábia e bà sí tóm agẹlẹ bá mm̀ ge ẹ̀b nú ea kil ló pá ba tọ, ge kọ́ kpẹ̀a, nè ge nvèè bá nè dõòna gbò mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Be è ẹbva belí bé e Jìhóvà nè Jíízọ̀s ẹbva naa, àé náa kọ é láá kpáá palàge nvèè va ka ló. Ge nyimá bá e neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè sẹ̀ẹ̀mà gbò bia é nveè nàgé bá nèi.

4. Mósĩ́ deè ní e Kpá Káí zógè kọọ̀ Jìhóvà nveè ka ló gbò bia nè gbò gbálà mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deè e?

4 Kpá Káí náa kọ é nyimá kọọ̀ Jìhóvà ólò nvèè ka ló gbò bia belí bé ea nveè ka ló gbò gbálà naa. Dì belí nu dòòmà bá, Kpá Káí kọ́ọ̀ mm̀ túá gbò gbááá, Jìhóvà beè tú a nyómá káí nè gbò bia nè gbò gbálà vaá nè va kpóó gè siimá tóm dũ̀ùnè, dì belí gè ló kele-kele dém bel. (Tóm 2:1-4, 15-18) Jìhóvà dì ea gé tṍ nóo ból gbò gbálà gbá nágé ló gbò bia e bàé beè zọ̀ Kráìst bẹ̀l. (Gàl. 3:26-29) Gbò gbálà gbá nágé ló gbò bia é beè ié kpẽ́ gè tõó dùm dọ̀ọ̀mà dè-dè boo kunukẽ̀í. (Kùùà 7:9, 10, 13-15) Vaá Kráìst tú tóm gè kọ́ kpẹ̀a nè ge noòmà nu nè gbò gbálà nè gbò bia. (Máát. 28:19, 20) Kàsĩ́, kpá Tóm kọ́ nú ea kil ló bé e ene kà vígà pábia ea kọlà Presélà nè a dóm ea kọlà Akílà beè palàge baatẽ́ kà kà bel ea kil ló Kráìst nè ene kà gbálà ea beè palàge nyimá Kpá Káí ea bée kọlà Àpọ́lọ̀s naa.—Tóm 18:24-26.

5. Éé ní e kpá Lúùk 10:38, 39, 42 kọ́ kilma ló bá e Jíízọ̀s beè sẹ̀ẹ̀mà gbò bia ẹ́?

5 Jíízọ̀s beè nvèè ka ló gbò bia. Náa beè naa nu belí pá Fàlìsíì, e ba beè olòó ẹ̀b gbò bia tẹlẹ kẽ vaá bà náa ólò zìgà kọ bàá ló bel gbẹá gbàà gbò, àbèè ge zọ̀ va lọá bel boo nú ea di mm̀ Kpá Káí. Tãa vó, Jíízọ̀s beè noòmà nàgé nuù pá a gbò nyoone nvéè gbá ló gbò bia. * (Bugi Lúùk 10:38, 39, 42.) A beè nè nàgé deè gbò bia kọ bàá zọẹ̀ẹ kọ́ kpẹ̀a. (Lúùk 8:1-3) Jíízọ̀s beè naa kọọ̀ gbò bia á ié nèà deè ge kọ́ nú ea kil ló a kẽ̀èà aa kemà ú nè pá a gbò nyòòne nvée.—Jọ́ọ̀n 20:16-18.

