Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

8 TOGÓ BEL GE NÒ

É Kọọ̀ O Dùùlà Bá Deè Tṍ “Ólò Ẹẹlẹ̀ Nyíè Nen”?

É Kọọ̀ O Dùùlà Bá Deè Tṍ “Ólò Ẹẹlẹ̀ Nyíè Nen”?

“Nóo nè ínsèns ólò ẹẹlẹ̀ nyíè nen; níà bé e dùùlà bá deè tṍ ea dú lé ólò naa kọọ̀ nen á ié lé kóò naa ẽ́.”​—PRÓ. 27:9.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 102 “Nvèè Bá Nè Gbò E Lóóva Ọọ”

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1-2. Éé ní e ene kà vígà págbálà beè nò ea kil ló gè nè dùùlà bá deè tṍé?

 GÃ́BUG gbáá ea kil nvéeá, bàà neǹ kànen beè kãa ene kà vígà pábia ea gáà beè sina nònù. Neǹ kànen ea géè gyaama sĩ́ gè ló belá beè bugi sìgà dọ̀ Kpá Káí ea kọ́ nu ea kil ló gè sí nònù. A beè dòòmà kọọ̀ bà síèè kpóó ló vígà pábiaá, sõò tṍó e bà aà, vígà pábiaá beè kọọ̀, “Nóo dã́ì tẽ́ ló tọ́ọ̀ kà tã̀àgã̀ em gé téní bá.” Gbò vígà págbálàa beè nèe dùùlà bá deè tṍ boo tṍó e bà náa zẹ́ẹ́ bĩiná gbò tã̀àgã̀ ea gé téní bá. Boo béè vó, a beè tõoé ló kọọ̀ ba dùùlà bá deè tṍ náa dọ tọ́ọ̀ kà bélè.

2 Tṍó e neǹ kànen ea beè gyaama sĩ́ gè ló belá kẽèa boo nú ea beè naaá, à kọ́ọ̀: “M beè bugi togó kọọ̀ vígà pábiaá náa íe fã̀ dẽe. Sõò tṍó em palàge bugi togó boo, m beè gbóó nyimá kọọ̀ m beè bugi gbò dọ̀ Kpá Káí ea bọ́ló kọ ḿ bugi, sõò ním beè bĩiná gbò bíb ea bọ́ló kọ ḿ bĩiná, dì belí bíb ea kọ́ọ̀, ‘Éé ní eo gé téní bá mm̀ dùm ẽ?’ ‘Mósĩ́ deè ní em é láá nvèè báẹ́?’” Neǹ kànená beè nó nu lọl ló nú ea beè naaáá. Deè nieí, a dú nen ea ólò nè dùùlà bá deè tṍ mm̀ sĩ́deè ea ẹ́ẹ̀lẹ̀ nyíè nen.

3. Bà mée ní e bàé láá dùùlà bá deè tṍ nen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ẽ?

 3 Dì belí gbò kùdẽe ló naanà ból, à bọ́ló kọọ̀ gbò kànen á nè dùùlà bá deè tṍ tṍó ea dú bíi. À íe nagé tṍó ea dú bíi kọọ̀ gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò á nè dùùlà bá deè tṍ. Dì belí nu dòòmà bá, vígà págbálà àbèè pábia é láá tú dùùlà bá deè tṍ ea dẹ̀ẹ̀a boo Kpá Káí nè a kóò. (Ps. 141:5; Pró. 25:12) Àbèè kọọ̀ vígà pábia ea ni dú kànen mm̀ dee é láá dùùlà bá deè tṍ “gbò e bà ã́àa iá dóm” dẹ̀ẹ̀a boo gbò nu e kpá Táítọ̀s 2:​3-5 kọ́ nú ea kil lóá. À ólò du nágé bíi kọọ̀ gbò tẹ̀ nè ka á dùùlà bá deè tṍ ba gbò nvín. Vóà naa, boo tṍó e togó belí gé palàge loá bel nyòòmà gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò, dénè bẹ̀ì é láá ié bélè lọl ló tení dú ló gè bugi togó boo bá eé láá nèèmà dùùlà deè tṍ mm̀ sĩ́deè ea é ‘ẹ́ẹ̀lẹ̀ nyíè nen.’​—Pró. 27:9.

