Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

50 TOGÓ BEL GE NÒ

Pãane Tṍ Ló Lé Neǹ Kùdẽe Ló Naanà Ból

Pãane Tṍ Ló Lé Neǹ Kùdẽe Ló Naanà Ból

“Bà é dã́ nà mon.”—JỌ́Ọ̀N 10:16.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 3 Bẹẹ Kói, Bẹẹ Ból Dẽesĩ́ Nè Dẹ̀lẹ̀ Nyíé Boo

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1. Éé ní ea dú ene kà bug ea beè naa kọọ̀ Jíízọ̀s á tú pá a gbò nyòòne nvée doolé ló naanà ból é?

JÍÍZỌ̀S beè tú gbaaló ea di zẹ̀ẹ̀ pá a gbò nyòòne nvée nè ẹ̀ẹ̀ doolé ló gbaaló ea di zẹ̀ẹ̀ neǹ kùdẽe ló naanà ból nè a naanà ból. (Jọ́ọ̀n 10:14) Nakà nu dòòle lóá palàge bọ́ló. Gbò naanà ból ólò nyimá ló ba neǹ kùdẽe ló vaá pãanée tṍ ló. Ene kà gbálà beè mòn kọ à dú kà kà naa vó. A beè kọọ̀: “E beè gbĩ́ gè tú fùtó sìgà naanà ból vaá gbĩ́ kọ bàá dũ̀ùà dúí kuló. Sõò bà náa beè zìgà ge dù boo béè kọọ̀ bà náa nyímá ló bẹẹ mon. Sõò tṍó e ene kà ńkem̀ nvín ea ólò kùva dẽe ló dú gé kolí va, ba beè gbalẹ̀ boo bììàẹ́ nvée.”

2-3. (a) Mósĩ́ deè ní e gbò e bà gé nyoone nvéè Jíízọ̀s zógè kọọ̀ bà gé pãanèè tṍ ló a mon ẽ́? (b) Éé ní eé nó mm̀ nakà togó belí nè ní ea bẽene ẽ́?

2 Nú e gbálàa beè mòn kẽeí nyíe moǹ bel Jíízọ̀s ea kil ló gbò a naanà ból, ea dú pá a gbò nyòòne nvée. A beè kọọ̀: “Bà é dã́ nà mon.” (Jọ́ọ̀n 10:16) Sõò Jíízọ̀s di káála. Mósĩ́ deè ní eé láá zogè kọ è gé pãanée tṍ ló é? È náà vó tṍó e túù gbò nú ea beè noòmà siimá tóm.—Máát. 7:24, 25.

3 Mm̀ nakà togó belí nè ní ea bẽene, èé ló bel boo sìgà nú e Jíízọ̀s beè noòmà. Dì belí bé eé mon naa, à íe sìgà nú e Jíízọ̀s beè kọ é gá naa nè gbò nú ea beè kọ é naa. Èé zẹ́ẹ́ ló bel boo bàà kà nú e lé neǹ kùdẽe ló naanà bólá beè kọ é gá naa.

“Ó GÁ TÃAGEI BỌỌ BÙLÀ”

4. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Lúùk 12:29, éé ní ea é láá naa kọọ̀ é ié ‘tã̀àgã̀ bùlà ẹ’?

4 Bugi Lúùk 12:29. Jíízọ̀s beè siè kpóó ló pá a gbò nyoone nvée kọọ̀ “ó gá tãagei bọọ bùlà” ea kil ló nu gè dè àbèè nu gè õ̀. È nyímà kọọ̀ nyìmànù di mm̀ gbò dùùlà bá deè tṍ Jíízọ̀s vaá à lelà. À ólò tànii gè tú siimá tóm, sõò àé láá tàvàlàí ló gè naa vó sìgà tṍó. Ló éé?

5. Éé ní ea náa vaá sìgà nen é láá ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè tõ̀òma dùm ẽ?

