Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 43

Ɛ̄jɛ̄ Ka Ó Hii Jɛ Uwɔ Ŋ!

Ɛ̄jɛ̄ Ka Ó Hii Jɛ Uwɔ Ŋ!

“Ɛ̄jɛ̄ kú ɔdā olɔhi ōyá kóō jɛ̄ alɔ ŋ́.”​—UGAL. 6:9.

IJÉ ƆMƐ 68 Sowing Kingdom Seed

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdiya nɛ alɔ gē gweeye ō wɛ Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a?

Ó wɛ ɔdā eeye lɛ alɔ nɛhi ō wɛ Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa! Alɔ wɛ ācɛ ɔlɛ Ujehofa, alɔ kē i mafu ku alɔ wɛ ācɛ ocijali ku nu ŋma lɛ ō tɔɔna lɛ ācɛ ɔhá mla ō nwu uwa ɛlā lɛyikwu ɔ. Alɔ gē gweeye nɛhi eko duuma nɛ alɔ je otabɔ lɛ ɔcɛ ‘néē fu kóō lɛ oyēeyī opiyóó ā’ kóō kwu piya ɔcɛ o cɛ ɛlā Ɔwɔico. (Ācot. 13:48) Ɔtu gē ya alɔ ɛgɛ nōó ya Ujisɔsi lɛ a. Ó “gwéeyē nɛ̄hi” eko nɛ ayikpo ku nu da ɔ lɛyikwu ɔdā néē má ipu uklɔ ku ɔna ō ta a.​—Ulúk. 10:1, 17, 21.

2. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ku uklɔ ku ɔna ō ta a cɛgbá lɛ alɔ nɛhi a?

2 Uklɔ ku ɔna ō ta a cɛgbá lɛ alɔ nɛhi. Upɔlu ta Utimoti ɔtu kwu ɔtu kahinii: “Lɛ ɛlá kwu iyī uwɔ mɛ́mla ɔdā nāa gē nwū ā.” Upɔlu klla ka kpɔ kahinii: “Ɔ́dāŋ ka a yɔ ī yá aɔ́dā ɛpa nēe bá nyā glá, a géē lɔfu nya iyi uwɔ mɛ́mla ācɛ nēe gē jāhɔ̄ gā awɔ ā tá glá.” (1 Utím. 4:16) Ohigbu ɛnyā, uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ gē nya oyeeyi ku ācɛ ta. Alɔ gē lɛ ɛlá kwu iyi alɔ ohigbu ku alɔ wɛ ayi ajɛ ku Ajɔɔcɛ ku Ɔwɔico. Alɔ gē dɔka ō ya odee eko doodu ɔwɛ nōo géē bi owoofu gē lɛ Ujehofa, mla ō mafu ku alɔ kpɔtuce ɔkoolɔhi nɛ alɔ gē tɔɔna lɛyikwu ɔ a. (Ufíl. 1:27) Alɔ gē mafu ku alɔ ‘lɛ ɛlá kwu iyī alɔ mɛ́mla ɔdā nɛ alɔ gē nwu a,’ ŋma lɛ ō ya otutu lɔɔlɔhi ku uklɔ ku ɔna ō ta, mla ō ba Ujehofa ɛba kóō ta alɔ abɔ gbɔbu ɛɛ ku alɔ tɔɔna lɛ ācɛ ɔhá.

3. Ɛjɛɛji ācɛ gáā jahɔ tu ɔkoolɔhi ku Ajɔɔcɛ a nɛɛ? Je ocabɔ mafu éyi.

