Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 17

Yehowa lɔn eo sugbɔ!

Yehowa lɔn eo sugbɔ!

‘Yehowa kpɔnɔ jijɔ do yi mɛwo nu.’—EHA. 149:4.

EHAJIJI 108 Mawu Ƒe Nuteƒewɔwɔ Ƒe Lɔlɔ̃

SUSU VEVI LƆ *

Mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ “kpɔnɔ jijɔ do” mɛɖekamɛɖeka nu le mì mɛ (Kpɔ mamamɛ 1)

1. Nyi Yehowa kpɔnɔ le yi mɛwo nuɔ?

YEHOWA MAWU ‘kpɔnɔ jijɔ do yi mɛwo nu.’ (Eha. 149:4) Enyɔ cɛ do jijɔ nɔ mì sugbɔ! Yehowa kpɔnɔ mìwo nɔnɔmɛ nywiwo koɖo mɛ ciŋmɛ mìavanyi yí dɔn mì va yiɖeki gbɔ. Nɔ mìkpɔtɔ le gbeji niɔ, ákpɔtɔ ate gogo mì tɛgbɛɛ!—Ʒan 6:44.

2. Nyi yí taɖo mɛɖewo dexɔɛ ji se mɔ Yehowa lɔn yewoɔ?

2 Mɛɖewo tɛnŋ nu mɔ: ‘Ŋnya mɔ Yehowa lɔn yi sɛntɔwo gbɛbɔbɔ lɔ, vɔ lé nawɛ akando ji mɔ Yehowa lɔnŋ ɔ?’ Nyi yí atɛnŋ ana mɛɖe abiɔ nyɔ cɛ seɔ? Oksana * ci yí kpe fun sugbɔ le ɖevihwɛmɛ nu mɔ: “Ci ŋwa ʒinʒindoshimɛ yí tɔ mɔɖeɖedɔ lɔɔ, eji jɔŋ sugbɔ. Vɔ le xwe 15 goduɔ, ŋtɔ ŋwi ɖoɖo enumanyɔmanyɔ ciwo yí jɔ do ŋji le vihwɛmɛ. Ŋtɔ kpɔkpɔɛ mɔ anyi nu degbekpe nɔ Yehowa o, yí ŋdenyi amɛnywi keke alɔnŋ o.” Nɔvinyɔnu Yua ci yí nyi mɔɖetɔ can do go cukaɖa sugbɔ hwenu ele vihwɛmɛ. Énu mɔ: “Ŋsɔ nyɛɖeki na Yehowa, ɖo ŋji mɔ nado jijɔ ni. Vɔ ŋkando ji mɔ datɛnŋ alɔnŋ gbeɖe o.”

3. Nyi mìakpla le nyɔta cɛ mɛɔ?

3 Shigbe Kristotɔ egbejinɔtɔ ciwo nu mìxo nuxu so yɛ nɛɔ, èlɔn Yehowa sugbɔ, vɔ taŋfuin dekando ji mɔ yɛlɔn ye o. Nyi yí taɖo èɖo akando ji mɔ yɛlenɔ bu nɔ ye nyɔnɔnwitɔɔ? Yí nyi yí atɛnŋ akpedo eo nu nɔ èbuini mɔ Yehowa delɔn yeɔ? Na mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo.

AFƆKU ENYI NƆ MÌDEKANDO JI MƆ YEHOWA LƆN MÌ O

4. Nyi yí taɖo enyi afɔku nɔ mìdekando ji mɔ Yehowa lɔn mìɔ?

4 Nɔ mìkando ji mɔ Yehowa lɔn mìɔ, mìaji mɔ mìawa ci ji mìkpe yí asin nɔ mìdokɔ go cukaɖawo le agbemɛ can. Vɔ nɔ mìdekando ji mɔ Mawu lenɔ bu nɔ mìɔ, mìwo “ŋsɛn aɖe kpɔtɔ.” (Elo. 24:10, NWT) Yí nɔ mìgbɔjɔ yí tɔ bubui mɔ Mawu delɔn mìɔ, mìdatɛnŋ akpanŋkɔ amɛjijeje Satana tɔ o.—Efe. 6:16.

