Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

Ò Kẽeà Gé Boo?

Ò Kẽeà Gé Boo?

É kọọ̀ olo beè láá tú ọ̀ẹ̀ dẽe bùgmà gbò Kpá Tọ Kùdẽe Ló e ba beè emí gbááí? Ẹ̀b be òó láá aalá gbò bíbví:

Éé ní e kpá Jém̀z 5:11 náa kọ é àgala boo tṍó ea kọ́ọ̀ Jìhóvà “íe lé nyíe” nè “sàn nyíe” ẽ́?

È nyímà kọọ̀ sàn nyíe e Jìhóvà íe ólò naa kọọ̀ á ia ló bẹẹ pọ́lọ́ nèi. Kpá Jém̀z 5:11 náa kọ é àgala boo kọọ̀ à ólò dì nàgé kpènà ló gè nvèè bá nèi. Àé palàge dú lé be è nóe.—w21.01, 21 náásĩ́.

Éé ní ea náa vaá Jìhóvà à tú nòònù ge dú togó boo dõòna gbò nvee kẽ ẽ́?

À náa vó boo béè kọọ̀ à vulèi. Nakà nòònùí náa kọọ̀ pá a tọ e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo á láá tõó mm̀ fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló nè boo kúu. Buù nen ea di mm̀ tọ ea nveè sãa kúm nakà nòònùí ólò nyimá ló nen ea é ne dee deè nvéè béèlàfùl nè nen ea é gyaama sĩ́ gè naa vó.—w21.02, 3 náásĩ́.

Éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọọ̀ gbò nyòòne nvéè Kráìst á ié ọ̀ẹ̀ dẽe tṍó e bà gé tú gbò application ge lẹ̀ẹ̀mà tóm má nen siimá tóm ẽ́?

Beè nen sa gè tú íb gbò applicationá lẹ̀ẹ̀màgì tóm, àé dú bíi kọ á sà íb gbò ea é zọ naaá nu. Níí ólò palàge tàvàlà tṍó eo di mm̀ grúùp e gbò e bà dì bọọ́ tõ̀ò. (1 Tím. 5:13) À íe nagé gbò gẹẹ-gẹẹ ló ea di ló gè zaali kpẹ̀a eo gáà dã kpò kúm, nè ge tú pá vígà ùlmà ki.—w21.03, 31 náásĩ́.

Éé ní ea dú sìgà bug ea beè naa kọọ̀ Bàrì á sọ̀tọ́ deè kọọ̀ Jíízọ̀s á mòn tã̀àgã̀ vaá ù e?

Túá kà bug, ge tú Jíízọ̀s ká kú té beè naa kọọ̀ pá Júù á di pọ́ì aa bá pọ́lọ́ múú kyáá e ba beè di kèbáá. (Gàl. 3:10, 13) Ní ea égè bàà, Jìhóvà géè bumá Jíízọ̀s nyòòmà tóm ea é beè sì dì belí bẹẹ Pọ̀b Neǹ Vààla Gyọ́ọ. Vaá ní ea égè taa, ge kọọ̀ Jíízọ̀s bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo dọ̀ọ̀mà tṍó ea ú zógè kọọ̀ gbò nen é láá kilsĩ́ gè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo kèbá agẹbá ẹ̀bmà. (Jóòb 1:9-11)—w21.04, 16-17 náásĩ́.

Éé ní eo é láá naa be à tavàlà ge mòn nen tọ tṍó eo gé kọ́ kpẹ̀a ẹ́?

Òó láá sì gé kọ́ kpẹ̀a tṍó eo nyímà kọọ̀ bàé láá di tọ. Òó láá dò nàgé gè kọ́ kpẹ̀a kele-kele ketõ̀ò. Vaá òó láá tú kele-kele bá kọọmá kpẹ̀a, dì belí gè emí kpá lẹ̀ẹ̀la tóm.—w21.05, 15-16 náásĩ́.

Éé ní e neǹ tóm Pọ́ọ̀l géè kọ̀ tṍó ea kọ́ọ̀: “M̀ dú íí kilma kĩ e Log dì” e? (Gàl. 2:19)

Log Mózìs beè tẹlẹ bàlà kẽ kọọ̀ gbò nen náa gbõoma vaá à géè tulè pá Ízràẹ̀l dọ̀ọ̀mà tṍó e Kráìst é dú. (Gàl. 3:19, 24) Níí beè naa kọọ̀ Pọ́ọ̀l á dẹlẹ nyíé boo Kráìst. Tení dú ló gè naa vó, Pọ́ọ̀l beè dú ‘íí kilma kĩ́ e Logá dì’; logá náa beè ié náe kói ló.—w21.06, 31 náásĩ́.

Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà zógè nu dòòmà bá ea kil ló gè ié ĩ́ìmàe?

Jìhóvà dì ea gé ĩimà fàà e bà nvee ló a bée, nàà uú boo e bà tẹ́lẹ̀ẹ́ boo nè a bẹbẹ̀l, ge kọọ̀ sìgà pá a nvín lọlíe togó kèbá, gbò kyáá bel e Pọ́lọ́ Nyómá gé kpọ́, tã̀àgã̀ e pá a gyóòlo gé mon, gè kọọ̀ pá a kóò ú, bíígá ló e gbò pọ́lọ́ tẹ́lẹ boo dõòna gbò, nè gè kọọ̀ gbò nen gé kyọgàlà gbò nú ea beè dèm.—w21.07, 9-12 náásĩ́.

Jósẹ̀f beè zogè mókà lé nu dòòmà bá ea kil ló gè ié ĩ̀ìmàe?

A beè ĩ̀ìmà tṍó e pá a vígà tú pọ́lọ́ bá sẹ̀ẹ̀màe. Níá beè naa kọ bàá gbàẹ bel vaá oóe naaní ea dú gyóòlo gbẹá boǹ Íjèpt mm̀ gã́bug gbáá.—w21.08, 12 náásĩ́.

Mókà ge zùgè kẽ ní e kpá Hégaì 2:6-9, 20-22 beè kọ́ nú ea kil ló é?

Gã́bug nen náa pãane tṍ ló kpẹ̀a e kọ́ọ̀ nè va, sõò gã́bug nen dì ea gé bã́ mm̀ kà kàí. Pọ́ì ńkem̀ tṍó àla, dee deè nvéè ge zùgè gbò dó é nááá tṍó ea é dú gè kyọ̀ va sĩ́.—w21.09, 15-19 náásĩ́.

Éé ní ea náa vaá lóói náa é ọọ ló gè olòó kọ́ kpẹ̀a ẹ́?

Jìhóvà mon bẹẹ pììgà, vaá à ẹ́ẹ̀lẹ̀ẹ nyíe. Beè lóói náa ọọ, èé íe dùm e bè náa tá.—w21.10, 25-26 náásĩ́.

Mósĩ́ deè ní e kpá Lìvítikọ̀s 19 togó nveè bá nèi kọ é tú dùùlà bá deè tṍ ea kọ́ọ̀: “Tõonii káí m kọ̀láá kà nu e o gé náanii” siimá tóm ẽ́? (1 Pít. 1:15)

Be à sẹlẹ ba beè kolí dọ̀ Kpá Káíá lọl ló nu ea di mm̀ kpá Lìvítikọ̀s 19:2. Kpá Lìvítikọ̀s 19 togó néi gã́bug nu dòòmà bá ea kil ló bé eé láá tú nú ea di mm̀ 1 Pítà 1:15 siimá tóm mm̀ bẹẹ dùm buù dee naa.—w21.12, 3-4 náásĩ́.