24. STUDIJNÍ ČLÁNEK

Jehovovi se v odpouštění nikdo nevyrovná

Jehovovi se v odpouštění nikdo nevyrovná

„Jehovo, ty jsi dobrý a ochotně odpouštíš, jsi plný věrné lásky ke všem, kdo tě vzývají.“ (ŽALM 86:5)

PÍSEŇ Č. 42 Modlitba Božího služebníka

CO SE DOZVÍŠ *

1. Co nám král Šalomoun připomíná v Kazateli 7:20?

 KRÁL Šalomoun napsal: „Na zemi není žádný bezúhonný člověk, který by dělal jen to, co je správné, a nikdy nezhřešil.“ (Kaz. 7:20) Měl naprostou pravdu. Všichni děláme chyby. (1. Jana 1:8) Každý z nás proto potřebuje, aby mu Jehova i druzí lidé odpouštěli.

2. Jak se cítíme, když nám dobrý přítel odpustí?

2 Nejspíš se už i tobě stalo, že ses něčím dotkl svého dobrého přítele. Moc sis přál, aby to mezi vámi zase bylo jako dřív, a tak ses mu upřímně omluvil. Jak ses cítil, když ti ochotně odpustil? Určitě se ti ulevilo a měl jsi z toho radost.

3. Co si rozebereme v tomhle článku?

3 Za svého nejlepšího přítele chceme mít Jehovu. Občas ale řekneme nebo uděláme něco, čím mu ublížíme. Proč si i přesto můžeme být jistí, že nám chce odpustit? V čem je to, jak Jehova odpouští, jedinečné? A komu vlastně odpouští?

JEHOVA ODPOUŠTÍ OCHOTNĚ

4. Proč si můžeme být jistí, že Jehova odpouští ochotně?

4 Boží Slovo jasně ukazuje, že Jehova odpouští ochotně. Když se zjevil Mojžíšovi na hoře Sinaj, prostřednictvím anděla mu řekl: „Jehova, Jehova, Bůh milosrdný a soucitný, trpělivý a plný věrné lásky a pravdy, projevuje věrnou lásku tisícům, promíjí provinění, přestupek a hřích.“ (2. Mojž. 34:6, 7) Jehova je laskavý a milosrdný Bůh, který vždycky ochotně odpustí těm, kdo svých hříchů litují. (Neh. 9:17; Žalm 86:15)

Jehova ví o všem, co nás v životě ovlivnilo (5. odstavec)

5. K čemu podle Žalmu 103:13, 14 Jehovu vede to, že nás tak dobře zná?

5 Jehova nás vytvořil, takže o nás ví úplně všechno. Dokážeš si to představit? Každého člověka na zemi zná do nejmenších detailů. (Žalm 139:15–17) To znamená, že ví o všech nedostatcích, které jsme zdědili po svých rodičích. Dokonce ví o všem, co jsme zažili a co mělo vliv na to, jací jsme. K čemu Jehovu vede to, že nás tak dobře zná? K tomu, aby s námi jednal milosrdně. (Žalm 78:39; přečti Žalm 103:13, 14)

6. Jak Jehova dokázal, že lidem touží odpouštět?

6 Jehova touží lidem odpouštět. A taky nám to dokázal. Chápe, že kvůli tomu, co udělal první člověk Adam, jsme se všichni dostali do zajetí hříchu a smrti. (Řím. 5:12) Je to zajetí, ze kterého bychom sebe ani druhé nikdy nedokázali vysvobodit. (Žalm 49:7–9) Náš milující Bůh se o to ale soucitně postaral. Co udělal? Jak to říká Jan 3:16, poslal svého jediného Syna, aby za nás zemřel. (Mat. 20:28; Řím. 5:19) Ježíš vzal náš trest smrti na sebe, aby osvobodil všechny, kdo v něj věří. (Hebr. 2:9) Když Jehova viděl, jak jeho milovaný Syn umírá trýznivou a potupnou smrtí, muselo ho to hrozně bolet. Dovolil by něco takového, kdyby nám nechtěl odpustit?

7. Například komu Jehova ochotně odpustil?

7 Bible je plná příkladů lidí, kterým Jehova ochotně odpustil. (Ef. 4:32) Kdo tě napadne jako první? Možná se ti vybaví král Manasse. Byl to zkažený člověk a dělal spoustu věcí, které jsou Jehovovi odporné. Uctíval falešné bohy a sváděl k tomu i druhé. Těmto bohům dokonce obětoval své děti. Zašel až tak daleko, že vytesal modlu a dal ji do Jehovova svatého chrámu. V Bibli se o něm píše: „Ve velké míře dělal to, co je špatné v Jehovových očích, a tím ho provokoval.“ (2. Par. 33:2–7) Když toho ale upřímně litoval, Bůh mu velkoryse odpustil. Dokonce ho dosadil zpátky na trůn. (2. Par. 33:12, 13) Nebo si možná vzpomeneš na krále Davida, který se taky dopustil vážných hříchů, včetně cizoložství a vraždy. Když ale upřímně činil pokání a svoje provinění přiznal, Jehova odpustil i jemu. (2. Sam. 12:9, 10, 13, 14) Je z toho vidět, že odpouští opravdu ochotně. Teď si řekneme, v čem je to, jak Jehova odpouští, jedinečné.

