Skip to content

Skip to table of contents

BAA ÍHOOʼAAH 29

Jiihóvah Bá Nanilʼaʼgi Baa Nił Hózhǫ́!

Jiihóvah Bá Nanilʼaʼgi Baa Nił Hózhǫ́!

“Yáʼátʼéehii baa nijigháá ládą́ą́ʼ éí baa hoł hózhǫ́ǫ doo. Ndi náánáłahjįʼ tʼáadoo bił ahąąh naʼízhdíltʼeʼí doo.”—GAL. 6:4, NW.

SIN 34 Doo Shinaʼadloʼgóó Yisháał Doo

BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *

1. Haʼátʼíí biniinaa Jiihóvah éí náánáłahjįʼ doo yił ahąąh nanihinil da?

JIIHÓVAH éí tʼáá ałtsoní índa diné tʼáá ałtso tʼáá ahedaałtʼée doogo doo yinízin da. Tʼáá ałtsoní áyiilaii ałʼąą átʼéego áyiilaagi bee bééhózin, náánáłaʼ bílaʼashdlaʼii doo bił ahéniiltʼée da. Áko éí biniinaa Jiihóvah doo náánáłahjįʼ yił ahąąh nanihíłtʼeʼ da. Nihijéí haisíidgo íiyisíí ániitʼéegi doo łaʼda yee ahąąh nanihinil da. (1 Sam. 16:7) Tsʼídá yáʼátʼéehgo íilʼı̨́įgi, biʼoh niidlíinii, índa nihiyaa hooʼaʼgi nihá yaa ákonízin. Áádóó doo bíniilʼáanii doo yichʼįʼ nihiłʼáa da. Áko Bí nihaa ákonízindę́ęʼgo bee ádaa ákoniidzin doo. Ákwíitʼı̨́įgo éí ‘hazhóʼó ádaa nitsíikeesgo’ doo ayóó ádaa hodzódlí doodaiiʼ ádaa jiniilbáʼí da doo.—Rom. 12:3.

2. Haʼátʼíí biniinaa náánáłahjįʼ tʼáadoo bił ahąąh naʼízhdíltʼeʼí doo?

2 Łaʼda nizhónígo ááníiłgi bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaahgo átʼé. Brother doodaiiʼ sisterda łaʼ nahaneʼgi nizhónígo eʼełʼı̨́įgo bitsʼą́ą́dóó íhooʼaahgo átʼé. (Heb. 13:7) Nahaneʼgi haitʼéego lá yáʼátʼéehgo áshʼı̨́į doo hwiindzin dooleełgo bitsʼą́ą́dóó íhooʼaah. (Phil. 3:17) Ndi kótʼéego yáʼátʼéehgo łaʼda beʼiilʼı̨́įgo áádóó bił ahąąh naʼídíiltʼeʼgo ałʼąą átʼé. Łaʼda bił ahąąh naʼídíiltʼeʼgo éí iilchʼı̨́ı̨́d, yínííł, doodaiiʼ tʼáadoo nishłíní da niidzingo ádaa tsídiikos. Brothers dóó sisters bilááh áníshtʼé niidzingo éí Jiihóvah bił kʼéʼahidiiʼníigi yidoołchǫǫłgo átʼéegi baa nídasíitʼįįd. Áko Jiihóvah ánihiłní: “Yáʼátʼéehii baa nijigháá ládą́ą́ʼ éí baa hoł hózhǫ́ǫ doo. Ndi náánáłahjįʼ tʼáadoo bił ahąąh naʼízhdíltʼeʼí doo.”—Gal. 6:4, NW.

