Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

XOOK 27

«Kʼub a wóol tiʼ Jéeoba»

«Kʼub a wóol tiʼ Jéeoba»

«Kʼub a wóol tiʼ Jéeoba. Maʼ a sajaktal yéetel maʼ u péek u yóol a puksiʼikʼal» (SAL. 27:14).

KʼAAY 128 Chúukpajak k-óol tak tu xuul

TIʼ BAʼAX KUN TʼAAN *

1. 1) ¿Baʼax u prometermaj Jéeoba? 2) ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeobaeʼ? (Ilawil le notaoʼ).

 JÉEOBAEʼ u prometermeʼ maʼ kun xáantaleʼ yaan u luʼsik tuláakal le kʼojaʼaniloʼoboʼ, le baʼaxoʼob beetik u lúubul k-óoloʼ bey xan le kíimiloʼ (Apo. 21:3, 4). Le utsul máakoʼob ku kʼubik u yóoloʼob tiʼ letiʼoʼ yaan u yáantkoʼob utiaʼal ka u sutoʼob paraísoil le Luʼumaʼ (Sal. 37:9-11). Tsʼoʼoleʼ yaan xan u yáantkoʼon utiaʼal ka k-bisba maas maʼalob tu yéetel. ¡Jach táaj jatsʼuts le promesaaʼ! Chéen baʼaleʼ, ¿baʼaxten k-creertik yaan u béeytal tuláakal le baʼax ku prometertik Diosoʼ? Tumen letiʼeʼ mantatsʼ ku béeykuntik baʼax ku yaʼalik. Jeʼex k-ilkoʼ jach yaan baʼax oʼolal k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba (Sal. 27:14). * ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼubik k-óol tiʼ letiʼeʼ? Letiʼe k-páaʼtik yéetel kiʼimak óolal u béeykuntik tuláakal le baʼaxoʼob u prometermoʼ (Isa. 55:10, 11).

2. ¿Baʼax tsʼoʼok u beetik Jéeoba, yéetel baʼax ku yeʼesik yéetel leloʼ?

2 Jéeobaeʼ tsʼoʼok u yeʼesik ku béeykuntik baʼax ku yaʼalik. Koʼoneʼex ilik junpʼéel bix tsʼoʼok u beetik. Tu libroil Apocalipsiseʼ Jéeobaeʼ tu prometerteʼ utiaʼal u adorartaʼal chéen letiʼeʼ yaan u muchʼkíintik máakoʼob ku taaloʼob tiʼ jejeláas luʼumiloʼob, tiʼ jejeláas tribuʼob yéetel ku tʼankoʼob jejeláas idiomaʼob. Teʼ Bibliaoʼ ku yaʼalaʼaltiʼob «yaʼabkach máakoʼob» (Apo. 7:9, 10). Ichil le yaʼabkach máakoʼobaʼ yaan xiiboʼob, koʼoleloʼob yéetel mejen paalaloʼobiʼ. Kex jejeláas u razaʼob, u idiomaʼob yéetel tuʼux u taaloʼobeʼ tuláakloʼob jach ku biskubaʼob maʼalob (Sal. 133:1; Juan 10:16). Tsʼoʼoleʼ yéetel kiʼimak óolal ku kʼaʼaytikoʼob le jatsʼuts baʼaloʼob ken u beet Diosoʼ (Mat. 28:19, 20; Apo. 14:6, 7; 22:17). Wa táakaʼanech ichiloʼobeʼ seguro jach taak a wilik u béeytal le baʼaxoʼob u prometermaj Jéeobaoʼ.

3. ¿Baʼax u kʼáat u beet le Kʼaasilbaʼaloʼ?

