Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

Xóta nǔkplɔ́nkplɔ́n tɔn 15

A ka “nyí kpɔ́ndéwú . . . ɖo xóɖiɖɔ mɛ” a?

A ka “nyí kpɔ́ndéwú . . . ɖo xóɖiɖɔ mɛ” a?

“Nyǐ kpɔ́ndéwú nú nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ lɛ́ . . . ɖo xóɖiɖɔ mɛ.” —1 TIM. 4:12.

HAN 90 Mi dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú miɖée

XÓNUSƆ́ÐÓTE *

1. Fítɛ́ mǐ ka ba nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é sín?

 JEHOVAH wɛ ná mǐ nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é. Ée è dá súnnu nukɔntɔn ɔ Adámu gúdo tlóló é ɔ, é kpé wú bó zán nǔwúkpíkpé énɛ́ dó ɖɔ xó ɖó kpɔ́ xá Tɔ́ tɔn jǐxwé tɔn ɔ. É sixú lɛ́ ɖe xókwín yɔ̌yɔ́ ɖěvo lɛ́ tɔ́n, b’ɛ ná gbɔn vo nú ée é ko tuun ɖ’ayǐ lɛ́ é. Adámu zán nǔwúkpíkpé énɛ́ dó wa azɔ̌ e è sɔ́ d’así n’i ɖɔ é ní ná nyǐkɔ kanlin lɛ́ é. (Bǐb. 2:19) Gɔ́ ná ɔ, kpɔ́n lěe xomɛ ná ko hun i sɔ, hwenu e é ɖɔ xó azɔn nukɔntɔn ɔ nú gbɛtɔ́ éɖɔhun e nɔ nyí Ɛvu é é; nyɔ̌nu ɖɛkpɛ ɖɛkpɛ énɛ́ wɛ nyí asi tɔn!—Bǐb. 2:22, 23.

2. Nɛ̌ mɛ lɛ́ ka nɔ zán nǔwúkpíkpé e yě ɖó bó nɔ ɖɔ xó é nyi do ɖo hwexónu kpó égbé kpó gbɔn?

2 É sɔ́ lín ɖěbǔ cóbónú gbɛtɔ́ lɛ́ zán nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é nyi do ǎ. Satáan Awǒvi ɖ’adingban nú Ɛvu, bɔ adingban énɛ́ zɔ́n bɔ gbɛtɔ́ lɛ́ húzú hwɛhutɔ́. (Bǐb. 3:1-4) Hwenu e Adámu dó hwɛ Ɛvu, bó tlɛ lɛ́ dó hwɛ Jehovah ɖó nǔ e éɖésúnɔ wa nyi do lɛ́ é wútu é ɔ, ɖɛ̌ tɔn wɛ é zán nyi do mɔ̌. (Bǐb. 3:12) Kanyɛ́ɛ ɖó adingban nú Jehovah hwenu e é hu nɔví tɔn Abɛ́li gúdo é. (Bǐb. 4:9) Nukɔnmɛ ɔ, Lamɛ́ki e jɔ ɖo kúnkan Kanyɛ́ɛ tɔn mɛ é ɖɔ xó lómílómí ɖé, bó dó xlɛ́ ɖɔ mɛ lɛ́ nɔ xo dǎka tawun ɖo hwenu e é nɔ gbɛ é. (Bǐb. 4:23, 24, nwt) Nɛ̌ ninɔmɛ lɛ́ ka ɖe gbɔn ɖo égbé? Hweɖélɛ́nu ɔ, toxóɖɔtɔ́gán lɛ́ nɔ ké ya cóbó nɔ ɖɔ wunhínhɔ́nxó lɛ́ kɔn nyi ayǐ ɖo mɛ mɛ ǎ. Égbé ɔ, xó gblégblé lɛ́ nɔ gɔ́ fímu lɛ́ gěgé mɛ. Wěmaxɔmɛví lɛ́ nɔ se xó gblégblé lɛ́ ɖo wěmaxɔmɛ, bɔ mɛxó lɛ́ lɔ nɔ se xó mɔ̌hun lɛ́ ɖo azɔ̌watɛn yětɔn lɛ́. Lě do xó gblégblé lɛ́ gba kpé sɔ ɖo égbé é xlɛ́ bǎ e mɛ gbɛ ɔ nylá d’é jí sɔ é.

