Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 36

Nọ Yọ́n Pinpẹn Jọja lẹ Tọn to Agun Mẹ

Nọ Yọ́n Pinpẹn Jọja lẹ Tọn to Agun Mẹ

“Gigo jọja lẹ tọn wẹ huhlọn yetọn.”—HOWH. 20:29.

OHÀN 88 Hẹn Mi Yọ́n Aliho Towe Lẹ

BLADOPỌ *

1. Yanwle dagbe tẹwẹ mí gán zedai na míde dile owhe mítọn to sisẹyi?

DILE owhe mítọn to sisẹyi, mí gán nọ hanú dọ mí masọ yọ́n-na-yizan na Jehovah dile e ko yindo wayi. Eyin mí ma tlẹ sọ do huhlọn di dai tọn ba, mí gán yí nuyọnẹn po numimọ mítọn lẹ po do gọalọna jọja lẹ na yé nido yí nugopipe yetọn zan to gigọ́ mẹ bosọ didá azọngban yọyọ lẹ. Mẹho agun tọn mẹhomẹ de dọmọ: “Whenue n’jẹ mimọ ji dọ n’ma gán sọ wà susu dile n’nọ wà do dai na mẹhowhe wutu, homẹ ṣie hùn dọ mẹmẹsunnu he ma ko do owhe ṣie lẹ tin he gán wà azọ́n lọ.”

2. Etẹ ji wẹ mí na dọhodo to hosọ ehe mẹ?

2 Hosọ he jẹnukọn dọhodo lehe jọja lẹ gán mọaleyi do ji eyin yé jihọntọn hẹ mẹhomẹ lẹ. To hosọ ehe mẹ, mí na mọ lehe jẹhẹnu delẹ taidi whiwhẹ, dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn, pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po alọtútlú po gán gọalọna mẹhomẹ lẹ nado wazọ́n dopọ hẹ jọja lẹ bo hẹn ale wá na agun lọ blebu do.

NỌ YIN WHIWHẸNỌ

3. Sọgbe hẹ Filipinu lẹ 2:3, 4, etẹwẹ whiwhẹ yin, podọ nawẹ e gán gọalọna Klistiani de gbọn?

3 Mẹhomẹ lẹ dona nọ whiwhẹ yede eyin yé jlo na gọalọna jọja lẹ. Mẹhe yin whiwhẹnọ nọ mọdọ mẹdevo lẹ yiaga hú emi. (Hia Filipinu lẹ 2:3, 4.) Mẹhomẹ he nọ do jẹhẹnu ehe hia lẹ nọ mọnukunnujẹemẹ dọ to ninọmẹ susu mẹ, aliho voovo lẹ mẹ wẹ yè gán hẹn azọ́ndenamẹ de di te sọgbe hẹ Owe-wiwe lẹ bosọ do kọdetọn dagbe. Enẹwutu, yé nọ tindo pọndohlan jlẹkaji tọn gando aliho he mẹ yé nọ wà nulẹ te to dai go. (Yẹwh. 7:10) Dile etlẹ yindọ yé do numimọ dagbe susu he yé jlo na má hẹ jọja lẹ, yé nọ mọnukunnujẹemẹ dọ “ninọmẹ aihọn ehe tọn to didiọ,” podọ e gán biọ dọ yé ni diọada sọgbe hẹ ninọmẹ yọyọ lẹ.—1 Kọl. 7:31.

Mẹhomẹ lẹ nọ yí alọtútlú do má numimọ yetọn lẹ hẹ mẹdevo lẹ (Pọ́n hukan 4, 5tọ) *

