Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

UZOẸME UWUHRẸ 15

Oware nọ Ma rẹ Sai Wuhrẹ No Eme Urere Jesu Ze

Oware nọ Ma rẹ Sai Wuhrẹ No Eme Urere Jesu Ze

“Ọnana họ Ọmọzae mẹ, oyoyou mẹ na, ọnọ mẹ jẹrehọ. Wha gaviezọ kẹe.”​—MAT. 17:5.

OLE AVỌ 17 “O Ruọ Omẹ”

EWARE NỌ MA TI WUHRẸ *

1-2. Dhesẹ epanọ eware e jọ kẹ Jesu oke nọ ọ ta eme urere riẹ taure o te ti whu evaọ ure-oja na.

EVAỌ oke uvo Nisan 14, 33 C.E., uye o bẹ Jesu gaga. A gu erue fihọ iẹe uzou inọ o ru eware iyoma, a te je bruoziẹ kpei. A gboja kẹe, a se rie ẹkoko kẹsena a tẹ kare iẹe fihọ ure-oja. Whaọ ibubẹ a rọ tehe iẹe abọ gbe awọ fihọ ure-oja na. Oke kpobi nọ o se ẹwẹ hayo ta ẹme, eria nọ a tehe ibubẹ fihọ iẹe na e jẹ dae gaga. Rekọ ọ sai fibo ho keme u wo eme jọ nọ i wuzou gaga nọ ọ gwọlọ ta.

2 Obọnana joma ta kpahe eme nọ Jesu ọ ta re o te ti whu evaọ ure-oja na, gbe eware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ae ze, re ma rọ ere “gaviezọ kẹe.”​—Mat. 17:5.

“ỌSẸ, RỌVRẸ AI”

3. Amono o wọhọ nọ Jesu o wo họ iroro evaọ oke nọ ọ lẹ nọ: “Ọsẹ, rọvrẹ ai”?

3 Ẹme nọ Jesu ọ ta. Evaọ oke nọ a jẹ rọ tehe Jesu fihọ ure-oja na, ọ lẹ nọ: “Ọsẹ, rọvrẹ ai.” Amono Jesu ọ jẹ ta nọ Ọsẹ riẹ ọ rọvrẹ na? Ẹme nọ Jesu ọ ta lele iei u re fiobọhọ kẹ omai riẹ ahwo nọ o wo họ iroro. Ọ ta nọ: “A riẹ oware nọ a bi ru hu.” (Luk 23:33, 34) O wọhọ nọ isoja Rom nọ e tehe ibubẹ fihọ abọ gbe awọ riẹ na Jesu ọ jẹ lẹ roro na. A riẹ oghẹrẹ ohwo nọ Jesu ọ jọ họ. O sae jẹ jọ nọ amọfa nọ o wo họ iroro evaọ olẹ riẹ na họ, ahwo jọ nọ a jẹ ta nọ jọ a kpei no rekinọ a fi ẹrọwọ họ iẹe uwhremu na. (Iruẹru 2:36-38) A kienyẹ Jesu je bruoziẹ uwhu kpei, rekọ ọ dha eva kẹ ahwo na ha. (1 Pita 2:23) Ukpoye ọ lẹ se Jihova inọ jọ ọ rọvrẹ ahwo nọ a bi ti kpei na.

4. Eme ma rẹ sai wuhrẹ mi Jesu kpahe erọvrẹ?

4 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Ma rẹ rọ aro kele Jesu rọvrẹ amọfa no eva ze. (Kọl. 3:13) Ahwo jọ a rẹ sae wọso omai, makọ imoni obọmai dede keme a riẹ oware nọ ma bi wuhrẹ no Ebaibol ze he gbe oware nọ o soriẹ nọ uzuazọ mai u ro wo ohẹriẹ. A sai gu erue fihọ omai uzou, ru oma vuọ omai evaọ iraro ahwo. A sae raha ebe ukoko na nọ ma wo no hayo tube seha kẹ omai inọ a te nwa omai oma dede. Ukpenọ ma mu ofu kẹ ae, ma sae lẹ se Jihova re o rovie udu rai. O tẹ ruọ Jihova, ẹdẹ jọ a sae riẹ uzẹme na je kurẹriẹ ze te gọe. (Mat. 5:44, 45) Ẹsejọ o rẹ jọ bẹbẹ re ma rọvrẹ amọfa, maero nọ oware nọ a ru omai na u te yoma gaga. Rekọ ma tẹ be jẹ ae egrẹ yọ omobọ mai ma bi ru. Oniọvo-ọmọtẹ jọ ọ ta nọ: “Me vuhumu nọ mẹ tẹ rọvrẹ ohwo nọ o ru omẹ thọ orọnikọ u dhesẹ nọ oware nọ o ru omẹ na o were omẹ hẹ. Ukpoye u dhesẹ nọ mẹ gwọlọ si ofu no eva.” (Ol. 37:8) Ma tẹ be hae rọvrẹ amọfa, u dhesẹ nọ ma gwọlọ si ofu no eva.​—Ẹf. 4:31, 32.

