Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

1921—Ewa Exwe Sanŋdi Ðeka Yɛ

1921—Ewa Exwe Sanŋdi Ðeka Yɛ

JUTAKPƆXƆ 1er janvier 1921 biɔ yi hlɛntɔwo se mɔ: “Edɔ ci yí nyi edɔ vevi ci mìawa wu le xwe cɛ mɛɔ?” Ci wojikɔ ana ɖoŋci lɔɔ, woyɔ Ezai 61:1, 2 yí sɔ ɖo ŋwi edɔ ci wodɔ wo ci yí nyi eŋɛnywidradradɔ lɔ. Kpukpui cɛ mɔ: “[Yehowa] anyi Xwetɔ sɔ Yi gbɔngbɔn daɖo Ŋ ji. Mawu can ŋ nɔ ma nu eŋɛ nywi nɔ wamɛnɔwo . . . . Mawu dɔ ŋ ɖaɖa nɔ ma nu gamɛ ci yí Tɔhonɔ a dasɛ Yi dɔmɛnywi. Mawu dɔ ŋ nɔ ma nu ga ci mɛ Mawu a dɔnto nɔ amɛ vɔnwo.”

WOÐE KUNU KOÐO EDƆNGBEGBE

Bibla nukplavi lɔwo ʒan dɔngbegbe gbɔxwe aɖe kunu. Woado “eŋɛ nywi” nɔ wamɛnɔwo yí agbenu nɔ amɛvwinwo mɔ “Mawu a dɔnto” nɔ wo.

Nɔviŋsu John Henry Hoskin ci yí le Canada ɖe kunu koɖo dɔngbegbe ci wofɔn gu do ji can. Le exwe 1921 mɛɔ, édo go sɛnsɛnŋkɔnɔtɔ ɖeka. Nɔviŋsu Hoskin tɔ seŋ kankan lɔ ji koɖi yí mɔ: “Ŋji mɔ mìakan seŋ veviwo le Bibla mɛ. Nɔ mì amɛve lɔwo devalɔn do enyɔ ɖewo ji le seŋkankan lɔ mɛ can ɔ, ŋji mɔ fafa le kpɔtɔ anɔ mì mɛ yí mìanyi xlɔwo.” Vɔ deva yi do ahan ji o. Nɔviŋsu Hoskin nu mɔ: “Mìkan seŋ na nɔ minici kankin ɖe kpoŋ yí pastɔ lɔ xo ehɔn lɔ gbaa koɖo dɔmɛzi keke ŋvɔn mɔ weni ci yí le hɔn lɔ nu ajuin agban.”

Pastɔ lɔ do axwa yí nu ni mɔ: “Nyi yí taɖo dayi busanŋtɔwo gbɔɔ?” Nɔviŋsu Hoskin denu do nyɔ lɔ nu ni o. Vɔ ci eso le gbɔ yí yikɔɔ, énuɔnuɔ le yiɖeki mɛ mɔ: ‘Eɔ can èwa nu shigbe busanŋtɔwo nɛ!’

Ci pastɔ lɔ le Mawu nyɔ nukɔ le cɔci ŋkegbuɔ, énu nyɔdɔndɔnwo so nɔviŋsu Hoskin nu. Nɔviŋsu Hoskin nu mɔ: “Énu nɔ yi hamɛviwo mɔ, ŋsukantɔ gangan yí nyɛŋnyi, taɖo woɖo awu nyɛ si.” Vɔ enyɔ cɛ dena egbɔjɔ yí mi kunu ɖeɖe o, yí enunywiwo to so mɛ. Énu mɔ: “Kunuɖeɖe le nɔ jɔ ji nɔŋ sugbɔ. Mɛɖekawo nu nɔŋ ŋtɔkpu can mɔ, ‘Mìnya mɔ Mawu dɔwatɔ ènyi!’ yí wojinɔ mɔ yewoanaŋ ŋɖekpokpui ci ŋʒan.”

AMƐÐEKƐNUKPLAKPLA KOÐO ENUKPLAKPLA LE XOMU MƐ

Bibla nukplaviwo ŋwlɛnɔ nyɔbiɔse koɖo ɖoŋciwo do nyɔdrawema ci woyɔnɔ gbɛ mɔ NYƆ! mɛ yí asɔ kpedo amɛwo nu nɔ woamɔŋje Bibla mɛ doji. Woŋwlɛ Bibla mɛ nyɔbiɔse ciwo jilawo atɛnŋ asɔ kpedo wowo viwo nu hɛnnɛ do mɛ. Jilawo abiɔ enyɔ cɛwo wowo viwo se yí akpedo wo nu woakpɔ ɖoŋci lɔwo le Bibla mɛ. Nyɔbiɔse kleŋ cɛ shigbe mɔ, “Wema nɛni yí le Bibla mɛɔ?” ana woanya Bibla gɔnmɛjeje nukplakplawo. Asɔ dra jajɛ cɛwo do daɖɛ nɔ woaɖe kunu koɖo edɔngbegbeɔ, wobiɔnɔ wo se mɔ, “Kristotɔ adodwiwo pleŋ ɖo akpɔ mɔ mɔ woaci yumɛ nɔ yewoa?”

