Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 16

Kpɔ jijɔ do ci ji èkpe yí wakɔ nɔ Yehowa nu

Kpɔ jijɔ do ci ji èkpe yí wakɔ nɔ Yehowa nu

“Amɛ ɖeka [ɖeka] ɖo a yì yiɖekimɛ kpɔ nɔ enu ciwo yí [e] wanɔ.”—GAL. 6:4.

EHAJIJI 37 Subɔ Yehowa Kple Luʋɔ Blibo

SUSU VEVI LƆ *

1. Nyi yí na eji jɔnɔ mì sugbɔɔ?

 YEHOWA ji mɔ mìwo le kpɔnɔ jijɔ. Mìnya ahan ɖo gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ kusɛnsɛn kpaxwe ɖeka yí nyi jijɔ. (Gal. 5:22) Ci jijɔ le enunana mɛ wu xɔxɔɔ, eyi taɖo eji jɔnɔ mì sugbɔ nɔ mìwa sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ yí kpedo mìwo nɔviwo nu le nu vovovowo mɛ.—Edɔwawawo 20:35.

2-3. (a) Enu amɛve ciwo yí woyɔ le Galatitɔwo 6:4 mɛ ciwo yí akpedo mì nu mìakpɔtɔ akpɔnɔ jijɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ? (b) Nyi mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

2 Le Galatitɔwo 6:4 mɛɔ, apotru Pɔlu yɔ enu amɛve ciwo yí ana mìakpɔtɔ akpɔnɔ jijɔ. (Hlin.) Ŋkɔtɔ, mìaɖui mɔ mìawa ci ji mìkpe nɔ Yehowa. Eji ajɔ mì nɔ mìwakɔ ci ji mìkpe ni. (Mt. 22:36-38) Amɛvetɔ, mìdasɔ mìwoɖekiwo sɔnɔ kpɔ koɖo mɛbuwo o. Enu ciwo mìwo lanmɛsɛn, ekpla ci mìxɔ alo nujikpekpe mìwotɔ na yí mìwakɔ ɖo ajeŋ nɔ mì yí mìɖo ado akpe nɔ Yehowa do ŋci. Eyi na mì ŋɖekpokpui ci yí le mì shi. Ahanke nɔ mɛbuwo wanɔ kunuɖeɖedɔ lɔ kpaxwe ɖe wu mìɔ, eji ɖo ajɔ mì mɔ wozankɔ wowo nujikpekpewo yí sɔ kanfukɔ Yehowa yí denyi mɔ wozankɔ wo asɔ dasɛ mɔ yewonyɔ wu mɛbuwo alo nɔ wowoŋtɔwo nyɔnawo yɔ o. Eyi taɖo mìɖo akpɔ le wo gbɔ awa vɔ mìdeɖo awa hwlɛn koɖo wo o.

3 Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ enu ci yí atɛnŋ akpedo mì nu nɔ ewakɔ nɔ mì shigbe mɔ mìdetɛnŋ wakɔ sugbɔ le mìwo sɛnsɛn mɛ nɛ. Mìagbekpɔ lé mìatɛnŋ azan mìwo nujikpekpewo nywiɖe koɖo enu ci mìatɛnŋ akpla so mɛbuwo gbɔ.

NƆ EWA NƆ MÌ MƆ MÌDEGBEWAKƆ SUGBƆ O

Nɔ mìkpɔtɔ wakɔ ci ji mìkpe le mìwo gbe pleŋ mɛɔ, mìwo nu ajɔ ji nɔ Yehowa (Kpɔ mamamɛ 4-6) *

