Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

9 TOGÓ BEL GE NÒ

Nó Jíízọ̀s Tení Dú Ló Gè Sí Tóm Nè Dõòna Gbò

Nó Jíízọ̀s Tení Dú Ló Gè Sí Tóm Nè Dõòna Gbò

“Tã́áná dee bá á di ló nen ea ne èlmà nen ea tú.”​—TÓM 20:35.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 17 “M̀ Gbĩ́ì Ge Naa”

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1. Mókà lé láb ní e gbò gyóòlo Jìhóvà íe é?

 GÃ́BUG gbáá ea kil nvéeá, Kpá Káí beè gbẹẹ́ sĩ́ kọọ̀ gbò gyóòlo Bàrì “é tú ba lóó nè” ge sí tóm kèbá tùle a Sã́áná. (Ps. 110:3) Kọ́ọ̀ bùlà Bàrìá gé ḿḿ-má deè nieí. Buù gbáá, gbò gyóòlo Jìhóvà e bà ie bẹ̀à sã́ bùlà ólò tú gãbug gãà ávà kọọmá kpẹ̀a. Bà náa ólò kpẽ́ kpègè ne va, sõò bà ólò sí lọa bùlà. Bà ólò noo nagé tṍó nvèèmà bá nè pá vígà, siè va kpóó ló, vaá agẹlẹ ló ba zìgà mm̀ Jìhóvà. Gbò kànen nè gbò nvèè bá sìtóm ólò tú gã́bug tṍó tenmá boo nu e bàé náa gbẹá nònù nè ge kãa pá vígà. Éé ní ea náa bà ólò sí dénè tómí ẽ́? Níà boo béè kọọ̀ bà vulè Jìhóvà nè dõòna gbò.​—Máát. 22:​37-39.

2. Dẹ̀ẹ̀a boo nu ea di mm̀ kpá Róm̀ 15:​1-3, mókà lé nu dòòmà bá ní e Jíízọ̀s beè zogèe?

2 Jíízọ̀s beè zogè kà lé nu dòòmà bá tení dú ló gè tú lee ló dõòna gbò gyaama sĩ́ ńlẹ. È gé piigà bé e bẹẹ kpóó sim tùlà naa gè nó a nu dòòmà bá. (Bugi Róm̀ 15:​1-3.) Gbò e bà nó a nu dòòmà bá é íe bélè lọl ló. Jíízọ̀s beè kọọ̀: “Tã́áná dee bá á di ló nen ea ne èlmà nen ea tú.”​—Tóm 20:35.

3. Éé ní eé ló bel boo mm̀ nakà togó belí é?

3 Mm̀ nakà togó belí, èé ló bel boo sìgà nu e Jíízọ̀s beè naa mm̀ ge nvèèmà bá nè dõòna gbò, nè nu e beele é láá nó lọl ló a nu dòòmà bá. Èé ló nágé bel boo bé eé láá kpáá di kpènà ló gè sí tóm nè dõòna gbò naa.

NÓ NU DÒÒMÀ BÁ JÍÍZỌ̀S

Náa kal ló béè kọọ̀ lóó Jíízọ̀s beè ọọ, a beè labví láb naa vàẹ tṍó e gã́bug nen dúé ló é? (Ẹ̀b 4 kpò)

4. Mósĩ́ deè ní e Jíízọ̀s beè tú lee ló dõòna gbò gyaama sĩ́ ńlẹ ẹ́?

4 Jíízọ̀s beè nvèè bá nè dõòna gbò bã̀àna tṍó e lóóe géè ọọ. Bugi togó boo bé e Jíízọ̀s beè labví láb naa tṍó e gã́bug nen beè síé ló gbẹá boo gùa, àé láá dú gbẹá boo gù ea beè di kuló Kapánìòma. Jíízọ̀s a tú zivèkà bílá dee tã̀àma ló Bàrì. Lóóe beè iè ge ọọ, sõò tṍó ea mon gbòa, a beè tó sàn gbò tãa nè gbò zọ̀ló ea dìvá zẹ̀ẹ̀. Níì áá gè bó va ní ea beè naaé nì, sõò a beè nè lòbèl ea síè kpóó ló nen lọ̀l vaá à lee​—ea dú Lòbèl Gbẹá Boo Gùa.​—Lúùk 6:​12-20.