 5 Sìgà gbò é láá ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló bé e bàé náa láá ié gyã́á, kọ̀là ló, nè tọ gè tõó m. Bàé láá di dó e gã̀bug nen dú tãa vaá à tàvàlà ge mòn tóm gè sì. Àé láá tà-vàlà vá ló gè ié kpègè e bàé ẹbmà nú ea kil ló pá ba tọ. Àbèè kọọ̀ nen ea beè ié kpègè ge nèèmà gyã́á pá tọá beè ù, vaá bà náa íena kpègè e bàé ẹbmà nú e kil ló ba bíi. Nagé, àé láá dú kọọ̀ gã́bug nen a aa ló tóm boo béè COVID-19. (Ẹ̀klì. 9:11) Beè ene kà gbò nuí àbèè ńdõòna kà beè naaá ní ló, mósĩ́ deè ní eé láá gbàntṍ ló dùùlà bá deè tṍ Jíízọ̀s ea kọ́ọ̀ é gá ié tã̀àgã̀ bùlà ẹ?

Tãa vó e kilsĩ́ gè ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè tõ̀òma dùm, à dú bíi kọ é agẹlẹ ló bẹẹ zìgà mm̀ Jìhóvà (Ẹ̀b 6-8 kpò) *

6. Baatẽ́ nú ea beè naaá ló neǹ tóm Pítà gbẹá sĩ́ pène Gálilì.

6 Enè dee, neǹ tóm Pítà nè nagbò tómá beè di mm̀ faà sĩ́ múú gbẹá sĩ́ Pène Gálili tṍó e ìlìsẽ́ gé ulà, bà gbóó mòn Jíízọ̀s ea gé kyãa sĩ́ pèneá. Pítà à gbóó kọọ̀ : “Dõò, be kà kà kọ níá olo, ò náa kọ ḿ láá kyãà boo peneí inaní ló.” Tṍó e Jíízọ̀s ni kọ́ nèe kọ á “dù,” Pítà beè gbóó “aa m faàa dọ boo peneá, vaá dàlà togó kyãà nyoone Jíìzọ̀s.” Nvèè kpíí ló nú ea beè gbóó naaá. “Tṍó e [Pítà] ẹb bé e fọ́ọ́lọ́ ula boo peneá naa, pọ̀ beè gboó siíe vaá naa ní e a dalà togó dii. À gboó kòòlà kpã́ kọ, “Dõò, nvèè bá nèm̄!’” Jíízọ̀s beè nììnà bá siíé ló vaá dùùlà ẹ. À dú bíi ge kẽ̀èa boo kọọ̀ Pítà beè láá kyãa boo múúá tṍó ea ká dẽe gbẹẹ́ sĩ́ Jíízọ̀s. Sõò tṍó e Pítà dalà dẽe ẹ̀bmà kpoò múúá, pọ̀ beè siíe naa ní ea daamà togó gè dii.—Máát. 14:24-31.

7. Éé ní eé láá nó lọl nu dòòmà bá Pítà ẹ?

7 Èé láá nó nu lọl ló nu dòòmà bá Pítà. Tṍó e Pítà aa faàa gbẹá sĩ́ pèneá, náa beè nyimá kọọ̀ kpoò múúá é síìmàe pọ̀ naaní ea é díìlìè. A beè gbĩ́ gè kyãa sĩ́ pèneá dọ̀ọ̀mà tṍó ea é íná ló Jíízọ̀s. Sõò tãa vó ea ká dẽe gbẹé sĩ́ Jíízọ̀s, pọ̀ beè siíe. À dú kà kà kọọ̀ née é láá kyãa boo múú, sõò è ólò kpeesĩ́ ló gbò ẹ̀bmà ea é bĩ́íná kọ é ié zìgà. Be née káà dẽe gbẹẹ́ boo Jìhóvà nè gbò a zìgànù, tã̀àgã̀ bùlà é láá naa kọọ̀ lóó bẹẹ zìgà á ọọ. Vóà naa, kọbèè bẹẹ tã̀àgã̀ palàge bọọ, èé íè ge ká bùlà gbẹẹ́ boo Jìhóvà vaá nyimá kọ àé láá nvèè bá nèi. Mósĩ́ deè ní eé láá naa vó é?

8. Éé ní ea é nveè bé nèi kọ é gá bọọgẹ̀ ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè tõ̀òma dùm ẽ́?

