Skip to content

Skip to table of contents

BAA ÍHOOʼAAH 36

Ániid Ndaakaii Dabidziilgo Átʼéegi Nihił Danilı̨́

Ániid Ndaakaii Dabidziilgo Átʼéegi Nihił Danilı̨́

“Dinééh danilíinii yee dabidziilii yee ayóó ádaatʼé.”—PROV. 20:29.

SIN 88 Nikʼehgo Ádahootʼéii Shił Bééhonísįįh

BAA NÁHÓDÓOTʼĮĮŁII *

1. Są́ biih hiidzáago haʼátʼíí yáʼádaatʼéehii bee ádá nahwiitʼáa doo?

HAJITIHGO éí ániid nijigháhą́ądą́ą́ʼ Jiihóvah bá ájíítʼįįd yę́ęgi kʼad biʼoh neeshʼą́ jinízin shı̨́į łeh. Ániid neidáago ayóó nihidziil ńtʼééʼ, ndi kʼad éí doo ayóó nihidziil da. Ndi hódzą́ áádóó bíhwiilʼą́ąʼii éí ániid ndaakaii Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi áádóó biniʼdoonishii ádaatʼéii néididooléełgi éí bee naniitin doo. Ałkʼidą́ą́ʼ elder nilı̨́įgo ání: “Są́ biih hiiyáago biniinaa ałkʼidą́ą́ʼ áshʼínę́ę doo bíneeshʼą́ą da. Ndi brothers ániid ndaakaii yídaneelʼánígíí éí díí naanish kʼad ádajoolíił dooleełgi baa ahééh nisin.”

2. Haʼátʼíí baa nídadíitʼįįł?

2 Ániid ndaakaii éí brothers dóó sisters náás daazlı̨́įʼii haitʼéego áhą́dígo dahakʼis dooleełgi tʼáá íídą́ą́ʼ baa nídasíitʼįįd. Kʼad éí náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii áhą́dígo bił nidajilnishgo bíká aníjíjah doo. Áko éí congregationgi tʼáá ałtso bíká análwoʼ doo. Náás daazlı̨́įʼii éí aʼohgo éʼétʼé, ádaa ákohwiindzin, ahééh hwiindzin, índa ił hadleeʼ bee ádajítʼéego bee áká aníjíjah dooleełgi baa nídadíitʼįįł.

AʼOHGO NITSÁHÁKEES DOO

3. Philippians 2:3, 4 bikʼehgo éí aʼohgo nitsáhákees haʼátʼíí óolyé ní áádóó éí haitʼéego áká adoolwoł?

3 Náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii bíká adeeshwoł jinízingo éí aʼohgo nitsáhákees doo. Kótʼéego nitsáhákeesgo éí náánáłahjįʼ aláahdi átʼéego baa nitsídzíkees łeh. (Philippians 2:3, 4 yíníłtaʼ.) Náás daazlı̨́įʼii kótʼéego nitsídaakeesgo yaa ákodanízingo éí Diyin Bizaad bikʼehgo áádóó hazhóʼó naanish ádoolníiłgi yee áká anídaalwoʼ. Éí nahdę́ę́ʼ ádahootʼéego yikʼehgóó ádáátʼįįd yę́ę, éí bikʼehgo ádaʼjiłʼı̨́į doo, tʼáadoo dazhníziní doo. (Eccl. 7:10) Iiná yitsʼą́ą́dóó yídahoołʼą́ąʼii ániid ndaakaii yee yił dahalneʼgo yee yíká anájah áádóó yaa ákodanízingo éí “nihookááʼ áhootʼéhígíí łah ánááʼnííł.” Áko éí bí ałdóʼ kótʼéego łahgo áhooníłígíí bikʼehgóó éʼétʼée doo.—1 Cor. 7:31, NW.