Mósĩ́ deè ní eé láá nó bé e Jíízọ̀s beè tú lóó vaamá gyọ́ọ naa ẽ́? (Ẹ̀b 5 kpò)

5. Mósĩ́ deè ní e gbò e bà dú togó boo tọ gé nó bé e Jíízọ̀s beè tú lóó vaamá gyọ́ọ naa tṍó e lóó va ọọ ẹ́?

5 Bé e gbò e bà dú togó boo tọ gé nó Jíízọ̀s naa. Bugi togó boo nakà nu dòòle lóí: Tṍó e tẹ̀ ni tú agẹbá siimá tóm zivè dee lọ̀l, lóóe tṹgã́ tṍó ea ni íná tọ. Àé láá bugi togó boo gè lọ̀l Fã̀ Pá Tọ e ba beè noo gè ié ló èlà deeá kẽ, sõò à ban Jìhóvà kọ á neèe kói ge sẹ̀ẹ̀mà. Jìhóvà áálá a tã̀àgã ló naa ní e bà sẹlẹ fã̀ pá tọá. Nu e ba gbò nvín nó deeá náa é tává nyíe, bà mon kọọ̀ ba tẹ̀ nè ba kà tú gè fã̀ Bàrì naamá túá kà nu mm̀ ba dùm.

6. Mósĩ́ deè ní e Jíízọ̀s beè tú tṍó e áá ẹ̀ẹ̀ gáẹ̀ dììma kẽ nvèèmà bá nè dõòna gbò e?

6 Jíízọ̀s beè tú tṍó e áá ẹ̀ẹ̀ gáẹ̀ dììma kẽ nvèèmà bá nè dõòna gbò. É kọọ̀ òó láá dòòma dẽe ló bé ea beè tọá ló Jíízọ̀s naa tṍó ea dã́ kọ bà fẹ́ a kóò Jọ́ọ̀n Neǹ Dììlè Nen Múú? Nyíè Jíízọ̀s beè palàge bììlà. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Tṍó e Jíízọ̀s dã́ naa vó [kọ bà fẹ́ Jọ́ọ̀n], a beè gbóó bã faà sĩ́ múú àà má sĩ́ kiẽ́e ea dú áá ẹ̀ẹ̀.” (Máát. 14:​10-13) È dã́à tẽ́ ló nú ea náa vaá a beè àà má sĩ́ kiẽ́e ea dú áá ẹ̀ẹ̀. À ólò leemá gã́bug bẹ̀ì ge tõó kiẽ́e ea dú áá bẹ̀ì tṍó e gé bãagã̀. Sõò Jíízọ̀s náa beè láá naa vó. Gã́bug nen beè gyààẹ sĩ́ kẽ iná kiẽ́e ea géè gbĩ́ gè kìla. Jíízọ̀s beè labví láb naa vàẹ? Tṍó ea bugi togó boo bíi ea di ló gbòa, “bà gbóó dúe ńsàn nyíe.” A beè mòn kọọ̀ bà palàge ié bíi ló gè dã́ Moǹ Bel Bàrì, vaá a beè nvèè bá nèva tẽ̀ènè tṍóá. Kàsĩ́, a beè ‘gbóó dààmà togó gè noòmà va gã́bug nu.’​—Máàk 6:​31-34; Lúùk 9:​10, 11.

7-8. Nè nu dòòmà bá ea zógè bé e gbò kànen e bà íe vulè ólò nó Jíízọ̀s tṍó e bíi bã́ kẽ naa.

7 Bé e gbò kànen e bà vulèi ólò nó Jíízọ̀s naa. Nyíéi palàge ẹẹ ló tóm e gbò kànen gé sí nèi! Pá vígà náa ólò nyimá gã́bug tóm e gbò kànen gé sí mm̀ bõ̀ò-natõ̀ò. Dì belí nu dòòmà bá, tṍó e kpá ló pá vígà zọ́ mm̀ agẹbá, gbò e bà di gbàà Hospital Liaison Committee ólò gbalá gé nvèè bá nèva. Gã́bug tṍó íb gbò bùló nuá ólò naaá taa tóm dáá! Sõò tóè sàn e gbò kànení íe ló pá vígà nè pá ba tọ e bà di mm̀ tã̀àgã̀ ólò naa kọ bàá tú ba lee ló gyaama sĩ́ ńbaala.