3. Awǒvinú tɛ́ lɛ́ wú mǐ ka ɖó ná cɔ́ mǐɖée dó? Étɛ́ lɛ́ mǐ ka ná gbéjé kpɔ́n ɖo xóta élɔ́ mɛ?

3 Ényí mǐ ma cɔ́ mǐɖée ǎ ɔ, mǐ ná se xó gblégblé lɛ́ káká bɔ mǐɖésúnɔ ná jɛ ɖiɖɔ jí. É ɖo wɛn ɖɔ ɖó mǐ nyí Klisánwun wútu ɔ, mǐ ba ɖɔ nǔ mǐtɔn ní nyɔ́ nukún Jehovah tɔn mɛ, bɔ énɛ́ ka nɔ byɔ́ nǔ hú alɔ nyinyi nú xó gblégblé lɛ́ ɖiɖɔ kpowun. Mǐ ba ná zán nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é ɖo ali ɖagbe nu, dó kpa susu nú Mawu. Ðo xóta élɔ́ mɛ ɔ, mǐ ná gbéjé lěe mǐ sixú wa mɔ̌ ɖo ninɔmɛ élɔ́ lɛ́ mɛ gbɔn é kpɔ́n: (1) ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, (2) ɖo kplé agun tɔn lɛ́ jí, (3) hwenu e mǐ nɔ ɖo xó ɖɔ xá mɛ lɛ́ wɛ ayǐhɔ́ngbe ayǐhɔ́ngbe é. Amɔ̌, jɛ nukɔn hwɛ̌ ɔ, mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó nǔ e wú xó ɖěɖěe mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é nɔ ɖu ayi mɛ nú Jehovah é wú.

JEHOVAH NƆ ÐÓ AYI XÓ ÐĚÐĚE MǏ NƆ ÐƆ LƐ́ É WÚ

Étɛ́ xó e a nɔ ɖɔ lɛ́ é ka nɔ ɖe xlɛ́ dó nǔ e ɖo ayi towe mɛ é wú? (Kpɔ́n akpáxwé 4-5) *

4. Sɔgbe xá Malacíi 3:16 ɔ, aniwú Jehovah ka nɔ ɖó ayi xó ɖěɖěe mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é wú?

4 Xa Malacíi 3:16, nwt. A ka sixú lin tamɛ dó nǔ e wú Jehovah ná wlán nyǐkɔ mɛ e xó yětɔn lɛ́ nɔ xlɛ́ ɖɔ yě nɔ ɖó sísí n’i, bó nɔ lɛ́ lin tamɛ dó nyǐkɔ tɔn jí lɛ́ é tɔn dó “flǐnwéma” ɖé mɛ é jí a? Xó e mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é nɔ xlɛ́ nǔ e ɖo ayi mǐtɔn mɛ é. Jezu ɖɔ: “Nǔ e gɔ́ ayi mɛtɔn mɛ ɔ wɛ nu mɛtɔn nɔ ɖɔ.” (Mat. 12:34) Nǔ ɖěɖěe jí mǐ nɔ ɖɔ xó dó lɛ́ é nɔ xlɛ́ lě do mǐ yí wǎn nú Jehovah sɔ é. Gɔ́ ná ɔ, Jehovah ba ɖɔ mɛ ɖěɖěe yí wǎn nú émí lɛ́ é ní ɖu gbɛ víví káká sɔ́yi ɖo gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ mɛ.

5. (a) Nɛ̌ xó e mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é ka cá kan xá Mawusinsɛn mǐtɔn gbɔn? (b) Lěe ɖiɖe ɔ xlɛ́ gbɔn é ɔ, étɛ́ mǐ ka ɖó ná tuun dó xó e mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é wú?

5 Lěe mǐ nɔ ɖɔ xó gbɔn é sixú zɔ́n bɔ Jehovah ná yí gbe nú sɛn e sɛn ɛ wɛ mǐ ɖe é, alǒ gbɔ. (Ja. 1:26) Mɛ e ma yí wǎn nú Mawu ǎ é ɖé lɛ́ nɔ ɖɔ xó kpó hunnylánylá kpó, bɔ xomɛnyínyɔ́ kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó nɔ lɛ́ tɔ́n ɖo xóɖiɖɔ yětɔn lɛ́ mɛ ǎ. (2 Tim. 3:1-5) É ɖo wɛn ɖɔ mǐ kún ba ná cí yě ɖɔhun ó. Kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó wɛ mǐ nɔ ba ɖɔ xó e mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é ní nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ. Amɔ̌, ényí mǐ nɔ ɖɔ xó kpó xomɛnyínyɔ́ kpó ɖo kplé Klisánwun tɔn mǐtɔn lɛ́ jí, alǒ hwenu e mǐ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ é, bó ka nɔ ɖɔ alǎnnú kɔn nyi ayǐ nú mɛ e ɖo xwédo mǐtɔn mɛ lɛ́ é, hwenu e mɛɖé ma sixú se nǔ e ɖɔ wɛ mǐ ɖe é, alǒ mɔ mǐ ǎ é ɔ, nǔ mǐtɔn ka ná sixú nyɔ́ nukún tɔn mɛ a?—1 Pi. 3:7.