Náás daazlı̨́įʼii éí iiná bitsʼą́ą́dóó bídahojiiłʼą́ąʼii yee bił dahadleeʼgo yee ádaa dahalneʼ (¶4-5 bił) *

4. Circuit overseers danilı̨́ı̨́ ńtʼéʼígíí éí Líívai dineʼé haitʼéego yił aheełtʼéego nitsídaakees?

4 Náás daazlı̨́įʼii aʼohgo ádaa nitsídaakeesii éí są́ yiih higháahgo ląʼígóó yiʼoh neelʼą́ yileehgi yee ádaa ákoniidzįįh. Circuit overseers éí 70 bínáhahgo łah átʼéhígíí naanish ánááníłʼı̨́į doo bidiʼniih. Éí shı̨́ı̨́ bá nantłʼa yileeh. Bibrothers yíká análwoʼgo ayóó yaa bił hózhǫ́ǫgo hoolzhiizh. Binaanish ayóóʼáyóʼní, áko doo nahjįʼ kódeeshłíił da danízin łeh. Ndi yaa ákodanízingo éí brothers ániid ndaakaii yindaalnishgo yáʼátʼééh. Ałkʼidą́ą́ʼ Líívai dineʼé éí tʼáá 50 bínáhahí tabernacle binaʼanish yę́ęgi bitsʼá jigháá. Áko éí circuit overseers danilínę́ę tʼáá ákótʼéego ádaa nitsídaakees. Líívai dineʼé náás daazlı̨́įʼii haʼátʼíí shı̨́ı̨́ naanish baa ditʼááh shı̨́į ndi, yaa bił dahózhǫ́ǫ́ ńtʼééʼ. Tʼáá yídaneelʼánígi yee áká anájah áádóó ániid ndaakaii ałdóʼ áká anájah. (Num. 8:25, 26) Dííshjı̨́įdi circuit overseers danilı̨́ı̨́ ńtʼéʼígíí 70dóó baʼaan béédááhaigo éí congregationgóó doo yítaagháa da yileeh ndi, congregation atah nilı̨́įgi ayóó áká análwoʼ.

5. Dan dóó Katie haʼátʼíí bitsʼą́ą́dóó bíhooʼaah?

5 Dan éí circuit overseer jílı̨́įgo 23 nááhai. 70 honááhaigo hachʼooní Katie bił special pioneer áhoʼdiilyaa. Áko éí díí special pioneer áhoʼdiilyaago haitʼéego bízhneedlı̨́? Dan ájíníigo éí kʼad éí shinaanish daaląʼí! Éí congregationgi naanish ádaatʼéii brothers ministerial servant bá bohónéedzą́ą dooleełgi yíká análwoʼ. Áádóó kintahgi nahaneʼ dooleełgi índa awáalyagóó nahaneʼ dooleełgi yee naʼnitin. Áko náás dasoolı̨́įʼii full-time doodaiiʼ doo full-timejí nihinaanish dahólǫ́ǫ da ndi, áká anájah. Éí haitʼéego? Ániidígo nihił náádahooʼaʼgi bídanohdlı̨́, ániidígíí bee ádá nahatʼáii ádaałeʼ, díí doo bíneeshʼą́ą da tʼáadoo danohsiní, ndi bíninilʼáanii baa nitsíníkees.

ÁDAA ÁKOHWIINDZIN

6. Haʼátʼíí biniyé ádaa ákozhnízingo hódzą́ átʼé? Haʼátʼíí binahjįʼ bee naʼnitin?

6 Diné ádaa ákonídzinii éí tʼáadoo yíneelʼáanii bííníshghah, doo nízin da łeh. (Prov. 11:2) Ákótʼéego nitsídzíkeesgo éí hoł hózhǫ́ áádóó yéigo joolnish. Łaʼda ákótʼéego ádaa ákonídzinii éí kíniinah góde hoł haʼaghááh nahalin. Éí chidí yéigo yee naaldzilí góneʼ azhdoołkiłgo kíniinahjįʼ hoł hadoogááł. Azhą́ tʼáá hazhóʼógo shı̨́ı̨́ hoł yigáał dooleeł ndi, tʼáá hoł náás yigáał doo. Tʼáá ákótʼé diné ádaa ákonídzinii éí kʼad łah áhootʼé nízingo hazhóʼó tsídookosgo Jiihóvah tʼáá yá naalʼaʼgo yigáał doo áádóó łahjįʼ yíká análwoʼ doo.—Phil. 4:5.

