Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 12

A Yɔ I Má Ɔdā Nɛ Usakariya Má A?

A Yɔ I Má Ɔdā Nɛ Usakariya Má A?

“O ŋmá alelékwū kú ami nōo lɔfú fíyɛ́ dúú ā.”—USAK. 4:6.

IJÉ ƆMƐ 73 Je Ɔtu Lɛ Alɔ

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A *

1. Ɔdā eeye nyá gáā ya da ācɛ Ujiyu nōo yɔ ipu ajɛ ɔfiyɛ a ɛcɔbu a?

 ĀCƐ Ujiyu a yɔ i gweeye nɛhi. Ujehofa nōo wɛ Ɔwɔico a “yá ka Usáyírɔ̄si kóō lɛ ɔ́da je,” o ya ɛɛ kéē lɛ ācɛ ku Isrɛlu nōo humayi yɔ Ubabilɔn ihayi alɛwa a hɛta. Ɔcɛ́ a le ka tɛɛcɛ lɛ ācɛ Ujiyu, kéē le cigbihi gā ajɛ ɔlɛ uwa “gaá lɛ Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú, Ɔwɔicō kú Ísrɛ̄lu ā túgwó.” (Ɛ́sra 1:1, 3) Ɛnyā kē wɛ ɔdā eeye nɛhi! Ɔɔma wɛ ka ācɛ Ujiyu a géē gba Ɔwɔico ɔkwɔɔkwɛyi a ɛ̄gbā igbɔha kpɔ, ipu ajɛ nɛ ó je lɛ uwa a.

2. Oboobu nɛ ācɛ Ujiyu néē kpo ɔfiyɛ a kwu cigbihi wa Ujerusalɛm a, ɔdi wɛ ɔdā aflɛyi néē ya a?

2 Ipu ihayi ku 537 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist, ācɛ aflɛyi ku ācɛ Ujiyu néē kpo a le cigbihi wa Ujerusalɛm, nōo wɛ ɔlɛ ɔtahɛ ku ajɔɔcɛ ku ɛhaajɛ nōo wɛ aku ācɛ Ujuda a. Ācɛ Ujiyu ōhī nōo cigbihi wa Ujerusalɛm a i kpo eko bonu ŋ, é gbɔɔ uklɔ ku agbliihɔ nɛhi a ō gwo. Ɛpla ihayi ku 536 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist a, é lɛ ikpo inu a taajɛ duudu ɛ!

3. Oyaŋmo nyá nɛ ācɛ Ujiyu a má a?

3 Abɔ é gbɔɔ ō gwo agbliihɔ nɛhi a, ācɛ alɛwa gbɔɔ ō ya uwa ŋmo. Aéwo ɔhá nōo lā yɛjila uwa ta a “gbɔɔ́ ō yá kú ɔtū kú ācɛ kú Ujúda nēe pīyɛyí ā, kóō gbenyi, é klla gbɔɔ́ ō tū uwá ufi, cɛ́ɛ́ kéē híī gwó Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú ā gɛ ŋ́.” (Ɛ́sra 4:4) Āhɔ̄ ɔɔma i tɔɔtɛ lɛ ācɛ Ujiyu fluflu ŋ, amáŋ ó klla kwu bɔbi tōōtɔ̄ɔ̄ fiyɛ. Ipu ihayi ku 522, Átasásɛsi kwu piya ɔcɛ́ ɛyipɛ ku ācɛ Upɛ́sīya. * Ācɛ nōo yɔ i ya uwa ŋmo a gbɛla ka abɔ ɔcɛ ɔhá kwu piya ɔcɛ́ ɛ ma, ó géē tɔɔtɛ lɛ aa ō lɛ uklɔ a ci oŋma lɛ ō bi “ɛpɔ̄ nɛ̄ ó le kpaakpa ŋ́ mā ā” yuklɔ. (Aíjē 94:20) É lɛ ɔkpá ta fu Átasásɛsi nōo wɛ ɔcɛ́ a ka ācɛ Ujiyu ɔ dɔka ō ya ikpɛyi olɔfu ta ɔ. (Ɛ́sra 4:11-16) Abɔ ɔcɛ́ a kpɔtuce ɛlā ɛkɛmgbɛ néē ka a, ó lɛ ɔ́da je kéē lɛ uklɔ ku agbliihɔ nɛhi ō gwo a ci. (Ɛ́sra 4:17-23) Ohigbu ɔ́da nɛ ó je nyā, ācɛ Ujiyu a kwu abɔ i ci uklɔ ku agbliihɔ nɛhi a ō gwo.—Ɛ́sra 4:24.