3 Ɔdaŋ ku alɔ kóō ya ɔdā nɛ alɔ ya gla o ya ɛɛ ku alɔ tɔɔna lɛ ācɛ ɔhá naana, ācɛ alɛwa ɔwɛ ɛga nɛ alɔ lā a i gáā lɔfu jahɔ tu ɔkoolɔhi lɛyikwu Ajɔɔcɛ a ŋ kpɔ. Leyi yɛ ɔdā nɛ Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ Georg Lindal, nōo tɔɔna foofunu ipu aya ɛyɛɛyɛyi ku Iceland ŋma ihayi ku 1929 gā 1947 má a ɛ. Ó je aɔkpá ku alɔ alɛwa lɛ ācɛ, amáŋ oduuma ku uwa i je piya Ɔcɛ Ocijali ŋ. Ó kahinii: “Ó lɛbɛɛka ōhī ku ācɛ a gē wɔtu ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a, amáŋ ɛyinɛhi ku ācɛ a i dɔka ō jahɔ ŋ duudu.” Igbihi nɛ ācɛ ō tɔɔna ŋma éwo éyi gā éwo ɔhá nōo ya mɛ ŋma inɔkpa ku ugilɛdi kóō le yɛ gā abɔɔ o ya ɛɛ kéē je otabɔ a, é tɔɔna ihayi alɛwa, amáŋ ācɛ alɛwa i jahɔ ŋ. Amáŋ abɔɔ ihayi ahaanɛ le gla a, ōhī ku ācɛ nōo ŋma Iceland a kwu iyi uwa u gwɛɛya lɛ Ujehofa klla lɛ ubatisim ya. *

4. Ɛgɛnyá nɛ ɔtu lɔfu ya alɔ ɔdaŋ ku ācɛ i miyɛ ɔkoolɔhi a ɛgɛ nɛ alɔ leyice ŋ ma?

4 Ɔtu gē biya lɛ alɔ nɛhi ɔdaŋ ku ācɛ i dɔka ō klɔcɛ ku Ubáyíbu ŋ. Ɔtu lɔfu ya alɔ ɛgɛ nōó ya Upɔlu nōo má “ɔtūnōbí nɛ̄hi mɛ́mla ɔnɔ kú ɔtū,” ohigbu ku alɛwa ku ācɛ Ujiyu a i dɔka ō kpɔtuce ku Ujisɔsi wɛ Umɛsayiya a ŋ ma. (Uróm 9:1-3) A jé ŋ, a lɔfu yɔ i klɔcɛ ku Ubáyíbu mla ɔcɛ éyi. A yɔ i ceyitikwu lɔfu lɔfu ku a wɛ itica olɔhi, klla gē gbɔɔkɔ nɛɛnɛhi kwɛyi ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a. Amáŋ ó gē yuklɔ mla ɛlā nɛ ó yɔ i nwu a ŋ, ɛnyā kē ya ku a kwu abɔ i ci oklɔcɛ a. Amāŋ á klɔcɛ mla ɔcɛ duuma nōo jɛ gɔbu ō gáā lɛ ubatisim ya jejee ɛ ŋ. Ɔɔma wɛ ku awɔ ya bɔbi, amāŋ ku uklɔ ku ɔna ō ta ku uwɔ i he Ujehofa ɔtu ŋ ma nɛɛ? Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē cila ɔka ɛpa: (1) Ɔdi gē mafu ku alɔ yɔ i ya lɔhi ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a? (2) Ɔdi nɛ alɔ cika ō leyice eko duuma nɛ alɔ gē tɔɔna lɛ ācɛ ɔhá a?

ƆDI GĒ MAFU KU ALƆ YƆ I YA LƆHI IPU UKLƆ KU ƆNA Ō TA KU ALƆ A?

5. Ɔdiya nɛ uklɔ ku alɔ lɛ Ujehofa i gáā lɔfu bi ɔdā olɔhi wɛɛcɛ ɛgɛ nɛ alɔ leyice ŋ ma?

5 Ubáyíbu kɛla lɛyikwu ɔcɛ nōo gē ya ɔdā nōo wɛ ococɛ ku Ɔwɔico a kahinii: ‘Ɔdā dóódu nɛ̄ ɔcɛ ɛ́gɔ́ɔmā gē yá ā gē yɛ lɔhi.’ (Aíjē 1:3) Amáŋ, ɛnyā i wɛ ku ɔdā duuma nɛ alɔ ya nōo wɛ ococɛ ku Ujehofa géē nyɔ lɔhi ɛgɛ nɛ alɔ leyice a ŋ. Oyeeyi ku ɔlɛɛcɛ le mu mla “unwalu unwalu” ohigbu a jila iyē ŋ ku alɔ mla aku ācɛ ɔhá. (Ujób. 14:1) Ó lɛ ekoohi nɛ ācɛ nōo gē ya alɔ ŋmo a lɔfu ci alɔ ŋma ō tɔɔna ɛgɛ nɛ alɔ gē ya a. (1 Ukɔ́r. 16:9; 1 Utes. 2:18) Ó lɛ a, ɛgɛnyá nɛ Ujehofa gē bi le miya ɔdaŋ ku uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ yɔ i nyɔ lɔhi a? Leyi yɛ ukɔ́ ku Ubáyíbu ōhī nōo tabɔ cila ɔka nyā a.

