Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 29

Nọ Jaya to Nukọnyiyi Dewetiti Tọn Mẹ!

Nọ Jaya to Nukọnyiyi Dewetiti Tọn Mẹ!

“Mì gbọ mẹdopodopo ni nọ . . . tindo whẹwhinwhẹ́n nado jaya gando edetiti kẹdẹ go, bọ e ma yin nado nọ yí ede jlẹdo mẹdevo go gba.”—GAL. 6:4.

OHÀN 34 Zọnlinzinzin to Tenọgli Mẹ

BLADOPỌ *

1. Naegbọn Jehovah ma nọ yí mí jlẹdo mẹdevo lẹ go?

JEHOVAH yiwanna onú alọpa voovo lẹ. Enẹ nọ sọawuhia to azọ́n nudida tọn jiawu etọn lẹ mẹ, ehe bẹ gbẹtọvi lẹ hẹn. Mí gbọnvona míde. Enẹwutu, Jehovah ma nọ yí we jlẹdo mẹdevo lẹ go gbede. E nọ gbeje ahun towe mẹ pọ́n, yèdọ gbẹtọ homẹ tọn towe. (1 Sam. 16:7) E sọ yọ́n nugopipe, awugbopo po ninọmẹ towe po. Podọ, e ma nọ biọ nuhe go a ma pé to asi we. Mí dona nọ hodo apajlẹ Jehovah tọn, bo nọ pọ́n míde dile ewọ nọ wà do. To whenẹnu, mí na tindo “wunza,” bo ma na nọ lẹn míde tọn pọ́n glanglan kavi de míde pò zẹjlẹgo.—Lom. 12:3.

2. Naegbọn e ma do sọgbe nado nọ yí míde jlẹdo mẹdevo lẹ go?

2 Na nugbo tọn, e gán wà dagbe na mí, eyin mí doayi apajlẹ dagbe mẹmẹsunnu kavi mẹmẹyọnnu nugbonọ he nọ do kọdetọn dagbe to lizọnyizọn lọ mẹ de tọn go. (Heb. 13:7) Enẹgodo, mí gán mọ aliho he mẹ mílọsu gán do kọdetọn dagbe dogọ to lizọnyizọn mítọn mẹ te lẹ. (Flp. 3:17) Amọ́, vogbingbọn de tin to apajlẹ mẹde tọn hihodo po míde yiyijlẹdo mẹlọ go po ṣẹnṣẹn. Nuyijlẹdonugo mọnkọ gán zọ́n bọ a na nọ whànwu, gbọjọ, kavi tlẹ mọdọ emi ma vó nude. Dile mí plọn to hosọ he wayi mẹ do, agbàwhinwhlẹn hẹ mẹdevo lẹ to agun lọ mẹ gán sọ hẹn awugble wá to gbigbọ-liho. Enẹwutu, Jehovah gbọn owanyi dali dotuhomẹna mí dọmọ: “Mì gbọ mẹdopodopo ni nọ dindona nuyiwa edetiti tọn lẹ, podọ to whenẹnu, ewọ na tindo whẹwhinwhẹ́n nado jaya gando edetiti kẹdẹ go, bọ e ma yin nado nọ yí ede jlẹdo mẹdevo go gba.”—Gal. 6:4.