3 Le Kʼaasilbaʼaloʼ u kʼáat ka xuʼuluk k-confiar tiʼ Jéeoba. Letiʼeʼ u kʼáat ka k-tukult maʼ yaabiltaʼanoʼon tumen Jéeobaiʼ yéetel maʼ ken u béeykunt le baʼaxoʼob u prometermoʼ. Wa ka joʼopʼok k-tuukul beyoʼ jeʼel u káajal k-chʼaʼik saajkileʼ yéetel jeʼel tak u xuʼulul k-meyajtik Jéeobaeʼ. Beoraaʼ yaan k-ilik baʼax tu yóotaj u beet le Kʼaasilbaʼal utiaʼal ka xuʼuluk u kʼubik u yóol Job tiʼ Jéeoba yéetel ka xuʼuluk u meyajtikoʼ.

4. ¿Baʼax ken k-xakʼalt teʼ xookaʼ? (Job 1:9-12).

4 Teʼ xookaʼ yaan k-xakʼaltik baʼaxoʼob tu beetaj le Kʼaasilbaʼal utiaʼal u yilik ka xuʼuluk u meyajtaʼal Jéeoba tumen Joboʼ (xok Job 1:9-12). Yaan xan k-xakʼaltik baʼax jeʼel u páajtal k-kanik tiʼ u ejemplo Jobeʼ bey xan baʼaxten maʼ unaj u tuʼubultoʼon yaabiltaʼanoʼon tumen Diosiʼ yéetel ku béeykuntik baʼaxoʼob ku prometertik.

LE KʼAASILBAʼALOʼ U KʼÁAT KAʼACH KA XUʼULUK U KʼUBIK U YÓOL JOB TIʼ JÉEOBA

5, 6. ¿Bix úuchik u téek kʼexpajal u kuxtal Job?

5 Jach maʼalob u bin kaʼach tiʼ Job. Ku biskuba maʼalob yéetel Jéeoba, yaan kiʼimak óolal ichil u familia yéetel jach ayikʼal kaʼachi (Job 1:1-5). Chéen baʼaleʼ tu téek perdertaj óoliʼ tuláakal. Yáaxeʼ tu perdertaj le ayikʼalil yaantiʼoʼ (Job 1:13-17). Le ka tsʼoʼokeʼ kíim tuláakal u paalal. Koʼoneʼex jáan tsʼáaikba tu lugar. Juntúul taatatsil wa maamatsileʼ jach ku muʼyaj kéen kíimik juntúul u paal jach u yaabiltmaj. Beoraaʼ chéen tukult bix tu yuʼubiluba Job yéetel u yatan le ka tu yojéeltoʼob tsʼoʼok u kíimil le 10 u túulal u paalaloʼoboʼ. ¡Le oʼolal Jobeʼ tu jataj u nookʼeʼ ka tu xóolkʼabtuba! (Job 1:18-20).

6 Le ka tsʼoʼokeʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ tu beetaj u yantal junpʼéel yaayaj kʼojaʼanil tiʼ Job yéetel tu beetaj u yuʼubik bey mix baʼal u biilal u kuxtaleʼ (Job 2:6-8; 7:5). Jobeʼ jach ku respetartaʼal kaʼachi yéetel ku kʼáataʼal consejo tiʼ (Job 31:18). Chéen baʼaleʼ beoraaʼ hasta mix máak u kʼáat náatsʼal tu yiknal. Tuʼubsaʼab tumen u sukuʼunoʼob, tumen u amigoʼob bey xan tumen le máaxoʼob ku meyajoʼob tu yotoch kaʼachoʼ (Job 19:13, 14, 16).

Yaʼab sukuʼunoʼobeʼ jach ku naʼatkoʼob le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj Joboʼ (Ilawil párrafo 7) *

7. 1) ¿Máax ku tuklik kaʼach Job beetik u muʼyaj, yéetel baʼax maʼ tu beetiʼ? 2) Bejlaʼeʼ ¿baʼaxoʼob jeʼel u muʼyajtik le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ? (Ilawil le dibujo yaan yil yéetel le párrafo 7).