“WHO TI LELE OMẸ JỌ APARADASE”

5. Eme Jesu ọ ya eyaa riẹ kẹ ogbulegbu nọ ọ jọ abotọ riẹ, kọ fikieme ọ rọ ya eyaa na?

5 Ẹme nọ Jesu ọ ta. Nọ Jesu ọ jọ ure-oja, a kare igbulegbu ivẹ fihọ tabọ tabọ riẹ. Oke ọsosuọ, aimava na a je sei ẹkoko. (Mat. 27:44) Rekọ nọ u te oria jọ, ọjọ rai o te nwene iroro. O muẹrohọ nọ Jesu “o ru oware ovo thọ họ.” (Luk 23:40, 41) Ọ riẹ nọ a te kpare Jesu ze, yọ ọ te jọ Ovie. Ọ ta kẹ Jesu nọ: “Jesu, kareghẹhọ omẹ okenọ whọ tẹ ruọ Uvie ra no.” (Luk 23:42) Ogbulegbu na o gine dhesẹ nọ o wo ẹrọwọ. Fikiere Jesu ọ tẹ ta kẹe nọ: “Uzẹme mẹ be ta kẹ owhẹ nẹnẹ na, who ti lele omẹ jọ Aparadase [orọnikọ Uvie na ha].” (Luk 23:43) Muẹrohọ nọ oke nọ Jesu ọ jẹ ya eyaa kẹ ogbulegbu na, eme jọ nọ ọ ta họ, “mẹ,” “owhẹ,” gbe “omẹ.” Onana u dhesẹ nọ ogbulegbu na dẹẹ ọye Jesu ọ ya eyaa na kẹ. Jesu ọ ya eyaa nana kẹe keme ọ riẹ nọ Ọsẹ obọ odhiwu riẹ na ọ rẹ re ohrọ ohwo gaga.​—Ol. 103:8.

6. Eme ma wuhrẹ no ẹme nọ Jesu ọ ta kẹ ogbulegbu na ze?

6 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Oghẹrẹ ovona Jesu avọ Ọsẹ riẹ a rrọ. (Hib. 1:3) O rẹ were Jihova gaga re ọ re omai ohrọ jẹ rọvrẹ omai nọ oware nọ ma ru thọ o tẹ da omai, makọ eware nọ ma ru evaọ oke nọ u kpemu. Ọ rẹ rọvrẹ omai riẹriẹriẹ nọ ma te fi ẹrọwọ họ iẹe inọ ọ te ginẹ rọvrẹ omai fiki idhe ẹtanigbo Jesu Kristi na. (1 Jọn 1:7) Ahwo jọ a re roro nọ Jihova ọ te sae rọvrẹ ae he fiki eware nọ a ru thọ evaọ oke jọ. Otẹrọnọ o be hae jọ owhẹ oma ere ẹsejọ, dai roro kpahe onana: Omoke kakao u kiọkọ taure Jesu o te ti whu, ọ re ohrọ ogbulegbu nọ a bruoziẹ uwhu kpe no fikinọ ọ ta ẹme jọ nọ u dhesẹ nọ o mu ẹrọwọ họ ewo no. Otẹrọnọ Jesu ọ re ohrọ ohwo yena, kọ whẹ nọ o wo ẹrọwọ nọ ọ be daoma kpobi re o koko izi Jihova ọye Jihova ọ te re ohrọ riẹ hẹ?​—Ol. 51:1; 1 Jọn 2:1, 2.

“RRI! ỌMỌZAE RA! . . . RRI! ONI RA!”