8 Gbò kànen ólò nvèè nàgé bá tìbgì Kíndòm Họ́ọ̀l nè dõòna kà gbò tọ ea di mm̀ bõ̀ònatõ̀òí, bií ló ge nvèè bá nè gbò nen tṍó e búù ló kyọ̀à sĩ́ nááá. Vaá bà ólò tú gã́bug tṍó nvee mm̀ ge kpoogá dee ló boo béè ge noòmài nu, sièi kpóó ló, vaá nvèè bá nèi. À bọ́ló gè lèèlà pá vígàí nè pá ba tọ. Jìhóvà á tãanè va dee bá ló tóm e bà gé sí! À bọ́ló kọọ̀ gbò kànen á naa nagé nu mm̀ kuna-kuna bá dì belí dõòna kà pá vígà e bà di mm̀ bõ̀ò-natõ̀ò. Náa bọ́ló kọ bàá tú gã́bug tṍó siimá tóm mm̀ bõ̀ònatõ̀ò naa ní e bà náa é íe tṍó nè pá ba tọ.

BÉ EÉ LÁÁ IÉ DÙM GE TÚ LÓÓ VAAMÁ GYỌ́Ọ NAA

9. Dẹ̀ẹ̀a boo nú ea di mm̀ kpá Fílipaì 2:​4, 5, mókà dùm ní ea bọ́ló kọọ̀ gbò nyòòne nvéè Kráìst á iéé?

9 Bugi Fílipaì 2:​4, 5. Mm̀ kà kà, níì dénè bẹ̀ì ní e dúù gbò kànen mm̀ bõ̀ò-natõ̀òe nì, sõò dénè bẹ̀ì é láá nó bé e Jíízọ̀s beè tú lóó vaamá gyọ́ọ naa. Kpá Káí kọ́ọ̀ a beè “tú a lóó naamá gyóòlo.” (Fíl. 2:7) Bugi togó boo nú e dọ̀ Kpá Káíá é láá noòmài. Lé gyóòlo é gbĩ́ gè naa gbò nu ea é léémá a tẹ̀ tọ. Boo béè kọọ̀ è dúù gyóòlo nè Jìhóvà vaá è gé sí tóm nè pá vígà, è gbĩ́ gè dú lé gyóòlò. Òó láá naa vó tení dú ló gè bugi togó boo na gbò lọ̀ọ̀gà bùlàí.

10. Mókà gbò bíb ní eé láá bĩiná bẹẹ bá ẹ́?

10 Bugi togó boo bé eo lábvì láb naa. Bĩiná o bá gbò bíb ea kọ́ọ̀: ‘É kọọ̀ nda ólò di kpènà ló gè tú nà tṍó nè kói nvèèmà bá nè pá vígà? Dì belí nu dòòmà bá, m̀ é lábví láb naa vàẹ be bà kọ́ ḿ sì gé kãa vígà págbálà ea ni dú kànen mm̀ dee ea di tọọ̀ biè, àbèè ge dàlà vígà pábia ea ni dú kànen mm̀ dee siimá nònù ẽ? É kọ m̀ ólò di kpènà ló gè nvèè bá tṍó e bà íe bíi ló gbò e bàé ne lóó gè õ̀ònà ló kiẽ́e e ólò tõo sí pọ̀bkà bõ̀ònaló àbèè ge ẹ̀b nú ea kil lò Kíndòm Họ́ọ̀l?’ Nyíè Jìhóvà ólò ẹẹ tṍó e túù bẹẹ tṍó nè gyọ́ siimá tóm nèe lọa bùlà, boo béè kọọ̀ e beè kìn lóó nèe vaá zìgà kọ èé náa vó. Éé ní eé láá naa be à íe kiẽ́e ea dú bíi kọ é kpáá sí tóm boo mm̀ bẹẹ dùm ẽ?   

11. Mósĩ́ deè ní e gè tã̀àgã ló Bàrì é nveè bá nèi kọ é ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ ẹ́?

11 Tã̀àgã ló Jìhóvà lọa nyíe. Dòòmà dẽe ló kọ à íe kiẽ́e ea dú bíi kọ ó kpáá sí tóm boo mm̀ o dùm, sõò à tavàlà ní ló gè naa. Tṍó ea meà naa vó, tã̀àgã ló Jìhóvà lọa nyíe. Ló kà kà bel. Kọ́ bé e nu tọ́a ní ló naa nè Jìhóvà, vaá ò baníe kọ á naa ní ea é ‘tan ni nè ge naa nu ea léémáe.’​—Fíl. 2:13.

