Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 16

Unaj k-tsʼáaik gracias yoʼolal u kuxtal Jesús tu kʼuboʼ

Unaj k-tsʼáaik gracias yoʼolal u kuxtal Jesús tu kʼuboʼ

«U Paal máak[eʼ] taal utiaʼal [...] u tsʼáaik u kuxtal bey junpʼéel boʼol utiaʼal u salvartaʼal yaʼab máakoʼobeʼ» (MAR. 10:45).

KʼAAY 18 K-tsʼáaiktech gracias, Jéeoba, yoʼolal a Paal

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1, 2. ¿Baʼaxten kʼaʼabéetchaj u kʼubik u kuxtal Jesús?

LE KA kʼebanchaj Adáneʼ pʼáat maʼ tu páajtal u yantal kuxtal minaʼan u xuul tiʼ letiʼ mix tiʼ u paalal. Como perfecto kaʼacheʼ maʼ tu páajtal u perdonartaʼal. Baʼaleʼ ¿kux túun u paalaloʼob Adán maʼ tiʼ letiʼob yanchaj u culpail le baʼax úuchoʼ? (Rom. 5:12, 14). ¿Yaan wa baʼax jeʼel u páajtal u beetaʼal kaʼach utiaʼal u salvartaʼal u paalaloʼob Adáneʼ? Yaan. Jéeobaeʼ jujunpʼíitil úuchik u bin u yaʼalik bix ken u salvartil u paalaloʼob tiʼ le kʼeban yéetel tiʼ le kíimiloʼ (Gén. 3:15). Le kéen kʼuchuk u kʼiinileʼ Jéeobaeʼ yaan kaʼach u túuxtik u Hijo «utiaʼal u tsʼáaik u kuxtal bey junpʼéel boʼol utiaʼal u salvartaʼal yaʼab máakoʼobeʼ» (Mar. 10:45; Juan 6:51).

2 ¿Baʼaxten túun kʼaʼabéetchaj u kʼubik u kuxtal Jesús? Jesúseʼ tu tsʼáaj u kuxtal utiaʼal u béeytal u kaʼa antal le kuxtal tu perdertaj Adánoʼ (1 Cor. 15:22). Tsʼoʼoleʼ le ley tu tsʼáaj Dios tiʼ le israelitaʼoboʼ ku yaʼalikeʼ kʼaʼabéet u tsʼaʼabal kuxtal tu yoʼolal kuxtal (Éxo. 21:23, 24). Adáneʼ perfecto kaʼachi le oʼolaleʼ kʼaʼabéet xan kaʼach juntúul máak perfecto utiaʼal u boʼotik wa u kaʼa manik le kuxtal tu perdertoʼ (Rom. 5:17). Bey túunoʼ Jesúseʼ ku kʼuchul u beetuba «Taatatsil» tiʼ tuláakal le máaxoʼob ku tsʼáaik u fejoʼob tiʼ u kuxtal tu kʼuboʼ (Isa. 9:6; Rom. 3:23, 24).

3. Jeʼex u yaʼalik Juan 14:31 yéetel 15:13, ¿baʼaxten tu yóotaj Jesús u kʼub u kuxtal?

3 Jesúseʼ jach u yaabiltmaj u Taata bey xan le máakoʼob yanoʼob way Luʼumeʼ, le oʼolal tu yóotaj u kʼub u kuxtal (xok Juan 14:31; 15:13). Le yaabilajoʼ letiʼe baʼax péeks u yuʼub u tʼaan u Taata yéetel u chúukpajal u yóol tak ka kíimoʼ. Tu yoʼolal le baʼax tu beetoʼ yaan u béeychajal le baʼax u chʼaʼtukultmaj Jéeoba utiaʼal le máakoʼoboʼ bey xan utiaʼal le Luʼumaʼ. Teʼ xookaʼ yaan k-ilik baʼaxten Jéeobaeʼ tu chaʼaj u sen muʼyaj Jesús. Yaan xan k-ilik u ejemplo juntúul máax ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ Biblia jach tu tsʼáaj gracias yoʼolal le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ. Tu tsʼookeʼ yaan k-ilik bix jeʼel k-tsʼáaik gracias yoʼolal le baʼax tu beetaj Jéeoba yéetel Jesús t-oʼolaloʼ.