7. Eme Jesu ọ ta kẹ oni riẹ Meri avọ Jọn nọ ma rẹ sae ruẹ evaọ Jọn 19:26, 27, kọ fikieme ọ rọ ta ere?

7 Ẹme nọ Jesu ọ ta. (Se Jọn 19:26, 27.) Jesu o je roro epanọ a te rọ rẹrote oni riẹ, keme o wọhọ nọ ọzae riẹ o whu no oke yena. O sae jọ nọ inievo Jesu a te sae rẹrote oni na. Rekọ ẹme na họ, ono o ti fiobọhọ kẹ oni riẹ nọ usu riẹ avọ Jihova o te rọ jọ gaga ẹsikpobi? Whaọ oware ovo u dhesẹ nọ inievo Jesu a zihe ruọ ilele no evaọ oke yena ha. Rekọ Jọn ọ jọ ukọ Jesu nọ o wo ẹrọwọ ziezi, ọ tẹ jẹ jọ ogbẹnyusu ọkpekpe riẹ. Jesu ọ rehọ ilele riẹ nọ a gbẹ be gọ Jihova na wọhọ ahwo uviuwou riẹ. (Mat. 12:46-50) Jesu o you oni riẹ gaga, yọ ọ gwọlọ ohwo nọ ọ rẹ rẹrotei. Oyejabọ nọ ọ rọ ta kẹ Jọn nọ ọ rẹrotei keme ọ riẹ nọ ọ te sai fiobọhọ kẹe ruabọhọ egagọ Ọghẹnẹ. Ọ ta kẹ oni riẹ nọ: “Rri! ọmọzae ra!” Ọ tẹ ta kẹ Jọn nọ: “Rri! oni ra!” No umuo ẹdẹ yena vrẹ, Jọn ọ tẹ wọhọ ọmọ kẹ Meri, ọ tẹ jẹ rẹrotei wọhọ oni obọriẹ. Oware nọ Jesu o ru na u dhesẹ nọ o you oni riẹ gaga. Kọ eme o gbẹ jọ ere he? Oni riẹ ọ rẹrotei no emaha ze, yọ ọ jọ kugbei evaọ oke uwhu riẹ.

8. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme nọ Jesu ọ ta kẹ Meri avọ Jọn na ze?

8 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Inievo ukoko na a rẹ sae kpekpe omai oma vi ahwo uviuwou mai nọ a rrọ ukoko na ha dede. Imoni mai a sae wọso omai fikinọ ma be gọ Jihova, rekọ Jesu ọ ya eyaa kẹ omai nọ ma tẹ talamu Jihova gbe ukoko riẹ u ti kiekpe omai hi. Ma ti wo eware nọ i vru ku omai “isia udhusoi (100).” Inievo ukoko na buobu a te jọ wọhọ emezae mai, emetẹ mai, gbe ini hayo esẹ mai. (Mak 10:29, 30) Mai kpobi ma wọhọ ahwo uviuwou ovo evaọ ukoko na. Fikinọ eware evona ma rọwo, mai kpobi ma te je you Jihova je you ohwohwo, ma wo okugbe. Kọ eva e gbẹ be were owhẹ inọ whọ rrọ uviuwou utiona?​—Kọl. 3:14; 1 Pita 2:17.

“ỌGHẸNẸ MẸ, FIKIEME WHỌ RỌ SIỌ OMẸ BA?”

9. Eme ẹme Jesu nọ ọ rrọ Matiu 27:46 u ru omai riẹ?

9 Ẹme nọ Jesu ọ ta. Omojọ u kiọkọ taure Jesu o te ti whu, o bo nọ: “Ọghẹnẹ mẹ, Ọghẹnẹ mẹ, fikieme whọ rọ siọ omẹ ba?” (Mat. 27:46) A jọ Ebaibol na fodẹ oware nọ o soriẹ nọ Jesu ọ rọ ta ẹme nana ha. Dede na, eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme nana ze? Oware jọ họ, ẹme nọ Jesu ọ ta na o ru eruẹaruẹ nọ e rrọ Olezi 22:1 gba. * U te no ere no, ẹme na o dhesẹ vevẹ nọ Jihova o ‘di ogba wariẹ’ Jesu họ họ. (Job 1:10) Jesu ọ riẹ nọ Ọsẹ riẹ o siobọnoi no re ewegrẹ riẹ a ru ei epanọ u je rai. Koyehọ re a dawo iẹe te oka, yọ u ri wo ohwo-akpọ ọvo nọ a dawo tere he. U te no ere no, ẹme yena o dhesẹ vevẹ nọ Jesu o ru oware ovo nọ a rẹ rọ fiki riẹ kpei hi.