7 Le Kʼaasilbaʼaloʼ u kʼáat kaʼach ka u tukult Jobeʼ táan u beetaʼal u muʼyaj tumen Jéeoba tumen yaan baʼax kʼaas tsʼoʼok u beetik. Le oʼolal tu beetaj u taal junpʼéel kʼaʼamkach iikʼeʼ ka tu beetaj u lúubul le naj tuʼux u muchʼmuba festejar le 10 u túulal u paalal Joboʼ (Job 1:18, 19). Tu beetaj xan u lúubul kʼáakʼ desde teʼ kaʼanoʼ ka tu beetaj u kíimil u yaalakʼoʼob bey xan le máaxoʼob kanáantkoʼoboʼ (Job 1:16). Tumen desde teʼ kaʼan u taal le iikʼ yéetel le kʼáakʼoʼ Jobeʼ tu tukleʼ Jéeoba túuxtoʼob tumen yaan baʼax beetmil u pʼuʼujul. Kex beyoʼ Jobeʼ maʼ tu maldecirtaj Jéeobaiʼ. Baʼaxeʼ tu yaʼaleʼ le bix úuchik u kʼamik le baʼaloʼob maʼalobtak tsʼoʼok u tsʼaʼabaltiʼ tumen Jéeobaoʼ bey xan ken u kʼamil le baʼaloʼob maʼ maʼalobtakoʼ. Le oʼolal tu yaʼalaj: «Seguernak u alabartaʼal u kʼaabaʼ Jéeoba» (Job 1:20, 21; 2:10). Kex tu perdertaj óoliʼ tuláakal baʼax yaantiʼ yéetel jach muʼyajnaj ka kʼojaʼanchajeʼ Jobeʼ láayliʼ u kʼubmaj u yóol kaʼach tiʼ Jéeobaeʼ. Chéen baʼaleʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ maʼ tu pʼataj u paachiʼ.

8. ¿Baʼax uláakʼ tu beetaj le Kʼaasilbaʼal utiaʼal u atacartik Joboʼ?

8 Le Kʼaasilbaʼaloʼ yaan uláakʼ baʼax tu beetaj utiaʼal u atacartik Job. Tu beetaj u sen aʼalaʼal baʼal tiʼ tumen óoxtúul máakoʼob ku yaʼalikubaʼob kaʼach u amigoʼob. Letiʼobeʼ tu yaʼaloʼobeʼ táan u muʼyaj Job tu yoʼolal le baʼaloʼob kʼaastak tsʼoʼok u beetkoʼ (Job 22:5-9). U kʼáatoʼob kaʼach xan ka u tukult Jobeʼ kex ka u tsʼáa u yóol u beet baʼaloʼob maʼalobtakeʼ junpuliʼ maʼ kun lúubul utsil tiʼ Dios (Job 4:18; 22:2, 3; 25:4). U kʼáatoʼob kaʼach ka u tukult Job maʼ yaabiltaʼan tumen Diosiʼ, maʼ kun kanáantbil yéetel minaʼan u biilal u meyajtik. Maʼ xaaneʼ yéetel le baʼaxoʼob tu yaʼaloʼoboʼ tu beetoʼob u tuklik Job tsʼoʼoktiʼ beyoʼ.

9. ¿Baʼax áant Job teʼ súutuk jach yaj baʼax ku muʼyajtikoʼ?