3. Nukọnyiyi tẹlẹ wẹ a ko bayi to gbigbọ-liho he hẹn ayajẹ wá na we?

3 Jehovah nọ jlo dọ a ni jaya to nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn dewetiti tọn mẹ. Di apajlẹ, eyin a ko yí baptẹm, homẹ towe dona nọ hùn taun dọ a jẹ yanwle enẹ kọ̀n! Hiẹ lọsu wẹ bayi nudide enẹ. Owanyi towe na Jiwheyẹwhe wẹ sisẹ́ we nado wàmọ. Lẹnnupọndo nukọnyiyi he a ko bayi sọn whenẹnu lẹ ji. Di apajlẹ, be owanyi towe na Biblu hihia po Biblu pinplọn po ko jideji ya? Be odẹ̀ towe lẹ nọ wá sọn ahun mẹ bosọ nọ do zẹẹmẹ dogọ ya? (Salm. 141:2) Be a nọ tindo kọdetọn dagbe dogọ to hodọdopọ lẹ mẹ to azọ́n yẹwhehodidọ tọn mẹ, podọ to azọ́nwanu he yin awuwlena na lizọnyizọn lọ lẹ yiyizan mẹ ya? Podọ, eyin a ko do whẹndo, be Jehovah ko gọalọna we nado lẹzun asu, asi kavi mẹjitọ dagbe de dogọ ya? A gán jaya bosọ do pekọ nujọnu tọn gando nukọnyiyi he a ko bayi to adà ehelẹ mẹ go.

4. Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ?

4 Mí gán gọalọna mẹdevo lẹ nado nọ jaya to nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn yetọn titi mẹ. Mí gán sọ gọalọna yé ma nado nọ yí yede jlẹdo mẹdevo lẹ go. To hosọ ehe mẹ, mí na mọ lehe mẹjitọ lẹ gán gọalọna ovi yetọn lẹ, lehe alọwlemẹ lẹ gán gọalọna ode awetọ, gọna lehe mẹho agun tọn po mẹdevo lẹ po gán gọalọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu yetọn lẹ po do. Gbọngodo, mí na gbadopọnna nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn delẹ he gán gọalọna mí nado ze yanwle he to jlẹkaji bo sọgbe hẹ nugopipe po ninọmẹ dopodopo mítọn lẹ po tọn dai.

NUHE MẸJITỌ LẸ PO ALỌWLEMẸ LẸ PO GÁN WÀ

Mẹjitọ lẹ emi, mì nọ yọ́n pinpẹn vivẹnu he ovi mìtọn lẹ dopodopo nọ do tọn (Pọ́n hukan 5, 6tọ) *

5. Sọgbe hẹ Efesunu lẹ 6:4, etẹwẹ mẹjitọ lẹ dona dapana?

5 Mẹjitọ lẹ dona payi ma nado nọ yí ovi de jlẹdo devo go kavi nado nọ biọ nuhe zẹ̀ nugopipe ovi de tọn go to e si. Nuyijlẹdonugo agọ̀ po obiọ he ma sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ po gán hù awàkan mẹ na ovi de. (Hia Efesunu lẹ 6:4.) Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Sachiko * dọmọ: “Mẹplọntọ ṣie lẹ nọ donukun dọ ma tọ́nta hú klasigbẹ́ ṣie lẹ. Humọ, iya ṣie nọ jlo dọ ma wazọ́n ganji to wehọmẹ, na mado yin kunnudide dagbe na mẹplọntọ ṣie po baba ṣie he yin mayisenọ po. Na taun tọn, nue iya ṣie nọ jlo wẹ yindọ ma yí kanweko to kanweko ji to tẹnpọn ṣie lẹ whenu, nuhe n’nọ mọdọ e ma yọnbayi. Mahopọnna dọ n’ko jo wehọmẹ do sọn owhe delẹ die, to whedelẹnu n’gbẹ́ nọ kanse dee eyin dagbe hugan ṣie na Jehovah janwẹ n’te.”