4. Nawẹ nugopọntọ lẹdo tọn lẹ nọ do pọndohlan dopolọ hia taidi Levinu lẹ gbọn?

4 Mẹhomẹ he tindo whiwhẹ lẹ nọ mọnukunnujẹemẹ dọ dile yé to whinwhẹ́n, yé ma gán sọ wà susu dile yé nọ wà do dai ba. Lẹnnupọndo apajlẹ nugopọntọ lẹdo tọn mítọn lẹ tọn ji. Eyin yé do owhe 70, e nọ yin bibiọ to yé si nado hẹn azọ́ndenamẹ devo de di. Enẹ gán yin avùnnukundiọsọmẹnu de. Homẹ yetọn nọ hùn taun nado yilizọn na mẹmẹsunnu yetọn lẹ. Azọ́ndenamẹ he yé yiwanna de wẹ, podọ yé gbẹ́ nọ jlo taun nado yin yiyizan to aliho ehe mẹ. Amọ́, yé nọ mọnukunnujẹemẹ dọ yè do hudo mẹmẹsunnu jọja lẹ tọn nado wà azọ́n lọ. Enẹwutu, yé nọ tindo pọndohlan dopolọ taidi Levinu lẹ to Islaeli hohowhenu tọn mẹ, mẹhe si e nọ yin bibiọ te nado doalọtena azọ́ndenamẹ dandan tọn yetọn lẹ to gòhọtúntún lọ mẹ to whenue yé do owhe 50. Ayajẹ Levinu mẹhomẹ ehelẹ tọn ma sinai do lẹblanulọkẹyi tangan de ji. Yé nọ penukundo azọngban he yé gán hẹndi lẹ go ganji, bo nọ wà nuhe go yé pé lẹpo nado nọgodona jọja lẹ. (Sọh. 8:25, 26) To egbehe, dile etlẹ yindọ nugopọntọ dai tọn lẹ ma gán sọ dla agun susu lẹ pọ́n ba, yé nọ dohia dọ emi yin dona de na agun he mẹ yé yin azọ́ndena do.

5. Etẹwẹ a plọn sọn apajlẹ Dan po Katie po tọn mẹ?

5 Lẹnnupọndo apajlẹ Dan he sẹ̀n taidi nugopọntọ lẹdo tọn na owhe 23 tọn ji. Whenue Dan do owhe 70, ewọ po asi etọn Katie po yin pipà taidi gbehosọnalitọ titengbe lẹ. Nawẹ yé diọada sọgbe hẹ ninọmẹ yọyọ yetọn gbọn? Dan dọ dọ, todin alọnu emitọn nọ ján hugan gbede pọ́n! E nọ hẹn azọngban agun tọn lẹ di, nọ gọalọna mẹmẹsunnu lẹ nado pegan taidi devizọnwatọ lizọnyizọnwiwa tọn, bosọ nọ plọnazọ́n mẹdevo lẹ nado nọ do mahẹ to kunnudide to tòdaho lẹ po gànpa lẹ po mẹ. Mẹhomẹ lẹ emi, vlavo mì to sinsẹ̀nzọn whenu-gigọ́ tọn mẹ kavi lala, mì gán wà nususu nado gọalọna mẹdevo lẹ. Gbọnna? Mì nọ diọada sọgbe hẹ ninọmẹ alọnu tọn mìtọn, bo nọ ze yanwle yọyọ lẹ dai, bosọ nọ ze ayiha do nuhe mì gán wà lẹ ji kakati ni yin do nuhe mì ma gán wà lẹ ji.

NỌ YỌ́N DOGBÓ TOWE LẸ

6. Naegbọn e do yin nuyọnẹnnu nado nọ yọ́n dogbó mẹdetiti tọn? Na apajlẹ.

6 Mẹhe yin whiwhẹnọ nọ yọ́n dogbó ede tọn lẹ. (Howh. 11:2) Dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn nọ whàn ẹn ma nado nọ lẹndọ emi gán wà nuhe zẹ̀ huhlọn emitọn go. Taidi kọdetọn de, e nọ do ayajẹ bo gbẹ́ nọ to nuhe go e pé lẹpo wà. Mí gán yí mẹhe nọ yọ́n dogbó ede tọn de jlẹdo mẹhe to húnkun bo jlo na hẹ osó de go. Húnkùntọ lọ dona de wezun pò nado zindonukọn bo to yìyì. Nugbo wẹ dọ e gán to yìyì dẹẹdẹ, amọ́ e na gbẹ́ to nukọnyi. Mọdopolọ, to linlẹn de mẹ, mẹhe nọ yọ́n dogbó ede tọn nọ yọ́n whenue e na de wezun pò, na e nido penugo bo yí zohunhun do to Jehovah sẹ̀n zọnmii.—Flp. 4:5.

7. Nawẹ Balzilai dohia gbọn dọ emi nọ yọ́n dogbó emide tọn?

7 Doayi apajlẹ Balzilai tọn go, mẹhe ko do owhe 80 whenue Ahọlu Davidi biọ to e si nado wazọ́n to họ̀nmẹ ahọlu tọn. Balzilai he nọ yọ́n dogbó ede tọn gbẹ́ nuzedonukọnnamẹ ahọlu tọn dai. Na owhe Balzilai tọn ko sẹyì wutu, e biọ dọ jọja sunnu devo, enẹ wẹ Kimhami ni yì do otẹn emitọn mẹ. (2 Sam. 19:35-37) Taidi Balzilai, homẹ mẹhomẹ lẹ tọn nọ hùn nado na dotẹnmẹ jọja sunnu he ma ko do owhe yetọn lẹ nado penukundo azọ́n lọ go.