4. Nyi yí atɛnŋ ana yí mɛɖewo agbɔjɔɔ? Na kpɔwɛ ɖeka.

4 Shinshin alo dɔ̀lele na yí mɛɖewo le mì mɛ detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ nɔ Yehowa o, ecɛ na wogbɔjɔnɔ. Ahanke ewa nɔ Carol nɛ. Hweɖekanu vayiɔ, ékpe ji yí sumɔ le fini eʒan sugbɔ le. Hwenɔnuɔ, ékpla Bibla koɖo amɛ 35 yí kpedo sugbɔtɔ nu le wo mɛ yí wosɔ wowoɖekiwo na Yehowa yí wa ʒinʒindoshimɛ. Kunuɖeɖedɔ lɔ mlɛ nɔ Carol hwenɔnu haan! Le yiyimɛɔ, évable yí detɛnŋ gbetokɔ le axomɛ ahan o. Carol nu mɔ: “Ŋnya mɔ anyi dɔ̀lele lɔ yí na ŋdetɛnŋ gbewakɔ sugbɔ shigbe mɛbuwo nɛ o, vɔ etrɔ wakɔ nɔŋ mɔ ŋdegbenyi Kristotɔ nywi hannɛ. Ci ŋdesun ji yí gbewakɔ enushianu ci yí droŋ ɔ, ŋgbɔjɔ.” Carol ji mɔ yeawa ci ji yekpe nɔ Yehowa. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, edro nywi yɔ! Mìatɛnŋ akando ji mɔ ci ji ekpe yí wakɔ jeŋ nɔ mìwo Mawu ŋshishikunamɛtɔ lɔ.

5. (a) Nɔ ŋɖewo na yí mìdetɛnŋ gbewakɔ sugbɔ o yí gbɔjɔ ɖe, nyi mìɖo aɖo ŋwiɔ? (b) Shigbe lé foto lɔwo dasɛ yi nɛ ɖe, nyi yí taɖo mìatɛnŋ anu mɔ nɔviŋsu lɔ kpɔtɔ wakɔ ci ji ekpe le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ?

5 Nɔ hweɖewonu ŋɖewo na detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ shigbe lé èji do nɛ yí ena ègbɔjɔɔ, biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Nyi Yehowa jikɔ mɔ nyɛ le waɔ?’ Yehowa ji mɔ eɔ le wa ci ji àtɛnŋ akpe sɔ koɖo nɔnɔmɛ ci mɛ èle. Sɔɛ mɔ, nɔvinyɔnu ɖe ci yí ɖo exwe 80 han gbɔjɔ ɖo detɛnŋ gbewakɔ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ shigbe lé ewɛni hwenu eɖo exwe 40 hanwo o. Ébu mɔ ci yewakɔ ci ji yekpe can ɔ, gbe yidajɔ ji nɔ Yehowa o. Vɔ nyɔnɔnwi yɔa? Bui kpɔ, ci nɔvinyɔnu lɔ ɖo exwe 40 hanwoɔ, éwakɔ ci ji ekpe yí hwenu eɖo xwe 80 hanwoɔ, ékpɔtɔ wakɔ ci ji ekpe. Édasɛ mɔ demi ci ji esun wawa nɔ Yehowa gbeɖe o. Nɔ evatɔ wawa nɔ mì mɔ mìdetɛnŋ gbewakɔ sugbɔ le mìwo sɛnsɛn mɛ nɔ Yehowaɔ, ele mɔ mìaɖo ŋwi mɔ Yehowa ŋtɔ yí nu enu ci woawa yí ajɔ ji ni. Nɔ mìvlɛ yí wakɔ ci ji mìkpe nɔ Yehowaɔ, mìwo nu akpe nɔ ni sugbɔ.—Sɔ sɔ koɖo Matie 25:20-23.