6. Mósĩ́ deè ní e neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè zogè kọọ̀ à nveenìè ka ló gbò bia ẹ́?

6 Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè kẽeé nyíè Tímotì kọ á olòó nvèè ka ló gbò bia. Pọ́ọ̀l beè kọ́ nèe kọọ̀, faalá “gbò ka nen pá bia belí pá o kà” vaá ẹ̀b “gbò ãa bia belí pá vígà pá bia.” (1 Tím. 5:1, 2) Náa kal ló béè kọọ̀ Pọ́ọ̀l beè noòmà Tímotì gã́bug nú ea náa kọ á ié agẹ zìgà, a beè nvèè kpíí ló kọọ̀ kà Tímotì nè a nómá kà ní e ba beè zẹ́ẹ́ noomàè gbò nú ea di mm̀ Kpá Káí é. (2 Tím. 1:5; 3:14, 15) Pọ́ọ̀l beè kolí béè gbò bia mm̀ kpá lẹ̀ẹ̀là tóm ea beè emí má pá vígà e bà di Róm̀. Pọ́ọ̀l beè nvèè kpíí ló tóm e gbò biaá géè sì, vaá a beè õá va zaa ló gbò tómá.—Róm̀ 16:1-4, 6, 12; Fíl. 4:3.

7. Mókà gbò bíb ní eé gbóó ló sọ́l boo é?

7 E nó kọọ̀ Kpá Káí náa nóòmà kọọ̀ gbò gbálà bọọ èl gbò bia. Gbò bia ólò palàge nvèè bá mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, vaá gbò kànen íe bíi ló ba nvèè bá kọbé gbaa ló nè fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló láá di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Sõò à íe sìgà bíb ea bọ́ló kọ é nyimá a ààla. Dì belí ní ea kọ́ọ̀: Éé ní ea náa vaá Jìhóvà à kọọ̀ gbò bia á uuá nu ból sìgá tṍó ẽ́? Tã́gíní bé e áá gbò gbálà ní e bà ólò íbá ló naamá gbò nvèè bá sìtóm nè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, é kọọ̀ níá tõó dọ̀ kọọ̀ kọ̀láá kà págbálà dú togó boo kọ̀láá kà pábia mm̀ bõ̀ònatõ̀ò?

É KỌỌ̀ KỌ̀LÁÁ KÀ PÁGBÁLÀ DÚ TOGÓ BOO KỌ̀LÁÁ KÀ PÁBIA?

8. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Ẹ́fẹsọ̀s 5:23, é kọọ̀ kọ̀láá kà págbálà dú togò boo kọ̀láá kà pábia? Baatẽ́.

8 A ààla dú ẽ́èe! Kráìst ní ea dú togó boo kọ̀láá kà pábia ea di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ, níì gbò gbálà nì. (Bugi Ẹ́fẹsọ̀s 5:23.) Mm̀ tọ, dóm ní ea dú togó boo a va ẹ́. Nvín págbálà ea ni diìa múú náa dú togó boo a kà. (Ẹ́fẹ. 6:1, 2) Vaá mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, gbò kànen ié sìgà lẹ̀ẹ̀là bel boo gbò gbálà nè gbò bia. (1 Tẹ̀s. 5:12; Híb. 13:17) Gbò bia e bà gáà ia dóm vaá bàá gé ná tọ ló ba tẹ̀ nè ba kà ólò kilsĩ́ gè fã̀ dẽè ba tẹ̀ nè ba kà nè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Sõò, Jíízọ̀s ní ea dú togó boo gbò bia mm̀ bõ̀ònatõ̀ò belí bé ea dú nágé togó boo gbò gbálà naa ẽ́.

Gbò e bà gáà ili àbèè ge ia, e bàá gé ná tọ ló ba tẹ̀ nè ba kà di kẽè lẹ̀ẹ̀là bel Jíízọ̀s (Ẹ̀b 8 kpò)

9. Éé ní ea náa à bọ́ló kọọ̀ gbò bia á uuá nu ból sìgà tṍó ẽ́?

9 À dú kà kà kọọ̀ Jìhóvà íbá ló gbò gbálà kọ bàá noòmà nu vaá tulè gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, sõò náa beè tú nakà nèà deèí nè gbò bia. (1 Tím. 2:12) Ló éé? À dú boo béè tẽ̀ènè kà bug ea beè naa kọ á íbá ló Jíízọ̀s naamá togó boo gbò gbálàa—gè naa kọọ̀ a bõ̀ònatõ̀ò á di boo kúu. Be à gá náa vaá dìtõ̀ò à naa kọọ̀ pábia á sí tóm e págbálà ní ea gáẹ̀ beè sìe, Jìhóvà gbĩ́ kọ á uuá nu ból. * (1 Kọ́r. 11:4-7) Níì boo béè ge nvèèmà lẹ́ gbò bia ní ea náa kọọ̀ Jìhóvà á kọọ̀ bàá naa vó é nì, sõò boo béè ge zogè kọ bà nveenìè ka ló a nòònù ea kil ló lẹ̀ẹ̀là bel mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Tú gbò gáá sẹ̀ẹ̀a bùlà, boo tṍó eé áálá bíb ea kọ́ọ̀: Mókà lẹ̀ẹ̀là bel ní e gbò tẹ̀ bọọ tọ nè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò íe é?