¿BAʼAXTEN TU CHAʼAJ JÉEOBA U MUʼYAJ JESÚS?

Tuukulnakoʼon tiʼ le baʼax tu muʼyajtaj Jesús utiaʼal u tsʼáaik le boʼoloʼ (Ilawil párrafo 4)

4. Aʼal baʼaxoʼob tu sen muʼyajtaj Jesús tak ka kíimi.

4 Máans ta tuukul le baʼax tu muʼyajtaj Jesús le u tsʼook kʼiin tiaʼan way Luʼumeʼ. Letiʼeʼ tu chaʼaj u maʼachal yéetel u jaʼajatsʼaʼal tumen le soldadoʼob kex jeʼel u páajtal kaʼach u kʼáatik ka áantaʼak tumen yaʼab ángeloʼobeʼ (Mat. 26:52-54; Juan 18:3; 19:1). Jesúseʼ jaʼajatsʼaʼab yéetel junpʼéel chicote, hasta ku xéetʼel kaʼach le tuʼux ku jaʼatsʼaloʼ. Le ka tsʼoʼokeʼ beetaʼab u kuchik junpʼéel cheʼ jach aal. Jesús túuneʼ káaj u jíitik tak teʼ tuʼux kun kíimsbiloʼ. Baʼaleʼ le soldadoʼoboʼ tu obligartoʼob juntúul máak ka u yáant Jesús u kuch le cheʼoʼ (Mat. 27:32). Le ka kʼuch Jesús teʼ tuʼux kun kíimsbiloʼ baʼaj u kʼaboʼob yéetel u yookoʼob teʼ cheʼoʼ. U aalil u wíinklileʼ tu beetaj u maas yaatal le tuʼux bajaʼan u yook yéetel u kʼaboʼoboʼ. Teʼ súutukoʼ u amigoʼob yéetel u maamaeʼ táan kaʼach u yokʼoloʼob, baʼaleʼ u nuuktakil le judíoʼoboʼ táan kaʼach u burlarkubaʼob tiʼ Jesús (Luc. 23:32-38; Juan 19:25). Jesúseʼ xáanchaj táan u muʼyaj, jeʼex u máan le horaʼoboʼ pʼáat maas istikyaj u chʼaʼik u yiikʼ. Tumen u yojel tsʼoʼok u chúukpajal u yóol u beet baʼax uts tu tʼaan u Taataeʼ le jach taʼaytak u kíimiloʼ orarnaj tiʼ Jéeoba, ka tsʼoʼokeʼ tu chinaj u pooleʼ ka kíimi (Mar. 15:37; Luc. 23:46; Juan 10:17, 18; 19:30). ¡Jach yaj yéetel suʼtsil le bix úuchik u kíimil Jesúsoʼ!

5. ¿Tiʼ baʼax kaʼach táan u tuukul Jesús?

5 Jesúseʼ maʼ táan kaʼach u tuukul tiʼ le baʼax táan u muʼyajtikoʼ baʼaxeʼ tiʼ le baʼax aʼalaʼab tu contra utiaʼal u kíimsaʼaloʼ. Aʼalaʼabeʼ táan u tʼaan tu contra Dios yéetel táan u pʼatik kʼaasil u kʼaabaʼ u Taata (Mat. 26:64-66). Letiʼeʼ jach yaachaj u yóol tu yoʼolal le baʼax aʼalaʼaboʼ, le oʼolal tu kʼáataj tiʼ u Taata ka xuʼuluk le baʼax táan u muʼyajtikoʼ (Mat. 26:38, 39, 42). ¿Baʼaxten tu chaʼaj Jéeoba u muʼyaj le u Hijo jach u yaabiltmoʼ? Koʼoneʼex ilik óoxpʼéel baʼax oʼolal.