4. Ɔdi nɛ Ujehofa ya igbihi nɛ ācɛ nōo yɔ i ya ācɛ Ujiyu ŋmo a, ya kéē kwu abɔ u ci uklɔ ku agblihɔ nɛhi a ō gwo a? (Ayisáya 55:11)

4 Ācɛ ku ajɛ a nōó gē gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ ma, mla ācɛ ōhī nōo wɛ ipu igɔmɛnti ku ācɛ Upɛsiya a, dɔka kéē lɛ uklɔ ku agbliihɔ nɛhi ō gwo a ci. Amáŋ Ujehofa dɔka ku ācɛ Ujiyu kéē lɛ agbliihɔ nɛhi a gwo kwɛyi, ó kē i ya ku ɔdā nɛ ó tine a kóō le ya jila piii. (Jé Ayisáya 55:11.) Ó lɛ Usakariya fu kóō kwu piya ɔcomɛɛbɛ ku nu, klla lɛ ɛbɛ ahaata mafu lɛ ɔ. Usakariya kē cɛgbá ō ka ɛbɛ a lɛ ācɛ ku Ujiyu a, o ya kóō ta uwa ɔtu kwu ɔtu. Aɛbɛ a kē ta ācɛ Ujiyu abɔ kéē má, ka ó lɛ ɔdā duuma nōo ya néē cɛgbá ō yuufi ācɛ nōo yɔ i ya uwa ŋmo a ŋ. Ó klla lɛ ɔtu ō tu kwu ɔtu je lɛ uwa, kéē gɔbu ipu uklɔ nɛ Ujehofa da uwa kéē ya a. Ipu ɛbɛ ɔmɛhɔ a, Usakaríya má ɔdā ō lɛ agege ce ɔ mɛmla ɔcí ku olifu ɛpa.

5. Ɔdi nɛ alɔ gáā leyi yɛ ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

5 Ɔtu gē gbenyi lɛ ɛjɛɛji alɔ ekoohi. Ohigbu ɛnyā, alɔ lɔfu lɛ itene ŋma ō leyi yɛ ɔtu ō tu kwu ɔtu nɛ Ujehofa je lɛ ācɛ Isrɛlu, o bu ipu ɛbɛ ɔmɛhɔ nɛ Usakariya má. Ō jɛyi ku ɛbɛ nyā géē ta alɔ abɔ hayi kpaakpa, yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā eko néē yɔ i ya alɔ ŋmo. Ó klla géē ta alɔ abɔ eko nɛ āhɔ̄ ku alɔ kwu piyabɔ, amāŋ eko néē lɛ ōmiya ya nōó ta alɔ eyī peee duudu ŋ.

EKO NÉĒ YƆ I YA ALƆ ŊMO

Usakariya má ɔcí ka olifu ɛpa ipu ɛbɛ ku nu nɛ anɔ yɔ i ŋma anu gā ipu agege éyi nōo lɛ okonu ahaapa (Má ogwotu ɔmɛ 6)

6. Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ lɛyikwu ɔdā ō le agege ce ɔ mla ɔcí ku olifu ɛpa, nōo yɔ ipu ɔkpá ku Usakaríya 4:1-3 a, je ɔtu ō tu kwu ɔtu lɛ ācɛ Ujiyu a? (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu a.)