6. Nyi mìatɛnŋ akpla so nɔvinyɔnu Maria gbɔɔ?

6 Anɔ fafɛɖe mɔ mìakpɔ jijɔ nɔ mìsɔ susu ɖo enu ci mìatɛnŋ awa ji sɔwu mɔ mìasɔ susu ɖo enu ci mìdatɛnŋ awa ji o. Mìasɔ nɔvinyɔnu Maria kpɔwɛ. Élé dɔ̀ ɖeka ci yí na detɛnŋ gbewanɔ sugbɔ le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ o. Kaka lɔɔ, égbɔjɔ yí kpɔɛ mɔ yedegbenyi ŋɖewanu o. Vɔ Maria vakpɔ mɔ nɔvinyɔnu ɖeka le hamɛ lɔ mɛ yí ci ba ji, yí eji mɔ yeakpedo nu. Énu mɔ: “Ŋwa toto yí ɖenɔ kunu koɖi toto telefonu koɖo wemaŋwlɛŋwlɛ ɖaɖa mɛ ji. Tɛgbɛɛ nɔ mìɖe kunu ɖegbɔɔ, eji jɔnɔŋ ɖo ŋkpɔ mɔ ŋtɛnŋ kpedo nɔvinyɔnu lɔ nu.” Mìwo can mìakpɔ jijɔ doji nɔ mìsɔ susu ɖonɔ enu ciwo ji mìasun awa sɔwu mɔ mìabunɔ enu ciwo mìdatɛnŋ awa kpɔ. Vɔ lé mìawa nu do nɔ mìkpe ji yí wanɔ sugbɔ alo yí wanɔ ŋɖewo nywiɖe sɔwu mɛbuwo le Yehowa sɛnsɛn lɔ mɛɔ?

‘ZANNƆ ENUNANA CI ÈXƆ’

7. Nukplamu nywi ci apotru Piɛ na Kristotɔwoɔ?

7 Le wema ŋkɔtɔ ci apotru Piɛ ŋwlɛ ɖaɖa nɔviɛwo mɛɔ, édo ŋsɛn wo mɔ wo le zan enunana koɖo enujikpekpe ɖekpokpui ci yí le wo shi asɔ do ŋsɛn wowo kpena xɔsetɔwo. Piɛ ŋwlɛ mɔ: “Amɛ ɖeka ɖeka a zan enunana ci e xɔ yí a kpedo yi kpenawo nu, shigbe amɛ ci zannɔ Mawu shicucu hamɛhamɛ nywiɖe ɛnɛ.” (1 Piɛ 4:10) Mìdamɔ nɔ mìzan mìwo nunana lɔ pleŋpleŋ ɔ, ana mɛbuwo ahwanŋ mì alo agbɔjɔ taɖo agbe zinzin o. Nɔ mìwɛkɔ ahan ɔ, mìdewakɔ ci ji mìkpe nɔ Yehowa o.

8. Sɔgbe koɖo 1 Korɛntitɔwo 4:6, 7 ɖe, nyi yí taɖo mìdeɖo asɔ mìwo nunanawo yi goɔ?

8 Mìɖo azan enunana ciwo yí le mì shi keŋkeŋ, vɔ mìɖo anya wawa nɔ egoyiyi ŋgbevaɖo mɛ nɔ mì o. (Hlɛn 1 Korɛntitɔwo 4:6, 7.) Le kpɔwɛ mɛ, ètɛnŋ bi le lé woatɔ Bibla kplakpla koɖo amowo do mɛ. Deɖo agbe enunana cɛ zanzan o! Vɔ ɖo ŋwi mɔ yedeɖo azin asɔ yi go o. Sɔɛ mɔ, ci míyi kunuɖegbeɔ, ètɛnŋ kpe ji yí tɔ Bibla kplakpla koɖo mɛɖe zeɖeka. Kpakpa sɔsɔ eo mɔ yeakan seŋ so nu nɔ kunuɖegbɛ lɔ pleŋ. Vɔ ci mívabɔ dojuɔ, nɔvinyɔnu ɖeka kankɔ seŋ so lé etɛnŋ kpe ji yí na enyɔdrawema ɖeka le kunuɖegbe lɔ do. Yɛ na wema ɖeka, eɔtɔ Bibla kplakpla koɖo mɛɖe. Lé àwa nu doɔ? Ènya mɔ nɔ yenu lé yewɛ yí tɔ Bibla kplakpla koɖo mɛ lɔɔ, yiado ŋsɛn nɔviwo; vɔ ètrɔ nya mɔ nɔ yenui kaka le nɔɔ, yiaɖe nɔvinyɔnu ci yí na wema lɔ jijɔ kpɔtɔ. Eyi taɖo ètɛnŋ sɔ gbeta mɔ yeavanui hwebunu. Enunywi ci àtɛnŋ awa nɛ. Vɔ ecɛ ŋgbena namɔ yedagbesɔ Bibla kplakpla ɖo ŋmɛ nɔ amowo o. Enunana aotɔ nɛ, ziin!