5. Nyi yí jɔ do nɔvi ɖewo ciwo yí dekando ji mɔ Mawu lɔn yewo jiɔ?

5 Mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ɖewo tɔ bubui mɔ Yehowa delɔn yewo yí lenɔ bu nɔ yewo o; eyi taɖo wowo xɔse gbɔjɔ. Hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí tɔ mɔ James nu mɔ: “Ci ŋsumɔkɔ le Betɛli yí sekɔ vivi nɔ kunuɖeɖe le hamɛ ci mɛ wodonɔ gbe bu le can ɔ, ŋbiɔnɔ nyɛɖeki se mɔ Yehowa xɔnɔ vɔnsa ciwo ŋwakɔ nyao ma. Hweɖekanuɔ, ŋvabiɔnɔ nyɛɖeki se mɔ Yehowa ɖonɔ to anyi gbedodoɖawo ma.” Eva ci yí le gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ wakɔ nu mɔ: “Ŋkpɔɛ mɔ afɔku enyi nɔ mìbuini mɔ Yehowa delɔn mì o, ɖo adahɛn nu le ŋɖekpokpui ci mìwa yí sɔ sɛnnɔ Yehowa nu. Mìdagbejinɔ mɔ mìawa ŋɖe nɔ Mawu o, yí mìdagbekpɔnɔ jijɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ o.” Michael ci yí nyi gbeshiagbe mɔɖetɔ koɖo hamɛmɛshinshin nu mɔ: “Nɔ dexɔɛ ji se mɔ Mawu lenɔ bu nɔ yeɔ, àtɛnŋ ate yi azɔge le gbɔ.”

6. Nyi mìɖo awa nɔ mìtɔ bubui mɔ Mawu delɔn mìɔ?

6 Nyɔ ciwo yí mìse yɛ dasɛ mɔ kankandoji maɖo mɔ Yehowa lɔn mì atɛnŋ adahɛn mìwo xɔse sugbɔ. Vɔ nyi mìɖo awa nɔ mìtɔ bubui mɔ Mawu delɔn mìɔ? Mìɖo aɖe susu lɔ si le afɔdumɛ! Biɔ Yehowa nɔ akpedo eo nu naɖɔli “nulolokpɔ susuwo” koɖo ‘fafa Mawu tɔ, ci yí alé ao ji koɖo ao susuwo dote.’ (Eha. 139:23, NWT; Fili. 4:6, 7) Gbesɔ kpe niɔ, ɖo ŋwi mɔ denyi eoɖekɛ yí ɖo susu cɛwo o. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu egbejinɔtɔ buwo dokɔ gbla koɖo seselelanmɛ masɔgbewo. Yehowa sɛntɔ ciwo yí nɔ agbe le blema can, kpanŋkɔ cukaɖa cɛ hanwo. Mìakpɔ enu ci mìatɛnŋ akpla so apotru Pɔlu kpɔwɛ mɛ.

ENU CI MÌKPLA SO ENU CI YÍ JƆ DO PƆLU JI MƐ

7. Cukaɖa ciwo Pɔlu do goɔ?

7 Ewanɔ nɔ eo hweɖewonu mɔ agbanleamɛjiwo wugan ye yí yedatɛnŋ asɔ wo pleŋ a? Nɔ ahan yɔ nɛɔ, àmɔŋje mɛ nɔ Pɔlu. Élo nu kpɔ nɔ nɔviwo, denyi le hamɛ ɖeka mɛ o, vɔ le “habɔbɔ lɔwo keŋkeŋ” mɛ. (2 Kor. 11:23-28) Dɔ̀lele cukaɖawo na àkpɔ jijɔ egloa? “Ŋja ɖeka [le] gbaza mɛ” nɔ Pɔlu yí dokɔ vevisese ni sugbɔ. Etɛnŋ nyi edɔ̀lele ɖe yɔ, yí Pɔlu ji mɔ wo le ɖi si nɔ ye. (2 Kor. 12:7-10) Ao fɛnwo gbɔjɔnɔ eo hweɖewonua? Ejɔnɔ do Pɔlu ji hweɖewonu. Énu so yiɖeki nu mɔ ye “nu sadɔnu,” ɖo édonɔ gbla gashiagamɛ mɔ yeawa enu ci yí nyɔ.—Rɔm. 7:21-24.