6. Étɛ́ mɛ xó ɖagbe e Kimberly nɔ ɖɔ lɛ́ é ka tɔ́n kɔ dó?

6 Ényí mǐ nɔ zán nǔníná e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é ganjí ɔ, mǐ nɔ xlɛ́ mɛ ɖěvo lɛ́ ɖɔ mɛsɛntɔ́ Jehovah tɔn lɛ́ wɛ nú mǐ. Mǐ nɔ d’alɔ mɛ e lɛ́ lɛ̌ dó mǐ lɛ́ é, bɔ yě nɔ mɔ vogbingbɔn e ɖo “mɛ e nɔ sɛn [Mawu] kpó mɛ e ma nɔ sɛn [ɛ] ǎ lɛ́ kpó tɛ́ntin é” vaan. (Mal. 3:18) Nǔ e jɛ dó nɔví nyɔ̌nu e nɔ nyí Kimberly é wú é nɛ́. * È zɔ́n azɔ̌ e kúnkplá wěmaxɔmɛ é ɖé é kpó wěmaxɔmɛvígbɛ́ tɔn ɖé kpó. Ée yě w’azɔ̌ ɖó kpɔ́ gúdo é ɔ, wěmaxɔmɛvígbɛ́ Kimberly tɔn ɖ’ayi wú ɖɔ é gbɔn vo nú wěmaxɔmɛví ɖěvo lɛ́. É nɔ ɖɔ xó nyanya dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú ɖo gǔdo yětɔn ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, xomɛnyínyɔ́xó lɛ́ wɛ é nɔ ɖɔ; é ka nɔ lɛ́ ɖɔ xó gblégblé ǎ. Énɛ́ jí wǔ nú wěmaxɔmɛvígbɛ́ Kimberly tɔn, bɔ wǎgbɔ tɔn ɔ, é wá gbeta ɔ kɔn bá kplɔ́n Biblu. Ényí lěe mǐ nɔ ɖɔ xó gbɔn é nɔ zɔ́n bɔ mɛ lɛ́ nɔ wá kplɔ́n nǔ dó Jehovah wú ɔ, é nɔ su nukún tɔn mɛ tawun!

7. Étɛ́ a ka kán ɖ’é jí bó ná wa kpó nǔwúkpíkpé e Mawu ná we bɔ a nɔ ɖɔ xó é kpó?

7 Mǐ bǐ wɛ nɔ ba ná ɖɔ xó ɖo ali ɖé nu b’ɛ ná kpa susu nú Jehovah, bó ná lɛ́ bló bɔ mǐ ná sɛkpɔ́ nɔví mǐtɔn lɛ́ d’é jí. Din ɔ, mi nú mǐ ní ɖɔ xó dó ali tawun tawun e nu mǐ sixú kpo ‘ɖo kpɔ́ndéwú ɖé nyí wɛ ɖo xóɖiɖɔ mɛ’ ɖe é ɖé lɛ́ jí.

NYǏ KPƆ́NDÉWÚ ÐÉ ÐO SINSƐNZƆ́ Ɔ MƐ

Xó ɖiɖɔ nú mɛ lɛ́ kpó xomɛnyínyɔ́ kpó ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ nɔ kpa susu nú Jehovah (Kpɔ́n akpáxwé 8-9)

8. Kpɔ́ndéwú tɛ́ Jezu ka sɔ́ ɖ’ayǐ nú mǐ, ɖo lěe é nɔ ɖɔ xó gbɔn ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ é linu?

8 Nɔ ɖɔ xó kpó xomɛnyínyɔ́ kpó, kpó sísí kpó, hwenu e mɛ ɖěvo lɛ́ dó xomɛsin nú we é. Ðo sinsɛnzɔ́ Jezu tɔn hwenu ɔ, è dó hwɛ ɛ d’acɛ jí ɖɔ é nyí ahannumúnɔ, bó lɛ́ nyí adɔtɔ́nɔ; è lɛ́ dó hwɛ ɛ ɖɔ é nɔ wa azɔ̌ nú Awǒvi, nɔ gba Gbɔjɛzánsɛ́n ɔ, bó tlɛ nɔ lɛ́ nylá nu dó Mawu wú. (Mat. 11:19; 26:65; Luk. 11:15; Jaan 9:16) É ɖo mɔ̌ có, Jezu nɔ ná sinkɔn yě kpó xomɛsin kpó ǎ. Jezu ɖɔhun ɔ, ényí è ná bo tlɛ dó gbe vɛ́sin nú mǐ ɔ, mǐ ɖó ná yí gbe kpó gbe vɛ́sin kpó gbeɖé ǎ. (1 Pi. 2:21-23) È ka ná ɖɔ nǔgbó ɔ, nǔ wa gbɔn mɔ̌ nɔ d’ayihún ǎ. (Ja. 3:2) Étɛ́ ka sixú d’alɔ mǐ?