7. Haʼátʼíí bee bééhózingo Barziléíyai éí ádaa ákonídzin ńtʼééʼ?

7 Barziléíyai éí 80 honááhaigo Naatʼáanii David éí counselor łaʼ shá dííleeł hodííniid. Ndi Barziléíyai éí ádaa ákozhnízingo dooda jidííniid. Háálá ląʼí honááhaigo biniinaa tʼáadoo leʼé biʼoshneelʼą́ jizlı̨́įʼgi bee ádaa ákozhniizı̨́ı̨́ʼ. Ndi tʼah ániid naagháii Kímham éidígo ákóneʼ aniłtʼeʼ jidííniid. (2 Sam. 19:35-37) Barziléíyai ádzaaígi átʼéego náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii bíniʼdii naanish baa dahiditʼaah doo danízingo yaa bił dahózhǫ́.

Diyin éí Naatʼáanii David niyeʼ temple íidoolííł bidiiʼníigo bił yáʼíítʼééh (¶8 bił)

8. Naatʼáanii David éí temple ádeeshlííł nízingi haitʼéego ádaa ákoniidzı̨́ı̨́ʼ?

8 Naatʼáanii David éí ayóó ádaa ákonídzin ńtʼéeʼgi nizhónígo yee áʼiilaa. Éí Jiihóvah bikin biiʼ sohodizin tʼáá íiyisíí tʼáá shí ádeeshlííł nízin ńtʼééʼ. Ndi díí éí dinééh Sálaman naanish baa didootʼááł, bidííniid Jiihóvah. David éí Jiihóvah ákóhodííniidgo bił yáʼíítʼééh áádóó índa éí temple ádoolníiłgi wołí bee yiniyé hashtʼediidzaa. (1 Chron. 17:4; 22:5) Azhą́ Sálaman éí “ániid naaghá áádóó tʼah bíniʼ ditʼódí” shı̨́į ndi, David éí shíyeeʼ kin yáʼátʼéehgo ádeeshłííł tʼáadoo niizı̨́įʼ da. (1 Chron. 29:1) Índa hoł bééhózingo éí temple tʼáá aaníí éí nidooltsʼił, háálá Jiihóvah yikʼi hodoodlíiłgo ádoolníił. Daʼiichįįhii doo éí binahjįʼ temple nidooltsʼił da. Áko David bedaʼjiłʼı̨́įgo náás daazlı̨́įʼii éí Jiihóvah bá naʼaʼaʼgi bá dajílníish doo. Honaanish ádajiłʼínę́ę éí ániid ndaakaii Jiihóvah yee yikʼi hodoodlíiłgi bił béédahózin.

9. Branch Committeejí łaʼ sidáago haitʼéego ádaa ákonídzin ńtʼéeʼ?

9 Dííshjı̨́įdi éí nihibrother Shigeo wolyéego ayóó ádaa ákonídzin. 1976 yę́ędą́ą́ʼ 30 honááhaigo Branch Committeejí atah nihoʼdeeltı̨́ áádóó 2004 yę́ędą́ą́ʼ Branch Committee coordinator jizlı̨́ı̨́ʼ. Áádóó doo ayóó hadziil da jizlı̨́įʼgo bee ádaa ákozhniidzı̨́ı̨́ʼ. Áádóó binjilnish yę́ęgi doo hąh ajíłʼı̨́į da, áko brother łaʼ ániid naagháii coordinator dooleeł jiníigo biniyé sozdoolzin. Kʼad éí doo coordinator jílı̨́į da ndi, Branch Committeejí dah naháaztánígíí tʼahdii bił joolnish. Díí éí Barziléíyai dóó Naatʼáanii David índa Shigeo ádaadzaaígi átʼéego bee bééhózingo éí łaʼda aʼohgo átʼéego índa ádaa ákonídzingo nitsíkeesii éí ániid ndaakaii tʼáá íídą́ą́ʼ bił béédahózingi doo yee deinéłʼı̨́į da, ndi tʼáá íídą́ą́ʼ yichʼįʼ dabidziiljígo yá yaa nitsídaakees. Bił naʼanishii átʼé, doo éí ałkʼijįʼ nideilnish da danízingo yaa nitsídaakees.—Prov. 20:29.