6. Etẹwẹ mẹjitọ lẹ gán plọn sọn Salmu lẹ 131:1, 2 mẹ?

6 Nuplọnmẹ họakuẹ de to Salmu lẹ 131:1, 2 mẹ na mẹjitọ lẹ. (Hia.) Ahọlu Davidi dọ dọ emi ma “nọ dín onú daho hugan lẹ” kavi nuhe zẹ̀ nugopipe emitọn go lẹ. Jlẹkajininọ po dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn etọn po zọ́n bọ e ‘whiwhẹ ede bosọ dava ede.’ Etẹwẹ mẹjitọ lẹ gán plọn sọn hogbe Davidi tọn lẹ mẹ? Mẹjitọ lẹ gán yin whiwhẹnọ bosọ yin jlẹkajinọtọ to nuhe yé nọ donukun sọn yede po ovi yetọn lẹ po si lẹ mẹ. Mẹjitọ lẹ gán vọ́ jide na ovi yetọn, eyin yé nọ hẹn nugopipe po awugbopo etọn lẹ po do ayiha mẹ whenue yé to alọgọna ẹn nado ze yanwle dagbe lẹ dai. Mẹmẹyọnnu de he nọ yin Marina dọmọ: “Iya ṣie ma nọ yí mi jlẹdo nọvisunnu ṣie atọ̀n lẹ kavi do ovi devo lẹ go pọ́n gbede. E plọn mi dọ mẹdopodopo wẹ do nunina voovo lẹ, podọ mímẹpo wẹ họakuẹ to nukun Jehovah tọn mẹ. Alọgọ etọn zọ́n bọ e ma yá dọ ma yí dee jlẹdo mẹdevo lẹ go.”

7, 8. Nawẹ asu de gán nọ do gbégbò hia asi etọn gbọn?

7 Asu Klistiani de dona nọ do gbégbò hia asi etọn. (1 Pita 3:7) Gbégbò didohia nọ biọ dọ yè ni na ayidonugo vonọtaun po sisi po mẹdevo lẹ. Di apajlẹ, asu de nọ do gbégbò hia asi etọn eyin e nọ doyẹyigona ẹn. E ma nọ biọ nuhe go e ma pé sọn e si. Podọ matin ayihaawe, e ma nọ yí i jlẹdo yọnnu devo lẹ go. Eyin e nọ wàmọ, kọdetọn tẹwẹ nuyijlẹdonugo mọnkọ gán hẹnwa? Asu mayisenọ mẹmẹyọnnu de he nọ yin Rosa tọn nọ saba yí i jlẹdo yọnnu devo lẹ go. Gbọnvona dọ hogbe sinsinyẹn etọn lẹ nọ gbleawuna Rosa, yé sọ nọ hẹn ẹn tindo numọtolanmẹ lọ dọ mẹdepope ma yiwanna ẹn. E dọmọ: “E nọ biọ dọ yè ni nọ vọ́ jide na mi whẹwhẹ dọ n’họakuẹ to nukun Jehovah tọn mẹ.” To vogbingbọn mẹ, asu Klistiani de nọ na gbégbò asi etọn. E nọ yọnẹn dọ mọwiwà nọ yinuwado haṣinṣan etọn hẹ asi etọn podọ do haṣinṣan etọn hẹ Jehovah ji. *

8 Asu de he nọ do gbégbò hia asi etọn nọ dọho etọn dagbe to mẹdevo lẹ dè, nọ vọ́ jide na ẹn dọ emi yiwanna ẹn bosọ nọ pà ẹ. (Howh. 31:28) Nue asu Katerina he go mí donù to hosọ he wayi mẹ tọn wà niyẹn nado gọalọna asi etọn nado duto numọtolanmẹ nuvọ́nọ-yinyin tọn ji. To whenue Katerina to pẹvi, onọ̀ etọn nọ de e pò, bo nọ saba yí i jlẹdo viyọnnu devo lẹ go etlẹ yin do họntọn etọn lẹ go. Taidi kọdetọn de, Katerina jẹ ede yijlẹdo mẹdevo lẹ go ji, etlẹ yin whenue e ko mọ nugbo godo! Amọ́, asu etọn he yin Klistiani de gọalọna ẹn nado duto ayilinlẹn ehe ji, podọ nado wleawuna pọndohlan he to jlẹkaji de gando ede go. E dọmọ: “E yiwanna mi, bo nọ pà mi na nudagbe he wà n’te lẹ, bosọ nọ hodẹ̀ na mi. Podọ, e nọ flin mi jẹhẹnu dagbedagbe Jehovah tọn lẹ bo nọ gọalọna mi nado vọ́ pọndohlan agọ̀ ṣie jlado.”