9. Étɛ́ ka sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ma ná nɔ zán nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é nyi do ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ ǎ?

9 Ényí a ɖo Mawuxó ɖɔ wɛ bɔ mɛɖé ma ɖɔ xó nú we kpó xomɛnyínyɔ́ kpó ǎ hǔn, tɛ́n kpɔ́n bó ma sin xomɛ ó. Nɔví súnnu ɖé nɔ nyí Sam bó ɖɔ: Un nɔ tɛ́n kpɔ́n bó nɔ sɔ́ ayi ɖó lě do xwétɔ́ ɔ ɖó hudó nǔgbó e kúnkplá Mawu lɛ́ é tɔn sɔ é jí, bó nɔ mɔ ɖɔ é sixú húzú. Hweɖélɛ́nu ɔ, é sixú nyí hwenu e mǐ wá dó é wɛ ma nyɔ́ ǎ kpowun wú wɛ xwétɔ́ ɔ sin xomɛ. Ényí mǐ xo go mɛ e sin xomɛ é ɖé ɔ, mǐ sixú wa nǔ lěe nɔví nyɔ̌nu e nɔ nyí Lucia é wa gbɔn é. Mǐ sixú xo ɖɛ kléwún ɖé sɛ́dó Jehovah ɖɔ é ní d’alɔ mǐ bónú mǐ ná fá xomɛ, bó ɖu ɖo mǐɖée jí, lobo ma wá ɖɔ xó e ma nyí xomɛnyínyɔ́xó ǎ é, alǒ, xó e ɖe mɛmasí xlɛ́ é ó.

10. Sɔgbe xá 1 Timɔtée 4:13 ɔ, étɛ́ gbé mǐ ka ɖó ná nya?

10 Blǒ bónú nǔwúkpíkpé e a ɖó bó nɔ kplɔ́n nǔ mɛ é ní lɛ́ kpɔ́n te d’é jí. Alɔ se kpɛ́n nú Timɔtée tawun ɖo wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ mɛ, amɔ̌, é lɛ́ byɔ́ ɖɔ é ní kpo ɖo azɔ̌ wa ɖo lěe é nɔ kplɔ́n nǔ mɛ gbɔn é wú wɛ. (Xa 1 Timɔtée 4:13.) Nɛ̌ mǐ ka sixú nyí nǔkplɔ́nmɛtɔ́ alɔsekpɛ́nnánɔ lɛ́ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ gbɔn? Mǐ ɖó ná nɔ sɔ́ nǔ ganjí. É ná cɛ́ nú Jehovah ɖɔ mǐ ɖó azɔ̌wanú tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ́, bɔ yě sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná nyí nǔkplɔ́nmɛtɔ́ ɖagbe lɛ́. Nǔ élɔ́ lɛ́ sixú d’alɔ we: alɔnuwéma Ðǒ kan dó nǔxixa kpó mɛkplɔ́nkplɔ́n kpó wú, gɔ́ nú akpáxwé “Zě hwiɖée bǐ jó nú Mawuxóɖiɖɔzɔ́ ɔ” éé nɔ tɔ́n ɖo Gbɛzán Klisanwun tɔn kpó sinsɛnzɔ́ mǐtɔn kpó: Kplé sín azɔ̌wema lɛ́ mɛ é. A ka nɔ ɖu nǔ énɛ́ lɛ́ zínzán sín le bǐ mlɛ́mlɛ́ a? Ényí mǐ sɔ́ nǔ ganjí ɔ, xɛsi sɔ́ nɔ ɖi mǐ dín ǎ, bɔ mǐ nɔ lɛ́ ɖɔ xó kpó jiɖiɖe kpó hú gǎn.

11. Nɛ̌ Klisánwun ɖé lɛ́ ka húzú nǔkplɔ́nmɛtɔ́ ɖagbe gbɔn?

11 Mǐ sixú lɛ́ nyí nǔkplɔ́nmɛtɔ́ ɖagbe ɖé gbɔn nǔ kplɔ́nkplɔ́n dó mɛ ɖěvo e ɖo agun ɔ mɛ lɛ́ é wú gblamɛ. Sam e xó mǐ ɖɔ wá yi é kan nǔ e wú nɔví ɖé lɛ́ nɔ nyí nǔkplɔ́nmɛtɔ́ ɖagbe sɔmɔ̌ é byɔ́ éɖée. É xwe sɔ bó nɔ ɖótó lěe yě nɔ kplɔ́n nǔ mɛ gbɔn é, énɛ́ gúdo ɔ, é nɔ tɛ́n kpɔ́n bó nɔ wa nǔ yě ɖɔhun. Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nyí Talia, bó nɔ tɛ́ tó ganjí hwenu e xóɖɔtɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n lɛ́ é ɖo xóɖiɖɔ nú mɛ bǐ xwlé mɛ wɛ é. Mɔ̌ e é nɔ wa é zɔ́n bɔ é kpé wú, bó kplɔ́n lěe è nɔ ɖɔ xó dó xóta e wú mɛ lɛ́ nɔ yá wǔ kan nǔ byɔ́ dó ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ lɛ́ é wú gbɔn é.