Ahọlu Davidi kẹalọyi nudide Jiwheyẹwhe tọn lọ dọ visunnu etọn wẹ na gbá tẹmpli lọ (Pọ́n hukan 8tọ)

8. Nawẹ Ahọlu Davidi dohia dọ emi yọ́n dogbó emide tọn gbọn whenue e do ojlo nado gbá tẹmpli lọ?

8 Ahọlu Davidi lọsu ze apajlẹ dagbe de dai na nuhe dù dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn. E jlo taun nado gbá ohọ̀ de na Jehovah. Amọ́, to whenue Jehovah dọna ẹn dọ jọja Sọlomọni wẹ na tindo lẹblanulọkẹyi ehe, Davidi kẹalọyi nudide Jehovah tọn bo nọgodona tito họ̀gbigbá tọn lọ po ahun lẹpo po. (1 Otàn. 17:4; 22:5) Davidi ma mọdọ emilẹ wẹ pegan hugan nado hẹn azọ́ndenamẹ lọ di, na Sọlomọni yin “jọja bo ma tindo numimọ” wutu. (1 Otàn. 29:1) Davidi yọnẹn dọ dona Jehovah tọn wẹ na zọ́n bọ tito họ̀gbigbá tọn lọ nado tindo kọdetọn dagbe, e ma yin owhe kavi numimọ mẹhe to anadena ẹn lẹ tọn. Taidi Davidi, mẹhomẹ lẹ to egbehe nọ hẹn zohunhun yetọn go to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ, eyin azọngban yetọn lẹ tlẹ diọ. Podọ, yé yọnẹn dọ Jehovah na dona jọja he to nukunpedo azọ́n he yé ko nọ wà dai lẹ go lẹ.

9. Nawẹ hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn de dohia gbọn dọ emi yọ́n dogbó emide tọn?

9 Mẹmẹsunnu Shigeo yin apajlẹ egbezangbe tọn de na nuhe dù dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn. To 1976, whenue e do owhe 30, e yin pipà di hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn. To 2004, e lẹzun anadenanutọ Wedegbẹ́ Alahọ tọn. To nukọn mẹ, e mọdọ emi masọ do huhlọn sọmọ nado wà susu dile emi ko nọ wà do dai ba. E hodẹ̀ bo lẹnnupọndo ale he e na hẹnwa ji eyin mẹmẹsunnu he ma ko do owhe sọ ẹ de lẹzun anadenanutọ. Dile etlẹ yindọ Shigeo masọ yin anadenanutọ ba, e zindonukọn nado nọ wazọ́n dopọ hẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn lọ. Dile apajlẹ Balzilai, Ahọlu Davidi po Shigeo po tọn dohia do, mẹhe yin whiwhẹnọ bo nọ yọ́n dogbó ede tọn ma nọ na ayidonugo nuhe jọja lẹ ma ko yọnẹn lẹ, amọ́ nugopipe yetọn lẹ. E ma nọ mọ yé di agbàwhlẹnhẹmẹtọ, amọ́ di azọ́nwatọgbẹ́ lẹ.—Howh. 20:29.

NỌ DO PINPẸN NUTỌN HIA

10. Nukun tẹwẹ mẹhomẹ lẹ nọ yí do pọ́n jọja lẹ to agun mẹ?

10 Mẹhomẹ lẹ nọ pọ́n jọja lẹ hlan di nunina lẹ sọn Jehovah dè bo nọ yọ́n pinpẹn yetọn. Dile huhlọn yetọn to didepo, mẹhomẹ lẹ nọ yọ́n pinpẹn etọn dọ mẹhe tindo huhlọn jọja whenu tọn lẹ to yede zejo, podọ dọ yé do nugopipe nado súdo hudo he tin lẹ tọn bo wadevizọn na agun lọ.

11. Nawẹ Luti 4:13-16 dohia gbọn dọ alọkikẹyi alọgọ jọja lẹ tọn po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po nọ hẹn dona lẹ wá?

11 Naomi he go Biblu donù yin apajlẹ dagbe mẹhomẹ he nọ kẹalọyi alọgọ jọja lẹ tọn po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po tọn. To tintan whenu, Naomi na tuli ovisi etọn Luti he yin asuṣiọsi de nado lẹkọyi omẹ etọn lẹ dè. Amọ́, to whenue Luti tẹkudeji dọ emi na hodo Naomi wá Bẹtlẹhẹm, e kẹalọyi godonọnamẹ owanyinọ Luti tọn. (Luti 1:7, 8, 18) Podọ, ehe dekọtọn do dona daho mẹ na yọnnu awe lọ lẹ! (Hia Luti 4:13-16.) Whiwhẹ na whàn mẹhomẹ lẹ nado hodo apajlẹ Naomi tọn.

