1. Jiihóvah tʼáá ałtsoní áyiilaii baa nitsíikeesgo éí haʼátʼíí naʼídíkid nihee haleeh?

YÓTʼÁÁH hiníláii biiʼ dahólónígíí daníilʼı̨́įgo éí haitʼéego nanihiiłná? Psalmist David éí kótʼéego naʼídééłkid: “Niyótʼááh hiníláii níshʼı̨́įgo, nílaʼ bee binishínílnishii, ooljééʼ índa sǫʼ ádaatʼéii, . . . baa nitséskeesgo diné wolyéiishąʼ haʼátʼíí nilı̨́įgo baa nitsíníkees, índa nihokááʼ dineʼéshąʼ haʼátʼíí átʼéego baa áhólyą́?” (Ps. 8:3, 4) David ádziłtsʼísígo ádaa tsídeezkééz dóó bił hazʼą́ągi kóníshéé lágo, áko haʼátʼíísh biniinaa Jiihóvah éí tʼahdii nihaa nitsídzíkees niizı̨́ı̨́ʼ. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv tʼahdii yaa ákonízingo yaa áhályą́ą́ ńtʼééʼ. Díí binahjįʼ Jiihóvah bifamily hodooleełii éí áłtsé bee hahoolzhiizh.

2. Jiihóvah éí Ádam dóó Íiv haʼátʼíí biniyé áyiilaa?

² Nihokáaʼgi Ádam dóó Íiv éí áłtsé haʼáłchíní hodooleełgo áhoolaa, índa Jiihóvah ayóóʼóʼóʼníinii éí hazhéʼé nílı̨́. God áhodííniid: “Nihaʼáłchíní hooleełgo kʼeeʼąą noohtʼı̨́įł doo . . . nahasdzáán bikáaʼgi dahináago naaldeehii tʼáá ałtso bee nihídahólníih doo.” (Gen. 1:28) Díí nizhdiltʼéego ahił nijilnishgo, éí binahjįʼ haʼáłchíní hodooleeł índa nahasdzáán haghan dooleeł. Jiihóvah biniyé áhoolaaígíí bikʼeh hojíłʼı̨́įdgo, Ádam dóó Íiv, índa haʼáłchíní nidahwiizlı̨́įʼii éí ahoyéelʼáágóó God bighan hazʼą́ągi dahojílǫ́ǫ dooleeł ńtʼééʼ.

3. Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah bifamilygi honor haa deitʼánígíí, haitʼéego baa nitsíikees?

³ Jiihóvah bifamily hólǫ́ǫgi éí Ádam dóó Íiv honor haidiníʼą́. Psalm 8:5gi David éí Jiihóvah diné áyiilaaígíí yaa haadzííʼ, éí kóní: “Tʼóó kónízahjįʼ diyingo nidaalʼaʼí tʼáá biʼohgo  ájítʼéego áhwiinilaa, áádóó aa haʼniihjí índa ił ídlı̨́ı̨́jí naatʼá chʼah hakʼi dííníʼą́.” Áko bílaʼashdlaʼii éí níłchʼi diyingo nidaalʼaʼí doo bił ahee dajíłtʼéeh da. (Ps. 103:20) Diyingo ndaalʼaʼí éí ayóó ádabóodziil. Ákondi diné éí aa haʼniihjí índa ił ídlı̨́ı̨́jí haa deetʼą́. Dooládóʼ ayóó átʼéego, Jiihóvah haa nitsékeesgo áhoolaago iiná hajííłtʼiʼ.

4. Ádam dóó Íiv Jiihóvah bifamilygi bá hazʼą́ą́ yę́ę éí haidzaa, áádóó haʼátʼíí éiyá díí article biyiʼ baa nídadíitʼįįł?

 ⁴ Ádam dóó Íiv éí Jiihóvah bifamily atah jílı̨́į dooleeł yę́ę yóóʼajííłdéél. Haʼáłchíní hooleeł yę́ę doo yáʼátʼéehii bá hojiiłʼaʼ. Ndi Jiihóvah bipurpose éí doo łah átʼéego áyiilaa da. Diné akʼeh dahółʼínígíí, God baʼáłchíní danilı̨́įgo hoolʼáágóó dahiináa doogo áyiilaa. Áłtsé baa náhódóotʼįįłígíí éí, Jiihóvah haitʼéego honor ánihiilaa. Naaki góneʼ éí haitʼéego Jiihóvah bifamily atah honiidlǫ́ǫ dooleełgo nihá bohónéedzą́ą doo. Tááʼ góneʼ éí Jiihóvah haitʼéego baʼáłchíní yikʼihadlíi doogo hoolʼáágóó iiná yídaneedlı̨́į doo.