Oceyitikwu ku alɔ jɛ Ujehofa eyī, ɔdaŋ ku alɔ kóō tɔɔna ŋma ɔlɛ gā ɔlɛ, ó bu ipu uleta, amāŋ mla ɔdā ō le gwu uwaya ku alɔ (Má ogwotu ɔmɛ 6)

6. Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa gē bi le miya ɔdaŋ ku uklɔ ku alɔ lɛ ɔ yɔ i nyɔ lɔhi a?

6 Ujehofa gē má oceyitikwu ku alɔ mla ɛgɛ nɛ alɔ gē lɔtu a. Ujehofa gē gweeye mla alɔ eko duuma nɛ ó má alɔ yɔ i tɔɔna mla ɔtu caca ohigbu ka alɔ yihɔtu nu, ɔdaŋ ku ācɛ i kóō dɔka ō jahɔ tu alɔ ŋ naana. Upɔlu kahinii: “Ɔwɔicō gē yá ɔdā okpaakpa piyóó. Ó gáā mlanyī uklɔ́ nɛ̄ aá yá lɛ ɔ́ ā ŋ́, amāŋ ka ɛ́gɛ́nɛ aá ma ihɔtū nɛ̄ aá lɛ lɛ ɔ́ ā fú ipú o tá ācɔ̄lóhɔ́nyɛtá aɔ́mpa aá abɔ̄, nɛ̄ aá klla yɔ̄ ī yá lɛ uwá kpɔ́ ā.” (Uhíb. 6:10) Ujehofa blakwu uklɔ mla ihɔtu ku alɔ, naana nōó lɛ ɔcɛ duuma nɛ alɔ klɔcɛ mla ɔ nōo lɛ ubatisim ya ɛ ŋ ma. Ohigbu ɛnyā, ɔdā nɛ Upɔlu da Ācɛ Ukɔrinti a tɛɛma kwu uwɔ duu: “Úklɔ́ dúú nɛ̄ aá yá lɛ Ɔwɔicō ā ī bónū ŋ́,” ɔdaŋ ka oceyitikwu ku uwɔ i ŋmɛyi ɔwɛ nɛ a leyice a ŋ naana.​—1 Ukɔ́r. 15:58.

7. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma ɛlā nɛ Upɔlu ɔcocɛhɔ a ka lɛyikwu uklɔ ku ɔna ō ta ku nu a?

7 Upɔlu wɛ ɛnɛɛnɛ ocabɔ ku ɔcɛ ō tɔɔna ŋma éwo éyi gā éwo ɔhá, nōo lɛ ujɔ ɛpɛpɛ kwaajɛ ipu igeli alɛwa a. Amáŋ eko nɛ ācɛ ōhī ŋmo Upɔlu okonu ka ó wɛ itica olɔhi ŋ ma, ó kɛla lɛyikwu ācɛ ɛyɛɛyɛyi nɛ ó tabɔ ō je piya Ācɛ O Yɛce Ukraist a ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, Upɔlu kahinii: “N yúklɔ́ lɔfúlɔfú fíyɛ́ uwā.” (2 Ukɔ́r. 11:23) Bɛɛka Upɔlu a, alɔ cika ō bla ka ó cɛgbá nɛhi lɛ Ujehofa ku alɔ yuklɔ lɔfu lɔfu ku ɛ̄jɛ̄ ka ó hii jɛ alɔ ŋ.

8. Ɔdi nɛ alɔ cika ō bla lɛyikwu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a?