8 Tãa vó e bẹẹ gbò tã̀àgã̀ náa kọ é ié gbele kpóó ló bùlà, à dú bíi kọ é dẹlẹ nyíé boo Jìhóvà. Kẽ̀èa boo kọọ̀ bẹẹ Tẹ̀ Jìhóvà ea vulèi, zigà kọọ̀ àé ẹbvìè nú ea kil ló bẹẹ bíi beè tú gè fã̀e naamá túá kà nú mm̀ bẹẹ dùm. (Máát. 6:32, 33) Gbò nú ea ni náa zógè kọ àé ḿm̀-mè gbò a zìgànù. (Dìt. 8:4, 15, 16; Ps. 37:25) Beè Jìhóvà láá ẹb nú ea kil ló gbò ńnóm, nè víl, náa é dú bíi kọ é ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè dè nè nu gè nvèà! (Máát. 6:26-30; Fíl. 4:6, 7) Dì belí bé e vulè ólò naa kọọ̀ tẹ̀ nè kà á ẹ̀b nú ea kil ló ba gbò nvín naaá, níà bé e vulè ólò naa kọọ̀ bẹẹ Tẹ̀ ea di káála á ẹ̀b nú ea kil ló pá a gbò naa ẽ́. Èé láá àgala boo kọọ̀ Jìhóvà é ẹb nú ea kilíí ló!

9. Éé ní eo é láá nó lọl ló nú ea beè naaá ló ene kà dóm nè va ẹ́?

9 Zẹ́ẹ́ ni bugi togó boo ene kà nu dòòmà bá ea kil ló bé e Jìhóvà é láá ẹ̀b nú ea kil ló bẹẹ bíi naa. Ene kà dóm nè va e bà di boo tóm dénè tṍó beè tú nú ea é sígá ló ene kà ávà teemá ba nómá faà siimá kiẽ́e e gbò e bà téélá aa ba bon ólò tõo gé dààmà gbò vígà pábia e bà di kĩá siimá nònù. Vígà págbálàa beè kọọ̀: “Tṍó e zaalà nònù, e beè kolí gbò vígà pábiaá ló gyã́á, sõò tṍó e tṍó téní e beè gbóó nyimá kọọ̀ née íè tọ́ọ̀ kà nú eé fáámá va kyáà.” Éé ní e dóm nè vaí é náa ẽ́? Vígà págbálàa beè kpáá kọọ̀: “Tṍó e ínà be, e beè mòn bàà kà pọ̀bkà bẹ̀lẹ̀ e bà zálí nu gè dè nvee m sẹlẹ́ nvéè bẹẹ nùtọ. Née beè nyimá ló nen ea tú sẹlẹ. Jìhóvà beè ẹ̀b nú ea kilíí ló.” Tṍó e tṍó téní, ba faà beè gbóó kyọ̀à. Ba beè ié bíi ló boo béè kọọ̀ bà ólò siimá ól tóm kọ̀ kpẹ̀a, sõò bà náa beè ié tọ́ọ̀ kà kpègè ge siimá tóm ló. Ba beè faalá kilma ketõ̀ò ge sí tóm ló kọbé bà nyímá kpègè ea é láá siá tóm ló, tṍóá ene kà gbálà beè gbóó dù vaá bĩiná kọọ̀: “Níà faà mée ẽ́?” Vígàa beè kọ níà ńlẹ́ẹ̀ faà vaá à dú bíi gè sí tóm ló. Gbálàa beè gbóó kọọ̀: “Níá níì tọ́ọ̀ kà bel nì. Níì gbõ̀ònà íb faà nè kọ́lọ̀ e ńdáà va íe bíi ló é. Ku kpègè ní eo é óo ló é?” Vígàa beè tú faàa ooláẹ dẽè kpègè ea é láá zalmá dõòna kà faà. A beè kọọ̀: “Nyíéi beè palàge ẹẹ́ deeá. È nyímà kọọ̀ náa beè dú zọ̀ nyòònà, Jìhóvà ní ea beè nvèè bá nèi ẽ́ .”

10. Mósĩ́ deè ní e kpá Psalm 37:5 síèi kpóó ló kọ é gá ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè tõ̀òma dùm ẽ?