8. Nyi yí kpedo Pɔlu nu yí edo ji le yi cukaɖawo mɛɔ?

8 Ci Pɔlu to tetekpɔ koɖo nɔnɔmɛ ciwo yí agbɔjɔ amɛ sugbɔ mɛ can ɔ, ékpɔtɔ sɛnnɔ Yehowa. Nyi yí na ŋsɛn yi yí ewɛ ahan ɔ? Ci yi fɛnwo le nyanya mɛ ni nywiɖe can ɔ, éɖo xɔse sɛnŋ do tafɛn lɔ nu. Égbenya egbe ci Yesu ɖo mɔ: “Mɛ ɖekpokpwi ci xɔ [Yesu] ji se . . . a kpɔ agbe mavɔ.” (Ʒan 3:16; Rɔm. 6:23) Ɛɛ, Pɔlu ɖo xɔse do vɔnsa lɔ nu. Ékando ji mɔ nɔ mɛɖewo wa nuvɔn ganganwo sa, vɔ yí trɔ jimɛɔ, Yehowa le gbesɔsɔ yí asɔ ke wo.—Eha. 86:5.

9. Nyi mìkpla so Pɔlu nyɔ ciwo yí le Galatitɔwo 2:20 mɛɔ?

9 Pɔlu gbeɖo xɔse mɔ Mawu lɔn ye sugbɔ, ɖo énya mɔ Mawu dɔ Kristo ɖaɖa yí evaku do ta nɔ ye. (Hlɛn Galatitɔwo 2:20.) Do jeshi kankandojinyɔ ci yí le kpukpui lɔ vɔvɔnu. Pɔlu nu mɔ: “Yesu . . . lɔn ŋ, yi gbe sɔ Yiɖeki na yí hwlɛn ŋ gan.” Pɔlu dekpɔɛ mɔ yenyi amɛdɔndɔn keke Mawu datɛnŋ alɔn ye o. Debui mɔ: ‘Ŋkpɔ enu ci yí taɖo Yehowa alɔn nɔvinyɛwo, vɔ ŋdekando ji mɔ yɛatɛnŋ lɔn nyɛ yɛ o.’ Pɔlu ɖo ŋwi nɔ Rɔmatɔwo mɔ: “Hwecinu yí mì kpɔtɔ nyi enuvwinwatɔwo ɔ, . . . Kristo ku nɔ mì.” (Rɔm. 5:8) Lɔnlɔn ci Mawu ɖo nɔ mì deɖo sɛnxu o!

10. Nyi mìkpla le Rɔmatɔwo 8:38, 39 mɛɔ?

10 Hlɛn Rɔmatɔwo 8:38, 39. Pɔlu nya lé Mawu lɔnlɔn sɛnŋ do. Éŋwlɛ mɔ ŋɖekɛ “[datɛnŋ] klan mì le Mawu lɔnlɔn nu” o. Pɔlu nya lé Yehowa xɔ jigbɔnɖɛ sugbɔ do ci ewakɔ nu do Izraɛliviwo nu. Égbenya lé Yehowa ku ŋshishi ni do. Mìatɛnŋ anu Pɔlu nyɔwo le kleŋ mɛ mɔ: ‘Ci Yehowa dɔ Eviɛ yí eva ku do ta nɔŋ ɔ, ŋdeɖo abui mɔ delɔnŋ o.’—Rɔm. 8:32.