NUHE MẸHO AGUN TỌN OWANYINỌ LẸ PO MẸDEVO LẸ PO GÁN WÀ

9, 10. Nawẹ mẹho mẹtọnhopọntọ lẹ gọalọna mẹmẹyọnnu de nado duto aṣa lọ nado nọ yí ede jlẹdo mẹdevo lẹ go to aliho agọ̀ mẹ ji gbọn?

9 Nawẹ mẹho lẹ gán nọ gọalọna mẹhe nọ yí yede jlẹdo mẹdevo lẹ go lẹ gbọn? Lẹnnupọndo apajlẹ mẹmẹyọnnu de he nọ yin Hanuni tọn ji, mẹhe yè ma nọ yawu pà to vuwhenu. E flin dọmọ: “N’nọ kuwinyan, bo nọ mọdọ ovi devo lẹ pọnte hú mi. N’jẹ dee yijlẹdo mẹdevo lẹ go ji sọn whenue n’gbẹ́ to ovu.” Etlẹ yin whenue Hanuni ko wá mọ nugbo, e gbẹ́ nọ yí ede jlẹdo mẹdevo lẹ go. Taidi kọdetọn de, e nọ mọdọ emi ma to nudepope wà to agun lọ mẹ. Amọ́ todin, e yin gbehosọnalitọ ayajẹnọ de. Etẹwẹ gọalọna ẹn nado diọ pọndohlan etọn?

10 Hanuni dọ dọ mẹho agun tọn mẹtọnhopọntọ lẹ wẹ gọalọna emi. Yé nọ vọ́ jide na ẹn bo nọ pà ẹ na apajlẹ nugbonọ-yinyin tọn etọn. E dọmọ: “To whedelẹnu, mẹho lẹ biọ to asi e nado na tuli mẹmẹyọnnu delẹ he do hudo alọgọ tọn. Azọ́ndenamẹ ehelẹ zọ́n bọ n’mọdọ n’yọ́n-na-yizan. N’nọ flin whenue mẹho agun tọn mẹtọnhopọntọ lẹ dọnudo mi na tuli he n’na mẹmẹyọnnu jọja delẹ. Enẹgodo, yé hia 1 Tẹsalonikanu lẹ 1:2, 3 na mi. Enẹ yinuwado ji e sisosiso! Opẹ́ wẹ na lẹngbọhọtọ dagbe enẹlẹ he zọ́n bọ todin, n’mọdọ n’yọ́n-na-yizan to titobasinanu Jehovah tọn mẹ.”

11. Dile Isaia 57:15 dọ do, nawẹ mí gán gọalọna mẹhe “yè gbidikọna lẹ po agbátọnọ lẹ po” gbọn?

11 Hia Isaia 57:15. Jehovah nọ hò mẹhe “yè gbidikọna lẹ po agbátọnọ lẹ po” tọn pọ́n sisosiso. Mímẹpo wẹ gán na tuli mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu vivẹ́ ehelẹ po, e ma yin mẹho agun tọn lẹ kẹdẹ. Aliho de nado na yé tuli wẹ nado nọ do ojlo nujọnu tọn hia to yé mẹ. Jehovah jlo dọ mí ni nọ dohia lẹngbọ họakuẹ etọn lẹ dọ emi yiwanna yé. (Howh. 19:17) Mílọsu gán gọalọna mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po eyin mí yin whiwhẹnọ bosọ nọ nọ̀ jlẹkaji. Mí ma nọ jlo na dọ̀n ayidonugo wá míde ji, na ehe gán zọ́n bọ mí na fọ́n awuwhàn dote na mẹdevo lẹ. Kakatimọ, ojlo mítọn wẹ yindọ nuhe mí nọ dọ po nuhe mí nọ wà lẹpo po ni nọ na tuli mẹmẹsunnu mítọn lẹ.—1 Pita 4:10, 11.