6. ¿Baʼaxten yanchaj u kíimil Jesús tiʼ junpʼéel cheʼ?

6 Yáaxeʼ Jesúseʼ kʼaʼabéetchaj u chʼuykíintaʼal tiʼ junpʼéel cheʼ utiaʼal u jáalkʼabtik le judíoʼob tiʼ le maldición ku yaʼalik le Leyoʼ (Gál. 3:10, 13). Le judíoʼoboʼ maldecirtaʼaboʼob tumen maʼ tu tsʼoʼokbesoʼob le Ley jeʼex u yaʼalmiloʼoboʼ, tsʼoʼoleʼ maldecirtaʼanoʼob xan tumen u heredarmoʼob le kʼeban tiʼ Adánoʼ (Rom. 5:12). Le Ley tu tsʼáaj Dios úuchjeakiloʼ ku yaʼalikeʼ wa juntúul máak ku beetik junpʼéel baʼax jach kʼaaseʼ unaj u kíimsaʼal, yaan kʼiineʼ le kéen tsʼoʼokok u kíimsaʼaleʼ ku chʼuykíintaʼal tiʼ junpʼéel cheʼ (Deu. 21:22, 23; 27:26). * Le úuchik u chʼuykíintaʼal Jesús tiʼ junpʼéel cheʼoʼ tu taasaj utsil tiʼ le judíoʼob, le máaxoʼob rechazartoʼ.

7. ¿Máakalmáak le u kaʼapʼéel baʼax oʼolal tu chaʼaj Dios u muʼyaj u Hijooʼ?

7 U kaʼapʼéel baʼax oʼolal chaʼab u muʼyajeʼ utiaʼal u béeytal u beetik le meyaj kʼubéentaʼantiʼ le kéen u beet u Maas Nojoch Sacerdoteiloʼ. Jesúseʼ tu yuʼubaj yaan kʼiineʼ maʼ chéen chʼaʼabil u beetik máak baʼax ku yaʼalik Diosiʼ. Tu yoʼolal le baʼaxoʼob tu muʼyajtoʼ yaan kʼiin tu kʼáat óoltaj u yáantaj Dios yéetel u jaʼil u yich. Jesúseʼ jach sen muʼyajnaji, le oʼolal ku naʼatkoʼon le kéen muʼyajnakoʼon. ¿Máasaʼ jach kiʼimak k-óol úuchik u tsʼáaik Jéeoba juntúul nojoch sacerdote ku naʼatkoʼon le kéen muʼyajnakoʼon? (Heb. 2:17, 18; 4:14-16; 5:7-10).

8. ¿Máakalmáak le u yóoxpʼéel baʼax oʼolal tu chaʼaj Dios u muʼyaj Jesúsoʼ?

8 U yóoxpʼéel baʼax oʼolal tu chaʼaj Jéeoba u muʼyaj Jesúseʼ utiaʼal u yeʼesik juntúul máakeʼ jeʼel u chúukpajal u yóol u meyajt Dios kex jeʼel baʼalak ka beetaʼak tiʼeʼ. Satanáseʼ ku yaʼalikeʼ k-meyajtik Dios chéen tumen ku taasiktoʼon utsil wa chéen yoʼolal le baʼax ku tsʼáaiktoʼonoʼ. Letiʼeʼ ku tuklikeʼ maʼ k-yaabiltmaj Jéeoba jeʼex Adáneʼ (Job 1:9-11; 2:4, 5). Jéeobaeʼ u yojel u Hijoeʼ yaan u chúukpajal u yóol kex jeʼel baʼaxak ka beetaʼaktiʼeʼ, le oʼolal tu chaʼaj u muʼyaj. Úuchik u chúukpajal u yóol Jesúseʼ tu yeʼeseʼ Satanáseʼ chéen táan u tuus.

JUNTÚUL MÁAX TU TSʼÁAJ GRACIAS YOʼOLAL LE BOʼOLOʼ

9. ¿Baʼax maʼalob ejemplo tu tsʼáajtoʼon Juan?