12. Mósĩ́ deè ní e nvín ãa ea beè dììa múú é láá nvèè bá nè pá vígà ẹ?

12 Be ò dúù nvín ãa gbálà eo beè dììa múú, bàn Jìhóvà kọ á nveenìè bá neè ni kọ ó ié tàn ge sí gã́bug tóm mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Gbẹá sìgà dó, gbò kànen bọọ́ gã́bug èlmà gbò nvèè bá sìtóm, vaá gã́bug gbò nvèè bá sìtómí a dú kànen mm̀ dee. Boo béè kọọ̀ bõ̀ònatõ̀ò Bàrì dì ea gé bọọ dọ ló, è íè bíi ló gbò nvín ãa e bàé nveè bá zọ̀ gbò kànen ẹ̀b nu ea kil ló pá vígà. Be ò di kpènà ló gè sí kọ̀láá kà tóm e bà né ni, nyíé ni é ẹ́ẹ. Ló éé? Boo béè kọ òé náa kọọ̀ nyíè Jìhóvà á ẹẹ, pá vígà é mon kọ ò gbĩ́ gè nvèè bá nè dõòna gbò, vaá òé íe dĩ̀ìnè ló ea aa ló gè nvèè bá nè dõòna gbò.

Gbò nyòòne nvéè Kráìst e ba beè di Jùdíà beè teelá tení mm̀ Pene Jọ́dàn kil boǹ Pẹ́là. Gbò e ba beè vàlẹ̀ bá iná boná dì e bà gé dõo gyã́á nè gbò e bà ã́àa dù (Ẹ̀b 13 kpò)

13-14. Éé ní eé láá naa ge nvèèmà bá nè pá vígà págbálà nè pábia ẹ́? (Ẹ̀b fùtó ea di boo kóó kpáí.)

13 Tẹlẹ̀ dẽé kẽ kọbé ò nyímá tṍó e nen íe bíi ló nvèè bá. Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè ãane pá vígà e bà di Jùdíà kọọ̀: “Á gá táí nyíe gè olòó naa lé vaá nvèè bá nè ene, boo béè kọọ̀ gbò níé ní vààla gyọ́ọ ea léémá Bàrì e.” (Híb. 13:16) Aẹ̀ bèè kà lé ã̀àne! Pọ́ì ńkem̀ dee aa ló tṍó e kpá lẹ̀ẹ̀la tómá ína ló pá vígà e bà di Jùdíà, ba beè gbóó teelá aa ba be, aa ló ba pííla nè pá ba dúà ló e bà náa ólò fã̀ Bàrì “gé gũá gbàà gù.” (Máát. 24:16) Kà lèlà tṍóá, a beè dú bíi kọ bàá nvèè bá nè ene mm̀ gbala-gbala. Be bà géè tú gbò ã̀àne e Pọ́ọ̀l beè nèva kọ bàá nvèè bá nè eneá siimá tóm, à gáẹ̀ vàlẹ̀ bá ọ̀ọ̀là va ló gbẹá kiẽ́e e bà téélá kìla.

14 Níì dénè tṍó ní e pá vígà é láá kọ́ nu ea dú va bíi ló nèi ẽ́ nì. Dì belí nu dòòmà bá, àé láá dú kọọ̀ vaà ene kà vígà págbálà ú vaá à gé bãagã̀. É kọọ̀ bẹẹ vígà págbálàí é íe bíi ló nen ea é bul gyã́á nèe, dàlàẹ siimá ketõ̀ò, àbèè ge sí tóm tọ? Be à sẹlẹ náa é kọ́ nèi kọ à íèè bíi ló gbò nuá boo béè kọọ̀ náa gbĩ́ gè nvèèi tã̀àgã ló. Sõò nyíéé é palàge ẹẹ be è nveè bá naa gbò nu ea dìe bíi ló. Náa bọ́ló kọ é bugi togó kọọ̀ neǹ vígà e bíi di ló é náa kọ é nyimá tṍó ea íe bíi ló bẹẹnvèè bá. Bĩiná o bá kọọ̀, ‘Éé ní ea gáẹ̀ beè leemám kọ bàá naa nèm beè nda ní e nuá beè naaá ló é?’

15. Éé ní eé bééláfùl ge naa be è gbĩ́ gè ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ ẹ́?

15 Naa kọ á valí ló pá vígà ge bàní ló. Mm̀ kà kà, ò nyímà ló pá vígà e bà di mm̀ bọọ bõ̀ònatõ̀ò e bà ólò di kpènà ló gè nvèè bá nè dõòna gbò. Bà náa ólò naa kọ é bugi togó kọ è nveenìè va tã̀àgã ló. È nyímà kọọ̀ bà ólò di kpènà ló gè nvèè bá tṍó e bíi bã́ kẽ, vaá à ólò tànii gè belí va! Neǹ kànen ea bée kọlà Alan, ea ni tóólá 45 gbáá ólò gbĩ́ kọọ̀ pá vígà á bãèé ló. Alan beè kọ́ nu ea kil ló nu dòòmà bá Jíízọ̀s kọọ̀: “Jíízọ̀s náa beè ié tṍó, sõò gbò pá nvín nè gbò kànen beè taaá ló bã̀é ló vaá bĩiná nvèè bá lọ̀líé bá. Ba beè ẹ̀bvie dì belí nen ea ólò bùlà nu ea kilìé vá ló. À palàge tànim gè ié íb dùm e Jíízọ̀s beè ié, nè ge kọ bàá nyimám ló belí nen ea ólò valí gè bã ló, nen ea íe vulè, nè nen ea ólò bùlà nu ea kil ló dõòna gbò.”