3. Yáʼátʼéehgo Jiihóvah worship álʼı̨́įgi haʼátʼíí baa nił hózhǫ́ǫgo íinilaa?

3 Jiihóvah worship álʼı̨́įgi tʼáá ałtsojįʼ yáʼátʼéehgo áálíiłgo baa nił hózhǫ́ǫ doo nóʼní. Éí baptize áshidiʼdoolnííł ninizı̨́įʼgo bee baa ádíínítʼánę́ę beʼíiníláago baa nił hózhǫ́. Tʼáá ni Diyin ayóóʼííníʼníigo ákótʼéego íʼiinilaago bee ádaa díínítʼą́. Áádóó bikʼijįʼ tʼáá ałtsoní yáʼátʼéehgo ádeinilaaígíí baa nitsíníkees. Éí tʼáá ni Diyin Bizaad yíníłtaʼgo ląʼígóó baa íhwiiniłʼą́ą́ʼ? Tʼáá aaníí ádíníigoósh sodílzin sínílı̨́ı̨́ʼ? (Ps. 141:2) Nahólneʼgóó yáʼátʼéehgoósh diné bił achʼįʼ yáníłtiʼ sínílı̨́ı̨́ʼ? Áádóó nahólneʼgóó bee niʼdoonishii ádaalyaaígíísh yáʼátʼéehgo choiníłʼı̨́ sínílı̨́ı̨́ʼ? Ahastiin, eʼasdzą́ą́, doodaiiʼ azhéʼé dóó amá ídlı̨́įgi yáʼátʼéehgo ídlı̨́į dooleełgoósh Jiihóvah yee níká aalwod? Kótʼéego tʼáá ałtsogóó ádeinilaago ayóó shı̨́ı̨́ baa nił hózhǫ́.

4. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

4 Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi yáʼátʼéehgo ííłʼı̨́į dooleełgi áádóó tʼáadoo náánáłahjįʼ yił ahąąh naʼídíltʼeʼ dooígi bee bíká anéiilwoʼ doo. Díí baa nídadíitʼįįł: Haʼáłchíní haitʼéego bíká anáhizhnilchéeh doo? Ahastiin dóó eʼasdzą́ą́ jílíinii haitʼéego áłká anáhizhnilchéeh doo? Brothers dóó sisters haitʼéego bíká anéijah doo? Akéeʼdi éí Diyin Bizaad binahjįʼ naʼnitinii nihíká análwoʼgo bee goals bóhoneeʼánígíí ádá ádanileʼ dooleełgi baa nídadíitʼįįł.

AZHÉʼÉ DÓÓ AMÁ ÍNDA AHASTIIN DÓÓ EʼASDZĄ́Ą́ ÁŁKÁ ANÁJAH

Nihaʼáłchíní tʼááłaʼí nítínígo wołí bee átʼı̨́įgi bá baa ákonohsin (¶5-6 bił) *

5. Ephesians 6:4 bikʼehgo azhéʼé dóó amá haʼátʼíí bee ádaa áhojilyą́ą doo?

5 Haʼáłchíní ahidiníłnáago ahąąh nijinilgo bee ádaa áhojilyą́ą doo doodaiiʼ tʼáadoo yíneelʼáanii doo bizhniłchéeh da doo. Kójítʼı̨́įgo bee yínííł ájósin łeh. (Ephesians 6:4 yíníłtaʼ.) Nihisister Sachiko * wolyéego ání: “Bá íínishtaʼí éí bił daʼíínishtaʼígíí biláahgo eʼeshʼı̨́į doo shóʼní. Bá íínishtaʼí índa shizhéʼé éí doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́į da. Éí Jiihóvah bidineʼé yáʼátʼéehgo yaa nitsékees doo biniyé shimá éí óltaʼgi yéigo íhoołʼaah shiłní. Áko shimá éí óltaʼgi test 100 percent áshʼı̨́į dooleeł shóʼní. Ndi éí tʼáá ałtso 100 percent áshʼı̨́į dooleełgi doo bohónéedzą́ą da. Kʼad ląʼí nááhai yę́ędą́ą́ʼ niʼníłtaʼ, éí wołí bee áshtʼı̨́į ndi, Jiihóvah daatsʼí doo shaa bił hózhǫ́ǫ da nisin łeh.”