8 Uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ gē ya ku Ujehofa kóō gweeye. Ujisɔsi lɛ ayikpo ofu ɛta ce igwo (70) a tɛhɔ kéē nyɔ i tɔɔna lɛyikwu Ajɔɔcɛ a, é kē le “pīyɛyí wā ɛgiyí Ujísɔ̄si mla éeyē nɛ̄hi.” Ɔdiya néē yɔ i gweeye nɛhi a? É kahinii: “Aálelékwū obɔ̄bí ā kōō lɛyítáajɛ lɛ alɔ eko nɛ̄ alɔ le iyē ká uwɔ hī lɛ ɛgba dɛ̄ tū uwā ā!” Amáŋ, Ujisɔsi lɛ uwa na tu ɔwɛ ohigbu ɛlá ō gbo ku uwa eko nɛ ó da uwa kahinii: “Aá gwéeyē fíyɛ́ ohígbū kéē lɛ iyē kú aá tá tāajɛ ajɔ̄ɔ̄cɛ́ ɛ́ɛ́ ikɔkɔ nɛ̄ aá í gwéeyē ohígbū ka alelékwū obɔ̄bí tɛ́ɛ́yí wāajɛ lɛ aá ā.” (Ulúk. 10:17-20) Ujisɔsi jé ku uklɔ ku ɔna ō ta ku uwa i gáā nyɔ mɛɛlɛ eko doodu ŋ. Ku ɛlā ɔkwɛyi a ba, alɔ i jé aluka ku ācɛ nɛ Ujisɔsi kɛla lɛ uwa nōo gáā je piya ayikpo ku nu igbihaajɛ a ŋ. Ayikpo a cɛgbá ō jé ku uwa i gē lɛ eeye ohigbu ku ācɛ gē jahɔ tu uwa foofunu ŋ. É gē lɛ eeye nōo fiyɛ duu a ō jé, ku Ujehofa yɔ i gweeye mla oceyitikwu lɔfu lɔfu ku uwa a.

9. Ɔdi nɛ ɔkpá ku Ācɛ Ugalésīya 6:7-9 ka kóō géē ya ɔdaŋ ku ɛ̄jɛ̄ i jɛ alɔ ō yuklɔ ku ɔna ō ta a ŋ ma?

9 Ɔdaŋ ku alɔ lɔtu ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ, alɔ géē lɛ oyeeyi opiyoo. Ɔdaŋ ku alɔ ya ɔdā nɛ alɔ ya gla ō tɔɔna mla nwu ācɛ ɔkoolɔhi a, alɔ yɔ i “nyi ipú ɛhɔ̄ ku alelékwū kú Ɔwɔicō,” ŋma lɛ ō jɛga lɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico a kóō yuklɔ ipu oyeeyi ku alɔ lɔɔlɔhi. Ɔdaŋ ku ‘ɛ̄jɛ̄ i jɛ alɔ’ amāŋ nɛ alɔ i “gbagbafú je cīgbīhi ŋ́,” Ujehofa cokonu ku anuɔ géē je oyeeyi opiyoo lɛ alɔ, ɔdaŋ ku alɔ i kóō je otabɔ lɛ ɔcɛ duuma kóō lɛ ubatisim ya ŋ naana.​—Ācɛ Ugalésīya 6:7-9.

ƆDI NƐ ALƆ LƆFU LEYICE KA Ó GÉĒ YA EKO DUUMA NƐ ALƆ GĒ TƆƆNA LƐ ĀCƐ ƆHÁ A?

10. Ɔdiya nɛ ācɛ ōhī gē jahɔ eko duuma nɛ alɔ gē tɔɔna lɛ uwa, nɛ ācɛ ɔhá i kē i jahɔ ŋ ma?