NYǏ KPƆ́NDÉWÚ ÐO KPLÉ AGUN TƆN LƐ́ JÍ

Han jiji kpó ayi bǐ kpó ɖo kplé lɛ́ jí nɔ kpa susu nú Jehovah (Kpɔ́n akpáxwé 12-13)

12. Wǔvɛ́ tɛ́ lɛ́ mɛɖé lɛ́ ka nɔ mɔ?

12 Mǐ bǐ sixú ɖ’alɔ ɖo kplé mǐtɔn lɛ́ mɛ gbɔn gbe mǐtɔn lɛ́ sísɔ́ dó jǐ dó ji han, kpó xósin e mǐ sɔ́ nǔ ná ganjí lɛ́ é níná kpó gblamɛ. (Ðɛh. 22:23) É nɔ vɛ́ wǔ nú mɛɖé lɛ́ ɖɔ yě ní ji han, alǒ ná xósin ɖo kplé agun tɔn lɛ́ jí. Mɔ̌ wɛ nǔ nɔ cí nú hwiɖésú a? Ényí mɔ̌ hǔn, nǔ kplɔ́nkplɔ́n dó nǔ e d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bɔ yě ɖu ɖo xɛsi yětɔn lɛ́ jí é wú ná d’alɔ hwiɖésú.

13. Étɛ́ ka sixú d’alɔ we bɔ a ná nɔ ji han kpó ayi towe bǐ kpó ɖo kplé lɛ́ jí?

13 Ji han kpó ayi bǐ kpó. Ényí mǐ ɖo han Axɔ́súɖuto ɔ tɔn mǐtɔn lɛ́ ji wɛ ɔ, nǔ nukɔntɔn e jí mǐ ɖó ná sɔ́ ayǐ ɖó é wɛ nyí susu kpikpa nú Jehovah. Nɔví nyɔ̌nu e nɔ nyí Sara é nɔ sɔ́ ayi ɖó nǔwúkpíkpé e é ɖó bó nɔ ji han ganjí é jí ǎ. Loɔ, susu wɛ é nɔ ba ná kpa nú Jehovah dó han mɛ. Énɛ́ wú ɔ, ényí é ɖo nǔ sɔ́ nú kplé lɛ́ wɛ ɔ, é nɔ lɛ́ kplɔ́n lěe è nɔ ji han lɛ́ gbɔn é. É nɔ ji han lɛ́ azɔn mɔ̌kpán, bó nɔ tɛ́n kpɔ́n bó nɔ mɔ kancícá e ɖo xógbe han lɛ́ tɔn kpó nǔ ɖěɖěe jí ná ɖɔ xó dó wɛ è ɖe ɖo kplé ɔ jí lɛ́ é kpó tɛ́ntin é. É ɖɔ: “Énɛ́ nɔ d’alɔ mì bɔ un nɔ sɔ́ ayi ɖó xógbe han lɛ́ tɔn jí hú gǎn, b’ɛ nɔ nyí dó nǔwúkpíkpé e un ɖó bó nɔ ji han é jí ǎ.”

14. Ényí a nɔ kú winnyá ɔ, étɛ́ ka sixú d’alɔ we bɔ a ná nɔ ná xósin ɖo kplé lɛ́ jí?

14 Nɔ ná xósin ɖo kplé lɛ́ bǐ jí. Énɛ́ sixú vɛ́ wǔ tawun nú mɛɖé lɛ́. Talia e xó mǐ ɖɔ ɖo bǐbɛ́mɛ é tínmɛ ɖɔ: “Un ja xó ɖɔ gbé ɖo gbɛtɔ́ sukpɔ́ nukɔn ɔ, ado nɔ hu mì, amɔ̌, ɖó gbe fífá wɛ un ɖó ɖo jɔwámɔ linu wútu ɔ, mɛ ɖěvo lɛ́ sixú gɔn ayi ɖ’é wú. Énɛ́ wú ɔ, xósin níná nɔ vɛ́ wǔ nú mì tawun.” Amɔ̌, énɛ́ ka nɔ zɔ́n bónú Talia nɔ gɔn xósin ná ǎ. Ényí é ɖo nǔ sɔ́ nú kplé lɛ́ wɛ ɔ, é nɔ hɛn d’ayi mɛ ɖɔ xósin nukɔntɔn e è ná ná nú nǔkanbyɔ́ ɖé é ɖó ná ɖo kléwún, bó ɖó ná lɛ́ yi nǔ tají ɔ jí. É ɖɔ: “Ényí xósin ce ɖo kléwún, bɔkun, bó lɛ́ yi nǔ tají ɔ jí hǔn, é xlɛ́ ɖɔ é sɔgbe, ɖó xósin alɔkpa énɛ́ lɛ́ ba wɛ mɛ e ɖo nukún kpé dó akpáxwé ɔ wú wɛ é ɖe.”