6. Azhéʼé dóó amá éí Psalm 131:1, 2 góneʼ haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł?

6 Azhéʼé dóó amá éí Psalm 131:1, 2 (Yíníłtaʼ.) bitsʼą́ą́dóó ídahojiiłʼaah doo. Naatʼáanii David ání: ‘Ayóó ádaatʼéii łaʼdeeshłíiłgi’ doo beiníshtʼı̨́į da. Háálá aʼohgo áʼdólzingo bił hashtʼehodítʼéé ńtʼééʼ. David áníigi azhéʼé dóó amá haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bídahwiizhdoołʼááł? Éí aʼohgo ádazhdólzingo haʼáłchíní ałdóʼ éí ayóó ádaatʼéii tʼáadoo bee ádił nidajólíhí doo. Haʼáłchíní yáʼátʼéehgo ádaʼoolíiłgi, yiʼoh daneelʼáanii, índa yíneelʼáanii yee ádá nihodiyiitʼaahgi bee bíká anáhizhnilchéeh doo. Nihisister Marina ání: “Shimá éí bił haijééʼ táltʼéego índa nááná áłchíní łaʼ doo yił ahąąh nashíłtʼeʼ da ńtʼééʼ. Éí diné tʼáá ałtso ałʼąą ádaatʼéego daʼiichįįh, áádóó tʼááłaʼí niitínígo Jiihóvah ayóóʼáyóʼní, níigo yee nashineeztą́ą́ʼ. Díí baa ahééh nisingo náánáłahjįʼ doo bił ahąąh naʼídíshtʼeʼ da.”

7-8. Ahastiin jílı̨́įgo éí haitʼéego hweʼasdzą́ą́ hoł nílı̨́į doo?

7 Oodlání ahastiin éí hweʼasdzą́ą́ hoł nílı̨́į doo. (1 Pet. 3:7) Ił ídlı̨́ éí bídin ídlíinii baa ákohwiindzingo óolyé. Ahastiin éí hweʼasdzą́ą́ asdzání ílíinii átʼéego baa nitsíjíkees doo. Doo yíneelʼáanii doo bił nijólíi da. Áádóó náánáłahjįʼ asdzání doo bee bił ahąąh nijíłtʼeʼ da. Ákójítʼı̨́įgo hweʼasdzą́ą́ haʼátʼíí bee bihozhdidoołtʼih? Nihisister Rosa éí bahastiin doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́į da, áko éí náánáłahjįʼ sáanii yee ahąąh naháłtʼeʼ. Bizaad doo yee tsʼíídgóó yáłtiʼgo biniinaa doo yáʼátʼééhgóó nitsíjíkeesgo áhósin. Nááʼałdóʼ éí łaʼda daatsʼí tʼáá ayóóʼáshóʼní jinízin łeh. Áko ájíní: “Jiihóvah éí anílı̨́įgo naa nitsíkees shidíʼníigo tʼáá ahąąh bééshidiyoolníiłgo yáʼátʼééh.” Ndi Oodlání ahastiin éí hweʼasdzą́ą́ hoł nilı̨́į doo. Áko hweʼasdzą́ą́ yáʼátʼéehgo bił jiináago bił hózhǫ́, índa Jiihóvah ałdóʼ yáʼátʼéehgo bił kʼéʼahizhdiʼníi doo. *

8 Ahastiin éí hweʼasdzą́ą́ hoł nílı̨́įgo baa hojíniih, yáʼátʼéehgo baa yájíłtiʼ, ayóóʼánííníshʼní, áádóó asdzání ílíinii nílı̨́ bijiníi doo. (Prov. 31:28) Katerina baa chʼíhootʼánę́ę éí doo ayóó anishłı̨́į da jinízingo ádaa nitsíjíkeesgo biniinaa hahastiin háká análwoʼ. Tʼah áłchíní jílı̨́įgo hamá doo yáʼátʼééhgóó há yáłtiʼ, éí tʼáá ahą́ą́h náánáłahjįʼ atʼééké yił ahąąh naháłtʼeʼ. Áko biniinaa náánáłahjįʼ bił ahąąh naʼízhdíltʼeʼgo jideeyá. Jiihóvah Yá Halneʼé jizlı̨́įʼ ndi, tʼáá ákójítʼı̨́. Oodlání nilı̨́įgo hahastiin, éí díí doo ákójítʼée da dooleełgo áádóó yáʼátʼéehgo ádaa nitsíníkees hałníigo yee háká análwoʼ. Áko ájíní: “Éí ayóóʼáshóʼníigo yáʼádaatʼéehii ááshníiłii yee shaa haniih. Áádóó shá sodilzin. Tsʼídá yáʼátʼéehgo Jiihóvah yee átʼéii yééshiyiiłnííh. Áádóó hazhóʼó ádaa nitsíníkees shiłníigo yee shíká análwoʼ.”