Enu ci yí le veviɖe nɔ Mawu yí nyi enu ci mìwakɔ kakacɛ koɖo ci mìawa le esɔmɛ, denyi afɛn ciwo mìwa vayi yɔ o (Kpɔ mamamɛ 11) *

11. Ci Pɔlu wa afɛnwo vayi shigbe ciwo yí woŋwlɛ do 1 Timɔte 1:12-15 mɛ nɛ ɖe, nyi yí dɔ ekando ji mɔ Mawu lɔn yeɔ?

11 Hlɛn 1 Timɔte 1:12-15. Kankandoji li mɔ, nɔ Pɔlu ɖo ŋwi enu ciwo ewa gbɔxwe yí vatrɔ Kristotɔɔ, áse vevi le yiɖeki mɛ sugbɔ. Dekpaca mì ci enu so yiɖeki nu mɔ yenyi nuvɔnwatɔ “gantɔ” o! Gbɔxwe Pɔlu akpla nu so nyɔnɔnwi lɔ nuɔ, éyinɔ ejuwo mɛ eɖekplɔɖedo yí cinɔ yumɛ nɔ Kristotɔwo, élé ɖewo do gakpamɛ yí lɔn do ji mɔ kojoɖoxu lɔ le wu buwo. (Edɔ. 26:10, 11) Kankandoji li mɔ awa ɖeka nɔ Pɔlu taŋ, nɔ édo go mɛ ciwo yí edɔ wowu sa vi ciwo yí vanyi Kristotɔwo. Afɛn ciwo Pɔlu wa vayi vi sugbɔ, vɔ énya mɔ yedatɛnŋ atrɔ wo o. Élɔn do ji mɔ Kristo ku do ta nɔ ye yí ŋwlɛ koɖo kankandoji mɔ: “To Mawu dɔnusoswi mɛ yí ŋ va trɔsun enu ci yí ŋ nyi.” (1 Kor. 15:3, 10) Nukplamu ci yí le mɛ nɔ mìɔ? Lɔn do ji mɔ Kristo ku do ta nɔ ye yí hun mɔ nɔ ye nɔ yeanyi exlɔ vevi koɖo Yehowa. (Edɔ. 3:19) Nɔ mìnyi Kunuɖetɔ alo mìdenyi Kunuɖetɔ gbɔxwe yí wa nuvɔn can ɔ, enu ci yí le veviɖe nɔ Mawu yí nyi enu ci mìwakɔ kakacɛ koɖo ci mìawa le esɔmɛ, denyi afɛn ciwo mìwa vayi yɔ o.—Ezai 1:18.

12. Lé enyɔ ciwo yí le 1 Ʒan 3:19, 20 mɛ kpedo mì nu yí mìdanunuɔ le mìwoɖekiwo mɛ mɔ mìdenyi enuɖewanu o alo mìdenyi mɛɖe yí woalɔn ɔ?

12 Nɔ èbu tamɛ kpɔ yí nya mɔ ao nuvɔn ŋci Yesu ku doɔ, àtɛnŋ anu mɔ: ‘Ŋdeje yí axɔ enunana vevi cɛ o.’ Nyi yí taɖo atɛnŋ awa nɔ eo ahan ɔ? Ðo mìwo ji ci nu afɛn le tɛnŋ ble mì yí mìatɔ nunu le mìwoɖekiwo mɛ mɔ mìdenyi enuɖewanu o alo mìdenyi mɛɖe yí woalɔn o. (Hlɛn 1 Ʒan 3:19, 20.) Hwenɔnuɔ, mìɖo aɖo ŋwi mɔ “Mawu gangan wu mìwo [jiwo].” Lé mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ lɔn mì yí sɔ nu kenɔ mì do sɛnŋ wu seselelanmɛ masɔgbe ɖekpokpui ci yí atɛnŋ aɖo mìwo jimɛ. Mìɖo ana kankandoji mìwoɖekiwo mɔ Yehowa lɔn mì. Gbɔxwe mìawɛ ahan ɔ, mìɖo akplanɔ yi Nyɔ lɔ blaŋblaŋ, adonɔ gbe ɖaɖa ni gashiagamɛ yí adonɔ ha koɖo yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo gashiagamɛ. Nyi yí taɖo enu cɛwo wawa le veviɖeɔ?