4. Éé ní eé ló bel boo mm̀ nakà togó belí é?

4 Mm̀ nakà togó belí, èé áálá ténì kà bíb ea kil ló gè nè dùùlà bá deè tṍ: (1) Éé ní eé élá boo nèèmà dùùlà bá deè tṍé? (2) É kọọ̀ dùùlà bá deè tṍá dú gé bíi? (3) Mée ní ea bọ́ló kọ á nè dùùlà bá deè tṍé? (4) Mósĩ́ deè ní eo é láá nè dùùlà bá deè tṍ ea é dọ bélè e?

ÉÉ NÍ EÉ ÉLÁ BOO NÈÈMÀ DÙÙLÀ BÁ DEÈ TṌÉ?

5. Éé ní ea náa vaá àé válí ló nen gè tú dùùlà bá deè tṍ e neǹ kànen née ẽ́? (1 Kọ́rìnt 13:​4, 7)

5 Gbò kànen vulè pá vígà págbálà nè pábia. Sìgà tṍó, gbò kànen ólò zogè kọ bà íèè vulè tení dú gè dùùlà bá deè tṍ nen ea gbĩ́ gè sí pọ́lọ́. (Gàl. 6:1) Besĩ́ neǹ kànen kálá nè dùùlà bá deè tṍ nen, à ólò zẹ́ẹ́ bugi togó boo gbò nú e Pọ́ọ̀l beè kọọ̀ vulà ólò naa. “Vulà ólò ĩ̀ìmà nu vaá ié lé nyíe. . . . À ólò naa kọọ̀ nen á dẹlẹ nyíé boo Bàrì vaá ié ból dẽesĩ́ nè ĩ̀ìmà nù mm̀ kọ̀láá kà dìtõ̀ò.” (Bugi 1 Kọ́rìnt 13:​4, 7.) Ge bugi togó boo gbò dọ̀ Kpá Káíá é nveè bá nè neǹ kànen kọ á nyimá nu ea náa vaá à gé ne dùùlà bá deè tṍ, nè ge bã ló vígàá boo bá ea bọ́ló. Beè nen e bà gé duulà bá deè tṍ nyímá kọọ̀ neǹ kànená bulà nu ea kilìèé ló, àé válíe ló gè tú dùùlà bá deè tṍá.​—Róm̀ 12:10.

6. Mókà lé nu dòòmà bá ní e Pọ́ọ̀l beè zogè e?

6 Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè zogè lé nu dòòmà bá dì belí neǹ kànen. Dì belí nu dòòmà bá, náa beè òòà aa ló gè dùùlà bá deè tṍ pá vígà e bà di Tẹ̀sàlónaikà tṍó e bà íe bíi ló. Sõò mm̀ kpá e Pọ́ọ̀l lẹẹlà má vaá, a beè zẹ́ẹ́ lèèlà va ló tóm e bà dẹlẹ nyíé boo Bàrì vaá sì, íb agẹ tóm e bà tú ba vulà súú dẽe ló siimá, nè bé e bà ĩimà nu naa. A beè bugi nagé togó boo gbò dìtõ̀ò e bà di bá, vaá nyimá kọ bà gé téní bá bíígá ló. (1 Tẹ̀s. 1:3; 2 Tẹ̀s. 1:4) Kàsĩ́, a beè kọ́ nèva kọọ̀ bà zógè lé nu dòòmà nè pá vígà e bà di dõòna kà bõ̀ònatõ̀ò. (1 Tẹ̀s. 1:​8, 9) Ẹ̀b bé e nyíé va beè palàge ẹẹ gè dã́ tṍó e Pọ́ọ̀l leelà va naaà! Níí tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ Pọ́ọ̀l beè palàge vùlè pá vígà. Níà nu ea náa vaá a beè láá nè dùùlà bá deè tṍ ea síè kpóó ló nen mm̀ pálaa kà a kpá lẹ̀ẹ̀la tóm ea beè emí má pá Tẹ̀sàlónaikà ẹ.​—1 Tẹ̀s. 4:​1, 3-5, 11; 2 Tẹ̀s. 3:​11, 12.

7. Éé ní ea é láá naa kọọ̀ sìgà nen á gá tú dùùlà bá deè tṍé?