9 Le úuchik u kʼubik u kuxtal Jesúsoʼ jach tsʼoʼok u muʼukʼaʼankúuntik u fe le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ, le oʼolal maʼ tu xuʼulul u kʼaʼaytajoʼob kex jeʼel baʼaxak ku beetaʼaltiʼobeʼ. Apóstol Juaneʼ bey tu beetiloʼ, letiʼeʼ chúukpaj u yóol kʼaʼaytaj tu yoʼolal Cristo ich maas tiʼ 60 años. Juaneʼ yaan kex 100 años tiʼ ka bisaʼab kʼalbil Patmos tumen le romanoʼoboʼ. ¿Baʼaxten bisaʼab kʼalbil? Letiʼeʼ chéen tʼaanaj tu yoʼolal Dios yéetel tu yaʼalaj «u jaajil tu yoʼolal Jesús» (Apo. 1:9). Juaneʼ junpʼéel jach maʼalob ejemplo tiʼ máax tu yeʼesaj fe yéetel chúukpaj u yóol u meyajt Dios.

10. Ichil le libroʼob tu tsʼíibtaj Juanoʼ, ¿bix tu yeʼesil jach ku tsʼáaik u graciasil le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ?

10 Juaneʼ jach u yaabiltmaj kaʼach Jesús yéetel ku tsʼáaik u graciasil yoʼolal le boʼol tu beetoʼ. Ichil le libroʼob tu tsʼíibtaj Juanoʼ maas tiʼ 100 u téenel tʼaanaj tiʼ le boʼol tu tsʼáaj Jesúsoʼ bey xan tiʼ le utsiloʼob ku taaskoʼ. Juntéeneʼ tu yaʼalaj: «Wa yaan máax ku kʼebantaleʼ, tu yiknal le Taataoʼ yaan juntúul máax áantkoʼon, Jesucristo, juntúul máax beetik baʼax toj» (1 Juan 2:1, 2). Tsʼoʼoleʼ tu yaʼalaj xaneʼ jach kʼaʼanaʼan «u yúuchul tʼaan tu yoʼolal Jesús» (Apo. 19:10). Jeʼex k-ilkoʼ Juaneʼ jach ku tsʼáaik u graciasil kaʼach le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ, ¿bix jeʼel k-eʼesik k-tsʼáaik xan u graciasileʼ?

¿BIX JEʼEL K-TSʼÁAIK U GRACIASIL LE BAʼAX TU BEETAJ JESÚSOʼ?

Wa k-agradecertik le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ yaan k-ilik maʼ k-kʼebantal (Ilawil párrafo 11) *

11. ¿Baʼax jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal maʼ k-lúubul tiʼ kʼebaneʼ?

11 Maʼ unaj k-kʼebantaliʼ. Juntúul máax ku tsʼáaik u graciasil le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ maʼ tu tuklik: «Mix baʼal tiʼ ka kʼebanchajken, le kéen tsʼoʼokkeʼ kin kʼáatik ka perdonartaʼaken». Baʼaxeʼ ku yaʼalik beyaʼ: «Jéeoba yéetel Jesúseʼ yaʼab baʼaloʼob tsʼoʼok u beetkoʼob tin woʼolal, le oʼolal junpuliʼ maʼ ken in beet le baʼax kʼaasaʼ». Tsʼoʼoleʼ ku kʼáatik tiʼ Jéeoba lelaʼ: «Maʼ a chaʼik in lúubul tiʼ baʼax kʼaas» (Mat. 6:13).

12. ¿Bix jeʼel k-beetik le baʼax ku yaʼalik 1 Juan 3:16-18?