5. Haitʼéego God tʼáá bináłtʼéego ánihiilaaígíí binahjįʼ honor ádiilnííł?

⁵ Jiihóvah tʼáá beniiltʼéego ánihiilaaígíí éí binahjįʼ honor ánihiłʼı̨́. (Gen. 1:26, 27) Háálá ánihiilaii binahjįʼ éí díí biqualities bíhodiilʼááł índa bee ániitʼée doo. Díí biqualities éí ayóóʼóʼóʼní, ajoobaʼ, loyalty, dóó tʼáá ákogi éʼétʼé. (Ps. 86:15; 145:17) Díí qualities bineilnish índa bikʼeh ániitʼéego éí Jiihóvah honor íilʼı̨́įgo baa ahééh niidzin. (1 Pet. 1:14-16) Kótʼéego iiná yiiltʼihgo éí yáʼąąshdę́ę́ʼ Nihizhéʼé Jiihóvah bił hózhǫ́ǫgo ííníilzin, áádóó tʼáá nihí ałdóʼ nihił hózhǫ́ dóó nihił hasihgo hazʼą́. Jiihóvah tʼáá beniiltʼéego ánihiilaii beʼiilʼı̨́ éí binahjįʼ bifamilygi aniitahgo nihá bohónéedzą́ągo áyiilaa.

6. Jiihóvah nahasdzáán háídíléehgo éí haitʼéego bílaʼashdlaʼii honor áyiilaa?

⁶ Jiihóvah hooghan nizhónígo nihá áyiilaa. Tʼahdoo áłtsé diné íílééh yę́ędą́ą́ʼ éí bílaʼashdlaʼii nahasdzáán yá áyiilaa. (Job 38:4-6; Jer. 10:12) Ayóó báʼáhwiinítʼı̨́įgo nitsékeesígíí biniinaa éí tʼáá ałtsoní yáʼátʼéehii yee nihaa joozbaʼ. (Ps. 104:14, 15, 24) Nahasdzáán bee há hodítʼéii áyiilaii “yinééłʼı̨́įʼgo bił yáʼíítʼééh.” (Gen. 1:10, 12, 31) Bílaʼashdlaʼii “tʼáá ałtsoní bikʼi jidéesʼeezgo áhwiinilaago bee hóhwiisíníłnííʼ” éí bee bílaʼashdlaʼii honor áyiilaa. (Ps. 8:6) God bipurpose éí bílaʼashdlaʼii hadaałtʼéego Jiihóvah áyiilaaígíí hoolʼáágóó baa ádá áhojilyą́ą doo. Jiihóvah nizhónígo yee ádee hahásdzííʼ yę́ęísh baa ahééh ninizı̨́įʼgo áłahjįʼ bichʼįʼ sodílzin?

7. Joshua 24:15 bikʼehgo, éí haitʼéego bílaʼashdlaʼii free will bee yílyáhígíí yaa halneʼ?

⁷ Jiihóvah éí tʼáá nihí ádá nitsíikeesgo nihainílá. Áko haitʼéego shı̨́ı̨́ iiná ádiilníłígíí éí bee nihíhólníihgo ánihiilaa. (Joshua 24:15 yíníłtaʼ.) Ádá nitsídzíkeesgo iiná ázhdoolíłígíí bee nihozhdidooʼááł. Ndi, God bá neiilʼaʼgo éí niheʼiinaʼ choineilʼı̨́į doo. (Ps. 84:11; Prov. 27:11) Díí free will łaʼ nahazʼą́ą́góó hazhóʼó choineilʼı̨́į doogo éí Jesus biexample baa nídadíitʼįįł.