7 Éé ní ea é láá sìlà aa m be è ne dùù-là bá deè tṍ boo bá e bè náa bọ́ló é? Enè neǹ kànen beè kọọ̀, “Níì ge kọọ̀ bẹẹ dùùlà bá deè tṍ dú pọ́lọ́ ní ea ólò naa kọọ̀ sìgà nen á gá tùe nì, sõò boo béè kọọ̀ è neè mm̀ sĩ́deè ea zógè kọ née íè vulè.” Éé ní e níí é láá noòmài ẽ́? À ólò palàge valí ló nen gè tú dùùlà bá deè tṍ tṍó ea kyãa mm̀ bá vulè.

É KỌỌ̀ DÙÙLÀ BÁ DEÈ TṌÁ DÚ GÉ BÍI?

8. Éé ní ea bọ́ló kọọ̀ neǹ kànen á bĩiná a bá besĩ́ à kálá dùùlà bá deè tṍ nen ẽ́?

8 Náa bọ́ló kọọ̀ gbò kànen á gbalá mm̀ ge dùùlà bá deè tṍ nen. Besĩ́ì neǹ kànen kálá nè dùùlà bá deè tṍ, à bọ́ló kọ á bĩiná a bá kọọ̀: ‘É kọ à dú gé bíi kọ ḿ ló bel? É kọọ̀ m̀ agàlà gé boo kọọ̀ nu ea gé náaá dú pọ́lọ́? É kọọ̀ nu ea gé náaá úúá boo log ea di mm̀ Kpá Káí? Sẹ̀ bá ea náámá dú kele ló bá e nda gáẹ̀ beè naamáé?’ Nyìmànù ólò naa kọọ̀ gbò kànen á gá “gbalá ló bel tẹlẹ dẽè bel.” (Pró. 29:20) Beè neǹ kànen náa agàla boo be à dú bíi kọ á duulàẹ̀ bá deè tṍ nen, àé láá bĩiná dõòna kà neǹ kànen beè vígàá náa nu ea úúá boo Kpá káí ea é dú bíi gè ló bel boo.​—2 Tím. 3:​16, 17.

9. Éé ní e nóò lọl ló Pọ́ọ̀l ea kil ló gè dùùlà bá deè tṍ nen boo béè bé ea nveà nu vaá sẹ̀ẹ̀à gyáa naa ẽ́? (1 Tímotì 2:​9, 10)

9 Bugi togó boo ene kà nu dòòmà bá. Dòòmà dẽe ló kọọ̀ neǹ kànen íe tã̀àgã̀ bùlà ea kil ló bé e neǹ vígà nveà nu àbèè ge sẹ̀ẹ̀à gyáa naa. Neǹ kànená é láá bĩiná a bá kọọ̀, ‘É kọọ̀ à íe dọ̀ Kpá Káí em é láá elá boo loomá bel?’ Boo béè kọọ̀ neǹ kànená náa gbĩ́ gè nè dùùlà bá deè tṍ dẹ̀ẹ̀a boo ńlẹ́ẹ̀ nyìmànù, àé láá bĩiná lọ̀ọ̀gà bùlà lọl bá dõòna kà neǹ kànen àbèè neǹ vígà e togóe tulà nu. Bàé láá gbá bugi togó boo dùùlà bá deè tṍ e Pọ́ọ̀l beè nè ea kil ló ge nvèà nu nè ge sẹ̀ẹ̀à gyáa. (Bugi 1 Tímotì 2:​9, 10.) Pọ́ọ̀l beè nè ã̀àne kọọ̀ neǹ Kráìst á nvèà nú ea bọ́ẹ ló vaá nvèèe ka ló. Sõò Pọ́ọ̀l náa beè kọ́ nu eé nveà nè nu e bè née é nveà. A beè nyimá kọọ̀ neǹ Kráìst é láá naa nu ea léémáe gè naa be náa úúá boo Kpá Káí. Vóà naa, tṍó e gbò kànen gé bugi togó boo gè dùùlà bá deè tṍ nen, à bọ́ló kọ bàá bugi boo beè nená nveà nu ea bọ́ẹ ló vaá nvèèe ka ló.

10. Éé ní ea bọ́ló kọ é sẹ̀ẹ̀a bùlà ea kil ló béèlàfùl dõòna gbò e?