10 Tṍó e pãanè tṍ ló lé neǹ kùdẽe ló naanà ból vaá née bọọgẹ̀ ié tã̀àgã̀ bùlà, èé láá àgala boo kọọ̀ Jìhóvà é néi nú e íè bíi ló gè tõ̀òma dùm. (Bugi Psalm 37:5; 1 Pít. 5:7) Bugi togó boo gbò tàvàlà dìtõ̀ò e beè kọ́ nú ea kil ló mm̀ a  5 kpòa. Dọ̀ọ̀mà kátogóí, Jìhóvà a láá tú nen ea dú togó boo tọ àbèè nen ea ólò tú nen ló tóm nvèèmà bá ẹ̀bmà nú ea kil ló bẹẹ bíi buù dee. Beè nen ea dú togó boo tọ náa láà naana vó àbèè kọọ̀ née íè nà tóm gè sì, Jìhóvà é néi nú e íè bíi ló tenmá dõòna sĩ́deè. Èé láá àgala kọ àé náa vó. Naanii èé ló bel boo dõòna kà nú e lé neǹ kùdẽe ló naanà bólá beè kọ é gá naa.

“Ó GÁ GBẸI DÕÒNA GBÒ”

Èé láá òòà aa ló gè gbẹ́ dõòna gbò be è ká bùlà gbẹẹ́ boo ba gbò lé kpãa (Ẹ̀b 11, 14-16 kpò) *

11. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Máátìù 7:1, 2, éé ní e Jíízọ̀s beè kọ é gá naa ẽ́, vaá éé ní ea náa àé láá tàvàlà ẹ?

11 Bugi Máátìù 7:1, 2Jíízọ̀s beè nyimá kọọ̀ gbò nen náa gbõoma vaá bàé láá ká bùlà gbẹẹ́ boo lọ̀ dõòna gbò. Níà nú ea náa vaá a beè kọọ̀: “Ó gá gbẹi dõòna gbò” e. Èé láá pììgà kọbé née gbẹ́ẹ̀ pá vígà. Sõò, náa ólò valí kọ̀láá tṍó boo béè kọ née gbõomà. Éé ní ea bọ́ló kọ é naa be è ólò gbẹ́ dõòna gbò sìgà tṍó ẽ́? Pãane tṍ ló Jíízọ̀s vaá ò ooà aa ló gè gbẹ́ dõòna gbò.

12-13. Mósĩ́ deè ní e nu dòòmà Jìhóvà nveè bá nèi kọ é gá gbẹ́ dõòna gbò e?

12 Èé láá ié bélè lọl ló gè bugi togó boo nu dòòmà bá Jìhóvà. À ólò ká bùlà gbẹẹ́ boo lé ea di mm̀ gbò nen. È nyímà naa vó tení dú ló bá ea beè sẹ̀ẹ̀mà Méné Dévìd tṍó ea beè sí kà agẹbá pọ́lọ́. Dì belí nu dòòmà bá, a beè kuná Bàtshíbà vaá naa kọ bàá fẹ́ a dóm. (2 Sám. 11:2-4, 14, 15, 24) Nú e Dévìd beè naaí beè naa kọọ̀ pá a tọ nè ẹ̀ẹ̀ á mòn tã̀àgã̀ ea dú ló. (2 Sám. 12:10, 11) Dõòna tṍó, Dévìd beè zogè kọ náa dẹlẹ̀ẹ̀ nyíé boo Jìhóvà tṍó ea beè bugi gbò bé pá Ízràẹ̀l, e Jìhóvà gáà beè kọ nèe kọ á naa vó. Àé láá dú kọọ̀ Dévìd beè naa vó boo béè kọ a beè ẽegã́ boo gã́bug gbò bé ea íe vaá dẹlẹ nyíé boo kọ bàé láá kpenàèe. Éé ní ea beè sìlà aa m ẽ́? Pọ́lọ́ kom beè fẹ́ nú ea é tóólá 70,000 pá Ízràẹ̀l!—2 Sám. 24:1-4, 10-15.

13 Be o beè di Ízràẹ̀l tṍóá, ò gáẹ̀ beè ẹ̀b Dévìd naa vàẹ? É kọ ò gáẹ beè kọọ̀ Jìhóvà á gá ia ló nèe? Jìhóvà náa beè bugi togó naa vó. A beè ká bùlà gbẹẹ́ boo bé e Dévìd beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo naa, nè ge kọọ̀ à aa deè ọgá. Boo béè vó, Jìhóvà beè ia ló nè Dévìd. Jìhóvà beè nyimá kọọ̀ Dévìd palàge vulèèe vaá à géè gbĩ́ gè naa nú ea lelà. Nyíéi palàge ẹẹ kọọ̀ Jìhóvà ká bùlà gbẹẹ́ boo bẹẹ gbò lé kpãa nè láb.—1 Kíǹg 9:4; 1 Kró. 29:10, 17.