LẸ̀Ẹ̀LÀ BEL E GBÒ TẸ̀ BỌỌ TỌ NÈ GBÒ KÀNEN MM̀ BÕ̀ÒNATÕ̀Ò ÍE

10. Éé ní ea é láá naa kọọ̀ neǹ kànen á gbĩ́ gè kọ́ nú e gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò é náa sìgà tṍó ẽ́?

10 Gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò vulè Kráìst, vaá bà vulè nàgé gbò “naanà ból” e Jìhóvà nè Jíízọ̀s beè nèva kọ bàá bumá. (Jọ́ọ̀n 21:15-17) Boo béè kọọ̀ neǹ kànen gé ẹb nú ea kil ló gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, àé láá bugi togó kọ à dúè tẹ̀ boo gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀òa. Àé láá bugi togó kọọ̀ beè tẹ̀ boo tọ íe nèà deè ge nè log ea é kpenà pá a tọ, neǹ kànen é láá nè nàgé log ea tõoé ló kọ àé kpenà gbò naanà ból Bàrì. Vaá sìgà pá vígà págbálà nè pábia é láá siè kpóó ló gbò kànen kọ bàá naa vó tení dú ló gè kọ bàá kọẹ̀ nú e bàé náànìè neè va. Sõò, é kọọ̀ gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò nè gbò tẹ̀ boo tọ íe tẽ̀ènè íb lẹ̀ẹ̀là bel?

Gbò kànen ólò vùlè gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò vaá nvèè bá nè va kọ bàá kilsĩ́ gè bã̀àà kóò Jìhóvà. Jìhóvà beè nè deè gbò kànen kọ bàá kpó nen ea sí pọ́lọ́ vaá náa ọ́gá lọl mm̀ bõ̀ònatõ̀ò (Ẹ̀b 11-12 kpò)

11. Mókà bèla ní ea di zẹ̀ẹ̀ lẹ̀ẹ̀là bel e gbò tẹ̀ boo tọ nè gbò kànen íe é?

11 Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè tẹlẹ bàlà kẽ kọọ̀ à íe bèla ea di zẹ̀ẹ̀ lẹ̀ẹ̀là bel e tẹ̀ boo tọ nè neǹ kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò íe. (1 Tím. 3:4, 5) Dì belí nu dòòmà bá, Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ pá tọ á gbàn tṍ ló tẹ̀ boo tọ. (Kọ́l. 3:20) Vaá à gbĩ́ nágé kọọ̀ gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò á gbàn tṍ ló gbò kànen. Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ gbò tẹ̀ boo tọ nè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò á noòmà gbò e bà gé ẹb nú ea kil ló kọ bàá vulèè e. Gbò tẹ̀ boo tọ nè gbò kànen ólò vùlè gbò e bà gé ẹb nú ea kil ló. Vaá dì belí bé e lé tẹ̀ boo tọ ólò naaá, gbò kànen ólò nvèè bá nè gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò e bà íe bíi ló nvèè bá tṍó e tã̀àgã̀ bã́ vá ló. (Jém̀z 2:15-17) Gbá ló vó, Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ gbò kànen nè gbò tẹ̀ boo tọ á nvèè bá nè dõòna gbò kọ bàá gbàn tṍ ló gbò a log, nè ge kọ bàá gá naa ‘zelí boo nu e ba è emí m Kpá Káí.’—1 Kọ́r. 4:6.