10 À dú bíi kọ é kẽ̀èa boo kọọ̀ bàà neǹ vígà é láá nè kele-kele béèlàfùl, sõò níí náa tõó dọ̀ kọọ̀ áá enè nen ní ea di lèlàẹ. Náa bọ́ló kọ é bení pá vígà kọ bàá naa nu e beele ẹbvì kọ à lelà.​—Róm̀ 14:10.

MÉE NÍ EA BỌ́LÓ KỌ Á NÈ DÙÙLÀ BÁ DEÈ TṌÉ?

11-12. Mókà bíb ní ea bọ́ló kọọ̀ neǹ kànen á bĩiná a bá tṍó ea dú bíi gè nè dùùlà bá deè tṍ nen ẽ́, vaá ló éé?

11 Be è mon kọọ̀ à dú bíi gè nè dùùlà bá deè tṍ nen, bíb ea dì dú kọọ̀, mée ní ea bọ́ló kọ á nèe? Besĩ́ gbò kànen kálá nè dùùlà bá deè tṍ nen ea beè iá dóm àbèè pá nvín, bàé láá zọ̀ nen ea dú togó boo tọá loá bel, ẹlẹ é gbóó láá beeláfùl ge nè dùùlà bá deè tṍ nená. * Àbèè kọ bàé láá kọọ̀ nen ea dú togó boo tọá á di kẽ tṍó e gbò kànen gé duulà bá deè tṍ nená. Vaá dì belí bé e beè kọ́ naa mm̀ a  3 kpòa, à íe tṍó ea é láá bọ́ló kọọ̀ vígà pábia ea ni dú kànen mm̀ dee á dùùlà bá deè tṍ nvín ãa bia.

12 À íe dõòna kà nu ea dú bíi kọọ̀ gbò kànen á bugi togó boo. Neǹ kànen é láá bĩiná a bá kọọ̀, ‘É kọọ̀ nda ní ea lela ló kọ ḿ nè dùùlà bá deè tṍí ẽ́, sẹ̀ é kọọ̀ àé dú lé beè dõòna nèn ní ea ne ẽ́?’ Dì belí nu dòòmà bá, àé válí ló nen ea ólò bugi togó kọọ̀ á géè ló tọ́ọ̀ nu gè tú dùùlà bá deè tṍ lọl bá neǹ kànen ea ólò bugi nagé togó naa vó. Neǹ kànen ea bugi togó naa vó ólò ié tóè sàn, vaá àé láá valí ló nen gè tú bel bel ea ló. Kọ̀láá bé ea dì naa, à dú tóm ea di bá dénè gbò kànen mm̀ bõ̀ònatõ̀ò ge siè kpóó ló pá vígà kọ bàá naa nú e Kpá Káí kọ́. Boo béè vó, nú ea palàge dú bíi dú gè nè dùùlà bá deè tṍ nen tṍó ea bọ́ló.

MÓSĨ́ DEÈ NÍ EO É LÁÁ NÈ DÙÙLÀ BÁ DEÈ TṌ EA É DỌ BÉLÈ E?

Éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọọ̀ neǹ kànen á “vàlẹ̀ bá dã̀” ẽ? (Ẹ̀b 13-14 kpò)

13-14. Éé ní ea náa vaá à dú bíi kọọ̀ neǹ kànen á pãane tṍé?

13 Di kpènà ló gè pãane tṍ. Tṍó e neǹ kànen gbĩ́ gè dùùlà bá deè tṍ nen, à bọ́ló kọ á bĩiná a bá kọọ̀: ‘Éé ní em nyímà ea kil ló dìtõ̀ò nà vígàẹ? Éé ní ea gé téní bá ẹ́? É kọọ̀ à íe tã̀àgã̀ ea gé téní bá e ním nyímà? Éé ní ea palàge ié bíi ló kátogóí é?’