9. Lé mìɖo azannɔ mìwo nunanawo doɔ?

9 Ele mɔ mìaɖo ŋwi mɔ Mawu yí na mì enujikpekpe ɖekpokpui ci yí le mì shi. Mìɖo azan enujikpekpe cɛwo asɔ do ŋsɛn hamɛ lɔ, mìdeɖo azan wo asɔ yi go o. (Fili. 2:3) Nɔ mìzannɔ mìwo ŋsɛn koɖo mìwo nujikpekpewo yí sɔ wanɔ Mawu droɔ, ana mìakpɔ jijɔ. Ci mìzan mìwo nunana lɔwo yí sɔ kanfu Yehowa taɖo yí eji ajɔ mì, denyi ci mìwakɔ wu mɛbuwo alo adasɛ mɔ mìnyɔ wu wo yí taɖo o.

10. Nyi yí taɖo denyɔ mɔ mìasɔ mìwoɖekiwo sɔ sɔnɔ kpɔ koɖo mɛbuwoɔ?

10 Nɔ mìdenya wawaɔ, mìtɛnŋ vasɔ ŋɖe ci ji mìsun yí wanɔ nywiɖe asɔ sɔkɔ koɖo mɛɖe ci yí detɛnŋ wɛni nywiɖe o. Le kpɔwɛ mɛ, nɔviŋsu ɖe tɛnŋ xonɔ jugbaja nuxu nywiɖe. Enu ci mɛ yɛ bi le nɛ. Le yi ji mɛɔ, étɛnŋ nunuɔ mɔ yenyɔ wu nɔviŋsu ɖe ci detɛnŋ xonɔ jugbaja nuxu nywiɖe shigbe ye nɛ o. Vɔ nɔviŋsu ŋtɔ́ yɛ wanɔ xomɛvu yí xɔnɔ mɛdru nywiɖe, hɛnnɔ viɛwo nywiɖe yí gbeɖenɔ kunu koɖo ezolelanmɛ. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu sugbɔ li ciwo yí zannɔ wowo nujikpekpewo le Yehowa sɛnsɛn mɛ, yí gbesɔ kpenɔdo mɛbuwo nu. Ecɛ jɔnɔ ji nɔ mì keke!

KPLANƆ NU SO MƐBUWO GBƆ

11. Nyi yí taɖo mìɖo atekpɔ awanɔ Yesu tɔ han ɔ?

11 Mìdeɖo asɔ mìwoɖekiwo sɔ sɔnɔ kpɔ koɖo mɛbuwo o, gan mìatɛnŋ akpla nu so Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔwo gbɔ. Yesu yí nyi kpɔwɛ nywitɔ ci gbɔ mìatɛnŋ akpla nu le. Mìdenyi amɛkpekpe shigbe Yesu nɛ o, vɔ mìatɛnŋ akpla nu sugbɔ so yi nɔnɔmɛ nywiwo koɖo enunywi ciwo yí ewa mɛ. (1 Piɛ 2:21) Nɔ mìtekpɔ yí kplɔ yi kpɔwɛ lɔ do lé mìakpe ji doɔ, mìanyi Yehowa sɛntɔ nywiwo yí agbebi doji le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ.