9 Koʼoneʼex máansik t-tuukul lelaʼ: Jobeʼ tiʼ kulukbal ich taʼaneʼ, bul kʼiin yéetel bul áakʼab táan u sen muʼyaj (Job 2:8). Le máaxoʼob ku yaʼalikubaʼob kaʼach u amigoʼoboʼ joʼopʼ u sen aʼalikoʼob baʼal tiʼ Job yéetel u beetkoʼob u yuʼubikuba mix baʼal u biilal. Letiʼeʼ tu yuʼubaj mix tuʼux u chʼaʼik u yiikʼ yéetel tu yuʼubaj bey táan u yeʼetsʼel u puksiʼikʼal úuchik u kíimil u paalaloʼobeʼ. Le oʼolal tu káajbaleʼ mix baʼal tu yaʼalaj (Job 2:13–3:1). Como Job maʼ tu yaʼalik mix baʼaleʼ maʼ xaaneʼ le óoxtúul máakoʼob ku yaʼalikubaʼob u amigoʼoboʼ tu tukloʼobeʼ táan u tuklik u náachtal tiʼ Dios. Chéen baʼaleʼ kʼuch u súutukil u tʼaan Job. Maʼ xaaneʼ letiʼeʼ táan u paktikoʼob ka tu yaʼalaj: «¡Mientras kuxaʼaneneʼ yaan u chúukpajal in wóol in beet baʼax maʼalob!» (Job 27:5). ¿Baʼax áant Job teʼ súutuk jach yaj baʼax ku muʼyajtikoʼ? Letiʼeʼ maʼ xuʼul u kʼubik u yóol yaan u yáantaʼal tumen Diosiʼ. U yojleʼ kex ka kíimkeʼ yaan u kaʼa kuxkíintaʼal tumen Jéeoba (Job 14:13-15).

BIX JEʼEL U PÁAJTAL K-SEGUERTIK U EJEMPLO JOBEʼ

10. ¿Baʼax k-kanik tiʼ u ejemplo Job?

10 Le baʼax úuch tiʼ Joboʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ maʼ tu páajtal u obligarkoʼon náachtal tiʼ Jéeoba yéetel ku kaʼansiktoʼoneʼ Jéeobaeʼ jach u yojel baʼax ku yúuchultoʼon. Le baʼaxoʼob úuch tiʼ Joboʼ ku kaʼansiktoʼon xan uláakʼ baʼaloʼob. Koʼoneʼex ilik jujunpʼéeliʼ.

11. ¿Baʼax kun úuchul wa mantatsʼ k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba? (Santiago 4:7).

11 Le baʼax úuch tiʼ Joboʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ wa mantatsʼ k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeobaeʼ yaan u chúukpajal k-óol kex jeʼel baʼalak ka u beettoʼon le Kʼaasilbaʼaloʼ. ¿Baʼax kun úuchul wa k-tsʼáaikba tu contra le Kʼaasilbaʼaloʼ? Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ yaan u náachtal tiʼ toʼon (xok Santiago 4:7).

12. ¿Bix tu yáantil Job le u creertik yaan u kaʼa kuxkíintaʼal le kimenoʼoboʼ?

12 Unaj k-jach creertik yaan u kaʼa kuxkíintaʼal le kimenoʼoboʼ. Jeʼex tsoʼolik teʼ xook máanikoʼ utiaʼal u beetik k-náachtal tiʼ Dioseʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ ku aprovecharkuba le kéen u yil saajkoʼon tiʼ le kíimiloʼ. Kʼaʼajaktoʼoneʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ tu yaʼaleʼ Jobeʼ jeʼel u beetik jeʼel baʼaxak utiaʼal u salvartik u kuxtaleʼ, jeʼel tak u xuʼulul u meyajtik Jéeobaeʼ. ¡Chéen baʼaleʼ Jobeʼ tu yeʼeseʼ chéen táan u tuus le Kʼaasilbaʼaloʼ! Tumen tak teʼ súutuk tu yuʼubaj jach nukaʼaj kíimiloʼ letiʼeʼ maʼ xuʼul u meyajtik Diosiʼ. ¿Baʼax áant Job utiaʼal ka chúukpajak u yóol? Letiʼe úuchik u kʼaʼajsik jach uts Jéeobaoʼ yéetel yaan u kʼuchul u kʼiinil u beetaʼal u kaʼa bin utsil tiʼ. U yojleʼ kex ka chaʼabak u kíimileʼ yaan u kʼuchul u kʼiinil u kaʼa kuxkíintaʼal tumen Jéeoba. Jeʼex k-ilkoʼ Jobeʼ jach ku creertik kaʼach yaan u kaʼa kuxkíintaʼal le kimenoʼoboʼ. Wa bey xan k-tuukuloʼ maʼ kun xuʼulul u chúukpajal k-óol kex ka aʼalaʼak yaan k-kíimsaʼal.