6 Usakaríya 4:1-3. Ɛbɛ ku ɔdā ō lɛ agege ce ɔ mla ɔcí ku olifu ɛpa a, ta ācɛ ku Ujiyu ɔtu kwu ɔtu kéē yɔ i yuklɔ ku uwa gɔbu, naana néē yɔ i má oyaŋmo a. Ɛgɛnyá a? A má ka o ŋma ipu ɛbɛ a, agege a lɛ ɛga nɛ anɔ ku nu gē ŋma eko doodu? Anɔ gē pɛ ŋma ɔcí ku olifu ɛpa a gā ipu ocibu. Cɛɛ anɔ a gē pɛ ŋma ipu ocibu a gā eyeeye ku agege ahaapa, nōo ce ɛyi ku ɔdā ō lɛ agege ce ɔ a. Anɔ nyā gē ya ku agege a kóō yɔ i cɛ eko doodu. Usakariya dɔka kahinii: “Ɔ́dí bá yɔ̄ ā, Óndú um?” Alelekwu otɛhɔ a toohi mla olɛhɔ nōo ŋma ɛgiyi Ujehofa a kahinii: “Ó wɛ ɔfú kú aícɔ́ɔja ámāŋ ka ɔfú kú abɔ̄yī uwɔ nāa gáā le yá ɔ̄ ā ŋ́. Amáŋ o ŋmá alelékwū kú ami nōo lɔfú fíyɛ́ dúú ā.” (Usak. 4:4, 6) Anɔ nōo gē pɛ ŋma ɔcí ku olifu ɔɔma kwɛyi alelekwu ihɔ ku Ujehofa nōo lɔfu nɛhi, nōó kē i mɛ ŋ ma. Alelekwu ihɔ ku Ujehofa lɔfu nɛɛnɛhi fiyɛ ɛjɛɛji aicɔɔja ku Upɛsiya a. Abɔ ó wɛ Ujehofa yɔ i je otabɔ lɛ ācɛ nōo yɔ i gwo agbliihɔ nɛhi a, é géē ya uklɔ ɔɔma kwɛyi piii, ɛgɛ duuma néē kóō yɔ i ya uwa ŋmo lɛ naana. Olɛhɔ a gē ta ɔtu kwu ɔtu nɛhi! Ɔdā ekponu nɛ ācɛ Ujiyu a cɛgbá ō ya ofoofunu a, wɛ kéē kpɔtuce Ujehofa cɛɛ kéē gɔbu mla uklɔ a. Ɔdā néē kē ya yiili a yɔ abɔɔ a, naana nɛ ɔ́da kéē lɛ abɔ ci uklɔ a kóō yɔ ajɛ kpɔ a.

7. Opiyabɔ nyá ya nōo ta ācɛ nōo yɔ i gwo agbliihɔ nɛhi a abɔ a?

7 Ó lɛ opiyabɔ éyi nōo dee je ɛbɔ ku ɔtu, lɛ ācɛ nōo yɔ i gwo agblihɔ nɛhi a. Opiyabɔ nyá nɛ? Ipu ihayi ku 520, Udáyírɔsi I kwu piya ɔcɛ́ ɛyipɛ ku ācɛ Upɛsiya. Ipu ihayi ɔmpa nɛ ó ce ɔcɛ́ a, ó gáā le jé ka ɔ́da néē je kéē lɛ abɔ ci ō gwo ku agbliihɔ nɛhi a i kpaakpa ŋ. Anɔɔ Udayirɔsi lɛ ɔ́da je kéē lɛ agbliihɔ nɛhi a gwo mɛ a. (Ɛ́sra 6:1-3) Ōmiya nɛ ɔcɛ́ a ya nyā le hɛ ɛjɛɛji ācɛ idaago. Amāŋ ɔcɛ́ a ya fiyɛ ō je ɔ́da kéē lɛ agbliihɔ nɛhi a gwo mɛ. Ɔcɛ́ a lɛ ɔ́dā je lɛ ācɛ nōo lā yɛjila uwa ta a kéē hii ya uwa ŋmo ɛɛ gɛ ŋ, amáŋ kéē je ije mɛmla ɔdā néē cɛgba a lɛ uwa, o ya ɛɛ kéē lɛ agbliihɔ nɛhi ku Ondu a gwo kwɛyi! (Ɛ́sra 6:7-12) Ohigbu ɛnyā abɔ ihayi ɛnɛ gáā le yɛ a, ācɛ Ujiyu a kwu agbliihɔ nɛhi a i gwo mɛ, ipu ihayi ku 515 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist.—Ɛ́sra 6:15.

Gbolo ce ɔfu ku Ujehofa eko duuma nɛ a yɔ i má oyaŋmo (Má ogwotu ɔmɛ 8)

8. Ɔdiya nɛ a cika ō lɛ lɔtu lɛ, eko nɛ ācɛ yɔ i ya uwɔ ŋmo a?