12-13. Nyi mìatɛnŋ akpla so Efyɔ Davidi gbɔɔ?

12 Mawu Nyɔ lɔ xo nuxu so ŋsu koɖo nyɔnu egbejinɔtɔ sugbɔ nu, wonyi amɛmakpemakpewo ganŋke mìatɛnŋ aɖyi wo. (Ebre. 6:12) Le kpɔwɛ mɛ, Yehowa nu so Efyɔ Davidi nu mɔ yɛnyi “ŋsu ci [ye] lɔn.” (Edɔ. 13:22) Vɔ ci Davidi denyi amɛkpekpeɔ, éwa nuvɔn ganganwo. Ci ele nɛnɛ can ɔ, ényi kpɔwɛ nywi ɖeka nɔ mì. Nyi yí taɖoɔ? Ðo nɔ éwa afɛn yí wogbe niɔ, dejinɔ nyɔ ɖewo anu keŋ amɔ eyi dɔ taɖo yewa afɛn lɔ o. Ewaɖeɔ, élɔn yí xɔnɔ ekpla ci woni, nɔ egbesɛnŋ do ɖe can yí ɖenɔ kuku do ta nɔ ŋci ewa. Eyi taɖo Yehowa sɔ yi nuvɔnwo ki.—Eha. 51:3, 4, 10-12.

13 Mìatɛnŋ akpla nu so Davidi gbɔ, nɔ mìbiɔ nyɔ cɛwo mìwoɖekiwo se: ‘Nɔ wokpla nuŋ ɖe, lé ŋwanɔ nu doɔ? Ŋɖe blɛ yí lɔnnɔ do anyi fɛnwo jia alo ŋjinɔ enyɔ ɖewo anu keŋ ato le mɛ? Ŋsɔ afɛn lɔ xunɔ mɛbuwo jia? Ŋjenɔ agbla veviɖe mɔ ŋdagbewa afɛn lɔwo kea?’ Àtɛnŋ abiɔ enyɔ cɛ hanwo eoɖeki se, nɔ èhlɛnkɔ nu so Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔ buwo nu le Bibla mɛ. Wowo can woto cukaɖa ciwo han mɛ yí ètokɔa? Nɔnɔmɛ nywi ciwo han yí woɖoɔ? Nɔ èhlɛnkɔ nu so mɛɖe nu le wo mɛɔ, biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Lé natɛnŋ awa Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ cɛ tɔ han doɔ?’

14. Nyɔna ci yí mìakpɔ nɔ mìkplanɔ nu so mìwo kpena xɔsetɔwo gbɔɔ?

14 Mìatɛnŋ agbekpla nu so mìwo kpena xɔsetɔwo gbɔ nɔ wonyi vihwɛ alo mɛganxoxu can. Le kpɔwɛ mɛ, mɛɖe le míwo hamɛ lɔ mɛ yí tokɔ cukaɖa ɖe mɛ gan yí dokɔ jia? Taŋfuin etɛnŋ nyi yi kpenawo yí ʒinkɔ ji mɔ yi le wa enudɔndɔn ɖe, alo yi xomumɛtɔwo yí cikɔ yumɛ ni alo dɔ̀lele yí dokɔ aya ni gan yí edokɔ ji. Èkpɔ nɔnɔnmɛ nywi ɖe le mɛ ŋtɔ́ gbɔ ci àji mɔ yeatekpɔ aɖoa? Nɔ èkpɔ lé ewɛ yí tɛnŋ dokɔ ji le yi cukaɖa lɔ mɛɔ, akpedo eo nu nakpɔ enuŋtɔŋtɔ ɖewo ciwo yí àtɛnŋ awa yí ado ji le ao cukaɖa lɔ mɛ. Mìdo akpe mɔ mìɖo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu cɛ hanwo ciwo yí ɖokɔ xɔse kpɔwɛ nywi, ciwo mìatɛnŋ asran!—Ebre. 13:7; Ʒaki 1:2, 3.