13. ¿Baʼaxten maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ le baʼaxoʼob meyajnaj tiʼ le Kʼaasilbaʼal utiaʼal u atacartik Joboʼ?

13 Maʼalob ka tuukulnakoʼon tiʼ baʼaxoʼob meyajnaj tiʼ le Kʼaasilbaʼal utiaʼal u atacartik Joboʼ tumen letiʼe baʼaxoʼob ku meyajtiʼ xan teʼ kʼiinoʼobaʼ. Koʼoneʼex ilik baʼax tu yaʼalaj tu contra Job yéetel tu contra tuláakal máak. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Wa ka u yil máak jach nukaʼaj kíimileʼ jeʼel u tsʼáaik tuláakal baʼax yaantiʼ utiaʼal u salvartik u kuxtaleʼ» (Job 2:4, 5). Le Kʼaasilbaʼaloʼ tu yaʼaleʼ maʼ jaaj wa k-yaabiltmaj Jéeobaiʼ. Le oʼolaleʼ le kéen k-il bin tiaʼan k-kuxtal tu chiʼ kíimileʼ jeʼel k-beetik baʼax maʼ uts tu tʼaaneʼ. Tu yaʼalaj xaneʼ maʼ yaabiltaʼanoʼon tumen Jéeobaiʼ yéetel maʼatech u apreciartik le baʼaxoʼob k-beetik utiaʼal k-meyajtikoʼ. Chéen baʼaleʼ toʼoneʼ k-kʼubmaj k-óol tiʼ Jéeoba le oʼolal maʼ t-chaʼik u tuskoʼon le Kʼaasilbaʼal yéetel le baʼaxoʼob ku beetik utiaʼal u náachkuntkoʼon tiʼ Diosoʼ.

14. ¿Bix u yáantkoʼon le baʼaxoʼob k-aktáantikoʼ, yéetel baʼax ejemploil eʼesik de ke beyoʼ?

14 Le baʼaxoʼob k-aktáantikoʼ ku yáantkoʼon k-il wa yaan tiʼ baʼaxoʼob unaj k-mejorar. Le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj Joboʼ tu yáantaj u yil yaan tiʼ baʼaxoʼob unaj u mejorar. Letiʼeʼ tu tsʼáaj cuentaeʼ unaj u maas eʼesik kabal óolal (Job 42:3). Toʼon xaneʼ le kéen k-aktáant wa baʼax problemaileʼ jeʼel u yáantkoʼon k-il tiʼ baʼax unaj k-mejorareʼ. Leloʼ letiʼe baʼax úuch tiʼ Nikoláioʼ, * letiʼeʼ kex jach kʼojaʼaneʼ kʼaʼal cárcel, ku yaʼalik: «U bisaʼal máak cárceleʼ bey jeʼex ka xiʼik máak ka jóoʼsaʼak u radiografíaeʼ, tumen ku páajtal u yilik máak jach baʼax modosil yaantiʼ». Le kéen k-tsʼáa cuenta yaan tiʼ baʼax unaj k-mejorareʼ ku páajtal k-beetik.

15. ¿Máax unaj k-beetik u cuentail baʼax ku yaʼalik, yéetel baʼaxten?