8. Haitʼéego łaʼ Jesus tʼáá bí íinízingi éí yee ádá nihoditʼą́ągo haidzaa?

⁸ Jesus bikʼeh ániitʼéego éí náánáłaʼ yíneedlíinii áłtsé baa nitsíikees doo. Łahgo Jesus dóó bídahoołʼaahii yił chʼééh deeskaigo háádajilyı̨́ı̨́h ńtʼééʼ. Diné łą́ągo hakʼi daaskai áádóó Jesus nízhdíníitą́ą́ʼ. Díí Jesus chʼééshdeeyáa ndi, éí nazhnitinígíí doo hoʼdiiłʼáa da. Ndi, íiyisígíí éí diné baa aʼááh jiniizı̨́įʼgo ájítʼı̨́. Díí binahjįʼ éí Jesus haa yítʼįįd? Kótʼéego bee akʼeʼashchı̨́ ‘Jesus  tsinaaʼeeł yiiʼdę́ę́ʼ hááyáago diné ląʼí bee nízhdíníitą́ą́ʼ.’ (Mark 6:30-34) Áko nihitime dóó nihienergy náánáłaʼ bee bíká anéiilwoʼgo éí Jesus beʼiilʼı̨́į dooleeł. Ákótʼéego éí yáʼąąshdi Nihizhéʼé glorify ádiilnííł. (Matt. 5:14-16) Áádóó éiyá Jiihóvah bighan hazʼą́ągi bitah niidlı̨́ niidzingo ííshjání ádiilnííł.

9. Jiihóvah éí parents haʼátʼíí gift hainílá?

⁹ Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii baʼáłchíní hodooleełgo yee diníʼą́, áádóó nideinitingo Jiihóvah ayóóʼádayóʼníi doogo índa yá ndaalʼaʼ doogo hąąh niilyá. Amáda, azhéʼéda, éísh díí special gift baa ahééh danohsin? Azhą́ shı̨́ı̨́ diyingo ndaalʼaʼí éí Jiihóvah ayóó átʼéego bikʼihasdliʼ, ndi doo baʼáłchíní hodooleełgo áyiilaa da. Ákondi diné éí haʼáłchíní dahólǫ́ǫgo dazhdínóosééł, gift eelyáhígíí hazhóʼó ádazhdoolíiłgo baa ahééh dazhnízin doo. Parents dajílínígíí éí haa hojoosdliʼgo ‘Jiihóvah binaʼnitinígíí bee haʼáłchíní dazhdínóosééł.’ (Eph. 6:4; Deut. 6:5-7; Ps. 127:3) God biorganization éí Diyin Bizaad bitsʼą́ą́dóó íhodooʼáałgo: publications, videos, índa music, éí díí parents bíká adoolwołgo ádayiilaa. Bééhózinígo Nihizhéʼé áádóó biYeʼ éí díí ániid nooséełii ayóóʼáyóʼní. (Luke 18:15-17) Parents éí Jiihóvah badaʼjólíigo haʼáłchíní baa aʼááh dazhnízingo nidazhʼnitin doo, kótʼéego éí Jiihóvah yaa bił hózhǫ́. Parents nizhónígo Jiihóvah bikʼehgo ádajiłʼı̨́įgo éí bifamily hoolʼáágóó atah dahojílǫ́ǫ doo!

10-11. Jesus nináʼádeetʼánígíí binahjįʼ éí Jiihóvah haʼátʼíí nihá bohónéedzą́ągo áyiilaa?

¹⁰ Jiihóvah bifamily bitah nídíídáałgo biniyé biYeʼ nihainíłtı̨́.  Paragraph 4 baa nísíitʼįįd yę́ę éí, Ádam dóó Íiv Jiihóvah bighan hazʼą́ągi bitah jílı̨́į dooleeł yę́ę éí yóóʼajííłdéél. Áko haʼáłchíní hooleełgi bá hazʼą́ą dooleeł yę́ę éí ałdóʼ bitsʼąą yóóʼajííłdéél. (Rom. 5:12) Éí biniinaa náásgóó hakʼihadlíi dooleeł yę́ę hatsʼéé diníʼą́. Ákoshąʼ díí baʼáłchíní ąą nootʼı̨́ı̨́łígíí éí haitʼéego yaa nitsékees? Jiihóvah beʼayóóʼóʼóʼniʼ binahjįʼ éí diyin bikʼehgo hojoobaʼ danízinígíí bifamily dahikahígíí bitah há hazʼą́ągo áyiilaa. Jesus Christ nihá nináʼádeetʼánígíí binahjįʼ díí bohónéedzą́ągo ályaa. (John 3:16; Rom. 5:19) Díí Jesus nináʼádeetʼánígíí bitsʼą́ą́dóó éí bílaʼashdlaʼii 144,000 anoint ádaalyaaígíí God biYeʼ dajílı̨́įgo há áyiilaa.—Rom. 8:15-17; Rev. 14:1.