14. Éé ní ea ni nveè bá nè gbò níí Kráìst kọ bàá gá gbẹ́ dõòna gbò e?

14 Boo béè kọọ̀ Jìhóvà náa ẹbmà dẽe kọ é gbõoma, beele née é ẹbmà nàgé dẽè kọọ̀ dõòna gbò á gbõoma. À bọ́ló kọ é ká bùlà gbẹẹ́ boo lé ea di mm̀ dõòna gbò. À ólò valí gè mòn pọ́lọ́ dõòna gbò vaá gbẹ́ va. Sõò, nen ea nó Jìhóvà ólò zọ̀ dõòna gbò naaá nu kọbèè à mon ba lọ̀. Diamond e bà gáà sí tóm ló náa ólò kpe dẽe, sõò neǹ nyìmànù ólò nyimá kọọ̀ àé beè palàge kpe dẽe tṍó e baa ni sí tóm ló lọ̀l. Dì belí Jìhóvà nè Jíízọ̀s, à bọ́ló kọ é ẹ̀b lọ̀ dõòna gbò tẹlẹ kẽ vaá ká dẽe gbẹẹ́ boo ba gbò lé kpãa.

15. Mósĩ́ deè ní e gè bugi togó boo dìtõ̀ò dõòna gbò é láá nvèè bá nèi kọ é gá gbẹ́ va ẹ́?

15 Gbá ló gè ẹ̀b gbò lé kpãa ea di mm̀ dõòna gbò, éé ní ea é láá nvèè nàgé bá nèi kọ é gá gbẹ́ dõòna gbò e? Gbĩ́ gè dã́tẽ́ ló bé e ba dùm meà naa. Bugi togó boo nakà nu dòòmà báí. Enè deé e Jíízọ̀s beè di tọọ̀ káí, a beè mòn ene kà sàn vaà tãa ea tẹ́lẹ̀ bàà kà sọ́gọ́ kpègè. Jíízọ̀s náa beè bĩiná kọọ̀: “Éé ní ea náa vaá náa tẹ́lẹ̀ zivè tõ̀ò kpègèe?” Tãa vó e Jíízọ̀s ká bùlà gbẹẹ́ boo gã́bug kpègè e vaà tãaá tẹ́lẹ̀, a beè bugi togó boo tóm̀ bùlà ea íe nè a dìtõ̀ò vaá lèèlàẹ boo béè nú ea láá naa.—Lúùk 21:1-4.

16. Éé ní eo é láá nó lọl ló nú ea beè naaá ló Veronica ẹ?

16 Èé láá baatẽ́ bé e gè bugi togó boo dìtõ̀ò dõòna gbò dú lé naa tení dú gè èb nú ea beè naaá ló enè kà vígà pábia ea bée kọlà Veronica. Ene kà ńnváá e áá ẹ̀ẹ̀ gé búmá a nvín beè di ba bõ̀ònatõ̀ò. Veronica beè kọọ̀: “A beè tõó ḿ ló belí kọọ̀ bà náa ólò sí nònù nè ól tóm kọ̀ kpẹ̀a dénè tṍó. Vó beè naa kọ ḿ gá ẹ̀bva boo bá ea bọ́ló. Sõò enè deé em beè zọ̀ a kà gé kọ́ kpẹ̀a, a beè nootẽ́ gbò tàvàlà dìtõ̀ò ea gé téní bá boo béè kọọ̀ lóó togó a nvín náa dú lé. À géè pììgà ge ẹ̀b nú ea kil ló pá a tọ nè bé e bàé náa láá ié lé gbaaló kilma ló Jìhóvà. Sìgà tṍó, zọ̀ ló a nvín ólò naa kọọ̀ bàá sí dõòna kà nònù.” Dee deè nvée, Veronica beè kọọ̀: “Nda gáà beè nyima kọọ̀ níà íb gbò tàvàlà dìtõ̀ò ea géè tení bá ẹ́. Kátogóí, m̀ kpáà vùlè vaá nvèè ka ló vígà pábiaí boo béè gbò nú ea náa kọbé à láá kilsĩ́ gè sí tóm nè Jìhóvà.”