LÉ BIBLA KPLAKPLA, GBEDODOÐA KOÐO EXLƆ EGBEJINƆTƆWO ATƐNŊ AKPEDO MÌ NU DO

13. Lé Mawu Nyɔ lɔ kplakpla atɛnŋ akpedo mì nu doɔ? (Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Lé Mawu Nyɔ lɔ kpedo wo nu do.”)

13 Kplanɔ Mawu Nyɔ lɔ ŋkeŋke, keŋ ajeshi Yehowa nɔnɔmɛ nywiwo doji sugbɔ. Àvamɔŋje lé elɔn eo sugbɔ do mɛ. Tamɛbubukpɔ nywiɖe ŋkeŋke so akpaxwe ɖe nu nɔ Mawu Nyɔ lɔ atɛnŋ akpedo eo nu nabu tamɛ kpɔ doji keŋ ‘adra’ enuwo do le ao susu koɖo ao jimɛ. (2 Tim. 3:16) Hamɛmɛshinshin ɖeka ci yí tɔ mɔ Kevin dokɔ gbla veviɖe yí aɖu nunu le amɛɖɛki mɛ mɔ yedenyi ŋɖewanu ji. Émɔ: “Ehajiji Wema 103 hlɛnhlɛn koɖo tamɛbubukpɔ so nu kpedo ŋnu yí ŋtrɔ anyi susu. Ŋvamɔŋje susu ci Yehowa ɖo do ŋnu teŋ mɛ.” Eva ci nu mìxo nuxu so vayi nu mɔ: “Le ŋkeke lɔ vɔvɔnuɔ, ŋjinɔ gamɛ yí bunɔ tamɛ kpɔ so enu ci yí le veviɖe nɔ Yehowa nu. Ekpenɔdo ŋnu yí ŋkpɔnɔ fafa le anyi jimɛ yí edonɔ ŋsɛn anyi xɔse.”

14. Lé gbedodoɖa atɛnŋ akpedo mì nu doɔ?

14 Donɔ gbe ɖaɖa hweɖekpokpuinu. (1 Tɛs. 5:17) Nɔ èji mɔ ye koɖo mɛɖe anyi xlɔ bakpomadɔn ɔ, èɖo axonɔ nuxu ni blaŋblaŋ yí anunɔ ao jimɛnyɔwo ni. Ahanke exlɔnyinyi koɖo Yehowa le nɛ. Nɔ mìnunɔ enu ciwo yí xakɔ mì, mìwo susuwo koɖo mìwo seselelanmɛwo ni le gbedodoɖa mɛɔ, anyi mìdadasɛ mɔ mìkando ji yí nya mɔ yɛlɔn mì. (Eha. 94:17-19; 1 Ʒan 5:14, 15) Yua ci nu mìxo nuxu so vayi nu mɔ: “Nɔ ŋdokɔ gbe ɖaɖaɔ, denyi enu ciwo yí jɔ do ŋji le ŋkeke lɔ mɛ ɖekɛ yí ŋnunɔ nɔ Yehowa o. Ŋnunɔ enu ci teŋ ŋbukɔ kpɔ koɖo lé ewakɔ do nɔŋ ni. Viviviɔ, ŋdegbevakpɔnɔ Yehowa shigbe mɔ yɛnyi mɛ ci yí kpakpa acɛ do dɔwaxu gangan ɖe ji nɛ o, vɔ ŋvakpɔɛni shigbe Eda ci yí lɔn eviɛwo nyɔnɔnwimɛtɔ nɛ.”—Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Èhlin kpɔa?

15. Lé Yehowa danasɛ mɔ yesɔ ɖe le ji nɔ mì doɔ?

15 Do ha koɖo exlɔ egbejinɔtɔwo; enunana ɖeka wonyi so Yehowa gbɔ. (Ʒaki 1:17) Mìwo Da ci yí le jeŋkwimɛ sɔ ɖe le ji nɔ mì ci ena nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí “lɔnnɔ amɛ hweshahwenu” le hamɛ lɔ mɛ mì. (Elo. 17:17) Le wema ci Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Kolosetɔwo mɛɔ, éyɔ Kristotɔ ɖewo ciwo yí kpedo nu yí nu so wo nu mɔ “wowo yí nyi akɔnfa nɔ” ye. (Kol. 4:10, 11) Kristo Yesu can ʒan kpekpedonu hwenu eva nyigban ji. Ci yi xlɔ agbetɔwo koɖo mawudɔlawo kpedo nuɔ, ejeŋ ni.—Luiki 22:28, 43.