10 Ɔdaŋ ku ācɛ miyɛ ɔkoolɔhi a o amāŋ kē miyɛ ŋ, ɔɔma gbolo ce ɔdā nōo yɔ ipu ɔtu ku uwa a. Ujisɔsi lɛ ɔkwɛyi nyā teyi peee ipu aciije ku nu lɛyikwu ɔcɛ nōo nyi ikpɔda ipu ajɛ ɛyɛɛyɛyi, amáŋ ikpɔda nɛ ó nyi ajɛ olɔhi a foofunu jɛ lɔɔlɔhi a. (Ulúk. 8:5-8) Ujisɔsi ka ka ajɛ ɛyɛɛyɛyi a kwɛyi ācɛ nɛ ɔtu ku uwa gē miyɛ “ɛlā ku Ɔwɔicō” ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi a. (Ulúk. 8:11-15) Bɛɛka ɔcɛ ō nyi ikpɔda a, alɔ i gáā ya ku odee kóō jɛ ipu ɔtu ku ācɛ nɛ alɔ tɔɔna lɛ uwa a ŋ. Uklɔ nɛ alɔ lɛ foofunu a wɛ ō yɔ i nyi ikpɔda olɔhi ku ɛlā ku Ajɔɔcɛ a. Upɔlu kahinii: “Ɔwɔicō géē cíla ɔnyɔɔnyɛ kú uwa ulé ɛ́gɛ́nɛ̄ úklɔ́ kú nū lɛ ā,” ó wɛ ō ŋma lɛ ɔdā nōo bɛɛcɛ ŋma ipu uklɔ ku nu a ŋ.​—1 Ukɔ́r. 3:8.

Naana nɛ Unowa hayi kpaakpa tɔɔna ihayi alɛwa a, ɔnyā nu, ayinɔnyilɔ ku nu mla anya uwa foofunu yɛce ɔ gā ipu ugbeenyi a. Naana kpɔ a, Unowa lɛyitaajɛ lɛ Ujehofa klla lɛ ɛjɛɛji uklɔ nɛ Ujehofa je lɛ ɔ a ya mɛ! (Má ogwotu ɔmɛ 11)

11. Ɔdiya nɛ Ujehofa gweeye mla uklɔ ku ɔna ō ta ku Unowa naana nɛ ācɛ i jahɔ lɛ ɔ ŋ ma? (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā a.)

11 Oŋma ɛjɛɛji ɔ̄kā nōo ya eko ikee a, ācɛ alɛwa nōo gba Ujehofa ɛ̄gbā a tɔɔna lɛ ācɛ nōó dɔka ō jahɔ ŋ. Ocabɔ mafu, Unowa wɛ ɔcɛ “nōo tɔ́ɔna kú ācɛ kéē yá ɔdā okpaakpa,” bɛɛka ihayi ofu ɛpa (40) amāŋ ihayi ofu ɛpa ce igwo (50) a. (2 Upít. 2:5) Ó lɛ aafu ŋ, ó leyice ku ācɛ géē jahɔ lɛ ɔ, amáŋ Ujehofa i ka ku ɛnyā géē ya ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, eko nɛ ó da Unowa kóō lɛ ugbeenyi gwo a, Ɔwɔico kahinii: “N cokónu lɛ awɔ mɛ́mla ɔnyā awɔ, mɛ́mla ayínɔ̄nyīlɔ kú uwɔ mɛ́mla anyā uwā, ka n géē nyā aá tá.” (Ohút. 6:18) Eko nɛ Ujehofa kē da ɔ lɛyikwu ɛgɛ nɛ ó géē gwo ugbeenyi a lɛ a, Unowa lɔfu gáā le jé ka ó wɛ ācɛ alɛwa gáā jahɔ lɛ ɔ a ŋ, ohigbu ku ɛga i gáā yɔ lɛ uwa ipu ugbeenyi a ŋ. (Ohút. 6:15) Ɛgɛ nɛ alɔ kē jé a, ɔcɛ ekponu i kóō jahɔ lɛ ɔ ŋ. (Ohút. 7:7) Ujehofa gbɛla ku Unowa i yuklɔ ku ɔna ō ta a lɔɔlɔhi ŋ nɛɛ? Ehee, ó gbɛla lɛ a ŋ! Ujehofa gweeye mla Unowa nɛhi, ohigbu ka ó lɛ ɔdā nɛ Ujehofa da ɔ kóō ya a ya.​—Ohút. 6:22.

12. Ɛgɛnyá nɛ Ujɛrɛmiya ɔcomɛɛbɛ a lɛ eeye ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku nu, naana nɛ ācɛ i dɔka ō jahɔ ŋ klla ya ɔ ŋmo a?