8 Icɛ duu, ācɛ o gba Ujehofa ɛ̄gbā gē má oyaŋmo ɛyɛɛyɛyi. Ocabɔ mafu, ayinɛ alɔ ōhī lā ipu éwo nɛ aigɔmɛnti ku abɔɔ lɛ uklɔ ku alɔ ci. Ipu ajɛ ɛgɛnyā, é lɔfu kwu ayinɛ alɔ “ga iyɔ̄bū kú aígbómína mɛ́mla aɔ́cɛ́” kóō wɛ ijali lɛ uwa. (Umát. 10:17, 18) Ekoohi néē kwu ɔcɛ ɛpɛpɛ i piya ɔcɛ́ ipu igɔmɛnti, ayinɛ alɔ gē lɛ ɛga ō gba Ujehofa ɛ̄gbā mɛɛlɛ. Amāŋ ekoohi ɔcohɛpɔ nōo gbonɛnɛ, lɔfu hɛpɔ nōo géē je ɛga lɛ ayinɛ alɔ ō gba Ujehofa ɛ̄gbā mɛɛlɛ. Ācɛ Ocijali ōhī gē lɔtu ku oyaŋmo ɛdɔ ɔhá. Ōhī ku uwa lā ipu éwo néē lɛ ɛga ō gba Ujehofa ɛ̄gbā, amáŋ ācɛ apɔlɛ ku uwa ōhī nōo le tutu ō ci uwa ŋma ō gba Ujehofa ɛ̄gbā a gē ya uwa ŋmo. (Umát. 10:32-36) Ipu āhɔ̄ alɛwa, eko nɛ ācɛ apɔlɛ nōo dɔka ō ci alɔ ŋma ō gba Ujehofa ɛ̄gbā a, má ka ó tɔɔtɛ lɛ uwa ŋ, cɛɛ é gáā mlɛnyɔ. Ekoohi ācɛ nōo gē dɔka ō ci alɔ ŋma ō gba Ujehofa ɛ̄gbā a, igbihaajɛ gē wa gáā je piya ɔcɛ nōo lɛ ɔtu caca nɛhi ipu ɛ̄gbā ku Ujehofa. Eko duuma nɛ ācɛ yɔ i ya uwɔ ŋmo, a hii ma ō gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ! Lɛ ɔtu lɛ! Ujehofa géē bi alelekwu ihɔ ku nu nōo lɔfu nɛhi a le ta uwɔ abɔ, ó lɛ ɔdā duuma nɛ a cika ō yuufi nu ŋ!

EKO NƐ ĀHƆ̄ KU ALƆ KWU PIYABƆ

9. Ɔdiya nɛ ācɛ Ujiyu ōhī yɔ i cɔnu, eko néē lɛ etikpa ku agbliihɔ ɛpɛpɛ néē jɛ taajɛ a má a?

9 Eko néē le etikpa ku agbliihɔ nɛhi ɛpɛpɛ a taajɛ a, ōhī ku anyakwɔcɛ ku ācɛ Ujiyu a gbɔɔ ō jikwu. (Ɛ́sra 3:12) É má ɛgɛ nɛ agbliihɔ nɛhi nɛ Usolomɔn gwo gbɔbu a tu ɛgahi nɛhi lɛ a, ohigbu ɛnyā é lɔfu gbɛla ka agbliihɔ néē yɔ i gwo babanya a, i “wɛ ɔdā dúúmā” ɛgiyi ɛnɛ ō yɔ gbɔbu a ŋ. (Uhág. 2:2, 3) É ba yɔ i cɔnu ohigbu ka é lɛ agbliihɔ néē yɔ i gwo babanya a miya mla otɛtɛ a. Amáŋ ɛbɛ nɛ Usakariya má a, lɔfu ta uwa abɔ kéē lɛ eeye ku uwa lɛ igbɔha kpɔ. Ɛgɛnyá a?

10. Ɛgɛnyá nɛ ɛlā nɛ alelekwu otɛhɔ a ka nōo nyɔ ipu ɔkpá ku Usakaríya 4:8-10 a, ta ācɛ Ujiyu abɔ kéē lɛ ɛgɛ nɛ ɔtu yɔ i ya uwa a piyabɔ a?