ELDERS DÓÓ NÁÁNÁŁAʼ ÁKÁ ANÁJAH

9-10. Sister łaʼ náánáłahjįʼ yił ahąąh naʼídíltʼeʼgo elders haitʼéego bíká iijééʼ?

9 Háida náánáłahjįʼ yił ahąąh naʼídíltʼeʼgo elders haitʼéego bíká anájah? Nihisister Hanuni wolyéego éí tʼah áłchíní jílı̨́įgo doo ayóó commend áhoʼdilʼı̨́į da. Éí ájíní: “Ayóó yánísin áádóó náánáłahjįʼ áłchíní shiláahgo ádaatʼé nisin. Áko biniinaa tʼáá áádę́ę́ʼ tʼah áłchíní nishłı̨́įgo náánáłahjįʼ bił ahąąh naʼídíshtʼeʼgo baa nídiisdzá.” Azhą́ Jiihóvah Yá Halneʼé jizlı̨́įʼ ndi, tʼahdii tʼáá ákójítʼı̨́. Áko biniinaa congregationdóó doo ayóó anishłı̨́į da jinízingo nitsíjíkees. Ndi kʼad éí hoł hózhǫ́ǫgo pioneer jílı̨́. Haʼátʼíí háká aalwodgo doo ákójítʼée da jizlı̨́ı̨́ʼ?

10 Hanuni ájíníigo éí elders dajoobaʼii shíká iijééʼ. Éí congregationdóó atah anílíinii nilı̨́ áádóó nizhónígo yínáałgo diné yaa ákódanízingo átʼé dahałníigo hachʼįʼ hadaasdzííʼ. Kójíníigo akʼeʼjishchı̨́: “Díkwíidi shı̨́ı̨́ elders éí sisters łaʼ bichʼįʼ ándahwiiztʼiʼígíí łaʼ bíká adiilwoł dashidííniid. Éí binahjįʼ tʼáá anishłı̨́ı̨́ lá nisingo tsídíkééz. Áko kótʼéego sisters ániid ndaakai bíká aashwodgo elders ahéheeʼ dashidííniidgo ayóó bénashniih. Áádóó éí 1 Thessalonians 1:2, 3 shichʼįʼ dayííłtaʼ. Éí ayóó baa shił hóózhǫǫd. Elders dajoobaʼii binahjįʼ congregationdóó áká anáshwoʼ dooleełgo átʼé nisin.”

11. Psalm 34:18 éí “yínííł ádajítʼéii” índa “tídáánáanii” haitʼéego bíká adiilwoł nihiłní?

11 Psalm 34:18 yíníłtaʼ, NW. * “Yínííł ádajítʼéii” áádóó “tídáánáanii” Jiihóvah ayóó yaa joobaʼ. Tʼáá áníiltso, doo elders tʼéiyá da, éí brothers dóó sisters encourage ádeilʼı̨́į doo. Éí baa dajiiniibaʼ doo. Jiihóvah éí brothers dóó sisters ayóóʼádeíníiʼníi doo nihóʼní. (Prov. 19:17) Bee bíká anéiilwoʼ dooleełígíí éí aʼohgo áʼdííníilzin áádóó yiichįįhii tʼáadoo ayóó bee ádaa yéiiltiʼí. Tʼáadoo ádá hwiiʼniihí, háálá ákwíitʼı̨́įgo éí oochʼı̨́ı̨́d hólǫ́ haleeh. Ndi yiichįįhii índa nihił bééhózinii hazhóʼó choiniilʼı̨́įgo éí bee áká anéiilwoʼ doo.—1 Pet. 4:10, 11.