10. Eme ma wuhrẹ no ẹme nọ Jesu ọ ta kẹ Ọsẹ riẹ na ze?

10 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Oware jọ nọ ma wuhrẹ no ẹme Jesu nana ze họ, ma re rẹro nọ Jihova o ti di ogba wariẹ omai họ họ nọ ebẹbẹ i gbe ro te omai hi. Wọhọ epanọ a dawo Jesu te oka na, ma rẹ ruẹrẹ udu mai kpahe inọ odawọ nọ u te omai kpobi kẹhẹ, makọ uwhu dede, ma re gbe kru ẹrọwọ mai ghele. (Mat. 16:24, 25) Dede na, u mu omai ẹro nọ Jihova ọ rẹ kuvẹ hẹ re edawọ nọ i re te omai e ga te epanọ ma gbẹ sai ro thihakọ rai hi. (1 Kọr. 10:13) Oware ofa jọ nọ ma wuhrẹ họ, a sai kienyẹ omai wọhọ epanọ a kienyẹ Jesu na. (1 Pita 2:19, 20) Orọnikọ fikinọ ma ru oware jọ thọ a be rọ wọso omai hi, rekọ fikinọ ma bi dhomahọ iruẹru akpọ na ha yọ ma bi wuhrẹ ahwo uzẹme na. (Jọn 17:14; 1 Pita 4:15, 16) Jesu ọ riẹ oware nọ Jihova ọ rọ kẹe uvẹ re ọ ruẹ uye. Rekọ ẹsejọ idibo Jihova a rẹ riẹ hẹ oware nọ o soriẹ nọ a be rọ ruẹ uye. A rẹ nọ omarai ẹsejọ nọ, ‘Fikieme Jihova ọ rọ kuvẹ re oware utiona o via kẹ omẹ?’ (Hab. 1:3) Jihova Ọsẹ mai nọ o wo ohrọ-oriọ gbe odiri na o re roro vievie he inọ idibo riẹ yena a wo ẹrọwọ họ. Ọ riẹ nọ idhọvẹ e be wha iroro yena ze, yọ ọye ọvo họ ọnọ ọ rẹ sae sasa ae oma.​—2 Kọr. 1:3, 4

“URUAME U BI KPE OMẸ”

11. Fikieme Jesu ọ rọ ta ẹme nọ ọ rrọ Jọn 19:28 na?

11 Ẹme nọ Jesu ọ ta. (Se Jọn 19:28.) Fikieme Jesu ọ rọ ta nọ: “Uruame u bi kpe omẹ”? O ru ere “re ikereakere na e ruẹsi rugba,” koyehọ eruẹaruẹ nọ e rrọ Olezi 22:15 nọ e ta nọ: “Me gbe wo ẹgba ha, mẹ wọhọ ẹwẹ-othẹ; ẹrọo mẹ ọ tamu iwo-akọ mẹ.” U te no ere no, uruame o rẹ siọ iẹe ba ekpe he keme ọmọziọ uye o bẹ riẹ hẹ evaọ ure-oja na. U gine te epanọ o re ro bo ubo ame.

12. Eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu ze nọ ọ ta nọ, “uruame u bi kpe omẹ”?

12 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Jesu o rri nọ ọ tẹ ta nọ a fiobọhọ kẹe orọnikọ u dhesẹ hẹ inọ o te ọzae he. U fo nọ ma re roro ere gbe he. O sae jọ nọ ma rẹ gwọlọ vuẹ amọfa re a fiobọhọ kẹ omai hi nọ ma te wo ẹbẹbẹ. O tẹ make rrọ ere, nọ ebẹbẹ jọ e tẹ ga vi omai oma, ivie joma ta kẹ amọfa re a fiobọhọ kẹ omai. Wọhọ oriruo, nọ ma tẹ kpako no hayo nọ oma o gbẹ ga omai tere he, ma sai vi oniọvo jọ re ọ nyae dẹ oware se omai hayo fiobọhọ wọ omai kpohọ ẹsipito. Udu u te whrehe omai, ma sai rovie eva kẹ ọkpako ukoko jọ hayo oniọvo ọfa nọ o kruga ziezi. Inievo itienana a te gaviezọ kẹ omai jẹ ta “emamọ ẹme” nọ ọ rẹ bọ omai ga. (Itẹ 12:25) Joma kareghẹhọ nọ inievo ukoko na a you omai gaga yọ a gwọlọ nọ a re fiobọhọ kẹ omai evaọ “oke idhọvẹ.” (Itẹ 17:17) Rekọ a sae riẹ epanọ eware e rrọ kẹ omai hi nọ ma gbẹ vuẹ ae he. Oye u ro fo nọ ma rẹ vuẹ ae nọ ma te wo ẹbẹbẹ na.