JEHOVA ODPOUŠTÍ TAK JAKO NIKDO JINÝ

8. Proč je Jehova tím nejlepším soudcem?

8 Jehova je „Soudce celé země“. (1. Mojž. 18:25) Dobrý soudce musí skvěle znát zákony. A to o Jehovovi rozhodně platí, protože je nejen náš soudce, ale taky náš zákonodárce. (Iz. 33:22) Nikdo nemá tak silný smysl pro to, co je správné a co nesprávné, jako on. Čím dalším se vyznačuje dobrý soudce? Než vynese rozsudek, musí být schopný vzít v úvahu všechna fakta, která se případu týkají. A i v tomhle je tím nejlepším soudcem Jehova.

9. Co Jehova bere v úvahu, když se rozhoduje, jestli někomu odpustí?

9 Na rozdíl od lidských soudců, Jehova vždycky zná všechna fakta o každém případu. (1. Mojž. 18:20, 21; Žalm 90:8) Lidé jsou odkázaní jenom na to, co vidí nebo slyší. Ale u Jehovy to tak není. Přesně ví, jaký vliv na naše chování mají geny, výchova, prostředí a taky naše emoce a psychika. Vidí i do našeho srdce. Dobře zná pohnutky, úmysly a touhy každého člověka. Nic mu neunikne. (Hebr. 4:13) Když tedy někomu odpustí, je to proto, že dokonale zná všechna fakta.

Jehova je spravedlivý a nestranný. Nedá se podplatit (10. odstavec)

10. Proč můžeme říct, že Jehovova rozhodnutí jsou vždycky spravedlivá? (5. Mojžíšova 32:4)

10 Jehovova rozhodnutí jsou vždycky spravedlivá. Nikomu nenadržuje. To, jestli někomu odpustí, nebo ne, nezáleží na tom, jak ten člověk vypadá, kolik má peněz, jaké má postavení nebo co umí. (1. Sam. 16:7; Jak. 2:1–4) Jehovu nemůže nikdo k ničemu donutit ani ho podplatit. (2. Par. 19:7) Jeho rozhodnutí nikdy nejsou ovlivněná tím, že by byl podrážděný nebo naopak sentimentální. (2. Mojž. 34:7) Jak jsme si ukázali, Jehova ví všechno o nás i o naší situaci, a to z něj dělá toho nejlepšího soudce. (Přečti 5. Mojžíšovu 32:4.)

11. V čem je to, jak Jehova odpouští, jedinečné?

11 Pisatelé Hebrejských písem si uvědomovali, že to, jak Jehova odpouští, je naprosto jedinečné. Někdy použili hebrejské slovo, které je podle jedné odborné publikace „vyhrazeno pro případy, kdy hříšníkovi odpouští Bůh. Nikdy se jím neoznačuje odpouštění mezi lidmi, které je svou povahou i mírou podřadnější“. Jedině Jehova má pravomoc odpustit kajícnému hříšníkovi úplně. K čemu to vede, když nám odpustí?

12., 13. a) Co zažijeme, když nám Jehova odpustí? b) Čím si u Jehovy můžeme být jistí?

12 Když pochopíme, že nám Jehova odpustil, zažijeme „období osvěžení“. Pocítíme mimo jiné vnitřní klid a budeme mít čisté svědomí. Takové odpuštění můžeme získat jedině „od Jehovy“. (Sk. 3:19) Zase nás pak považuje za svoje přátele a vnímá to tak, jako bychom vůbec nezhřešili.

13 Jakmile nám Jehova něco odpustí, můžeme si být jistí, že už nám to nikdy nebude vyčítat ani nás za to znovu trestat. (Iz. 43:25; Jer. 31:34) Naše hříchy od nás vzdaluje tak daleko, „jak daleko je východ od západu“. (Žalm 103:12) Když nad tím přemýšlíme, cítíme obrovskou vděčnost a posvátnou úctu. (Žalm 130:4) Co je ale potřeba k tomu, aby nám Jehova odpustil?

KOMU JEHOVA ODPOUŠTÍ?

14. Co jsme se doteď dozvěděli o tom, jak Jehova odpouští?

14 Ukázali jsme si, že to, jestli Jehova někomu odpustí, nebo ne, nezáleží na tom, jak byl jeho hřích závažný. Taky jsme si řekli, že jako náš stvořitel, zákonodárce a soudce zná všechna fakta a bere je při rozhodování v úvahu. Co konkrétně zvažuje?