Jesus bídahoołʼaahii ahą́dí hoł danilı̨́, háálá éí ayóó áníshtʼé doo nízin da. Bikʼis ayóó yíneedlı̨́įgo yił ahínéikah ńtʼééʼ (¶12 bił)

12. Diné éí haʼátʼíí biniyé Jesus yikééʼ tádíkááh ńtʼééʼ? (Naaltsoos bikááʼdę́ʼígíí níníłʼı̨́.)

12 Jesus éí bikééʼ ndaakai yę́ę yaa nitsíkees ńtʼéeʼgi nihí ałdóʼ tʼáá ákótʼéego náánáłahjįʼ baa nitsíikees dooleełgo bitsʼą́ą́dóó bíhwiidiilʼáałgo átʼé. Jesus éí diné ayóó átʼéii nilı̨́įgo tádííyá, ndi “aʼohgo áʼdííníszin áádóó ádaa hojiinishbáʼí” níigo ádeehaadzííʼ. (Matt. 11:28-30) Ayóó átʼéegi índa tʼáá ałtsoní bił bééhózingi doo yee ádaa dzódlíigo yee yáłtiʼ da ńtʼééʼ. Diné neinitingo saad doo ndanitłʼaii choyoołʼı̨́įgo áádóó haneʼ ádaatʼéii binahjįʼ bee akʼidiʼdootı̨́įłgo ajéí nayiiłnáa dooleełgo yee naʼneeztą́ą́ʼ. (Luke 10:21) Íídą́ą́ʼ religious leaders ayóó ádaa dadzódlí ńtʼéeʼgi doo átʼée da. Nihí éí yówehjįʼ nihiDiyin doo ayóóʼánihóʼníi da, tʼáadoo dííniid da. (John 6:37) Ndi tʼáá ałtso diné yigááł shı̨́ı̨́ bił nilı̨́ı̨́ ńtʼééʼ.

13. Jesus éí bídahoołʼaahii haitʼéego yaa joobaʼgo ayóóʼáyóʼníigo ííshjání yił áyiilaa?

13 Jesus éí bídahoołʼaahii yaa nitsíkees ńtʼéeʼgi bee bééhózingo éí yaa joobaʼgo ayóóʼáyóʼní. Yaa ákonízingo éí ałʼąą ádaatʼéégóó daʼiichįįh índa bił nahazʼą́. Áko éí ałʼąą ádaatʼéego ádaʼoołʼįįł índa nahaneʼgóó ałʼąą áníłtsogo ádaʼałʼı̨́. Ndi, tʼááłaʼí nítínígo wołí bee ádaatʼı̨́įgi yaa bił hózhǫ́. Éí béeso talent wolyéhígíí Jesus yaa chʼíhoníʼánę́ęgi binahjįʼ bee bééhózingo éí ákótʼéego yaa nitsíkees. Éí ndaalʼaʼí ‘tʼáá yídaneelʼánígíí bikʼehgo béeso baa dahideestʼą́,’ níigo yaa halneʼ. Naakigo naalʼaʼí yéigo naashnish, ndi tʼááłaʼígo éí béeso aláahgo bínániideeʼgo áyiilaa. Áko bóhólníihii nilínígíí éí ‘yáʼátʼéhígi óohdzaa, yáʼátʼéehgo índa baʼahódlíigo naalʼaʼí’ nohłı̨́ yidííniid.—Matt. 25:14-23.

14. Haitʼéego Jesus bedaʼiilʼı̨́į doo?

14 Jesus éí áłahájįʼ nihaa joobaʼgo ayóóʼánihóʼní. Yiichįįhii índa nihił hazʼą́ągi bił bééhózin. Wołí bee íitʼı̨́įgo yaa bił hózhǫ́. Áko nihídóʼ ákótʼéego Jesus beʼiilʼı̨́į doo. Brother doodaiiʼ sister łaʼ doo ajílı̨́į da doodaiiʼ náánáłaʼda naalnishígi átʼéego doo yíneelʼą́ą́góó biniinaa baa yáhásinígi doo ádiilníił da. Ndi Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi yáʼátʼéhígi átʼéego binanilnish bidiiʼníigo baa nihił hózhǫ́ǫ doo.

GOALS BÓHONEEʼÁNÍGÍÍ ÁDÁ ÁDANILEʼ

Goals bóhoneeʼánígíí ádá ádanileʼ áádóó łaʼ danileʼgo baa nił hózhǫ́ (¶15-16 bił) *

15-16. Nihisister éí tʼáá bí goals bóhoneeʼáanii ádá ádeileʼgo haitʼéego bíká aalwod?