Nyɔbiɔse koɖo ɖoŋciwo can gbe nɔnɔ nyɔdrawema lɔ mɛ nɔ mɛ ciwo nya nu sugbɔ so Bibla nu. Wotɛnŋ kpɔnɔ ɖoŋci lɔwo le Études des Écritures wema blabla ŋkɔtɔ mɛ. Amɛ kotokun nɛniɖe kpɔ nyɔna so toto cɛ ci wowa mɛ, vɔ le 21 décembre 1921 ɔ, wonu le nyɔdrawema lɔ mɛ mɔ wodagbesɔ nyɔbiɔse cɛwo do enyɔdrawema lɔ mɛ o. Nyi yí taɖoɔ?

WEMA YOYU ÐEKA TO!

Wema ci yí nyi La Harpe de Dieu

Kati ci ji woŋwlɛ fini woahlɛn nɔ wema lɔ do

Kati ciwo ji nyɔbiɔsewo le

Nɔviŋsu ciwo yí le ŋkɔ nɔ dɔ lɔ hwenɔnu do jeshi mɔ, Bibla nukplavi yoyuwo ɖo akpla nyɔnɔnwi vevi ciwo yí le Bibla mɛ yí anɔ toto ɖe nu. Eyi dɔ woɖe wema ci yí nyi La Harpe de Dieu ti le novembre 1921 mɛ. Ðesɔlejitɔ ciwo yí lɔn xɔ wema lɔ atɛnŋ awa Bibla nukplakpla le mɛ wowoŋtɔwo. Nukplakpla cɛ kpedo amowo nu yí womɔŋje susu ci Mawu ɖo mɔ agbetɔwo ava kpɔ agbe mavɔ nu. Lé wowa wema lɔ doɔ?

Nɔ mɛɖe lɔn yí xɔ wema lɔ ɖekaɔ, wosɔnɔ kati hwɛhwɛ ɖeka ci ji woŋwlɛ kpashi ciwo ahlɛn le wema lɔ mɛ jonɔ ni. Le kwɛshila ci yí kplɔɛdo mɛɔ, égbexɔnɔ kati bu ci ji wobiɔnɔ enyɔ sugbɔ yi se so enu ci ehlɛn nu. Wogbeŋwlɛnɔ enu ci avahlɛn le kwɛshila ci yí gbɔkɔ mɛ do vɔvɔnu nɔ kati lɔ.

Kwɛshila ɖeshiaɖe na nɔ kwɛshila wiveɔ, hamɛ ci yí sɔ nukplavi lɔ gbɔ sɔnɔ kati ɖeka ɖaɖɛ. Blaŋblaŋ ɔ, nɔvi shinshin alo nɔvi ciwo yí ci axomɛ yí sɔnɔ kati lɔ ɖaɖa nukplavi lɔ. Le kpɔwɛ mɛ, Anna K. Gardner ci yí so Millvale le Pennsylvanie le États-Unis nu mɔ: “Zɔnlinzɔnzɔn gbɔnnɔnu nɔ nɔvinyɛ nyɔnu Thayle yí detɛnŋ wanɔ sugbɔ o, eyi taɖo ci wema ci yí nyi La Harpe de Dieu toɔ, ésɔnɔ kati ci mɛ enyɔbiɔse le ɖaɖa amɛwo kwɛshila ɖeshiaɖe.” Nɔ mɛ lɔ ɖegbɔ nɔ nukplakpla lɔɔ, mɛɖeka le hamɛ lɔ mɛ yinɔ gbɔ akpedo nu akpla nu sugbɔ le Bibla mɛ.

Nɔvinyɔnu Thayle Gardner le kekevi mɛ

EDƆ BUWO LE ŊKƆ YÍ WOAWA

Le xwe lɔ vɔvɔnuɔ, nɔviŋsu J. F. Rutherford ŋwlɛ wema ɖaɖa hamɛwo pleŋ. Énu le wema lɔ mɛ mɔ: “Fyɔɖuxu ŋɛnywidradradɔ ci mìwa le xwe cɛ mɛ kpedo amɛ sugbɔ nu sɔwu xwe ci yí vayi.” Le yi goduɔ, énu kpi mɔ: “Edɔ sugbɔ kpɔtɔ li mìawa. Eyi taɖo mído ŋsɛn mɛbuwo nɔ woava bɔdo mì nu le dɔ nywi cɛ wawa mɛ.” Ŋci yí jɔ kplɔɛdo dasɛ gbawlɛ mɔ, Bibla nukplaviwo wa do enyɔ cɛ ji. Le xwe 1922 mɛɔ, wosɔ dɔngbegbe dra Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ sɔwu sa.