15. Co podle Lukáše 12:47, 48 bere Jehova v úvahu?

15 Jedna věc, kterou Jehova při rozhodování bere v úvahu, je to, jestli si hříšník uvědomoval, že jedná špatně. Ježíš to jasně ukázal v Lukášovi 12:47, 48(Přečti.) Když si někdo naplánuje, že udělá něco špatného, a přitom dobře ví, že to Jehova neschvaluje, je to vážný hřích. Takovému člověku hrozí, že mu Bůh neodpustí. (Mar. 3:29; Jan 9:41) Je ale pravda, že občas uděláme něco, o čem víme, že to není správné. Máme i tak nějakou šanci na odpuštění? Ano! A tím se dostáváme k dalšímu faktoru, který Jehova bere při rozhodování v úvahu.

Můžeme si být jistí, že když upřímně činíme pokání, Jehova nám odpustí (16. a 17. odstavec)

16. Co je pokání a proč je nezbytné?

16 Další věc, která je pro Jehovu důležitá, je to, jestli hříšník upřímně činí pokání. Když člověk činí pokání, znamená to, že změní svoje smýšlení, postoj nebo záměr. Hluboce lituje, že udělal něco špatného nebo že naopak neudělal něco dobrého, co udělat měl. Trápí ho nejen samotný hřích, ale taky to, co k němu vedlo – jeho narušený vztah s Jehovou. Vzpomeň si na Manasseho a Davida. I když oba vážně zhřešili, Jehova jim odpustil, protože upřímně činili pokání. (1. Král. 14:8) Pokud chceme, aby Jehova odpustil i nám, musí o nás platit to samé. Ale pouhá lítost nestačí. Musíme taky něco dělat. * A to nás přivádí k dalšímu faktoru, který Jehova zvažuje.

17. Co znamená „obrátit se“ a proč je to tak důležité? (Izajáš 55:7)

17 Jehova bere v úvahu i to, jestli se člověk „obrátil“, tedy jestli přestal se špatným jednáním a začal žít tak, jak se to Jehovovi líbí. (Přečti Izajáše 55:7.) Je nutné, aby přetvořil svoji mysl – aby se na věci začal dívat jako Jehova a jednat podle toho. (Řím. 12:2; Ef. 4:23) Musí být rozhodnutý přestat s nesprávným uvažováním i jednáním. (Kol. 3:7–10) Základ pro to, aby nám Jehova mohl odpustit a očistit nás od hříchu, je samozřejmě naše víra ve výkupné. Pokud nám má ale Jehova na základě Ježíšovy oběti odpustit, musí vidět, že se upřímně snažíme změnit svoje jednání. (1. Jana 1:7)

DŮVĚŘUJ, ŽE TI JEHOVA ODPUSTÍ

18. Co jsme se naučili o tom, jak Jehova odpouští?

18 Co jsme si v tomhle článku chtěli zdůraznit? Jehovovi se v odpouštění opravdu nikdo nevyrovná. Proč to můžeme říct? Zaprvé, vždycky odpouští ochotně. Zadruhé, zná nás do nejmenších detailů. Ví o nás úplně všechno a nejlíp dokáže posoudit, jestli opravdu činíme pokání. A zatřetí, když nám něco odpustí, udělá za tím tlustou čáru. Díky tomu můžeme mít jeho přízeň a čisté svědomí.

19. Proč můžeme mít radost, i když jsme nedokonalí a dál budeme dělat chyby?

19 Dokud budeme nedokonalí, budeme samozřejmě dál dělat chyby. Může nás ale utěšit to, co je napsané v 2. svazku Hlubšího pochopení Písma na straně 291: „Jehovovi služebníci si nemusí neustále dělat výčitky svědomí kvůli svým chybám vyplývajícím ze zděděné nedokonalosti, protože Jehova bere milosrdně v úvahu jejich tělesné slabosti. (Ža 103:8–14; 130:3) Jestliže svědomitě chodí po Božích cestách, mohou se radovat. (Fil 4:4–6; 1Ja 3:19–22)“ Taková slova nás určitě hřejí u srdce.

20. O čem bude příští článek?

20 Za to, že nám Jehova ochotně odpouští, když svých hříchů upřímně litujeme, jsme moc vděční. Jak ho ale můžeme v odpouštění napodobovat? V čem se to, jak odpouštíme my, podobá tomu, jak odpouští Jehova, a v čem se to naopak liší? A proč bychom se o to měli zajímat? Odpovědi si ukážeme v příštím článku.

PÍSEŇ Č. 8 Jehova je naše útočiště

^ Jehova nás ve svém Slově ujišťuje, že kajícným hříšníkům ochotně odpouští. Někdy ale můžeme mít pocit, že si to my osobně nezasloužíme. V tomhle článku si ukážeme, proč si můžeme být jistí, že když zhřešíme a upřímně toho litujeme, Jehova nám vždycky ochotně odpustí.

^ VYSVĚTLENÍ VÝRAZU: „Pokání“ označuje změnu myšlení, která je spojená s upřímnou lítostí nad tím, jak člověk dřív žil, čeho se dopustil nebo co naopak neudělal. Pravé pokání se projevuje tak, že člověk změní své jednání.