Devi Jesu tọn lẹ nọ dọnsẹpọ ẹ na ewọ ma nọ dohia gbede dọ emi pọnte hú yé. E nọ yiwanna gbẹdido hẹ họntọn etọn lẹ (Pọ́n hukan 12tọ)

12. Naegbọn agbátọnọ lẹ do nọ dọnsẹpọ Jesu? (Pọ́n yẹdide he to wepa ji.)

12 Mí gán plọn nususu gando lehe mí na nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ do go, eyin mí gbadopọnna lehe Jesu yinuwa hẹ hodotọ etọn lẹ do. Ewọ wẹ dawe klohugan he nọgbẹ̀ pọ́n lọ. Ṣogan, e yin “homẹmimiọnnọ po whiwhẹnọ to ahun mẹ po.” (Mat. 11:28-30) E ma nọ doawagun gando zinzin po nuyọnẹn ayidego tọn etọn po go gbede. E yí hogbe he ma gẹdẹ, gọna apajlẹ he dọnmẹ bosọ nọ yinuwado ahun agbátọnọ lẹ tọn ji lẹ do plọnmẹ. (Luku 10:21) To vogbingbọn mẹ na sinsẹ̀ngán goyitọ lẹ, Jesu ma nọ hẹn mẹdevo lẹ lẹn gbede dọ yé ma vó nude to nukun Jiwheyẹwhe tọn mẹ. (Joh. 6:37) Kakatimọ, e nọ doyẹyigona gbẹtọ paa lẹ.

13. Nawẹ homẹdagbe po owanyi Jesu tọn po sọawuhia to aliho he mẹ e yinuwa hẹ devi etọn lẹ te mẹ gbọn?

13 Homẹdagbe po owanyi Jesu tọn po sọawuhia to aliho he mẹ e yinuwa hẹ devi etọn lẹ te mẹ. E yọnẹn dọ nugopipe po ninọmẹ yetọn lẹ po gbọnvo. Enẹwutu, yé ma gán penukundo azọngban dopolọ lẹ go; mọ yé ma gán sọ do kọdetọn dopolọ lẹ to lizọnyizọn lọ mẹ. Etomọṣo, e yọ́n pinpẹn vivẹnudido ahundopo tọn dopodopo yetọn tọn. Apajlẹ talẹnti lẹ tọn he Jesu na lọ do pọndohlan etọn hia. To apajlẹ ehe mẹ, ogán lọ deazọ́nna afanumẹ dopodopo “sọgbe hẹ nugopipe etọn.” Dopo to afanumẹ he bikan lọ lẹ mẹ duale hugan awetọ etọn. Amọ́, ogán lọ pà dopodopo yetọn po hogbe dopolọ lẹ po dọmọ: “A basi do ganji, hiẹ afanumẹ dagbe podọ nugbonọ!”—Mat. 25:14-23.

14. Nawẹ mí gán hodo apajlẹ aliho he mẹ Jesu nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ te tọn gbọn?

14 Jesu nọ do homẹdagbe po owanyi po hia to aliho he mẹ e nọ yinuwa hẹ mí te. E yọnẹn dọ nugopipe po ninọmẹ mítọn lẹ po gbọnvo, podọ homẹ etọn nọ hùn whenue mí wà dehe go pé. E na yọ́n dọ mí ni nọ yinuwa hẹ mẹdevo lẹ dile Jesu wà do. Mí ma na jlo gbede na nuyiwa mítọn ni hẹn sinsẹ̀n-basitọ hatọ de lẹndọ emi ma vó nude kavi dọ winyan ni hù i, na e ma gán wà sọ mẹdevo lẹ wutu. Kakatimọ, mì gbọ mí ni nọ dín dotẹnmẹ hundote lẹ nado pà mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po na dagbe hugan yetọn he wà yé te nado sẹ̀n Jehovah.

NỌ ZE YANWLE HE SỌGBE HẸ LẸNPỌN DAGBE LẸ DAI

Nọ yí ayajẹ do ze yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ dai bosọ nọ jẹ yé kọ̀n (Pọ́n hukan 15, 16tọ) *

15, 16. Nawẹ mẹmẹyọnnu de mọaleyi sọn yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ zizedai na ede mẹ gbọn?