¹¹ Náánáłaʼígíí éí tʼóó ahayóí dimííl oodlání danilı̨́įgo diyin yikʼehgo ádaanííł. Náasdi yéigo náʼáhodinitah biiʼ chʼíhozhdookahígíí éí God bifamily atah nídazhdoodleełgi há bohónéedzą́ągo áyiilaa. (Ps. 25:14; Rom. 8:20, 21) Kʼad ndi, díí tʼáá átʼéé ńtʼééʼ éí Ánihiilaii Jiihóvah, Nihizhéʼé deiłní. (Matt. 6:9) Nááʼdiiljeehdę́ę́ʼ ałdóʼ éí náasdi Jiihóvah yaa ídahodoołʼáłígíí bá bohónéedzą́ągo ályaa. Díí tʼáá átʼéé ńtʼééʼ éiyá Jiihóvah yikʼehgo ádaaníłígíí bifamily bitah dahojílǫ́ǫ dooleeł.

12. Haʼátʼíí naʼídíkid shı̨́ı̨́ baa nídadíitʼįįł?

¹² Baa nídasíitʼįįdígíí éí Jiihóvah bílaʼashdlaʼii honor yee ląʼígóó yikʼihadlí. Yáʼąąshgóó dadeeskai anoint ádaalyaaígíí éí biyeʼ daazlı̨́ı̨́ʼ áádóó “great crowd” ałdóʼ baʼáłchíní dadooleełgo yee nihoníʼą́ągi éí náasdi nizhóní náhásdlı̨́įʼgo ákódoonííł. (Rev. 7:9) Kʼad nihishąʼ, haitʼéego Jiihóvah bifamily hoolʼáágóó bił honiidlǫ́ǫgo ííshjání ádiilnííł?

13. Haitʼéegoshąʼ éí God bifamily dahikahígíí bitah niidlı̨́į doo? (Mark 12:30)

¹³ Nijéí tʼáá átʼéé ńtʼééʼ bee Jiihóvah ayóóʼííníʼníigo bá nanilʼaʼii ííshjání ánílééh. (Mark 12:30 yíníłtaʼ.) God  báʼáhwiinítʼı̨́įgo tʼóó ahayóí yee nihikʼihasdliʼ, díí łaʼ aláahdi éí worship ádeiilʼı̨́į doogo nihainílá. God bibee hazʼáanii bikʼeh ániitʼéego éí Jiihóvah ayóóʼííníʼní. (1 John 5:3) Jesus, Bizhéʼé yaa yáłtiʼgo bibee hazʼáanii łaʼ nihainílá éí bílaʼashdlaʼii ídahoołʼaahii índa baptize ádaahłeʼ nihidííniid. (Matt. 28:19) Náánáłaʼ éí ayóóʼádaʼahíínóhʼní, nihidííniid. (John 13:35) Diné, Jiihóvah yikʼeh dahółʼínígíí éí nihokááʼgóó oodlání dahikahígíí bitah danílı̨́įgo íidoolííł.—Ps. 15:1, 2.