12 Ujɛrɛmiya ɔcomɛɛbɛ a klla wɛ ɔcɛ nōo tɔɔna fiyɛ ihayi ofu ɛpa, naana nɛ ācɛ i jahɔ lɛ ɔ ŋ klla ya ɔ ŋmo a. Ɔtu le gbenyi lɛ ɔ nɛɛnɛhi ohigbu ku ācɛ nōo gē ya ɔ ŋmo a, gē ya ɔ ‘okonu klla gē dɛgba tu ɔ eko doodu,’ ɛnyā kē ya kóō gbɛla ō kwu abɔ u ci uklɔ ku nu a. (Ujɛr. 20:8, 9) Amáŋ ɛ̄jɛ̄ i jɛ Ujɛrɛmiya ŋ! Ɔdi ta ɔ abɔ kóō gɔbu, ka ó klla lɛ eeye ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku nu a? Ó lɛ ɔtu ku nu kwu ɔkwɛyi ocɛgbá ɛpa. Aflɛyi, ɛlā ku Ɔwɔico nɛ Ujɛrɛmiya da ācɛ a géē je ‘eyiyoce ku ɛcɔbu’ lɛ uwa. (Ujɛr. 29:11) Ɔmpa, Ujehofa lɛ Ujɛrɛmiya fu kóō kɛla kwɛyi nu o ya ɛɛ kóō da ācɛ lɛyikwu ɛlā ku nu a. (Ujɛr. 15:16) Alɔ gē bi ɛlā ku eyiyoce gē lɛ ācɛ duu, klla gē lé iye ku Ujehofa abɔɔ alɔ wɛ Ācɛ Ocijali ku nu a. Ɔdaŋ ku alɔ lɛ ɔtu ku alɔ kwu ɔkwɛyi ocɛgbá ɛpa nyā, alɔ géē lɛ eeye ɔdaŋ ku ācɛ jahɔ tu alɔ o, amāŋ kē jahɔ tu alɔ ŋ.

13. Ɔdi nɛ alɔ nwu ŋma aciije ku Ujisɔsi nōo yɔ ipu ɔkpá ku Umáki 4:26-29 a?

13 Ó gē je eko nɛhi gbɔbu ɛɛ ku ɔcɛ kóō lɛ ɔtu okpoce. Ujisɔsi nwu ɔkwɛyi nyā ipu aciije ku nu lɛyikwu ɔglɛji ō nyi ikpɔda nōo je iyɔla gbo a. (Jé Umáki 4:26-29.) Igbihi nɛ ɔglɛji a lɛ ikpɔda ku nu nyi a, é gbɔɔ ō jɛ ɛmɛɛma nɛ ó ya ɔdā duuma ku ikpɔda a kóō jɛ fiya fiya gla ŋ. Bɛɛka ɔglɛji ō nyi ikpɔda a, a géē cɛgbá ō gbeyi gboji ajɛ gbɔbu ɛɛ ku ɔcɛ nɛ a gē ya oklɔcɛ mla ɔ a kóō yuklɔ mla ɛla nɛ ó gē nwu a. Ɛgɛ nɛ ɔglɛji i gáā ya ku ɔdɛhɔ ku nu kóō jɛ fiya fiya ɛgɛ nɛ ó dɔka a ŋ ma, alɔ i gáā ya ku ɔtu okpoce ku ɔcɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla ɔ a kóō lɔfu ɛgɛ nɛ alɔ dɔka kóō lɛ a ŋ. Ohigbu ɛnyā, ɔtu kóō hii gbenyi gā uwɔ ɔdaŋ kóō jɛ gɔbu ku ɔcɛ nɛ a gē klɔcɛ mla ɔ a, yɔ i je eko fiyɛ ɛgɛ nɛ a leyice a ŋ. Bɛɛka ɔglɛji a, alɔ cika ō gbeyi cii jaa gbeeko nɛ ɔcɛ nɛ alɔ gē klɔcɛ mla ɔ a le miya ō gba Ujehofa ɛ̄gbā.​—Ujɛ́m. 5:7, 8.