12 Unaj k-yaabiltik le sukuʼunoʼoboʼ. Le kéen k-yaabilt le sukuʼunoʼoboʼ k-eʼesik k-tsʼáaik u graciasil le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ. Kʼaʼajaktoʼoneʼ Jesúseʼ kíim tu yoʼolal tuláakal máak tumen u yaabiltmoʼob, le oʼolal xan unaj k-yaabiltik le sukuʼunoʼoboʼ (xok 1 Juan 3:16-18). Le bix k-tratartik le sukuʼunoʼoboʼ ku yeʼesik le yaabilaj k-uʼuyik tu yoʼolaloʼoboʼ (Efe. 4:29, 31–5:2). Le oʼolal k-áantik le sukuʼunoʼob le kéen kʼojaʼanchajkoʼoboʼ bey xan le kéen joʼopʼok u muʼyajoʼob yoʼolal junpʼéel nojoch loobil. Baʼaleʼ ¿baʼax unaj k-beetik le kéen u ofendertoʼon juntúul sukuʼun?

13. ¿Baʼaxten unaj k-perdonartik u maasil?

13 ¿Ku difíciltal wa k-tuʼubsik bey xan k-perdonartik le baʼax ku beetaʼaltoʼonoʼ? (Lev. 19:18). Wa beyoʼ, maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ le tekstoaʼ: «Seguernak a muʼyajtikabaʼex ta baatsileʼex yéetel a perdonarkabaʼex ta baatsileʼex yéetel u jaajil a wóoleʼex kex wa yaan baʼax oʼolal u tʼaan máak tu contra uláakʼ. Jeʼel bix tu perdonartileʼex Jéeoba yéetel u jaajil u yóoleʼ teʼexeʼ bey xan unaj a beetkeʼexoʼ» (Col. 3:13). Le oʼolal cada ken k-perdonart le sukuʼunoʼoboʼ táan k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba yoʼolal le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ. ¿Bix jeʼel u seguer k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Dioseʼ?

¿BIX JEʼEL K-EʼESIK K-TSʼÁAIK U GRACIASIL LE BAʼAX TU BEETAJ JESÚSOʼ?

14. ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-tsʼáaik u graciasil le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ?

14 Unaj k-tsʼáaik u graciasil tiʼ Jéeoba yoʼolal le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ. Joanna, juntúul kiik kajaʼan India yaan 83 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Teneʼ kin tuklikeʼ le kéen orarnakeneʼ jach unaj in tsʼáaik gracias tiʼ Jéeoba tu yoʼolal le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ». Le kéen orarnakoʼoneʼ mantatsʼ unaj k-kʼáatik tiʼ Jéeoba ka u perdonart le baʼaxoʼob maʼ maʼalob k-beetmoʼ. Chéen baʼaleʼ wa tsʼoʼok k-lúubul tiʼ junpʼéel nojoch kʼebaneʼ unaj xan k-aʼalik tiʼ le ancianoʼoboʼ. Letiʼobeʼ yaan u yuʼubikoʼonoʼob, yaan u tsolnuʼuktikoʼonoʼob yéetel le Bibliaoʼ yéetel yaan u múul oraroʼob t-éetel. Tsʼoʼoleʼ yoʼolal le u kuxtal Jesús tu kʼuboʼ yaan u kʼáatkoʼob tiʼ Jéeoba ka u perdonartoʼon. Bey túunoʼ yaan u páajtal k-kaʼa meyajtik Jéeoba jeʼex k-beetik kaʼachoʼ (Sant. 5:14-16).

15. ¿Baʼaxten unaj k-jóoʼsik tiempo utiaʼal k-xakʼalxoktik le baʼaloʼob yaan yil yéetel le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ, yéetel baʼaxten maʼalob ka tuukulnakoʼon tu yoʼolal?

15 Unaj k-tuukul tiʼ le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ. Rajamani, juntúul kiik 73 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Le kéen in xok tuláakal le baʼax tu muʼyajtaj Jesúsoʼ ku káajal u yáalal u jaʼil in wich». Maʼ xaaneʼ toʼoneʼ le kéen k-xok le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj Jesúsoʼ k-uʼuyikba jeʼex le kiikoʼ. U jaajileʼ wa mantatsʼ k-tuukul tiʼ le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ yaan k-maas yaabiltik letiʼ bey xan u Taata. ¿Máasaʼ maʼalob ka k-xakʼalxokt le baʼaloʼob yaan yil yéetel le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ?