15 Unaj k-beetik u cuentail baʼax ku yaʼalik Jéeoba, maʼ le baʼaxoʼob ku yaʼalik le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ. Jobeʼ jach tu chʼenxikintaj baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen Jéeoba. Utiaʼal u beetaʼal u tuukuleʼ aʼalaʼabtiʼ junpʼéel baʼal beyaʼ: «¿Maʼ wa a wileʼ le bukaʼaj baʼaloʼob in beetmoʼ ku yeʼesik bukaʼaj poder yaanten? Teneʼ in wojel baʼax ku yúuchultech. A tuklikeʼ, ¿maʼ wa tu páajtal in kanáantkech?». Jobeʼ yéetel kabal óolal tu núukaj tiʼ Jéeoba: «Teneʼ in wuʼuymaj u yúuchul tʼaan tiʼ teech, pero beoraaʼ jach tu jaajil kin wilkech» (Job 42:5). Le ka tu yaʼalaj Job le tʼaanoʼobaʼ maʼ xaaneʼ láayliʼ tiʼ kulukbal yóokʼol taʼaneʼ, chuup u wíinklil yéetel llagaʼob yéetel táan u yoʼtik úuchik u kíimil u paalaloʼob. Teʼ súutuk jeʼeloʼ Jéeobaeʼ tu yaʼalajtiʼ jach u yaabiltmaj yéetel maʼalob yanik tu táan (Job 42:7, 8).

16. Jeʼex u yaʼalik Isaías 49:15, 16, ¿baʼax unaj k-kʼaʼajsik kex ka k-aktáant jeʼel baʼaxakeʼ?

16 Teʼ kʼiinoʼobaʼ maʼ xaaneʼ le máakoʼoboʼ jeʼel u yaʼalikoʼobtoʼon baʼaleʼ wa jeʼel u taaskoʼonoʼob mix baʼalileʼ. Maʼ xaaneʼ jeʼel u yóotkoʼob u pʼatoʼonoʼob kʼaasileʼ wa jeʼel u yóotkoʼob u pʼatoʼob kʼaasil u kaajal Jéeobaeʼ yéetel jeʼel u yaʼalikoʼob «jeʼel baʼaxak maʼ jaajtak» t-contraeʼ (Mat. 5:11). U tsikbalil u kuxtal Jobeʼ ku kaʼansiktoʼoneʼ Jéeobaeʼ ku confiar jeʼel u chúukpajal k-óol k-meyajt kex ka k-aktáant jeʼel baʼaxakeʼ. Jéeobaeʼ u yaabiltmoʼon yéetel mix bikʼin ken u tuʼubs le máaxoʼob ku kʼubik u yóoloʼob tiʼ letiʼoʼ (xok Isaías 49:15, 16). Maʼ unaj k-beetik u cuentail le baʼaloʼob maʼ jaajtak ku yaʼalik le máaxoʼob ku tsʼáaikubaʼob tu contra Diosoʼ. Koʼoneʼex ilik baʼax tu yaʼalaj James, juntúul sukuʼun kajaʼan Turquía yéetel tsʼoʼok u múul máansik problemas yéetel u familia. Letiʼeʼ ku yaʼalik: «T-ileʼ wa k-beetik u cuentail le baʼaloʼob maʼ jaajtak ku yaʼalaʼal tu contra u kaajal Diosoʼ yaan u lúubul k-óol. Le oʼolal maas tuukulnajoʼon yoʼolal le baʼax ken u beet u Reino Diosoʼ yéetel t-maas tsʼáa k-óol k-meyajt Jéeoba. Bey túunoʼ maʼ xuʼul u kiʼimaktal k-óoliʼ». Unaj k-beetik jeʼex Jobeʼ yéetel unaj k-maas uʼuyik baʼax ku yaʼalik Jéeoba. ¡Kex jeʼel baʼaxak ka u yaʼal le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ maʼ unaj u xuʼulul k-páaʼtik le baʼaxoʼob u yaʼalmaj Jéeoba ken u beetoʼ!

LE BAʼAX KU PROMETERTIK DIOSOʼ JEʼEL U YÁANTKOʼON UTIAʼAL KA CHÚUKPAJAK K-ÓOLEʼ

Jobeʼ bendecirtaʼab úuchik u chúukpajal u yóol, letiʼ yéetel u yataneʼ yaʼab años kuxlajoʼob ich kiʼimak óolal (Ilawil párrafo 17) *

17. ¿Baʼax k-kanik tiʼ le yaʼabkach máakoʼob ku chʼaʼchiʼitaʼaloʼob teʼ capítulo 11 tiʼ Hebreosoʼ?