14. Ocabɔ nyá mafu ka ó géē je eko nɛhi gbɔbu ɛɛ ku ācɛ kéē gbɔɔ ō jahɔ lɛ alɔ a?

14 Ɛga ōhī, ó gē je eko nɛhi gbɔbu ɛɛ ku ɔcɛ kóō ya ubatisim. Leyi yɛ ocabɔ mafu ku Gladys mla Ruby Allen, ayinɛ ipu néē tɛhɔ kéē yuklɔ ku ācɛ ō gbɔbu ɔna ō ta eko doodu ipu Quebec éwo ku Canada ipu ihayi ku 1959 a. * Ohigbu ku ācɛ nōo ya abɔɔ a gē yuufi ɔdā nɛ aoladogbe ku uwa, amāŋ aotrɛyi ku ɛga ō gba ɛ̄gbā ku uwa géē ya amāŋ ka ɔdaŋ kē lɛ ɛlā ka mla Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a, é cɛ ō jahɔ tu ɔkoolɔhi a ŋ. Gladys kahinii: “Alɔ yɛ ŋma ɔlɛ gā ɔlɛ awa ahaata ɛ̄cī ihayi ɛpa, amáŋ ɔcɛ ekponu i kóō nwula ɔwɛ lɛ alɔ ŋ! Ɔdaŋ ku ācɛ a gā okompinu ku ɔlɛ uwa néē le má ku alɔ nɛɛ, é gē cigbihi boobu. Amáŋ alɔ i cɛ lɛ ɛ̄jɛ̄ jɛ alɔ ŋ.” Ɛmɛɛma, ācɛ gbɔɔ ō tubla uwa ajaajɛ klla gbɔɔ ō jahɔ lɛ uwa. Babanya, ó lɛ ujɔ ɛta nōo wɛ ɛpɛpɛ néē le kwaajɛ ipu igeli ɔɔma.​—Ayis. 60:22.

15. Ɔdi nɛ ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 3:6, 7 nwu alɔ lɛyikwu ō je ɔcɛ piya ɔyikpo ku Ukraist a?

15 Ó gē cɛgbá otabɔ ku ācɛ alɛwa ō je otabɔ lɛ ɔcɛ kóō kwu piya ɔyikpo ku Ukraist. Ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ujɔ a lɔfu tabɔ o ya ɛɛ ku ɔcɛ kóō lɛ ubatisim ya. (Jé 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 3:6, 7.) Ocabɔ mafu, ɔyinɛ alɔ éyi lɔfu je utract amāŋ umagajine lɛ ɔcɛ nōo mafu ku ɛlā a he ɔ ɔtu. Amáŋ ó tɔɔtɛ lɛ ɔyinɛ alɔ ɔɔma kóō cigbihi eko nōo géē lɔhi lɛ ɔcɛ nɛ ó kɛla mla ɔ a ŋ, ohigbu ɛnyā, ó gáā le da ɔyinɛ alɔ ɔhá kóō cigbihi nyɔ. Ó kē gáā kwu tɔɔtɛ lɛ ɔyinɛ alɔ nōo cigbihi nyɔ ɔɔma kóō gbɔɔ oklɔcɛ ku Ubáyíbu. Ó kē lɛ ayinɛ alɔ ōhī higwú kéē ba ɔ iyē ō gáā ya oklɔcɛ a, ɔnyɔɔnyɛ ku uwa kē ta ɔcɛ ɔɔma ɔtu kwu ɔtu ɔwɛ ɛyɛɛyɛyi. Ɛjɛɛji ayinɛ alɔ nɛ ɔcɛ néē gē klɔcɛ mla ɔ ɔɔma má a, géē ta ɔ abɔ kóō nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa fiyɛ. O bu ɔwɛ ɔɔma, ɛjɛɛji ācɛ nōo ceyitikwu lɔfu lɔfu kéē je otabɔ lɛ ɔcɛ ɔɔma géē lɛ eeye eko duuma nɛ ɔcɛ a lɛ ubatisim ya.​—Ujɔ́ni 4:35-38.

16. Ɔdiya nɛ a lɔfu lɛ eeye ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku uwɔ, ɔdaŋ ku a lɛ unwalu ku ōcē amāŋ ku a lɔfu bɛɛka otɛtɛ a gɛ ŋ ma?