AHÉÉH HWIINDZIN DOO

10. Náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii haitʼéego yaa nitsídaakees?

10 Náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii Jiihóvah yee akʼihasdliʼii átʼé áádóó áká anídaalwoʼgi yaa ahééh danízin. Doo bidziil da daazlı̨́įʼgo biniinaa éí ániid ndaakaii dabidziilgo naanish yídaneelʼą́ áádóó ádeeshłííł índa congregationgi áká anáshwoʼ doo danízin, áko éí yaa ahééh danízin.

11. Náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii, Ruth 4:13-16 haitʼéego bíká adoolwoł ní?

11 Diyin Bizaad biiʼ éí Neiyómii baa haneʼgo náás silı̨́įʼii jizlı̨́įʼgo nizhónígo nihinááł áʼjiilaa. Éí ániid naagháii nilı̨́įgo háká aalwodgo baa ahééh jiniizı̨́ı̨́ʼ. Neiyómii éí áłtsé Ruth hazhááʼáád nilı̨́įgo bąąh áhásdįįdii silı̨́įʼgo nikʼéí bichʼįʼ nídídááh bizhdííniid. Ndi Ruth éí doo íinízin da, éí Béthlehemgóó hoł nátʼáázh. Áko Neiyómii éí Ruth bił yáʼátʼéehgo hoł nátʼáazhgo háká análwoʼgi baa ahééh jiniizı̨́įʼ. (Ruth 1:7, 8, 18) Díí sáanii tʼáá áłah bikʼihasdliʼ! (Ruth 4:13-16 yíníłtaʼ.) Náás silı̨́įʼii aʼohgo nitsíkeesgo éí Neiyómii ádzaaígi ájítʼé.

12. Yilʼaadii Paul éí haitʼéego ahééh niizı̨́ı̨́ʼ?

12 Yilʼaadii Paul éí brothers bíká anájahgo ayóó yaa ahééh niizı̨́ı̨́ʼ. Éí Fílipaidi Oodlání danilíinii naadeełii ádaatʼéii yee bíká anájahgo shı̨́ı̨́ baa ahééh jinízin. (Phil. 4:16) Timothy bíká análwoʼgo bichʼįʼ baa hoł hózhǫ́. (Phil. 2:19-22) Áádóó Romegóó awáalyahí jílı̨́įgo joogáałgo brothers encourage ádahoolaago hadáá heeskaigo éí Diyin bichʼįʼ ahééh jiniizı̨́ı̨́ʼ. (Acts 28:15) Paul éí ayóó ábóodziilii nilı̨́įgo nahaneʼgi áádóó congregationgi bidziil ánáyoodlíił doo biniyé ayóó nízáágóó yiniyé tádííyá. Ndi aʼohgo nitsíkeesgo éí brothers dóó sisters bíká anájahgi yaa ahééh nízin.