14 Nòòkúu ea di mm̀ kpá Jém̀z 1:19 lóá bel nyòòmà gbò e bà gé duulà bá deè tṍ nen. Jém̀z beè emí kọọ̀: “Kọ̀láá nen á vàlẹ̀ bá dã̀, sõò á gá vàlẹ̀ bá lò àbèè ge vàlẹ̀ bá bã̀ súng.” Neǹ kànen é láá bugi togó kọọ̀ à nyímàè dénè nu ea kil ló, sõò é kọọ̀ à aa deè nyimá gé? Kpá Próvẹẹ̀b 18:13 kẽeí kọọ̀: “À dú ból nè nuù kẹ́ẹ, tṍó e nen ló bel tẹlẹ dẽè bel besĩ́ à kálá dã́ kà kà bel ea kil ló.” À ólò palàge dú lé gè dã́ kà kà bel lọl gã́ nená boo a lóó. Níá bãàa mm̀ ge pãane tṍ besĩ́ è kálá ló bel. Kẽ̀èa boo nu ea beè naaá ló neǹ kànen e beè zẹ́ẹ́ kọ́ nu ea kil lóá. A beè gbóó nyimá kọọ̀ tãa vó ea daamàè togó gè loè bel boo gbò dọ̀ Kpá Káí ea beè noonìè ge nveemàè bá neè vígà pábiaá, à gáẹ̀ beè zẹ́ẹ́ bĩinàè sìgà bíb ea kọ́ọ̀: “Éé ní eo gé téní bá mm̀ dùm ẽ?” “Mósĩ́ deè ní em é láá nvèè báẹ́?” Beè gbò kànen piìga boo gè nyimá dénè kà kà bel ea kil ló bel, bàé láá palàge nvèè bá vaá siè kpóó ló pá vígà págbálà nè pábia.

15. Mósĩ́ deè ní e gbò kànen é láá tú nòòkúu ea di mm̀ kpá Próvẹẹ̀b 27:23 siimá tóm ẽ́?

15 Nyimá ló gbò o naanà ból. Dì belí bé e beè zẹ́ẹ́ kọ́ naaá, ge nè dùùlà bá deè tṍ ea é dọ bélè náa dẹẹ̀a boo gè bugi ńkem̀ dọ̀ Kpá Káí àbèè ge nè ene àbèè bàà kà lọ̀ọ̀gà bùlà. À dú bíi kọọ̀ pá vígà á nyimá kọọ̀ è bulà nú ea kilìè vá ló, dãè va tẽ́ ló, vaá gbĩ́ gè nveenìè bá neè va. (Bugi Próvẹẹ̀b 27:23.) À bọ́ló kọọ̀ gbò kànen á pììgà bé e ba kpóó sim tùlà naa ge bã̀àà kóò pá vígà.

Éé ní ea é náa kọ á valí ló gbò kànen gè nè dùùlà bá deè tṍé? (Ẹ̀b 16 kpò)

16. Éé ní ea é nveè bá nè gbò kànen kọ bàá nè dùùlà bá deè tṍ ea é dọ bélèe?

16 Náa bọ́ló kọọ̀ gbò kànen á naa ní e pá vígà é bugi togó kọọ̀ áá tṍó ea dú bíi gè duulàẹ̀ va bá deè tṍ ní e gbò kànen ólò bãè vá lóé. Tãa vó, bàá olòó zọ̀ va loá bel vaá zogè kọ bà bulàẹ̀ nú ea kil va ló tṍó e bà gé téní bá tã̀àgã̀. Ene kà neǹ kànen beè kọọ̀, “Be ò náa vó, òó bãàa va kóò, àé váli ní ló tṍó eo gbĩ́ gè dùùlà va bá deè tṍ.” Vaá àé válí ló nen eo gé duulà bá deè tṍá ge tù.

Éé ní ea náa vaá à bọ́ló kọọ̀ neǹ kànen á ié ĩ̀ìmà nè lé láb tṍó ea gé ne dùùlà bá deè tṍé? (Ẹ̀b 17 kpò)