10 Usakaríya 4:8-10. Alelekwu otɛhɔ a ka ka ācɛ Ujiyu a “géē gwéeyē, eko nēé lɛ [ɔcí ō le miya ɔdɔ kpaakpa,] nɛ̄ Userúbábɛlu bī abɔ̄ yɔ̄ ī gwó Agblīihɔ-nɛ̄hi ā gɔbū ā má.” Ɔdi nɛ alelekwu otɛhɔ a bi ɔtu eko nɛ ó kɛla nyā a? Ɔcí ō le miya ɔdɔ kpaakpa, wɛ ɔcí néē gē bi le miyɛ ɔlɛ amāŋ ka odee cɛɛ kéē má, ɔdaŋ ka ó hayi kpaakpa amāŋ hayi ɔwɛ néē dɔka a. Alelekwu otɛhɔ a yɔ i bi ɔwɛ nyā le da ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico ōhī, nōo lɔfu gbɛla ka agbliihɔ a nyɛ fiyɛ ɛnyā nōo yɔ tɛtɛ a, ka agbliihɔ a géē yɔ ɛgɛ nɛ Ujehofa dɔka a yiili. Ō gwo ku agbliihɔ nyā géē cɛ lɛ Ujehofa gweeye nɛhi, ó lɛ a ācɛ Ujiyu a cika ō yɔ i gweeye duu. Ɔdā nōo cɛgbá lɛ Ujehofa a, wɛ ka ɛ̄gbā néē gáā gba ɔ ipu agbliihɔ ɔɔma a, kóō wɛ ɔwɛ nɛ ó dɔka a. Ɔdaŋ ka ācɛ Ujiyu a kwu eyī ku uwa i kwu ɛgɛ néē géē gba Ujehofa ɛ̄gbā ɔwɛ nɛ ó dɔka a, é géē lɛ eeye nɛhi kpɔ.

Bi eyī olɔhi le má āhɔ̄ ɛpɛpɛ nɛ a yɔ anu a (Má ogwotu ɔmɛ 11-12) *

11. Aunwalu nyá nɛ ācɛ o gba Ujehofa ɛ̄gbā ōhī gē má icɛ a?

11 Ó gē tɔɔtɛ lɛ ɛyinɛhi ku alɔ eko nɛ āhɔ̄ ku alɔ kwu piyabɔ ŋ. Āhɔ̄ ku uklɔ ō piyabɔ ya da ācɛ ōhī, nōo yɔ ipu uklɔ ō ya lɛ Ujehofa eko doodu a ɛ. Ācɛ ōhī klla cɛgbá ō habɔ uklɔ néē gē ya nōo gē cɛ lɛ uwa gweeye nɛhi a ta, ohigbu ka é yɔ i je hilokplici. Ó wɛ ɔdā ɔlamu ku ɔtu kóō biya lɛ alɔ, eko duuma nɛ alɔ yɔ i má opiyabɔ ɛgɛnyā ipu oyeeyi ku alɔ. Aflɛyi, alɔ i lɔfu jɛyi nu duudu amāŋ lɔfu cɛ ō yɛce ōmiya a ŋ. Abɔ ku ɛgɛ nɛ odee yɔ gbɔbu a lɔfu kwu alɔ. Ɛnyā lɔfu ya ku ɔtu kóō gbenyi lɛ alɔ, ofiyɛ duu ɔdaŋ ku alɔ gē gbɛla ku alɔ i lɔfu ō ya nwune lɛ Ujehofa, ɛgɛ nɛ alɔ gē ya gbɔbu a gɛ ŋ. (Aíit. 24:10) Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ nɛ Usakariya má a, gáā ta alɔ abɔ ku alɔ gɔbu yɔ i je ofiyɛ duu ku alɔ lɛ Ujehofa a?

12. Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ nɛ Usakariya má a, gáā ta alɔ abɔ ku alɔ yɔ i gweeye eko duuma nɛ āhɔ̄ ku alɔ kwu piyabɔ a?

12 Ó géē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō lɔtu eko nɛ āhɔ̄ ku alɔ kwu piyabɔ, ɔdaŋ ku alɔ gē ceyitikwu leyi má āhɔ̄ a ɛgɛ nɛ Ujehofa gē má ɔ a. Ujehofa yɔ i ya ɔdā alɛwa icɛ, alɔ kē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō wɛ ācɛ o yuklɔ tɔha mla anu. (1 Ukɔ́r. 3:9) Uklɔ ku alɔ lɔfu piyabɔ, amáŋ ihɔtu nɛ Ujehofa lɛ lɛ alɔ a i gáā piyabɔ gboogboo gla ŋ. Ohigbu ɛnyā eko duuma nɛ opiyabɔ le ya ipu ɔwa nyā nōo lɛ abɔ kwu uwɔ iyē, a hii nyɔ gáā bi ɛjɛɛji eko ku uwɔ le gbɛla tu ɔdā nōo ya ɛɛ néē ya opiyabɔ ɔɔma a ŋ. Ikɔkɔ ō yɔ i gbɛla eko doodu ɛgɛ nɛ oyeeyi ku uwɔ lɛ “íkée ā,” ba Ujehofa ɛba kóō ta uwɔ abɔ má ɔdā olɔhi nōo yɔ ipu opiyabɔ ɔɔma a. (Ɔ̄cok. 7:10) Ikɔkɔ ō yɔ i gbɛla lɛyikwu aɔdā nɛ a lɔfu ya babanya gla gɛ ŋ ma, ceyitikwu gbɛla lɛyikwu aɔdā nɛ a lɔfu ya babanya gla a. Ŋma ipu ɛbɛ nɛ Usakariya má a, alɔ nwu ɔdā nōo ya nōó cɛgbá ku alɔ bi eyī olɔhi, yɔ i le má āhɔ̄ duuma nɛ alɔ yɔ anu a. Ɛnyā géē ya ku alɔ yɔ i lɛ eeye klla hayi kpaakpa eko duuma nɛ āhɔ̄ ku alɔ kwu piyabɔ.