14. Haitʼéego náánáłaʼ ayóóʼííníʼnínígíí ííshjání ádiilnííł? (Matthew 9:36-38; Romans 12:10)

¹⁴ Náánáłaʼ ayóóʼóʼóʼní bił ííshjání áníłʼı̨́. Ayóóʼóʼóʼní éí Jiihóvah aláahdi yee átʼé. (1 John 4:8) Jiihóvah tʼahdoo bééhwiniilzįįh yę́ędą́ą́ʼ, éí tʼáá íídą́ą́ʼ ayóóʼánihóʼní. (1 John 4:9, 10) Beʼiilʼı̨́įgo éí nihí ałdóʼ náánáłaʼ ayóóʼádeíníiʼníi doo. (Eph. 5:1) Aláahdi bee bíká adiilwołii éí Jiihóvah yéédahodoosįįłgo yaa íhodoołʼááł. (Matthew 9:36-38 yíníłtaʼ.) Kótʼéego bíká iilwodgo éí Jiihóvah bifamily yitah doogáłígíí éí bá bohónéedzą́. Áádóó baptize ábiʼdiilyaago éí niheʼayóóʼóʼóʼniʼ tʼahdii bił ííshjání íilʼı̨́įgo áádóó nihił nílı̨́į doo. (1 John 4:20, 21) Díí haitʼéego ádiilnííł? Jó, baa jiniibaʼgo tʼáá haʼátʼíí shı̨́ı̨́ yídin nilínígíí bee bíká anéiilwoʼ áádóó doo ákǫ́ǫ́ ánítʼée da bididiiʼniiłii doo bee bikʼíhwiitʼáah da doo. Ákondi, nihibrothers silı̨́ʼígíí éí honor íilʼı̨́į doo, índa nihiláahgo átʼéego baa nitsíikees doo.—Romans 12:10 yíníłtaʼ; Phil. 2:3.

15. Háishąʼ bichʼįʼ áá aʼááh índa náʼáhwiinítʼı̨́ nínízin doo?

¹⁵ Diné bichʼįʼ áá aʼááh índa náʼáhwiinítʼı̨́įgo ádíínílzin. Diné Jiihóvah Nihizhéʼé deiłnínígíí atah niidlı̨́į doo niidzingo éí Diyin Bizaad bikʼehgo hiniiʼnáa doo. Łaʼ Jesus naʼnitingo ání, tʼáá áłahjįʼ áá aʼááh índa nihaa ádahwiinítʼı̨́įgo ádadínółzin, niheʼanaaʼí danilı̨́į ndi. (Luke 6:32-36) Łahda shı̨́ı̨́ ákónítʼée doogi ná nanitłʼah łeh. Ndi Jesus bintsékees índa ááníiłgi baa íhoołʼaahgo bikʼeh ánítʼée doo. Nihá bíighahgi, Jiihóvah, índa Jesus bikʼeh honiilʼı̨́ áádóó beʼiilʼı̨́įgo éí hoolʼáágóó yáʼąąshdę́ę́ʼ Nihizhéʼé baʼáłchíní dahikahígíí atah niidlı̨́įgo bił ííshjání ádiilnííł.

16. Haitʼéego Jiihóvah bifamily bireputation baa dasiitiʼ doo?

¹⁶ Jiihóvah bifamily bireputation baa sínítiʼ. Tʼááłaʼ haʼoojéeʼgi éí atsilí danílínígíí bínaaí yidaʼáłʼı̨́į łeh. Áko alą́ąjįʼ naagháhígíí éí díí diyin kʼehgo oodááł bible principles bikʼehgo ááníiłgo éí bitsilí nílínígíí yeʼiilʼı̨́į doogo bá yáʼátʼééh. Ákondi alą́ąjįʼ nijigháhígíí doo yáʼáshxóonii ájooníiłgo éí hatsilí tʼáá hakééʼ áániił łeh. Jiihóvah bifamilygi tʼáá ákótʼé. Łahda oodlání diyin kʼehgo yiigááł ńtʼééʼ, áádóó apostate kʼehgo nitsékees yiileehgo doodaiiʼ naʼageh yaa nídiidáahgo, índa haʼátʼíida beʼiinaʼ yidoołchxǫǫłígíí yaa nídiidáahgo éí náánáłaʼda yihodidoołtʼihgo átʼé. (1 Thess. 4:3-8) Kódaatʼínígíí éí Jiihóvah bifamily bireputation nideiiyiiłchxǫʼ, éí biniinaa doo ákǫ́ǫ́ ádaatʼínígíí bitsʼąą ániitʼé. Haʼátʼíí shı̨́ı̨́ Nihizhéʼé ayóóʼánihóʼnínígíí yitsʼá nihidoolóósígíí bitsʼąą ániitʼée doo.