17. Mó tṍó ní ea palàge dú bíi kọọ̀ neǹ kànen á ié ĩ̀ìmà nè lé lábvẹ́?

17 Ié ĩ̀ìmà nè lé láb. À palàge dú bíi kọ é ié ĩ̀ìmà nè lé láb tṍó e nen náa gbĩ́ gè tú dùùlà bá deè tṍ. Náa dú bíi kọọ̀ neǹ kànen á nvèè súng tṍó e nen náa valẹ̀ bá tú a dùùlà bá deè tṍ. Ba beè gbẹẹ́ sĩ́ kọ́ kilma ló Jíízọ̀s kọọ̀: “Náa é buni víl ea vẹgà lọl dẽe áá tóm, àbèè ge gimè káa káà sã́ lọl dẽe.” (Máát. 12:20) Vóà naa, tṍó e neǹ kànen gé tãàgã ló Bàrì, àé láá bàn Jìhóvà kọ á tãanè dee bá vaá nvèè bá nè nen e bà gé duulà bá deè tṍá kọ á dã́tẽ́ ló nu ea náa bà dùùlàẹ̀ẹ bá deè tṍ nè ge kọ á tú siimá tóm. Vígà e bà duulàẹ bá deè tṍá é láá tú gã́bug tṍó bùgmà togó boo bel e bà ló nèeá. Beè neǹ kànená íe ĩ̀ìmà nè lé láb, bá ea neemà dùùlà bá deè tṍ náa é tãagẽ nen ea duulà bá deè tṍá, sõò àé valíe ló gè tù. À bọ́ló kọọ̀ bẹẹ dùùlà bá deè tṍ á olòó dẹ̀ẹ̀a boo Kpá Káí.  

18. (a)  Éé ní ea bọ́ló kọ é kẽ̀èa boo tṍó e gé ne dùùlà bá deè tṍé? (b) Dì belí bé ea dọa bàlà kẽ mm̀ fùtú nè ńkpóá naa, éé ní e tẹ̀ nè kàá gé lóá sọ́l boo é?

18 Nó nu lol ló gbò lọ̀ eo beè ié. Boo béè kọ née gbõomà, àé tavàlàí ló gè tú kọ̀láá kà lọ̀ọ̀gà bùlà ea di mm̀ togó belí siimá tóm. (Jém̀z 3:2) Èé íe lọ̀ nù, sõò à bọ́ló kọ é nó u lọl ló. Beè pá vígà nyímá kọ è vulèè va, àé váli vá ló gè ia ló nèi tṍó e lóò bel àbèè ge naa nú ea bẽ́émá va.​—Bugi togó bel ea kọ́ọ̀ “ Nu Ea É Nveè Bá Nè Gbò Tẹ̀ Nè Kà.”

ÉÉ NÍ E NI NÓ Ẽ́?

19. Mósĩ́ deè ní eé láá naa kọọ̀ nyíè pá vígà á ẹẹ ẹ́?

19 Dì belí bé e ni nó naa, náa ólò valí gè nè dùùlà bá deè tṍ. Beele nè gbò e gé duulà bá deè tṍ náa gbõoma. Kẽ̀èa boo gbò nòòkúu e ni ló bel boo mm̀ togó belí. Mòn kọọ̀ nu eo élà boo dùùmà bá deè tṍ nen lelà. Mòn kọọ̀ dùùlà bá deè tṍá palàge dú bíi vaá á dú kọọ̀ olo ní ea lela ló gè nèe. Besĩ́ ò kálá dùùlà bá deè tṍ nen, bĩinági bíb vaá ò palàge pãane tṍ kọbé ò dã́tẽ́ ló nu e nená gé téní bá. Pììga boo gè ẹ̀b nu belí bé e nená ẹb nu naa. Dú gbọ́ọ́-gbọọ̀ ló vaá ò bãaà kóò pá vígà. Kẽ̀èa boo kọọ̀: Níì áá gè naa kọọ̀ bẹẹ dùùlà bá deè tṍ á dú lé nì, sõò ge naa nagé ní ea é ‘ẹ́ẹ̀lẹ̀ nyíè nen.’​—Pró. 27:9.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 103 Gbò Kùdẽe Ló Dú Dõ̀ònù E Bàrì Ne Gbò Nen

^ par. 5 Náa ólò valí gè dùùlà bá deè tṍ nen. Tṍó ea dú bíi kọ é dùùlà bá deè tṍ nen, mósĩ́ deè ní eé láá naa vó mm̀ sĩ́deè ea é dọ bélè vaá siè kpóó ló nen ẽ́? Nakà togó bel ge nòí é palàge nvèè bá nè gbò kànen kọ bàá nè dùùlà bá deè tṍ mm̀ sĩ́deè ea é ẹ́ẹ̀lẹ̀ nyíè nen.

^ par. 11 Bugi togó bel ea kọ́ọ̀ “Ge Dã́ Ból Ló Lẹ̀ẹ̀là Bel E Gbò Kànen Íe Mm̀ Bõ̀ònatõ̀ò” ea di mm̀ Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí February 2021.