EKO NŌÓ LE LƆNƆ TU ALƆ Ō YƐCE ŌMIYA

13. Ɔdiya nɛ ācɛ Ujiyu ōhī lɔfu gbɛla, ka ōmiya kéē gɔbu mla ō gwo ku agbliihɔ nɛhi a i kpaakpa ŋ ma?

13 É lɛ uklɔ ku agbliihɔ nɛhi ō gwo a ci. Naana kpɔ a, ācɛ a lɛ Otrɛyi Ku Acogwɛɛya Ujessuwa (Ujossuwa) mla Userubabɛlu nōo wɛ igbomina a fu, kéē gbɔbu ipu uklɔ ku “Agblīihɔ-nɛ̄hi kú Óndú” a ō gwo. (Ɛ́sra 5:1, 2) Ācɛ Ujiyu ōhī lɔfu gbɛla ka ōmiya ɔɔma i lɔhi ŋ. Ācɛ Ujiyu a i gáā je ō gwo ku agbliihɔ nɛhi a tayinu gla ŋ. É kē jé caa ku aolɛla ku uwa géē ya ɔdā duuma néē ya gla a, o ya ɛɛ kéē lɛ uklɔ ku agbliihɔ nɛhi ō gwo a ci. Ujossuwa mla Userubabɛlu nōo wɛ acɛnyilɔ ɛpa néē kpɔtuce nyā, cɛgbá ō jé kpɔcii ka Ujehofa yɔ mla uwa. É kē le jé ɔkwɔɔkwɛyi. Ɛgɛnyá a?

14. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Usakaríya 4:12, 14 ka a, ɔdi nɛ Ujossuwa nōo wɛ Otrɛyi Ku Acogwɛɛya a mla Userubabɛlu nōo Igbomina a gáā jé kpɔcii a?

14 Usakaríya 4:12, 14. Ipu aya ku ɛbɛ nyā nɛ Usakariya má a, alelekwu otɛhɔ a ku Ɔwɔico a mafu lɛ ɔ ka ɔcí ku olifu ɛpa a, kwɛyi ācɛ néē “le anɔ̄ tū uwā ɛyí,” nōo wɛ Ujossuwa mla Userubabɛlu a. Alelekwu otɛhɔ a ka ɔ lɛbɛɛka acɛnyilɔ ɛpa nyā hayi, “iyɔ̄bū Óndú kú odúúdú ɛcɛ,” nōo wɛ Ujehofa a. Ɛnyā wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ku ojilima ibi! Ujehofa kpɔtuce uwa. Ohigbu ɛnyā ācɛ ku Isrɛlu cika ō kpɔtuce ɔdā duuma nɛ acɛnyilɔ ɛpa nyā da uwa kéē ya a, ohigbu ka Ujehofa yɔ i bi uwa le yuklɔ kéē ma ɔwɛ fu lɛ ācɛ ku Isrɛlu a.

15. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ku alɔ gē lɛ ojilima ce ukɔ́ ku Ujehofa, nōo yɔ ipu Ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a?