15 Jiihóvah bá naʼaʼaʼ dooleełgi bee goals ádá íilʼı̨́įgo éí tʼáá ákónéehee baa hózhǫ́ǫgo iiná. Ákondi goals bóhoneeʼánígíí ádá ádeilneʼ doo. Náánáłahjí goals ádá ádeileʼígíí doo bikʼehgo áʼdiilníił da. Ákwíitʼı̨́įgo éí doo ił hóshǫ́ǫ da índa tʼóó ąą nahwiiłhaał. (Luke 14:28) Nihisister pioneer nilı̨́įgo Midori baa haneʼ.

16 Midori éí hazhéʼé doo Jiihóvah Yá Halneʼé nilı̨́į da. Áko tʼah áłchíní jílı̨́įgo éí bił hajiijééʼ índa bił daʼjółtaʼígíí éí áájí niláahdi ádaatʼé hałníigo yee ahąąh naháłtʼéʼ ńtʼééʼ. Áko Midori ájíní: “Tʼáá íiyisíí doo ánishłı̨́ı̨́góó ádaa nitséskees ńtʼééʼ.” Ndi chʼikę́ę́h jizlı̨́įʼgo hazhóʼó ádaa tsízdeezkééz. Éí ájíní: “Tʼáá ákwíí jı̨́ Diyin Bizaad yíníshtaʼ, háálá éí Jiihóvah ayóóʼáshóʼní nisingo yee shíká aalwod.” Áádóó ałdóʼ tʼáá hó goals bóhoneeʼánígíí ádá ájiilaa. Áádóó éí beʼdeeshłííł jiníigo sozdilzin. Jiihóvah bá ájoolíiłii baa hoł hózhǫ́ǫgo yee háká aalwod.

YÉIGO JIIHÓVAH BÁ ÁNÍTʼĮ́

17. ‘Nihintsíkees ániidígo ánídeilneʼ’ dooleełgo haitʼéego ákótʼéego áʼdiilnííł?

17 Doo yáʼátʼééhgóó ádaa nitsáhákeesgo doo tʼáá łaʼootłʼééʼ bikʼeh hodidlı̨́į da. Éí bąą Jiihóvah ánihiłní: “Nihintsíkees ániidígo ánídaohdleʼ.” (Eph. 4:23, 24, NW) Ákodiiʼníiłgo éí sodiilzin, Diyin Bizaad yíníiltaʼ, áádóó nabikʼítsíilkees doo. Kótʼéego íʼiilʼı̨́įgo éí adziil Jiihóvah bííníikeed doo. Éí biníłchʼi diyinii nihíká análwoʼgo náánáłahjįʼ tʼáadoo bił ahąąh naʼídiiltʼeʼí doo. Áádóó ałdóʼ oochʼı̨́ı̨́d doodaiiʼ ádaa hodzódlí siidlı̨́įʼgoda éí tʼáá ákǫ́ǫ́ tsı̨́įłgo nahjįʼ kódiilníiłgi Jiihóvah yee nihíká adoolwoł.

18. 2 Chronicles 6:29, 30 áníigi haitʼéego ił hóshǫ́?

18 2 Chronicles 6:29, 30 yíníłtaʼ. Jiihóvah éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ baa nitsíikeesgi bił bééhózin. Áádóó nihináágóó doo yáʼádaatʼéehii índa tʼáá nihí niʼiilzííhgóó bikʼeh diidlı̨́įgo bił bééhózin. Áko wołí bee díí bikʼeh diidlı̨́įgo Jiihóvah yooʼı̨́įgo ayóóʼánihóʼní.