16. Lé exlɔ egbejinɔtɔwo atɛnŋ akpedo mì nu mìate gogo Yehowa doji doɔ?

16 Èkpɔkɔ nyɔna sugbɔ so exlɔ egbejinɔtɔ ciwo yí nyi nunana so Yehowa gbɔ mɛa? Nɔ mìnu mìwo cukaɖawo nɔ exlɔ ci yí shin le gbɔngbɔnmɛɔ, dedasɛ mɔ mìwo xɔse gbɔjɔ o. Ewaɖeɔ, atɛnŋ aglɔn ta nɔ mì. Se nyɔ ci James ci nu mìxo nuxu so vayi nu ɖa. Émɔ: “Exlɔ bakpomadɔn nyinyi koɖo Kristotɔ ciwo yí shin le gbɔngbɔnmɛ kpedo ŋnu sugbɔ. Nɔ susu masɔgbewo vawu ganŋ ɔ, exlɔ vevi cɛwo do ʒinxo yí ɖonɔ toŋ keŋ ɖonɔ ŋwi nɔŋ mɔ yewolɔnŋ. Nɔ wowɛ ahan ɔ, ŋkpɔɛni mɔ Yehowa lɔnŋ yí sɔ ɖe le ji nɔŋ.” Ele veviɖe mɔ mìanyi xlɔ bakpomadɔnwo koɖo mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo!

KPƆTƆ ANƆ YEHOWA LƆNLƆN MƐ

17-18. Mi mìɖo aɖo toɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

17 Satana ji mɔ mìana ta le agbla ci mìjekɔ mɔ mìawa nunywi mɛ. Éji mɔ mìabui mɔ Yehowa delɔn mì o, yí mìdeje yí ahwlɛn mì gan o. Vɔ shigbe lé mìkpɔɛ nɛɔ, nyɔ ŋtɔ́ denyi nyɔnɔnwi o.

18 Yehowa lɔn eo. Amɛ vevi ènyi ni. Nɔ èsenɔ tonu niɔ, àkpɔtɔ ‘anɔ yi lɔnlɔn mɛ’ tɛgbɛɛ shigbe lé Yesu wɛ nɛ. (Ʒan 15:10) Eyi taɖo ŋgbeɖo to Satana alo ao ji ci yí nukɔ nɔ eo mɔ Yehowa delɔn eo o. Vɔɔ, ɖo to Yehowa ci yí kpɔnɔ enywi le mɛɖekamɛɖeka ci yí le mì mɛ. Kando ji mɔ Yehowa ‘kpɔnɔ jijɔ do yi mɛwo nu,’ eo can èle wo mɛ!

EHAJIJI 141 Agbe Nye Nukunu

^ par. 5 Mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ɖewo dexɔɛ ji se mɔ Yehowa lɔn yewo o. Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ enu ci yí taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa lɔn mɛɖekamɛɖeka le mì mɛ. Mìagbekpla enu ci mìatɛnŋ awa nɔ mìdekando ji mɔ yɛlɔn mì o.

^ par. 2 Mìtrɔ ŋkɔ ɖewo.

^ par. 67 FOTO MƐ ÐEÐE: Gbɔxwe Pɔlu akpla nyɔnɔnwi lɔɔ, éci yumɛ nɔ Kristotɔwo yí lé sugbɔtɔ do gakpamɛ. Ci elɔn do enu ci Yesu wa ni jiɔ, éwa trɔtrɔ yí do ŋsɛn nɔviɛ Kristotɔwo, ɖowo tɛnŋ nyi xomumɛtɔ nɔ mɛ ciwo yí eci yumɛ nɔ sa.