12. Nawẹ apọsteli Paulu do pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn etọn hia gbọn?

12 Apọsteli Paulu nọ yọ́n pinpẹn alọgọ he e mọyi lẹ tọn. Di apajlẹ, e dọnudo Klistiani he to Filipi lẹ na nunina he yé dohlan ẹn lẹ wutu. (Flp. 4:16) E do pinpẹn nutọn hia na alọgọ he Timoti na ẹn. (Flp. 2:19-22) Podọ, Paulu dopẹna Jiwheyẹwhe na mẹhe wá pé e nado na ẹn tuli whenue yè plan ẹn jei Lomu taidi gàntọ de. (Owalọ 28:15) Paulu yin dawe azọ́n sinsinyẹnwatọ de he zingbejizọnlin na kilomẹtlu fọtọ́n susu lẹ nado dọyẹwheho bo hẹn agun lẹ lodo. Etomọṣo, e ma mọdọ e de emi pò nado kẹalọyi alọgọ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu emitọn lẹ po tọn.

13. Nawẹ mẹhomẹ lẹ gán nọ dohia dọ yé yọ́n pinpẹn jọja lẹ tọn gbọn?

13 Mẹhomẹ lẹ emi, aliho susu lẹ mẹ wẹ mì gán dohia te dọ mì yọ́n pinpẹn jọja he to agun mìtọn mẹ lẹ tọn. Eyin yé jlo na ze mì yì fide, yì whleahi na mì, kavi gọalọna mì to onú tangan devo lẹ mẹ, mì nọ kẹalọyi alọgọ yetọn po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po. Mì nọ pọ́n alọgọ enẹlẹ hlan di dohia owanyi Jehovah tọn. Họntọn vivẹ́ he mì na ji lẹ gán paṣa mì. Mì nọ tindo ojlo to nukọnyiyi gbigbọmẹ tọn họntọn jọja mìtọn lẹ tọn mẹ to whelẹponu, bo nọ dọna yé lehe e nọ vivi na mì sọ nado mọdọ jọja lẹ to yede zejo nado wadevizọn na agun lọ. Podọ, mì nọ wleawufo nado yí whenu zan hẹ yé bosọ má numimọ mìtọn lẹ hẹ yé. Gbọnmọ dali, ‘mì na nọ dopẹ́’ na Jehovah na jọja he e dọ̀n wá agun lọ mẹ lẹ.—Kol. 3:15; Joh. 6:44; 1 Tẹs. 5:18.

NỌ TLÚALỌ

14. Nawẹ Ahọlu Davidi do alọtútlú hia gbọn?

14 Apajlẹ Ahọlu Davidi tọn do jẹhẹnu titengbe devo he sin hudo mẹhomẹ lẹ do hia, enẹ wẹ alọtútlú. E basi nunina susugege sọn adọkunnu etọn titi mẹ nado nọgodona tito tẹmpli lọ gbigbá tọn. (1 Otàn. 22:11-16; 29:3, 4) E wà ehe, dile etlẹ yindọ ohọ̀ lọ na wá yin yinyọnẹn taidi tẹmpli Sọlomọni tọn. Whenue mí masọ do huhlọn to agbasa mẹ nado do mahẹ to nọtẹn yẹwhehọluduta tọn lẹ gbigbá mẹ ba, mí gán gbẹ́ nọgodona tito ehelẹ eyin mí nọ basi nunina lẹ sọgbe hẹ ninọmẹ mítọn. Podọ, mí gán gọalọna jọja lẹ nado mọaleyi sọn numimọ he mí ko bẹpli to owhe lẹ gblamẹ lẹ mẹ.

15. Nunina họakuẹ tẹlẹ wẹ apọsteli Paulu má hẹ Timoti?

15 Na nuhe dù alọtútlú, lẹnnupọndo apajlẹ he apọsteli Paulu zedai ji. E biọ to Timoti si nado wá gọ́ na ẹn to azọ́n mẹdehlan tọn lọ mẹ, podọ Paulu yí alọtútlú do má aliho he mẹ e nọ dọyẹwheho bo nọ plọnmẹ te hẹ jọja sunnu ehe. (Owalọ 16:1-3) Azọ́nplọnmẹ he Timoti mọyi to Paulu dè gọalọna ẹn nado hẹn wẹndagbe lọ gbayipe po kọdetọn dagbe po. (1 Kọl. 4:17) Podọ, Timoti lọsu yí nuhe Paulu plọn ẹn lẹ zan nado plọnazọ́n mẹdevo lẹ.