19. Jiihóvah tsʼídá nihaa nitsíkeesígi haʼátʼíí binahjįʼ yee nihił ííshjání ííłʼı̨́?

19 Jiihóvah tsʼídá haitʼéego nihaa nitsíkeesígi éí amá dóó beʼawééʼ ayóóʼáhóʼníigi yee nihił ííshjání áyiilaa. (Isa. 49:15) Amá Rachel wolyéego kóníigo akʼeʼashchı̨́: “Shichʼéʼé Stephanie doochíiłjįʼ tʼah doo baa halzhííshgóó yizhchı̨́. Ájiłtsʼíísígo hoʼdizhchı̨́. Áko azeeʼálʼı̨́įdi tʼáá jizdáago tʼááłaʼí nídeezid. Azeeʼííłʼíní tʼáá áko neʼawééʼ dah yíłtééł dashidííniid. Tʼáá ákwíí jı̨́ nááhodiishtéehgo tʼáá íiyisíí áhą́dí siidlı̨́ı̨́ʼ. Kʼad éí hastą́ą́ honááhai, bił ahąąh nijikaígíí éí tʼáá biʼohígo ázhníłtso. Ayóóʼáhwííníshʼní háálá tsʼídá yéigo hachʼįʼ nahwiisnááʼ áádóó ayóó shił hózhǫ́ǫgo áshósin!” Áko baa hózhǫ́, Jiihóvah ałdóʼ tsʼídá ákótʼéego ayóóʼánihóʼníigo wołí bee ádeitʼı̨́įgo bá deíníilníishgo yooʼı̨́.

20. Jiihóvah bá ndaalʼaʼí haʼátʼíí biniyé bił dahózhǫ́?

20 Jiihóvah bá naalʼaʼí niidlı̨́įgi baʼáłchíní dah yikahígíí bitahdóó anílı̨́įgo átʼé. Áádóó tʼáadoo éí łaʼda nenałtʼéhí da. Jiihóvah tʼáá bí ádíchʼįʼ kóniilaa. Háálá aláahdi anílı̨́įgo naa nitsíkees áádóó nijéí biiʼdi yee nínéłʼı̨́įgo aʼohgo éʼétʼéii bee ánítʼé. Áádóó bitsʼą́ą́dóó íhwiidííłʼáałgo bíjí bikʼehgóó yínáał dooleełgo yee naa ákoniizı̨́ı̨́ʼ. (Ps. 25:9) Áko wołí bee bá nanilʼaʼgo ayóó naa bił hózhǫ́ǫgo átʼé. Yéigo haʼíínílní áádóó bikééʼ sínízı̨́įgo bee bééhózingo éí tʼáá aaníigo yáʼátʼéehii ajéí nee hólǫ́. (Luke 8:15) Áko éí bąą wołí bee Jiihóvah bá ánítʼı̨́. Éí tʼáá ákónéehii nił hózhǫ́ǫgo yínáał doo.

SIN 38 Nidziilgo Ándoolííł

^ par. 5 Jiihóvah éí náánáłahjįʼ doo yił ahąąh nanihinil da. Ndi nihí shı̨́ı̨́ éí łahda ákwíitʼįįh áádóó bikʼee doo ákóniitʼée da łeh. Náánáłahjįʼ bił ahąąh naʼídíiltʼeʼgo haʼátʼíí biniinaa doo nihá yáʼátʼéeh daaígi baa nídadíitʼįįł. Bił danihighanígíí índa brothers dóó sisters Jiihóvah haa nitsíkeesígi bee bíká anéiilwoʼ dooleełígi ałdóʼ baa nídadíitʼįįł.

^ par. 5 Díí łaʼ doo tʼáá aaníí daházhiʼ da.

^ par. 7 Azhą́ shı̨́ı̨́ kweʼé ahastiin tʼéiyá baa yátiʼ ndi, eʼasdzą́ą́ jílínígíí ałdóʼ hódéétʼiʼ.

^ par. 11 Psalm 34:18, (NW): “Yínííł ádajítʼéii Jiihóvah hwíighahgi hólǫ́, áádóó tídáánáanii yisdáyiinííł.”

^ par. 59 EELKIDÍGÍÍ: Family worship ádaʼjiléehgo haʼáłchíní bąąh hoł hózhǫ́ǫgo Nóah bitsinaaʼeeł biih hidooʼníłígíí ádeileʼ.

^ par. 63 EELKIDÍGÍÍ: Sister éí hweʼawééʼ preschool yółtaʼgo tʼah sáhí jiniséh, áko auxiliary pioneer biniyé haschedule ájílééh, áádóó auxiliary pioneer áʼjiilaago baa hoł hózhǫ́.