Jìhóvà beè tú lẹ̀ẹ̀là bel nè tẹ̀ boo tọ kọ á tulè pá a tọ. Besĩ́ tẹ̀ ea íe vulè kálá nè béèlàfùl, à ólò zẹ́ẹ́ zọ̀ a va bilá ló (Ẹ̀b 13 kpò)

12-13. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Róm̀ 7:2, mósĩ́ deè ní e lẹ̀ẹ̀là bel e gbò tẹ̀ boo tọ íe dú kele ló níí gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

12 Sõò, à íe kà pọ̀bkà kèle ea di zẹ̀ẹ̀ lẹ̀ẹ̀là bel e neǹ kànen íe nè ní e tẹ̀ boo tọ íe. Dì belí nu dòòmà bá, Jìhóvà beè íbá ló áá gbò kànen naamá gbò bèèla, vaá nè va kpóó kọ bàá kpó gbò e bà sí pọ́lọ́ vaá bà náa ọ́gá lọl mm̀ bõ̀ònatõ̀ò.—1 Kọ́r. 5:11-13.

13 Boo dõòna bá, à íe sìgà gbò lẹ̀ẹ̀là bel e Jìhóvà ne gbò tẹ̀ boo tọ e bè náa ne gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Dì belí nu dòòmà bá, a beè nè deè gbò tẹ̀ boo tọ kọ bàá nè log pá ba tọ, vaá mòn kọọ̀ bà tõó boo. (Bugi Róm̀ 7:2.) Dì belí nu dòòmà bá, tẹ̀ boo tọ íe nèà deè ge kọ́ tṍó e pá a nvín é bã́ tọ tṍó e dee ni bílá. À íe nagé nèà deè ge nè kpọ̀té pá a nvín be bà náa gban tṍ ló a log. (Ẹ́fẹ. 6:1) Mm̀ kà kà, tẹ̀ boo tọ ea íe vulè ólò zọ̀ a va bilá ló besĩ́ à kálá nè log pá a tọ; boo béè kọọ̀ pálàa ọ̀và a dú “tẽ̀ènè nen.” *Máát. 19:6.

NVÈÈ KA LÓ KRÁÌST EA DÚ TOGÓ BOO BÕ̀ÒNATÕ̀Ò

Kèbá lẹ̀ẹ̀là bel Jìhóvà, ní e Jíízọ̀s ólò nè tùle a bõ̀ònatõ̀ò ẽ (Ẹ̀b 14 kpò)

14. (a) Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Máàk 10:45, éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọọ̀ Jìhóvà íbá ló Jíízọ̀s naamá togó boo bõ̀ònatõ̀ò ẽ? (b) Mókà tóm ní e Gbò Ge Tulè Tóm ólò sìe? (Ẹ̀b ńkpó ea kọ́ọ̀ “ Tóm E Gbò Ge Tulè Tóm Ólò Sì.”)

14 Jìhóvà beè tú ú vààa gyọ́ọ̀ Jíízọ̀s zalmá dùm buù nen ea di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, nè dùm kọ̀láá gbò e bàé beè ié zìgà mm̀ Jíízọ̀s. (Bugi Máàk 10:45; Tóm 20:28; 1 Kọ́r. 15:21, 22) Boo béè vó, à palàge bọ́ló kọọ̀ à íbá ló Jíízọ̀s ea beè úí booá naamá togó boo bõ̀ònatõ̀ò. Níà nú ea náa vaá Jíízọ̀s à íe kpóó gè kọ́ nú e buù nen, pá tọ, nè zivèkà bõ̀ònatõ̀ò é náa, vaá mòn kọ bà náa ẽ́. (Gàl. 6:2) Níì áá gè kọ́ gbò nú eé náa ní e Jíízọ̀s ólò naaé nì, sõò à ólò ẹ̀b nú ea kilíí ló vaá vùlè buù bẹ̀ì.—Ẹ́fẹ. 5:29.

15-16. Éé ní eo nóò lọl ló bel e vígà Marley nè vígà Benjamin kọ́ ẹ́?