“U RUGBA NO!”

13. Eme ẹrọwọ nọ Jesu o kru te urere na u rugba?

13 Ẹme nọ Jesu ọ ta. Nọ u te oware wọhọ ighọjọ esa uvo, evaọ Nisan 14, Jesu o bo nọ: “U rugba no!” (Jọn 19:30) Ẹme nana nọ Jesu ọ ta re o te ti whu na u dhesẹ inọ o ru eware kpobi nọ Jihova ọ gwọlọ nọ o ru no. Ẹrọwọ riẹ nọ o kru bẹsenọ o ro whu na u ru eware buobu gba. Orọ ọsosuọ, u dhesẹ nọ Setan yọ ọtọrue. Jesu o dhesẹ nọ ohwo-akpọ nọ ọ rrọ gbagba ọ sai kru ẹrọwọ riẹ ghelọ oware kpobi nọ Setan o ru rie kẹhẹ. Orọ avọ ivẹ, ọ rọ uzuazọ riẹ ta omai no igbo. Uwhu riẹ na u ru nọ ahwo-akpọ nọ a gba ha a sai ro mu usu kugbe Ọghẹnẹ a ve je wo ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ. Orọ avọ esa, uwhu Jesu na u dhesẹ nọ Jihova yọ emamọ Osu nọ o re ru oware nọ u kiehọ ẹsikpobi, ọ tẹ rọ enẹ si afuẹwẹ no odẹ Jihova.

14. Ẹvẹ u fo nọ ma re yeri uzuazọ mai kẹdẹ kẹdẹ?

14 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Ma rẹ gbaemu nọ ma re ru oware nọ o rẹ were Jihova kẹdẹ kẹdẹ. Brọda Maxwell Friend nọ ọ jọ owuhrẹ evaọ Isukulu Giliad ọ ta ẹme jọ nọ u re fiobọhọ ziezi evaọ ẹme nana. Ọ jọ ẹme jọ nọ o ru evaọ okokohọ akpọ-soso jọ ta oghẹrẹ nọ ma sai ro kru ẹrọwọ mai inọ: “Oware nọ whọ rẹ sai ru no nẹnẹ hayo ta no nẹnẹ, who du rehọ iẹe kpohọ odẹnotha ha. Keme whọ riẹ sọ who ti te odẹ hẹ. Rehọ ẹdẹ kpobi wọhọ uvẹ urere nọ who wo, nọ whọ sai ro dhesẹ nọ who te ohwo nọ Jihova o re kuenu kẹ nọ jọ ọ rria bẹdẹ bẹdẹ.” Jọ oghẹrẹ nọ ma bi yeri uzuazọ mai kẹdẹ kẹdẹ u dhesẹ nọ ma rri ẹdẹ kpobi wọhọ uvẹ urere nọ ma re ro dhesẹ nọ ma gine kru ẹrọwọ mai. O jẹ make rọnọ uwhu ona, ma vẹ sae ginẹ ta nọ: “Jihova, mẹ ginẹ dawo ẹgba mẹ kpobi re me koko izi ra, re me dhesẹ nọ Setan yọ ọtọrue. Mẹ daoma re me si afuẹwẹ no odẹ ra je dhesẹ nọ esuo ra ọ mai woma.”

“ME MU ẸZI MẸ HỌ OWHẸ OBỌ”

15. Eme o mu Jesu ẹro, nọ ma te roro kpahe ẹme riẹ nọ ọ rrọ Luk 23:46?

15 Ẹme nọ Jesu ọ ta. (Se Luk 23:46.) Jesu o fi eva riẹ kpobi họ Jihova, ọ ta nọ: “Ọsẹ, me mu ẹzi mẹ họ owhẹ obọ.” Jesu ọ riẹ nọ uzuazọ riẹ o rrọ Jihova obọ, yọ u mu rie ẹro nọ ọ te kpare iẹe no uwhu ze.