16. Mósĩ́ deè ní e gè tú nu ea di mm̀ kpá Psalm 119:​59, 60 siimá tóm é láá nvèè bá nèi kọ é nó nu dòòmà bá Jíízọ̀s e?

16 Náa bọ́ló kọọ̀ lóói á ọọ be née láà aa deè belí Jíízọ̀s. (Jém̀z 3:2) Nen ea gé nó tã́ànu náa é láá tã́ èl a tẹ̀ tóm. Sõò be à nó nu lọl ló gbò a lọ̀ vaá pììga boo gè belí a tẹ̀ tóm, àé palàge sìm kilsĩ́. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, be è tú gbò nu e gé nó lọl mm̀ Kpá Káí siimá tóm, vaá pììga boo gè sí tóm boo bẹẹ gbò lọ̀ nù, èé láá kpáá palàge nó nu dòòmà bá Jíízọ̀s.​—Bugi Psalm 119:​59, 60.

GBÒ BÉLÈ EA DI LÓ GÈ TÚ LÓÓ VAAMÁ GYỌ́Ọ

Gbò kànen é láá zogè kà lé nu dòòmà bá nè gbò nvín ãa tení dú ló gè nó nu dòòmà bá Jíízọ̀s (Ẹ̀b 17 kpò) *

17-18. Mókà bélè ní eé íe lọl ló gè nó bé e Jíízọ̀s beè ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ naa ẽ́?

17 Dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ é láá zilá. Neǹ kànen ea bée kọlà Tim kọ́ọ̀: “È íè sìgà gbò nvín ãa gbálà e bà gé sim kilsĩ́ vaá baa dú gbò nvèè bá sìtóm​—sìgà ọ̀và di-dí kà nvín ãa​—ene kà nú ea nveè bá nèva dú gè mòn bé e pá vígà di kpènà ló gè nvèè bá nè dõòna gbò naa. Ba dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọí a palàge nvèè bá nè bõ̀ònatõ̀ò nè gbò kànen.”

18 È di mm̀ bàlà boo e gã́bug nen íe dùm kùlù-kúlù. Sõò gbò gyóòlo Jìhóvà á gé naa vó. Bé e Jíízọ̀s beè ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ naa palàge tọáí ló vaá è béèlàfùl ge nóe. À dú kà kà kọọ̀ née é láá nóe mm̀ sĩ́deè ea gbõoma, sõò èé láá tõo belí bé e ‘ẹlẹ beè tõo naa.’ (1 Pít. 2:21) Be è piigà ge nó bé e Jíízọ̀s beè ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ naa, nyíéi é ẹ́ẹ boo béè kọọ̀ è gé náa nú ea léémá Jìhóvà.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 13 Nó Nu Dòòmà Bá Kráìst

^ par. 5 Jíízọ̀s beè olòó tú lee ló dõòna gbò gyààma sĩ́ ńlẹ. Mm̀ nakà togó belí, èé ló bel boo gbò sĩ́dee eé láá noomá nu dòòmà bá Jíízọ̀s. Èé ló nágé bel boo bé e gè nó bé e Jíízọ̀s beè ié dùm ge tú lóó vaamá gyọ́ọ boo dõòna gbò é láá dọ̀ bélè nèi naa.

^ par. 57 BÀÀTẼ́ EA KIL LÓ FÙTÓ: Nvín ãa gbálà ea bée kọlà Dan, mon tṍó e bàà neǹ kànen dú gé kãa a tẹ̀ gbẹá tọọ̀ biè. Bé e gbò kànen nveè bá nè dõòna gbò naa beè tọá ló Dan naa ní e ẹlẹ gbĩ́ nágé sĩ́deè ge nvèèmà bá nè dõòna gbò e bà di mm̀ bõ̀ònatõ̀ò. Dõòna kà nvín ãa gbálà ea kọlà Ben mon bé e Dan bulà nú ea kil ló dõòna gbò naa. Nu dòòmà Dan síè kpóó ló Ben kọ á nó gè õ̀ònà ló Kíndòm Họ́ọ̀l.