15 Yanwle gbigbọmẹ tọn lẹ nọ zọ́n bọ gbẹzan mítọn nọ do zẹẹmẹ po lẹndai de po. Amọ́, aṣli lọ wẹ nado nọ ze yanwle lẹ dai sọgbe hẹ nugopipe po ninọmẹ mítọn po, e ma yin sọgbe hẹ mẹdevo lẹ tọn. Eyin e ma yinmọ, mí gán wá jẹflumẹ kavi gbọjọ. (Luku 14:28) Lẹnnupọndo apajlẹ mẹmẹyọnnu gbehosọnalitọ de he nọ yin Midori tọn ji.

16 Otọ́ Midori tọn he ma yin Kunnudetọ de nọ de e pò to whenue e to ovu, bo nọ yí i jlẹdo nọvisunnu po nọviyọnnu etọn lẹ po gọna klasigbẹ́ etọn lẹ go. Midori dọ dọ: “N’nọ mọ ovọ́ mẹ na dee.” Amọ́, dile Midori to whinwhẹ́n, e jẹ awuwlena jidide ji dogọ. E dọmọ: “N’nọ hia Biblu egbesọegbesọ nado sọgan do jijọho ahun mẹ tọn, podọ n’nọ mọdọ Jehovah yiwanna mi.” Humọ, e ze yanwle he sọgbe hẹ lẹnpọn dagbe lẹ dai na ede, podọ e nọ biọ alọgọ to odẹ̀ mẹ nado jẹ yanwle tangan enẹlẹ kọ̀n. Taidi kọdetọn de, Midori nọ jaya to nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn edetiti tọn mẹ.

NỌ TO DAGBE HUGAN TOWE NA JEHOVAH ZỌNMII

17. Nawẹ mí gán “nọ to huhlọn mẹwhinwhàn apọ̀nmẹ tọn [mítọn] hẹn jẹ yọyọ” gbọn, podọ etẹwẹ na yin kọdetọn lọ lẹ?

17 Numọtolanmẹ po linlẹn agọ̀ lẹ po gán nọma busẹ to zánto dopo mẹ. Enẹwutu, Jehovah dotuhomẹna mí dọmọ: “Mì dona nọ to huhlọn mẹwhinwhàn apọ̀nmẹ tọn mìtọn hẹn jẹ yọyọ.” (Efe. 4:23, 24) Na nugbo tọn, nado wàmọ, mí dona nọ hodẹ̀, nọ plọn Ohó Jiwheyẹwhe tọn bosọ nọ lẹnayihamẹpọn deji. Nọ to onú ehelẹ wà zọnmii bosọ nọ biọ dọ Jehovah ni na we huhlọn. Gbigbọ wiwe etọn na gọalọna we nado duto ayilinlẹn depope nado nọ yí dewe jlẹdo mẹdevo lẹ go ji. Jehovah nasọ gọalọna we nado yọnẹn eyin nuvẹun kavi goyiyi ko to finfọndote to ahun towe mẹ bosọ yawu họ̀nadọna yé.

18. Nawẹ a gán mọ homẹmiọnnamẹ yí sọn nue 2 Otànnugbo lẹ 6:29, 30 dọ lẹ mẹ gbọn?

18 Hia 2 Otànnugbo lẹ 6:29, 30. Jehovah yọ́n nuhe to ahun mítọn mẹ. E sọ yọ́n nuhe mí to ahidi hẹ lẹ, enẹ wẹ lehe mí to avùnho hẹ gbigbọ aihọn tọn podọ sọta madogán mítọn lẹ do. Eyin Jehovah mọ lehe mí to kanván nado diahi hẹ nuyiwadomẹji agọ̀ mọnkọ lẹ do, owanyi he e do na mí nọ jideji.