16. Naegbọn Shigeo plọnazọ́n mẹdevo lẹ?

16 To egbehe, mẹhomẹ lẹ ma nọ hanú dọ yé ma na yọ́n-na-yizan ba eyin yé plọnazọ́n jọja lẹ nado penukundo azọ́n he yé ko nọ wà to agun lọ mẹ dai lẹ go. Di apajlẹ, to owhe lẹ gblamẹ, Shigeo he go mí donù wayi na azọ́nplọnmẹ hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn he e yin mẹho na lẹ. E wà ehe nado nọgodona azọ́n Ahọluduta lọ tọn lẹ to otò he mẹ e to sinsẹ̀n te. Taidi kọdetọn de, whenue e ma gán sọ yin anadenanutọ ba, mẹmẹsunnu he yin azọ́nplọn ganji de to gbesisọ mẹ nado jẹ otẹn etọn mẹ. Shigeo gbẹ́ to numimọ he e bẹpli taidi hagbẹ Wedegbẹ́ Alahọ tọn na owhe 45 linlán lẹ má hẹ mẹmẹsunnu jọja lẹ. Dona nankọ die nado tindo mẹmẹsunnu ehelẹ nkọ to omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ ṣẹnṣẹn!

17. Etẹwẹ mẹhomẹ lẹ gán na mẹdevo lẹ? (Luku 6:38)

17 Mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mẹhomẹ lẹ po emi, mì yin kunnudenu jọnun lọ dọ Jehovah sinsẹ̀n po yise po gọna tenọgligo-hinhẹn wẹ aliho gbẹninọ tọn he yọ́n hugan lọ. Mì nọ dohia gbọn apajlẹ mìtọn gblamẹ dọ, nujọnu wẹ e yin nado dovivẹnu bo plọn nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ bosọ yí yé do yizan mẹ to gbẹzan mìtọn mẹ. Mì ko plọn sọn numimọ mìtọn lẹ mẹ lehe nulẹ nọ yin wiwà do to ojlẹ de mẹ wayi, etomọṣo mì ko sọ mọdọ nujọnu wẹ e yin nado diọada sọgbe hẹ ninọmẹ he to didiọ lẹ. Mìwu mẹhomẹ he yí baptẹm to owhe agọe tọn mẹ lẹ lọsu gán na nususu; mì gán má ayajẹ he mì tindo whenue mì wá yọ́n Jehovah lẹ hẹ mẹdevo lẹ. Homẹ jọja lẹ tọn na hùn nado sè numimọ mìtọn lẹ gọna nuhe mì plọn sọn yé mẹ lẹ. Eyin mì “nọ namẹ” sọn numimọ he mì ko bẹpli lẹ mẹ, Jehovah na dona mì susugege.—Hia Luku 6:38.

18. Ale tẹwẹ jọja po mẹhomẹ lẹ po gán mọ eyin yé nọ gọalọna ode awetọ?

18 Eyin mìwu mẹhomẹ vivẹ́ lẹ nọ dọnsẹpọ jọja lẹ dogọ, mì na penugo bo gọalọna ode awetọ. (Lom. 1:12) Dopodopo mìtọn wẹ do nuhọakuẹ de he omẹ diẹ ma tindo. Mẹhomẹ lẹ tindo nuyọnẹn po numimọ he yé ko bẹpli to owhe lẹ gblamẹ po. Jọja lẹ tindo nugopipe po huhlọn po. Eyin jọja po mẹho po nọ wazọ́n dopọ taidi họntọn họntọn, yé na na gigo Otọ́ owanyinọ olọn mẹ tọn mítọn bo nasọ yin dona de na agun lọ blebu.

OHÀN 90 Mì Nọ Na Tuli Ode Awetọ

^ par. 5 Homẹ mítọn nọ hùn dọ to agun mítọn lẹ mẹ, mí tindo jọja sunnu po yọnnu po susu lẹ he nọ dovivẹnu nado nọgodona titobasinanu Jehovah tọn. Mahopọnna aṣa kavi fie mẹhomẹ he to agun lọ mẹ lẹ wá sọn, yé gán gọalọna jọja lẹ nado yí huhlọn yetọn zan to gigọ́ mẹ to sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn mẹ.

^ par. 55 ZẸẸMẸ YẸDIDE TỌN: Whenue nugopọntọ lẹdo tọn de do owhe 70, ewọ po asi ẹ po mọ azọ́ndenamẹ yọyọ de yí. Numimọ he yé ko bẹpli to owhe lẹ gblamẹ gọalọna yé nado plọnazọ́n mẹdevo lẹ to agun he mẹ yé to sinsẹ̀n te to alọnu.