15. Étɛ́ mǐ ka ɖó ná flín dó xósin e mǐ nɔ ná lɛ́ é wú?

15 É sixú wá jɛ hweɖélɛ́nu bɔ Klisánwun ɖěɖěe ma tlɛ nɔ kú winnyá ǎ lɛ́ é sixú gɔn xósin ná. Étɛ́wú? Nɔví nyɔ̌nu ɖé nɔ nyí Juliet, bó tínmɛ ɖɔ: “Hweɖélɛ́nu ɔ, un nɔ xo nǔ kpɔ́n dó xósin níná wú ɖó xɛsi nɔ ɖi mì ɖɔ xósin ce bɔkun dín, bó kún nyɔ́ sɔmɔ̌ ó.” Amɔ̌, flín ɖɔ Jehovah nɔ ba ɖɔ mǐ ní nɔ ná xósin ɖagbe hú gǎn e mǐ sixú ná é. * Kán e mǐ kán ɖ’é jí bó ná kpa susu n’i ɖo kplé agun tɔn mǐtɔn lɛ́ jí, lobo ma ná jó xɛsi dó bónú é wa nǔ dó mǐ wú ǎ é nɔ su nukún tɔn mɛ tawun.

NYǏ KPƆ́NDÉWÚ ÐO XÓ E A NƆ ÐƆ ÐÓ KPƆ́ XÁ MƐ ÐĚVO LƐ́ AYǏHƆ́NGBE AYǏHƆ́NGBE É MƐ

16. Xógbe alɔkpa tɛ́ lɛ́ mǐ ka ɖó ná nyi alɔ ná?

16 Nyi alɔ nú “mɛnúɖiɖɔ” alɔkpa bǐ. (Efɛ́. 4:31) Lěe mǐ ko ɖɔ gbɔn ɖo bǐbɛ́mɛ é ɔ, Klisánwun ɖé ɖó ná nɔ ɖɔ xó gblégblé lɛ́ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú ǎ. Amɔ̌, mɛnúɖiɖɔ alɔkpa ɖé lɛ́ tíin bó nɔ jɛ wě mɔ̌ ǎ, bɔ mǐ ɖó ná lɛ́ cɔ́ mǐɖée d’é wú. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ényí mǐ ɖo xó ɖɔ dó mɛ e ɖó aca ɖěvo lɛ́, nyí akɔ ɖěvo lɛ́, alǒ gosín to ɖěvo lɛ́ mɛ é wú wɛ ɔ, mǐ ɖó ná cɔ́ mǐɖée bó ma wá jɛ xó nyanya ɖɔ dó yě wú jí ó. Gɔ́ ná ɔ, mǐ ba gbeɖé bó ná wá ɖɔ xó e ná dó xomɛsin xomɛ nú mɛ ɖěvo lɛ́ é dó yě wú ǎ. Nɔví súnnu ɖé yí gbe ɖɔ: “Hweɖélɛ́nu tíin bɔ, un ɖɔ xó ɖé lɛ́ bó lin ɖɔ fanfún ɖɔ wɛ un ɖe, bɔ é kún ka ná lɛ́ wa nǔ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú ó, amɔ̌, xó e vɛ́sin, bó sixú lɛ́ gblé wǔ mɛ ɖěvo lɛ́ é wɛ é nɔ wá nyí. Ðo xwe lɛ́ vlamɛ ɔ, asi ce d’alɔ mì tawun hwenu e mǐ nɔ ɖo mǐɖokpónɔ é, bó nɔ ɖɔ nú mì ɖɔ xó e nyi nɔ ɖɔ é ɖé lɛ́ nɔ cí ɖě nú émí kpó mɛ ɖěvo lɛ́ kpó, bó nɔ lɛ́ gblé wǔ mɛ.”