15 Gbò pábia zógè kọ bà nveenìè ka ló Kráìst tení dú ló gè tõó boo gbò tùle ea aa bá gbò gbálà e ẹlẹ beè íbá ló kọ bàá ẹ̀b nú ea kil vá ló. Gã́bug gbò bia zigà bel e ene kà vígà pábia ea kọlà Marley, ea ólò tõó dó United State kọ́. À kọ́ọ̀: “M̀ ólò palàge nvèè ka ló nà tóm dì belí va nè vígà pábia mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. M̀ ólò pììga boo gè nvèè ka ló lẹ̀ẹ̀là bel e Jìhóvà ne nà dóm nè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Sõò nà dóm nè pá vígà págbálà mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ólò naa kọ níí á valím ló, boo béè kọọ̀ bà ólò nvèèm ka ló vaá õá m zaa ló tóm em síì.”

16 Gbò vígà págbálà ólò zogè kọ bà dã́è tẽ́ ló bé e lẹ̀ẹ̀là bel nooà mm̀ bõ̀ònatõ̀ò naa tení dú ló gè nvèè ka ló gbò vígà pábia. Ene kà vígà págbálà ea kọlà Benjamin, ea ólò tõó England, kọ́ọ̀: “M nó gã́bug nu lọl ló gbò ààla bel e gbò vígà pábia ólò nè gbẹá nònù, nè ba lọ̀ọ̀gà bùlà ea kil ló bá gè kọọmá kpẹ̀a nè ge noòmà nuù nen. M̀ monì kọọ̀ tóm e bà gé sí palàge dọ̀ bélè.”

17. Éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọ é nvèè ka ló nòònù Jìhóvà ge nè lẹ̀ẹ̀là bel sìgà gbò e?

17 Tṍó e kọ̀láá nen ea di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò—gbò gbálà, gbò bia, gbò tẹ̀ boo tọ, nè gbò kànen—dã́ ból ló vaá nvèè ka ló gbò nòòkúu ea kil ló lẹ̀ẹ̀là bel, à ólò naa kọọ̀ fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló á di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Ní ea palàge bọọ dú gè kọọ̀, è nveè ka ló bẹẹ Tẹ̀ Jìhóvà ea vulèi.—Ps. 150:6.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 123 Bọ́ló Dẹ̀lẹ̀ Nyíé Boo Tõó Kè Kẽè Tùle Bàrì

^ par. 5 Mókà tóm ní e Jìhóvà ne gbò bia mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ? É kọọ̀ kọ̀láá kà págbálà dú togó boo gbò bia? É kọọ̀ gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò nè gbò togó boo tọ íe tẽ̀ènè íb lẹ̀ẹ̀là bel? Mm̀ nakà togó bel ge nòí, èé mon bé e Kpá Káí nveè bá nèi kọ é láá aalá gbò bíbvá naa.

^ par. 5 Ẹ̀b ní ea égè 6 kpò mm̀ togó bel ea kọ́ọ̀ “Nvèè Bá Nè Gbò Pábia E Bà Gé Nyoone Nvéè Kráìst” mm̀ Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí September 2020.

^ par. 13 Ge nyimá ló nen ea bọ́ló kọ á nè béèlàfùl ea kil ló bõ̀ònatõ̀ò e pá a tọ é kil, bugi 17-19 kpò mm̀ Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí August 2020, kè kẽè togó bel ea kọ́ọ̀ “Nvèè Ka Ló Dọ̀ Tóm E Dõòna Gbò Íe Mm̀ Bõ̀ònatõ̀ò Jìhóvà.”

^ par. 59 Be ò gbĩ́ gè kpáá nyimá gã́bug nú ea kil ló togó belí, bugi kpá ea kọlà Keep Yourselves in God’s Love,” 209-212 náásĩ́.

^ par. 64 Be ò gbĩ́ gè dã́ gã́bug nú ea kil ló tóm e Gbò Ge Tulè Tóm ólò sì, bugi Kpá Tọ Kùdẽe Ló, níí July 15, 2013, 20-25 náásĩ́.