15 Ɔwɛ éyi nɛ Ujehofa yɔ i bi le ma ɔwɛ fu lɛ ācɛ ɔlɛ nu icɛ a, wɛ o bu ipu Ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a. Ipu nu, ó da alɔ ɛgɛ nɛ alɔ géē gba ɔ ɛ̄gbā, nɛ ó klla géē miyɛ ɛ̄gbā ō gba ku alɔ a. Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā mafu ku alɔ gē yɛce ukɔ́, nɛ alɔ gē miyɛ ŋma ipu Ubáyíbu a? Oŋma lɛ ō lɛ eko taajɛ ku alɔ yɔ i jé ɔ lɔɔlɔhi, klla ceyitikwu lɛyi ku ɔdā nɛ alɔ yɔ i jé a jé. Da iyi uwɔ aɔka nyā: ‘Eko duuma nɛ um yɔ i jé Ubáyíbu amáŋ ku aɔkpá ku alɔ, n gē mahayi cɛɛ ku um gbɛla tu ɔdā nɛ um yɔ i jé a lipu lipu? N gē ceyitikwu ka um lɛyi ku ɛlā ɔkwɛyi nōo yɔ ipu Ubáyíbu, nōó “tōō jé ɛyī uwā ŋ́” ma jé? Kɛɛ ka um gē ceyitikwu jé ɔ fiya fiya anca?’ (2 Upít. 3:16) Ɔdaŋ ku alɔ gē lɛ eko taajɛ gbɛla lipu lipu tu ɔdā nɛ Ujehofa gē nwu alɔ a, ó géē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō yɛce ukɔ́ nɛ ó gē tu alɔ a, klla lɛ uklɔ ku ɔna ō ta a ya kwɛyi.—1 Utím. 4:15, 16.

Kpɔtuce ukɔ́ nɛ “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ, nōo jéeyī” a gē tu a (Má ogwotu ɔmɛ 16) *

16. Eko duuma nɛ “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́, nōo jéeyī” a lɛ ukɔ́ tu alɔ nɛ alɔ i jɛyi ku nu duudu ŋ, ɔdi gáā ta alɔ abɔ ku alɔ yɛce ɔ a?

16 Ɔwɛ ɔhá nɛ Ujehofa gē bi lɛ ma ɔwɛ fu lɛ alɔ a, wɛ o bu ipu “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́, nōo jéeyī” a. (Umát. 24:45) Ekoohi, ɔcocɛhɔ nyā lɔfu da alɔ ɔdā ōhī nɛ alɔ i lɔfu jɛyi nu boobu gla ŋ. Ocabɔ mafu, é lɔfu tu alɔ ukɔ́ nōo géē ta alɔ tu lɛyikwu ō le wi eko ku amiya, nɛ alɔ lɔfu gbɛla ka ɛdɔ amiya ɛgɔɔma i gē ya ɔwɛ ɛga nɛ alɔ lā a ŋ. Amāŋ alɔ lɔfu gbɛla ka ɔcocɛhɔ néē cika ō lɛ ɔtu ce ɔ a, leyi kwɛɛcɛ fiyɛ ɔfu lɛyikwu aōcē nōo gē tu ipu oduudu ɛcɛ a. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya eko duuma nɛ ɔtu gē ya alɔ, ka ōmiya néē ya a i wɛ ōmiya ku ijeyi ŋ ma? Alɔ lɔfu gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ ācɛ ku Isrɛlu lɛ itene, oŋma lɛ ō ya ɔdā nɛ Ujossuwa mla Usɛrubabɛlu da uwa kéē ya a. Alɔ klla lɔfu gbɛla tu aɔ̄kā ku Ubáyíbu ɔhá nɛ alɔ jé gbɔbu ɛ. Ekoohi ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lɔfu miyɛ ukɔ́, nōo ŋma aya ku ɔcɛ ɔlamu nōó wɛ ukɔ́ olɔhi ŋ, amáŋ abɔ é kē yɛce ɔ a ó lɛ oyeeyi ku uwa nyata.—Ācoh. 7:7; 8:10.

MÁ ƆDĀ NƐ USAKARIYA MÁ A

17. Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ lɛyikwu ɔdā ō lɛ agege ce ɔ, mla ɔcí ku olifu ɛpa a lɛ abɔ kwu ācɛ Ujiyu iyē a?

17 Ɛbɛ ɔmɛhɔ nɛ Usakariya má a lɔfu le kpii, amāŋ ó ta ācɛ Ujiyu abɔ kéē bi eyī olɔhi, le má ɛ̄gbā ō gba ku uwa mla uklɔ néē yɔ i ya a. Eko duuma néē kē ceyitikwu bi ɛlā néē nwu ŋma ɛbɛ nɛ Usakariya má a le yuklɔ, Ujehofa gē ta uwa abɔ klla ma ɔwɛ fu lɛ uwa. Mla otabɔ ku alelekwu ihɔ ku nu nōo lɔfu nɛhi a, Ujehofa ta uwa abɔ kéē gɔbu ipu uklɔ néē yɔ i ya a klla lɛ eeye ku uwa lɛ cigbihi.—Ɛ́sra 6:16.