17. Sɔgbe xá Efɛ́zinu lɛ́ 4:29 ɔ, nɛ̌ mǐ ka sixú nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ ɖěvo lɛ́ gbɔn?

17 Nɔ ɖɔ xó e ná nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ ɖěvo lɛ́ é. Nɔ ɖo gbesisɔmɛ bó nɔ kpa mɛ, bónú é ní ma nɔ nyí xó wɛ a nɔ mɔ ɖɔ dó mɛ wú, alǒ nǔ húnhún ɖɔ wɛ jɛ́n a nɔ ɖe ó. (Xa Efɛ́zinu lɛ́ 4:29.) Izlayɛ́li ví lɛ́ ɖó nǔ e wú nǔ ná nɔ su nukún yětɔn mɛ é gěgé có, ayǐhɔ́ngbe ayǐhɔ́ngbe ɔ, nǔ húnhún ɖɔ wɛ jɛ́n yě nɔ ɖe. Ényí nǔ húnhún ɖɔ wɛ jɛ́n mǐ nɔ ɖe ɔ, é sixú zɔ́n bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ lɔ jɛ nǔ húnhún ɖɔ jí. Flín ɖɔ gbe nyanya e amɛ̌ wǒ lɛ́ wá ɖó é zɔ́n bɔ ‘Izlayɛ́li ví lɛ́ jɛ nǔ húnhún ɖɔ dó Mɔyízi wú jí.’ (Kɛ́n. 13:31–14:4) Ðo alɔ ɖěvo mɛ ɔ, ényí mǐ nɔ kpa mɛ ɖěvo lɛ́ ɔ, é sixú d’alɔ mɛ lɛ́ bǐ bɔ yě ná ɖó awǎjijɛ. Mǐ sixú ɖeji ɖɔ xó e vǐ nyɔ̌nu Jɛfutée tɔn sín xɔ́ntɔn lɛ́ nɔ ɖɔ dó kpá ɛ lɛ́ é dó wǔsyɛ́n lanmɛ n’i tawun, b’ɛ tɛ́ dó azɔ̌ e è ɖe n’i ɖo Mawu xwégbe é wú. (Hwɛ. 11:40, nwt) Sara e xó mǐ ɖɔ wá yi é ɖɔ: “Ényí mǐ nɔ kpa mɛ ɖěvo lɛ́ ɔ, mǐ nɔ bló bɔ yě nɔ mɔ ɖɔ Jehovah yí wǎn nú émí, bɔ émí lɛ́ ɖó tɛn ɖé ɖo tutoblónúnǔ tɔn mɛ.” Énɛ́ wú ɔ, nɔ ba ali ɖěɖěe nu a ná kpa nɔví súnnu towe lɛ́ kpó nɔví nyɔ̌nu towe lɛ́ kpó ɖe é.

18. Sɔgbe xá Ðɛhan 15:1, 2 ɔ, étɛ́wú mǐ ka ɖó ná nɔ ɖɔ nǔgbó? Étɛ́ énɛ́ ka nɔ byɔ́?

18 Nɔ ɖɔ nǔgbó. Ényí mǐ nɔ ɖó adingban ɔ, nǔ mǐtɔn sixú nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ ǎ. É nɔ gbɛ́ wǎn nú adingban alɔkpa lɛ́ bǐ. (Nǔx. 6:16-19) Nǔgbó wɛ ɖɔ mɛ gěgé nɔ mɔ ɖo égbé ɖɔ gbɛtɔ́ kún sixú gɔn adingban ɖó ó, amɔ̌, mǐdɛɛ lɛ́ nɔ nyi alɔ ná, ɖó Jehovah ɖɔ ɖɔ é kún nyɔ́ ó. (Xa Ðɛhan 15:1, 2.) Nǔgbó wɛ ɖɔ mǐ ɖó ná nyi alɔ nú adingban ɖíɖó bǐ mlɛ́mlɛ́, amɔ̌, mǐ ɖó ná lɛ́ cɔ́ mǐɖée, bó ná nyi alɔ nú xó agboɖe e ná zɔ́n bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ ná wá gbeta nyanya lɛ́ kɔn é ɖiɖɔ.

Ényí mǐ nɔ lílɛ́ jɔ nú xóɖɔɖókpɔ́ e ma sɔgbe ǎ lɛ́ é dó xóɖɔɖókpɔ́ e nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ lɛ́ é sín alɔ jí ɔ, nǔ mǐtɔn nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ (Kpɔ́n akpáxwé 19)