16. Eme who wuhrẹ no iku Joshua na ze?

16 Oware nọ ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Jesu na ze. Hai ru oware nọ Jihova ọ ta ẹsikpobi o tẹ make rọnọ uwhu o rẹ sai noi ze. Re whọ sai ru ere, whọ rẹ “rehọ udu ra kpobi fievahọ Jihova.” (Itẹ 3:5) U wo oniọvo jọ nọ a re se Joshua nọ ẹyao ọgaga o kru yọ ikpe ikpegbisoi ọvo ọ jọ. Oke nọ a jẹ gwọlọ rọ edhere nọ Ọghẹnẹ o mukpahe siwi ei, ọ se. Taure o te ti whu ọ vuẹ oni riẹ nọ: “Nimẹ, uzuazọ mẹ o rrọ Jihova obọ. . . . Ẹme nana nọ mẹ be te vuẹ owhẹ na o mu omẹ ẹro gaga: Mẹ riẹ nọ Jihova ọ te kpare omẹ ziọ uzuazọ. Ọ riẹ eva mẹ, yọ me you rie gaga.” * U fo nọ mai kpobi ma rẹ nọ omamai nọ, ‘Mẹ tẹ rẹriẹ ovao dhe odawọ nọ o rẹ sai si uwhu kpe omẹ, kọ me ti fi uzuazọ mẹ họ obọ Jihova je fievahọ iẹe inọ ọ te kpare omẹ ze nọ mẹ tẹ maki whu?’

17-18. Eware vẹ ma wuhrẹ no na? (Rri ẹkpẹti na re, “ Eware nọ Ma Wuhrẹ No Eme Urere Jesu Ze.”)

17 Ma wuhrẹ obọdẹ eware no eme urere Jesu na ze. E kareghẹhọ omai nọ u fo re ma rọvrẹ amọfa nọ a te ru omai thọ je fievahọ Jihova inọ ọ te rọvrẹ omai. Inievo buobu e rrọ ukoko na nọ a gwọlọ nọ a re fiobọhọ kẹ omai nọ ma te wo ẹbẹbẹ. Rekọ o gwọlọ nọ ma rẹ ta kẹ ae nọ oware jọ o tẹ be kẹ omai uye. Ma wuhrẹ re nọ Jihova o re fiobọhọ kẹ omai thihakọ ẹbẹbẹ kpobi nọ o te omai. Ma te je wuhrẹ nọ u fo re ma rri ẹdẹ kpobi wọhọ uvẹ urere nọ ma sai ro dhesẹ nọ ma gine kru ẹrọwọ mai je fievahọ Jihova inọ ọ te kpare omai ze nọ uwhu o tẹ maki kpe omai.

18 U wo eware buobu nọ ma re gine wuhrẹ nọ ma te roro kpahe eme nọ Jesu ọ ta evaọ ure-oja re o te ti whu. Ma te bi ru eware nọ ma wuhrẹ na yọ ma bi ru oware nọ Jihova ọ ta kpahe Ọmọ riẹ inọ: “Wha gaviezọ kẹe.”​—Mat. 17:5.

OLE AVỌ 126 Jaja Aro Vi, Dikihẹ Ga, Jọ Ọgba

^ edhe-ẹme 5 Wọhọ epanọ Matiu 17:5 o ta, Jihova ọ gwọlọ nọ ma yoẹme kẹ Ọmọ riẹ Jesu. Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe eware jọ nọ ma rẹ sai wuhrẹ nọ ma te roro kpahe eme nọ Jesu ọ ta re o te ti whu evaọ ure-oja.

^ edhe-ẹme 9 Whọ tẹ gwọlọ riẹ kpahe oware nọ o rẹ sae jọ nọ o lẹliẹ Jesu ta ẹme eruẹaruẹ nọ e rrọ Olezi 22:1 na, rri uzoẹme na “Enọ Ahwo nọ A s’Ebe” evaọ Uwou-Eroro nana.

^ edhe-ẹme 16 Rri uzoẹme na, “Joshua’s Faith​—A Victory for Children’s Rights” evaọ Awake! Ọvo 22, 1995.