Jesúseʼ táan u yeʼesik tiʼ u discípuloʼob bix unaj u kʼaʼajsikoʼob le u kuxtal ken u kʼuboʼ (Ilawil párrafo 16)

16. ¿Bix u yáantkoʼon k-tsikbaltik tiʼ u maasil le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ? (Ilawil le dibujo yaan teʼ yáax páginaoʼ).

16 Unaj k-tsikbaltik tiʼ u maasil le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ. Cada kéen k-tsikbalt tiʼ u maasil le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ k-maas yaabiltik xan le baʼax tu beetoʼ. Utiaʼal k-tsolik tiʼ le máakoʼob baʼaxten yanchaj u kíimil Jesúsoʼ maʼ xaaneʼ jeʼel u meyajtoʼon le folleto U jatsʼuts promesaʼob Dios, teʼ xook 4 ku kʼaabaʼtik «¿Máax Jesucristo?». Wa maʼ xaaneʼ jeʼel u meyajtoʼon le libro ¿Baʼax k-kanik teʼ Bibliaoʼ?, teʼ xook 5 ku kʼaabaʼtik «Le boʼoloʼ u nojoch siibal Dios». Cada año xaneʼ le kéen xiʼikoʼon teʼ Kʼaʼajsajil yéetel le kéen k-invitart uláakʼ máakoʼob ka taalakoʼoboʼ k-maas yaabiltik le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ. ¿Máasaʼ jach kiʼimak k-óol úuchik u kʼubéentiktoʼon Jéeoba ka k-tsikbalt tiʼ u maasil le baʼaxoʼob tu beetaj Jesúsoʼ?

17. ¿Baʼaxten le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ letiʼeʼ baʼax maas nojoch tsʼoʼok u beetik Dios tu yoʼolal wíinikoʼ?

17 Jeʼex k-ilkoʼ jach yaan baʼax oʼolal k-tsʼáaik u graciasil le boʼol tu beetaj Jesúsoʼ. Yoʼolal le baʼax tu beetoʼ ku béeytal k-bisikba yéetel Jéeoba. Yaan xan u yutskíintaʼal le baʼax tu kʼaskúuntaj le Kʼaasilbaʼaloʼ (1 Juan 3:8). Tsʼoʼoleʼ le baʼax u chʼaʼtukultmaj Jéeoba utiaʼal le Luʼum bey xan le máaxoʼob yaabiltmiloʼ yaan u béeychajal. Le oʼolal mantatsʼ unaj k-ilik bix k-tsʼáaik u graciasil le baʼax tu beetaj Jesúsoʼ tumen letiʼe baʼax maas nojoch tsʼoʼok u beetik Dios tu yoʼolal wíinikoʼ.

KʼAAY 20 Ta kʼubaj a kiʼichkelem Paal

^ xóot’ol 5 Yaan u tsoʼolol baʼaxten yanchaj u sen muʼyaj Jesús le ka kíimoʼ, yéetel yaan u yáantkoʼon utiaʼal k-maas tsʼáaik gracias yoʼolal le u kuxtal tu kʼuboʼ.

^ xóot’ol 6 U suukileʼ le romanoʼoboʼ kuxaʼan kaʼach le máakoʼob ku bajkoʼob wa ku chʼuykíintkoʼob teʼ cheʼoʼ. Jéeobaeʼ tu chaʼaj xan u kíimsaʼal u Hijo jeʼex suukil tiʼ le romanoʼoboʼ.

^ xóot’ol 55 FOTOʼOB: Juntúul sukuʼuneʼ maʼ tu yóotik u chaʼant baʼax maʼ maʼalobiʼ, juntúul sukuʼuneʼ maʼ tu yóotik u tsʼuʼutsʼ chamal yéetel juntúul sukuʼuneʼ maʼ tu chaʼik u sobornartaʼal.