19. Nǔ ɖěvo tɛ́ wú mǐ ka ɖó ná cɔ́ mǐɖée dó?

19 Nyi alɔ nú xó masɔgbe lɛ́ fúnfún fúnfún kpé dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú. (Nǔx. 25:23; 2 Tɛ. 3:11) Juliet e xó mǐ ɖɔ ɖo aga é ɖɔ lěe xó nyanya ɖiɖɔ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú wa nǔ dó wǔ tɔn gbɔn é. É ɖɔ: “Tó ɖíɖó xó nyanya e è nɔ ɖɔ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú é nɔ kú awakanmɛ nú mɛ; énɛ́ nɔ zɔ́n bɔ un sɔ́ nɔ ɖeji dó mɛ e ɖo xó ɖɔ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú wɛ é wú ǎ. È ná ɖɔ ɔ, étɛ́ ka xlɛ́ ɖɔ é kún ná ɖɔ xó nyanya dó nyi lɔ wú nú mɛ ɖěvo ó?” Ényí a ɖó ayi wú ɖɔ xóɖɔɖókpɔ́ ɖé jɛ xó e ma sɔgbe ǎ lɛ́ é sín ali mlɛ́ jí hǔn, jɛ xó ɖěvo e ná dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ é ɖɔ jí.—Koló. 4:6.

20. Étɛ́ a ka kán ɖ’é jí bó ná wa kpó xó e a nɔ ɖɔ lɛ́ é kpó?

20 Ðó mǐ ɖo gbɛ e mɛ xó gblégblé lɛ́ gbɔn tó kɔ awɔn kɔ ɖe é mɛ wútu ɔ, mǐ ɖó ná wa nǔ e wú mǐ kpé é bǐ bó mɔ nǔ jɛ wú ɖɔ xó mǐtɔn lɛ́ nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ. Flín ɖɔ nǔwúkpíkpé xóɖiɖɔ tɔn ɔ, nǔníná ɖé wɛ bó gosín Jehovah gɔ́n, bɔ lěe mǐ nɔ zán gbɔn é nɔ ɖu ayi mɛ n’i. É ná kɔn nyɔ̌ná dó gǎn e dó wɛ mǐ ɖe kpó ayi bǐ kpó, bó ná zán nǔwúkpíkpé xóɖiɖɔ tɔn mǐtɔn dó kpa susu n’i ɖo ninɔmɛ élɔ́ lɛ́ mɛ é jí: ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ, ɖo kplé lɛ́ jí kpó hwenu e mǐ nɔ ɖo xó ɖɔ ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖěvo lɛ́ wɛ ayǐhɔ́ngbe ayǐhɔ́ngbe é kpó. Hwenu e Jehovah ná sú kún dó nú gbɛ nyanya élɔ́ é ɔ, susu kpikpa n’i kpó xó e mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é kpó ná bɔkun tawun hú gǎn. (Ju. 14, 15) Din hwɛ̌ ɔ, kán ɖ’é jí bó ná bló bónú ‘xó e nɔ tɔ́n sín nu towe mɛ lɛ́ é’ ní kpa susu nú Jehovah.—Ðɛh. 19:15.

HAN 121 Mǐ ɖó hudó mɛɖéejíɖuɖe tɔn

^ par. 5 Jehovah ná nǔ ɖaaɖagbe ɖé mǐ, énɛ́ wɛ nyí nǔwúkpíkpé e mǐ ɖó bó nɔ ɖɔ xó é. É blá wǔ ɖɔ mɛ gěgé kún nɔ zán nǔníná énɛ́ lěe Jehovah ba ɖɔ yě ní zán gbɔn é ó. Étɛ́ ka sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná ɖo gbɛ nyanya élɔ́ mɛ có, xó ɖěɖěe mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é ná nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ, lobo ná nɔ lɛ́ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ? Hwenu e mǐ yi kúnnuɖegbé, yi kplé agun tɔn lɛ́, alǒ ɖo xó ɖɔ ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖěvo lɛ́ wɛ é ɔ, nɛ̌ mǐ ka sixú bló gbɔn bɔ xó ɖěɖěe mǐ nɔ ɖɔ lɛ́ é ná nɔ nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ? Xóta élɔ́ ná ná xósin nú nǔkanbyɔ́ énɛ́ lɛ́.

^ par. 6 È ɖyɔ́ nyǐkɔ ɖé lɛ́.

^ par. 15 Ényí a ná mɔ tínmɛ ɖěvo lɛ́ dó xósin níná wú hǔn, kpɔ́n xóta “Kpa Jehovah ɖo togun mɛ” éé tɔ́n ɖo Atɔxwɛ janvier 2019 mɛ é.

^ par. 61 ÐIÐE LƐ́ SÍN TÍNMƐ: Nɔví súnnu ɖé ɖo nǔ wa kpó hunnylánylá kpó xá xwétɔ́ e ɖo xomɛsin jí é ɖé wɛ; nɔví súnnu ɖé ɖo xwíí hwenu e è ɖo han ji wɛ ɖo kplé jí é; bɔ nɔví nyɔ̌nu ɖé ɖo xó masɔgbe lɛ́ ɖɔ xá mɛ ɖěvo wɛ.