16 A jé ŋ, a lɔfu tɔɔna amāŋ nwu ɛlā ɛgɛ nɛ a gē ya gbɔbu a gɛ ŋ, ohigbu unwalu ku ōcē amāŋ ohigbu ku a lɔfu bɛɛka otɛtɛ a gɛ ŋ. Jé ku a géē lɛ eeye ohigbu ɔdā nɛ a lɔfu ya gla a. Leyi yɛ ocabɔ mafu ku Udefidi eko nɛ anu mɛmla acocɛhɔ ku nu hɛ ācɛ apɔlɛ ku uwa, mla aɔdā agbenu ku uwa ta ŋma abɔ ku ācɛ Amalɛki a ɛ. Ɛ̄jɛ̄ le jɛ acocɛhɔ ofu igwo ku nu a ō nuunu, ohigbu ɔɔma, é kla ɔlɛ o ya ɛɛ kéē gbo aiyo ku uwa. Udefidi mla acocɛhɔ ku nu lɛ unu a yale, klla lɛ aɔdā agbenu alɛwa kpo ŋma abɔ ku aolɛla a. Ó gáā lɛ ɔ́da je kéē lɛ aɔdā agbenu a kɔ jɔɔnjilɛ ɔtahɛ ku ācɛ nōo nuunu, mla ācɛ nōo kla ɔlɛ a. (1 Usám. 30:21-25) Ɔ̄kā nyā nwu alɔ odee lɛyikwu uklɔ kóō je ācɛ piya ayikpo ku Ukraist nɛ alɔ gē ya a. A jé ŋ, a lɔfu ya ɛgɛ nɛ a dɔka ipu uklɔ ku ɔna ō ta mla ō nwu ācɛ ɛlā gla gɛ ŋ. Amáŋ ɔdaŋ ku a ya ɔda nɛ a ya gla a, a géē lɛ eeye nōo fiyɛ duu a eko duuma nɛ ɔcɛ ɛpɛpɛ gáā lɛ Ujehofa jé klla lɛ ubatisim ya.

17. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ta Ujehofa ahinya ku nu a?

17 Alɔ gē ta Ujehofa ahinya ohigbu ɔwɛ ihɔtu nɛ ó gē leyi má uklɔ ku alɔ a. Ó jé ku alɔ i gáā kwu ācɛ abɔfu kéē jahɔ lɛ alɔ, amāŋ wa gáā gba ɔ ɛ̄gbā ŋ. Amáŋ, ó gē má oceyitikwu ku alɔ, mla ɛgɛ nɛ alɔ yihɔtu ku nu lɛ a, ó kē i hɔhā ce alɔ. Ó klla nwu alɔ ɛgɛ nɛ alɔ géē lɛ eeye ohigbu ɔdā nɛ alɔ lɔfu ya ipu uklɔ ku ɔna ō ta a. (Ujɔ́n. 14:12) Alɔ jé kpɔcii ku Ujehofa géē gweeye mla alɔ, ɔdaŋ ku ɛ̄jɛ̄ i jɛ alɔ ŋ!

IJÉ ƆMƐ 67 “Preach the Word”

^ par. 5 Ɔtu gē he alɔ nɛhi ɔdaŋ ku ācɛ dɔka ō klɔcɛ ku Ubáyíbu, ɔtu kē i biya lɛ alɔ ɔdaŋ kē dɔka ō ya lɛ a ŋ. A jé ŋ, a lɔfu yɔ i klɔcɛ mla ɔcɛ nōó yɔ i bi ɔdā nɛ ó yɔ i nwu a le yuklɔ ŋ. Amāŋ, á ya oklɔcɛ mla ɔcɛ jejee ku ɔcɛ ɔɔma kóō lɛ ubatisim ya ɛ ŋ. Ɔɔma wɛ ku uklɔ ku uwɔ lɛ Ujehofa i lɔhi jɛ ŋ nɛɛ? Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē má ɛgɛ nɛ alɔ lɔfu ya lɔhi ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ, mla ɛgɛ nɛ alɔ gē yɔ i gweeye ɔdaŋ ku ācɛ jahɔ tu alɔ o amāŋ kē jahɔ ŋ ma.

^ par. 14 Má ɔ̄kā ku Gladys Allen nōo kahinii: “I Would Not Change a Thing!,” nōo yɔ ipu Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmahanɛ 1 ku 2002 aku oyibo a.