18. Ɛgɛnyá nɛ ɛbɛ nɛ Usakariya má a lɔfu lɛ abɔ kwu uwɔ iyē lɛ a?

18 Ɛbɛ nɛ Usakariya má lɛyikwu ɔdā ō lɛ agege ce ɔ, mla ɔcí ku olifu ɛpa a lɔfu lɛ abɔ kwu oyeeye ku uwɔ nɛhi. Oŋma ɛlā nɛ alɔ ka ɛ ma, ó lɔfu ta uwɔ abɔ lɛ ɔfu iyē nɛ a cɛgbá a, eko duuma néē yɔ i ya uwɔ ŋmo. Ó klla géē ta uwɔ abɔ lɛ eeye nɛ a cɛgbá a, eko duuma nɛ āhɔ̄ ku uwɔ kwu piyabɔ. Mla ō ta uwɔ abɔ lɛ ɔtu okpoce nɛ a cɛgbá o ya ku a lɛyitaajɛ, eko duuma néē lɛ ōmiya ya nōó ta uwɔ eyī peee duudu ŋ ma. Ɔdi nɛ a cɛgbá ō ya eko duuma nɛ a yɔ i má unwalu ɛyɛɛyɛyi ipu oyeeyi ku uwɔ a? Aflɛyi, má ɔdā nɛ Usakariya má a, ɔɔma kē wɛ ɔdā nōo mafu ka Ujehofa gē lɛ ɛlá wu ācɛ ɔlɛ nu nɛhi a. Cɛɛ ku a bi ɔdā nɛ a má a le yuklɔ, oŋma lɛ ō kpɔtuce Ujehofa klla gɔbu yɔ i gba ɔ ɛ̄gbā ŋma ɛjɛɛji ɔtu ku uwɔ. (Umát. 22:37) Ɔdaŋ ku a ya lɛ a, Ujehofa géē ta uwɔ abɔ ku a yɔ i gba ɔ ɛ̄gbā mla eeye piyoo.—Ukól. 1:10, 11.

IJÉ ƆMƐ 7 Ujehofa Gē Je Ɔfu Lɛ Alɔ Á

^ par. 5 Ujehofa ma ɛbɛ alɛwa fu lɛ ɔcomɛɛbɛ ku nu Usakariya nōo i cɛ lɛ ɔcɛ gweeye. Ɔdā nɛ Usakariya má a lɛ ɔfu tu anu mɛmla ācɛ ɔlɛ Ujehofa iyē, kéē ceyitikwu lɛ ɔwɛ ō gba ɛ̄gbā ku ɔkwɔɔkwɛyi a kwu ajɛ kpɔ, naana nōó tɔɔtɛ lɛ uwa ŋ ma. Aɛbɛ ɔɔma kē lɔfu ta alɔ abɔ ku alɔ hayi kpaakpa yɔ i gba Ujehofa ɛ̄gbā icɛ, naana nɛ alɔ yɔ i má unwalu ɛyɛɛyɛyi a. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā alɔ géē nwu ɛlā o cɛgbá nɛhi éyi ŋma ipu ɛbɛ nɛ Usakariya má, nōo lɛ ō ya mla ɔdā ō lɛ agege ce ɔ mla ɔcí nēé hi ka olifu a.

^ par. 3 Abɔ ihayi ōhī gáā le yɛ a, ɛpleeko ku Unehemiya nōo wɛ igbomina a, ɔcɛ ɛpɛpɛ ɔhá gáā ce ɔcɛ́ néē hi ka Átasásɛsi, ó gbonɛnɛ lɛ ācɛ Ujiyu nɛhi.

^ par. 60 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔyinɛ alɔ nɔnyilɔ éyi gáā le má ka ó cika ō ya ku opiyabɔ nōo gē wa ŋma ō hila okpliici, mla ōcē ɛyɛɛyɛyi a kóō jɛ ɔ iyē.

^ par. 62 ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi yɔ i gbɛla tu ɔdā nōo mafu peee, ka Ujehofa wɛ ɔcɛ nōo yɔ i je otabɔ lɛ “ɔ̄cocɛ̄hɔ̄ nēé cíkā ō lɛ ɔtū ce ɔ́, nōo jéeyī” a, bɛɛka ɛgɛ nɛ ó je otabɔ lɛ Ujossuwa mla Userubabɛlu a.