17. Haitʼéego nitsáhákees bitsʼąą ániitʼée doo, áádóó haʼátʼíí biniinaa?

¹⁷ Jiihóvah baʼííníidlí, nihokááʼgóó naalyéii éí ndagaʼ. God biNahatʼaʼ índa tʼáá ákogi átʼéii bikʼehgo hiniiʼnáago éí Jiihóvah chʼiyáán, ééʼ, índa hooghan bee nihikʼihashdlíi doo níigo ádee haadzííʼ. (Ps. 55:22; Matt. 6:33) Áko díí yee ádee haadzíiʼii nihił nilı̨́į dooleełgo éiyá nihokááʼgóó naalyéii ádaatʼéii doo baʼííníidlíi da doo. Háálá Jiihóvah íinízinígíí bikʼeh  íiʼníiłgo éí tʼáá aaníí nihił hodéezyéelgo nihił hózhǫ́. (Phil. 4:6, 7) Azhą́ shı̨́ı̨́ naalyéii biniyé béeso nihee hólǫ́ǫ ndi, éí choidooʼįįłgi índa bá áháyą́ągi áłtsé hazhóʼó baa nitsídíikos. God baʼáłchíní yindaalnishígíí éí atah bineilnish doogo bénéiilniih doo. Áko naalyéii bíká áhátʼínígíí doo nihidínóołtłʼah da. Diné léiʼ Jiihóvah yá naalʼaʼ dooleeł yę́ę binaalyeʼ bineestłʼahgo baa haneʼgi dah ádiiʼnííł. Nihokááʼgóó naalyéii bąąh dah jiztı̨́įgo biniinaa God dabiyeʼ tʼáadoo atah jizlı̨́įʼ da!—Mark 10:17-22.

18. Haʼátʼíí tsʼídá aláahdi honor índa bee akʼihadlí éí bílaʼashdlaʼii akʼeh dahółʼínígíí hoolʼáágóó yaa bił dahózhǫ́ǫ doo?

¹⁸ Jiihóvah yikʼeh dahółʼínígíí éí díí tsʼídá aláahdi honor daabíiʼ doo. Jiihóvah hoolʼáágóó ayóóʼádajóʼníigo dazhdísin doo! Nahasdzáán bikáaʼgi kéédahatʼı̨́į dooígíí éí nahasdzáán nizhónígo ádeiyiilaago, yaa ádahalyą́ągo éí tsʼídá Jiihóvah yihodeezʼánę́ę bikʼehgo nizhónígo ádeidoolííł. Hodíínááʼígo díí nahasdzáán dóó tʼáá ałtso bikááʼ dahólónígíí éí ániidí nídadoodleełgo God biNahatʼaʼ bitłʼááhdóó siʼą́ą doo. Ádam dóó Íiv ájiidzaaígíí biniinaa hazhéʼé bitsʼá jiníʼáazhgo hoochxǫʼígíí Jesus hashtʼéédoodlííł. Ląʼí mííl ninéididoołjah áádóó náádiijéʼígíí éí hoolʼáágóó iiná hadazhdíłtʼéego nahasdzáán nizhónígo ánályaago bee nídazhdoołdı̨́ı̨́ł. (Luke 23:42, 43) Nahasdzáán bikááʼgóó Jiihóvah bifamily dabidósinii éí ałdóʼ hadaałtʼé perfectionjįʼ anáhidookah. Áko tʼááłaʼí jinítínígo éí díí “aa haʼniihjí índa ił ídlı̨́ı̨́jí” David yee akʼeʼashchínę́ę bohodoolnííł.—Ps. 8:5.

19. Haʼátʼíí baa nitsíikees doo?

¹⁹ “Great crowd” tʼóó ahayóí dahikahígíí atah nilı̨́įgo éí tʼáá áánééhée bee nihił chohooʼı̨́. God ayóóʼánóʼní, háálá bifamilygi shaʼáłchíní atah nílı̨́ nóʼní. Áłahjįʼ bił honishǫ́, nijéí biyiʼdi tʼáá ákwíí jı̨́ God yee ádaa haadzíiʼii baa nitsíníkees. Neʼoodląʼ bee dinísinígíí baa ahééh nínízingo yáʼąąshdi Nihizhéʼé bichʼįʼ dinisin, índa hoolʼáágóó baa haʼniihgi ayóóʼííníʼní!