KPƆNƆ JIJƆ LE SƐNSƐNDƆ CI ÈWAKƆ NƆ YEHOWA MƐ

15. Nukplamu ci apotru Pɔlu na ci yí atɛnŋ akpedo mì nu mìakpɔtɔ akpɔnɔ jijɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ?

15 Gbɔxwe fafa koɖo nɔviwawa anɔ hamɛ lɔ mɛɔ, mɛɖekaɖeka le mì mɛ ɖo awa ci ji ekpe. Mìasɔ exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo kpɔwɛ. Enunana vovovowo yí le wo shi yí wowanɔ edɔ vovovowo. (1 Kor. 12:4, 7-11) Vɔ ecɛ dehɛn mama koɖo ehwlɛnwawa va wo mɛ o. Ewaɖeɔ, Pɔlu do ŋsɛn wowo ɖekaɖeka mɔ, wo le wa enu ci yí ʒan nɔ “Kristo lankpu a shin.” Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Efezitɔwo mɔ: “Lankpu ŋci ɖeka [ɖeka] koɖo yi dɔwawa. É yí dɔ yí lankpu lɔ pleŋ shin yí sɛnŋ koɖo lɔnlɔn.” (Efe. 4:1-3, 11, 12, 16) Mɛ ciwo yí wa do Pɔlu nyɔ cɛwo ji na yí fafa koɖo nɔviwawa ni. Ahanke yí ele le mìwo hamɛwo mɛ gbɛ nɛ.

16. Nyi mìaɖui koŋ awaɔ? (Ebretɔwo 6:10)

16 Ðui koŋ mɔ yedasɔ yiɖeki sɔnɔ kpɔ koɖo mɛbuwo o. Vɔ kpla nu so Yesu gbɔ, yí atekpɔ asran yi nɔnɔmɛwo. Gbekpla nu so mɛ ciwo yí ɖo xɔse le blema koɖo le egbɛ mɛ gbɔ. Kando ji mɔ nɔ yekpɔtɔ wakɔ ci ji yekpeɔ, Yehowa ‘denyi majɔmajɔtɔ o. Áɖo ŋwi edɔ pleŋ ciwo yí èwa.’ (Hlɛn Ebretɔwo 6:10.) Kpɔtɔ akpɔkɔ jijɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ, yí anyaa nu mɔ egbla ciwo pleŋ èdodoɔ le yi sɛnsɛn mɛ jekɔŋ ni.

EHAJIJI 65 Yi Ŋgɔgbe!

^ par. 5 Mì pleŋ mìatɛnŋ akpla nu so mɛbuwo gbɔ le enu ci wowakɔ le Yehowa sɛnsɛn lɔ mɛ. Vɔ dele mɔ mìasɔ mìwoɖekiwo sɔnɔ kpɔ koɖo mɛbuwo o. Nyɔta cɛ akpedo mì nu mìakpɔtɔ akpɔnɔ jijɔ, yí mìdasɔ mìwoɖekiwo sɔ kpɔ koɖo mɛbuwo ci yí adɔ mìayi go alo agbɔjɔ o.

^ par. 49 FOTO MƐ ÐEÐE: Nɔviŋsu lɔ le dɔ wakɔ le Betɛli hwenu enyi jajɛ. Èvaɖe nyɔnu yí yi koɖo ashiɛ wakɔ mɔɖeɖedɔ lɔ. Ci wovaji viwoɔ, ékpekɔdo ɖevi lɔwo nu nɔ woaɖe kunu nywiɖe. Ðɛyɛ ci eshin ɔ, ékpɔtɔ wakɔ ci ji ekpe yí ɖekɔ kunu to wemaŋwlɛŋwlɛ ɖaɖa amɛ ji.