19. Nawẹ Jehovah do numọtolanmẹ he e nọ tindo na mí hia gbọn?

19 Nado do numọtolanmẹ he e nọ do na mí hia, Jehovah yí apajlẹ kanṣiṣa he nọ tin to onọ̀ de po viyẹyẹ etọn po ṣẹnṣẹn tọn zan. (Isa. 49:15) Lẹnnupọndo apajlẹ onọ̀ de he nọ yin Rachel tọn ji. E dọmọ: “Viyọnnu ṣie Stephanie yin jiji azán mapemape. Whla tintan he n’mọ ẹn, e whèsin bo masọ do huhlọn. Amọ́, doto lọ lẹ na mi dotẹnmẹ nado nọ ze e hẹn to azán lẹpo ji to osun tintan lọ gblamẹ whenue e gbẹ́ pò to maṣinu he nọ hlá yozò lọ mẹ. Ojlẹ sinsinyẹn ehelẹ gọalọna mímẹ awe lẹ nado wleawuna haṣinṣan pẹkipẹki de. Owhe ṣidopo do wẹ e te todin, podọ e whè hugan ovi devo he to ohá etọn ji lẹ. Amọ́, n’yiwanna ẹn taun, na e ma yin fifátẹn bọ e do to ogbẹ̀, podọ e hẹn ayajẹ susu wá na mi to gbẹzan ṣie mẹ!” Lehe e miọnhomẹnamẹ do sọ nado yọnẹn dọ owanyi sisosiso dopolọ wẹ Jehovah nọ do na mí whenue e mọ bọ mí to vivẹnudo sinsinyẹn nado sẹ̀n ẹn po alindọn lẹpo po!

20. Taidi devizọnwatọ klandowiwe Jehovah tọn de, whẹwhinwhẹ́n tẹwẹ mí tindo nado nọ jaya?

20 Taidi devizọnwatọ Jehovah tọn de, a gbọnvo bosọ họakuẹ to whẹndo Jehovah tọn mẹ. Jehovah dọ̀n we wá ede dè, e ma yin na a pọnte hú mẹdevo lẹ wutu wẹ gba. E dọ̀n we na e mọ ahun towe mẹ bo mọdọ a yin whiwhẹnọ de he e sọgan diọ. (Salm. 25:9) Kudeji dọ homẹ etọn nọ hùn, eyin a wà nuhe go a pé lẹpo nado sẹ̀n ẹn. Akọndonanu po nugbonọ-yinyin towe po yin kunnudenu lọ dọ a do “ahun he yọ́n bosọ yin dagbe” de. (Luku 8:15) Enẹwutu, zindonukọn nado to dagbe hugan towe na Jehovah. To whenẹnu, a na tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe nado nọ “jaya gando [dewetiti] kẹdẹ go.”

OHÀN 38 E Na Hẹn We Lodo

^ huk. 5 Jehovah ma nọ yí mí jlẹdo mẹdevo lẹ go. Amọ́, delẹ to mí mẹ gán do aṣa lọ nado nọ yí míde jlẹdo mẹdevo lẹ go bo nọ wá tindo pọndohlan agọ̀ gando míde go. To hosọ ehe mẹ, mí na dọhodo nuhewutu e do ylan nado nọ yí míde jlẹdo mẹdevo lẹ go ji. Mí nasọ mọ lehe mí gán gọalọna hagbẹ whẹndo tọn gọna mẹhe to agun lọ mẹ lẹ nado nọ pọ́n yede dile Jehovah nọ wà do.

^ huk. 5 Yinkọ delẹ ko yin didiọ.

^ huk. 7 Dile etlẹ yindọ asu lẹ hodọ wẹ mí te tofi, susu nunọwhinnusẹ́n lọ lẹ tọn wẹ sọ gando asi lẹ go ga.

^ huk. 58 ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: To sinsẹ̀n-bibasi whẹndo tọn whenu, homẹ mẹjitọ lẹ tọn hùn nado mọ nue ovi dopodopo wleawuna nado zedo aki Noa tọn mẹ.

^ huk. 62 ZẸẸMẸ YẸDIDE LẸ TỌN: Mẹjitọ godoponọ de he tindo ovi he ma ko bẹ wehọmẹ de to tito bayi nado yin gbehosọnalitọ alọgọtọ tọn, podọ homẹ etọn hùn nado jẹ yanwle enẹ kọ̀n.