17. Éé ní e kpá Jém̀z 2:8 kọ́ é naa ẽ́, vaá mósĩ́ deè ní eé láá naa vó é?

17 Éé ní ea bọ́ló kọ é naa be è mon kọọ̀ è gbẹ́ẹ̀ neǹ vígà ẹ? Èé kẽea boo kọọ̀ à dú bíi kọ é vùlè pá vígà. (Bugi Jém̀z 2:8.) Nagé, èé palàge tã̀àgã ló Jìhóvà vaá banìe kọ á nvèè bá nei kọ é gá gbẹ ná dõòna gbò. Èé láá sí tóm nyòòmà nvéè bẹẹ tã̀àgã ló Bàrì tení dú ló gè noo tṍó diima ló nen e beè gbẹ̀a. Níá é láá naa kọ é palàge nyimáe ló. Èé láá kọ́ nèe kọ á zọ̀i gé kọ́ kpẹ̀a, àbèè ge zọ̀i dé nu. Boo tṍó e gé piìga boo gè nyimá ló pá vígà, èé láá nó nu dòòmà bá Jìhóvà nè Jíízọ̀s tení dú ló gè ká dẽe gbẹẹ́ boo gbò lé kpãa ea dìvá m. Be è náa vó, è zógè kọọ̀ è gé pãane tṍ ló lé neǹ kùdẽe ló naanà ból ea beè kọ́ nèi kọ é gá gbẹ́ dõòna gbòa.

18. Mósĩ́ deè ní eé láá zogè kọọ̀ è gé pãanèè tṍ ló moǹ lé neǹ kùdẽe ló naanà ból é?

18 Dì belí bé e naanà ból ólò pãane tṍ ló ba neǹ kùdẽe ló naaá, níà bé e gbò nyòòne nvéè Jíízọ̀s ólò pãanée tṍ ló naa ẽ́. Be è piigà ge òòà aa ló gè ié tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló nu gè tõ̀òma dùm nè ge gbẹ́ dõòna gbò, Jìhóvà nè Jíízọ̀s é tã́ànè dee bá bẹẹ pììgà. Kọbèè è dṹùnà ‘ńkem̀ gònò naanà ból’ àbèè “dõona gbò naanà ból,” naanii èé kilsĩ́ gè pãane tṍ ló vaá gbàntṍ ló lé neǹ kùdẽe ló naanà bólá. (Lúùk 12:32; Jọ́ọ̀n 10:11, 14, 16) Mm̀ togó bel ea bẽene níí, èé nó bàà kà nú e Jíízọ̀s beè kọ́ nè pá a gbò nyòòne nvée kọ bàá naa.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 101 Gè Gbá Siá Tóm Mm̀ Gbaa Ló

^ par. 5 Tṍó e Jíízọ̀s beè kọọ̀ gbò a naanà ból é dã́àe mon, à géè kọọ̀ pá a gbò nyòòne nvée é pãane tṍ ló gbò a nòòmànù vaá tú siimá tóm. Mm̀ nakà togó belí, èé ló bel boo bàà kà nú e Jíízọ̀s beè noòmà, ea dú gè kọọ̀ é gá bọọgẹ̀ bùlà nu e a kil ló nu ge dè àbèè nu gè õ̀, nè ge kọọ̀ é gá gbẹ́ dõòna gbò. Èé ló bel boo bé eé láá tú gbò dùùlà bá deè tṍí siimá tóm naa.

^ par. 51 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Ene kà vígà págbálà e bà kpóe lọl ló tóm e náa íe na kpègè ea é ẹbmà nú ea kil ló pá a tọ, vaá à íe bíi ló ãa ketõ̀ò ge tõo. Be náa ọ́ẹ̀ dẽe, tã̀àgã̀í é láá naa kọ á gá tuná gè fã̀ Jìhóvà gyààma sĩ́.

^ par. 53 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ GBÒ FÙTÓ: Ene kà vígà págbálà ea dú kpẹ̀ nvée ló nònù. Sõò à zógè kọ à íèè lé kpãa tṍó ea kọ́ kpẹ̀a tṍó e náa beè noo, tṍó ea nveè bá nè nen ea ni dú kànen mm̀ dee, nè tṍó ea gé sí tóm boo beè Kíndòm Họ́ọ̀l.