13. Náás daazlı̨́įʼii éí ániid ndaakaii haitʼéego baa ahééh dazhnízin doo?

13 Náás dasoolı̨́įʼii congregationdóó ániid ndaakaii ląʼígóó ałʼąą ádaatʼéégóó bee bichʼįʼ ahééh danohsin. Bee chʼaa adoodáałii, naʼdiyoonihgi, doodaiiʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bídin nilíinii bee níká iishyeed niłníigo bíniʼdii yee níká análwoʼ. Béénílniih doogo éí kótʼéego Jiihóvah yee ayóóʼánóʼní. Níká anídaalwoʼígíí áhą́dí nikʼis dadooleeł. Jiihóvah áhą́dí yił nilı̨́į dooleełgi bee bíká anánílwoʼ áádóó ániid ndaakaii congregationgi áká análwoʼgo baa shił hózhǫ́ǫgo átʼé, bidiní. Áádóó neʼiinaʼ yíniłtʼiʼdę́ę́ʼ bee bił nahólneʼ. Áko éí ániid ndaakaii congregationjįʼ Jiihóvah kóyiilaaígíí baa ‘ahééh nínízin’ doo.—Col. 3:15; John 6:44; 1 Thess. 5:18.

IŁ HADLEEʼ DOO

14. Naatʼáanii David éí ił hadleeʼ haitʼéego ííshjání áyiilaa?

14 Naatʼáanii David éí náás daazlı̨́įʼii nizhónígo ił hadleeʼ dooleełgi yinááł áʼiilaa. Éí temple ádoolníiłgi tʼáá bí bibéeso índa daʼílíinii yee átʼı̨́įgi yee áká aalwod. (1 Chron. 22:11-16; 29:3, 4) Éí azhą́ shı̨́ı̨́ díí temple ályaaígíí Sálaman bitemple bidiʼníi ndi, ákótʼéego áʼiilaa. Jiihóvah kin bá nidahaʼnííłgóó łahdóó bee áká anéiilwoʼ dooleełgi doo nihidziil da siidlı̨́ı̨́ʼ shı̨́į ndi, łahdóó bee anéiilwoʼgo átʼé. Éí nihibéeso hólǫ́ǫgoda béeso bee áká anéiilwoʼ. Áádóó nahdę́ę́ʼ nihííniłką́ą́dę́ę́ʼ bitsʼą́ą́dę́ę́ʼ íhwiilʼą́ąʼii ániid ndaakaii bee bił hwiilneʼgo bíká análwoʼgo átʼé.

15. Yilʼaadii Paul éí haʼátʼíí yeidleeʼgo Timothy yee yíká aalwod?

15 Yilʼaadii Paul éí ayóó bił hadleeʼgo baa haneʼ. Éí nahashneʼgóó Timothy shił tádidííʼash ní. Áádóó éí nahalneʼgi índa naʼnitinígi yee bił hadleeʼgo neineeztą́ą́ʼ. (Acts 16:1-3) Éí nizhónígo baa haneʼii yáʼátʼéehgo baa nahojilneʼ índa naʼnitinii jílı̨́į dooleełgo Paul éí Timothy yee neineeztą́ą́ʼ. (1 Cor. 4:17) Áádóó Timothy éí Paul yee nahóneeztą́ʼígíí náánáłahjįʼ yee ninááneineeztą́ą́ʼ.

16. Shigeo éí haʼátʼíí biniyé nazneeztą́ą́ʼ?

16 Náás daazlı̨́įʼii éí dííshjı̨́įdi congregationgi doo chodahoʼdoolʼı̨́į da dajizlı̨́įʼgi doo bąąh dahániʼ da, háálá ániid ndaakaii nidazhʼnitin. Shigeo baa chʼíhootʼánę́ę éí Branch Committeejí dah naháaztánígíí ániid ndaakaii neinitingo hoolzhiizh. Háálá éí kéyah biiʼ kééhojitʼı̨́įgi nahaneʼ biʼoonishgi bee áká aníjílwoʼ. Áádóó coordinator jílı̨́įgi doo há bíighah da silı̨́įʼgo éí brother łaʼ yáʼátʼéehgo naʼneeztą́ąʼgi hatsáskʼeh ííyá. Shigeo éí Branch Committeejí atah dah dzizdáago 45dóó baʼaan nááhai, áko éí bitsʼą́ą́dóó bóhojiiłʼą́ʼígíí brothers ániid ndaakaii bee nazhnitin. Brothers kótʼéego Shigeo átʼéhígíí átʼéego Diyin bidineʼé bíká aníjíjah.

17. Náás daazlı̨́įʼii haʼátʼíí bee hoł dahadleeʼ doo? (Proverbs 11:25)

17 Brothers dóó sisters náás dasoolı̨́įʼii Jiihóvah joodlą́ągo índa doo bitsʼá jíghááhgóó bá naʼaʼaʼgi tsʼídá yéigo iiná baa hózhóní átʼéegi bééhóziní ádaahłaa. Kótʼéego ádaahłaago éí Diyin binahjįʼ bee nanitinii bíhooʼaah áádóó bikʼehgo iináa dooleełgi ííshjání ádaahłaa. Nahdę́ę́ʼ ádaʼalʼínę́ę bikʼehgo ádaʼółʼı̨́įgo deínohkai índa dííshjı̨́įdi łah ánáhooʼníłígíí éí ałdóʼ kʼad bikʼehgóó ánáádaʼółʼı̨́. Índa náás dasoolı̨́įʼii ániid índa baptize ádanihiʼdiilyaaígíí nihí ałdóʼ ląʼígóó bee áká anájah dooleełgo átʼé. Éí Jiihóvah bééhosinisįįdgi haitʼéego nił hózhǫ́ǫgo ániilaagi baa nahólneʼgo bee áká anánílwoʼgo átʼé. Kótʼéego ádaa hólneʼgo áádóó bitsʼą́ą́dóó bíhwiiniłʼą́ʼígíí ániid ndaakaii bee bił hólneʼgo ayóó yaa ahééh danízin. Nahdę́ę́ʼ niiníłkánígíí bitsʼą́ą́dóó bíhwiiniłʼą́ąʼii baa hoolneʼgo bee ‘ił hadleeʼgo’ Jiihóvah yikʼi hodoodliił.—Proverbs 11:25 yíníłtaʼ.

18. Náás daazlı̨́įʼii áádóó ániid ndaakaii haitʼéego ahíłká aníjíjah doo?

18 Náás dasoolı̨́įʼii ániid ndaakaii áhą́dí bił danohłı̨́įgo ałhee danołdzil. (Rom. 1:12) Łahdę́ę́ʼ doo yíneelʼáanii shı̨́ı̨́ łaʼ bee hólǫ́, ndi łahdę́ę́ʼ éí tʼáá bee ádingo átʼé. Náás dasoolı̨́įʼii hódząʼ índa iiná bitsʼą́ą́dóó íhooʼą́ąʼii nihee dahólǫ́. Ániid ndaakaii éí adziil bee dahólǫ́. Áko ániid naakaii dóó náás daazlı̨́įʼii ałkʼis dajílı̨́įgo ahił nidajilnishgo éí yáʼąąshiidę́ę́ʼ Nihizhéʼé bee baa dahohniih áádóó índa congregationgi tʼáá ałtso yikʼihadlí.

SIN 90 Danihidziilgo Ádaʼahíínółzin

^ par. 5 Nihicongregation bitahdóó ląʼí tsíłkéí dóó chʼikę́ę́h ániid ndaakaii wołí bee ádaatʼı̨́įgo Jiihóvah bikééʼ naazı̨́įgo baa nihił dahózhǫ́. Brothers dóó sisters náás daazlı̨́įʼii éí bibee ádaʼoolʼįįł índa deíkááhdę́ę́ʼ áłʼąą ádaatʼéé shı̨́į ndi, éí ániid ndaakaii Jiihóvah yá ndaalʼaʼ dooleełgi yichʼįʼ dabidziil dooleełígi yee yíká anídaajah.

^ par. 55 EELKIDÍGÍÍ: Circuit overseer éí 70 bínáhahgo bichʼooní yił náánáłah átʼéhígíí naanish baa nááditʼááh. Binaanish yitsʼą́ą́dóó yíhoołʼą́ʼígíí éí náánáłahjįʼ congregationgi yee ninááneinitin.