17 Yaʼab uláakʼ máakoʼob chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Dios kex jeʼel baʼalak tu aktáantoʼobeʼ. Teʼ carta tu tsʼíibtaj apóstol Pablo tiʼ le sukuʼunoʼob hebreoʼoboʼ tu yaʼaleʼ le yaʼabkach máakoʼobaʼ «beyoʼob junpʼéel múuyal[eʼ]» (Heb. 12:1). Kex jach yaj baʼax tu muʼyajtoʼobeʼ chúukpaj u yóol u meyajoʼob Jéeoba (Heb. 11:36-40). ¿Bin wa utsil tiʼob úuchik u chúukpajal u yóoloʼob? Bin utsil tiʼob. Tumen kex maʼ tu yiloʼob u béeytal tuláakal le baʼaxoʼob u prometermaj Diosoʼ maʼ xuʼul u kʼubik u yóoloʼob tiʼ letiʼiʼ. Tsʼoʼoleʼ como u yojloʼob ku lúubloʼob utsil tiʼ Jéeobaeʼ u yojloʼob yaan u yilkoʼob u béeytal tuláakal le baʼax u prometermoʼ (Heb. 11:4, 5). Le kéen tuukulnakoʼon tiʼ le baʼaxoʼob tu beetoʼoboʼ ku yáantkoʼon xan utiaʼal maʼ u xuʼulul k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba.

18. ¿Baʼax unaj k-beetik kex jeʼel baʼalak ka taalak t-óokʼoleʼ? (Hebreos 11:6).

18 Le yóokʼol kaabaʼ táan u bin u maas kʼastal (2 Tim. 3:13). Le Kʼaasilbaʼaloʼ sigue xan u atacartik le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ. Jeʼel baʼalak ka taalak t-óokʼoleʼ unaj u seguer k-meyajtik Jéeoba yéetel u jaajil k-óol tumen k-ojel «tsʼoʼok k-kʼubik k-óol tiʼ juntúul Dios kuxaʼan» (1 Tim. 4:10). Le bix úuchik u bin tiʼ Joboʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ «Jéeobaeʼ jach nojoch u yaabilaj yéetel ku chʼaʼik óotsilil» (Sant. 5:11). Jeʼex Jobeʼ unaj u chúukpajal k-óol k-meyajt Jéeoba tumen letiʼeʼ ku beetik u bin utsil tiʼ le máaxoʼob meyajtikoʼ (xok Hebreos 11:6).

KʼAAY 150 Kaxt Jéeoba, le Dios kun salvartikechoʼ

^ Le kéen tuukulnakoʼon tiʼ máaxoʼob chúukpaj u yóoloʼob kex táan u muʼyajoʼobeʼ maases k-tuukul tiʼ Job. ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-kanik tiʼ tuláakal le baʼax tu muʼyajtoʼ? K-kanikeʼ le Kʼaasilbaʼaloʼ maʼ tu páajtal u obligarkoʼon náachtal tiʼ Jéeoba. K-kanik xaneʼ Jéeobaeʼ jach u yojel tuláakal baʼax ku yúuchultoʼon. Tsʼoʼoleʼ le bix úuchik u luʼsik tuláakal le baʼax ku muʼyajtik Joboʼ bey xan ken u luʼsil tuláakal le baʼax k-muʼyajtikoʼ. Wa k-eʼesik yéetel baʼaxoʼob k-beetik jach tu jaajil k-creertik le baʼax tsʼoʼok k-aʼalikaʼ yaan u chíikpajal k-kʼubik k-óol tiʼ Jéeoba.

^ BAʼAX KU TSOʼOLOL: Le tʼaan hebreo ku traducirtaʼal «kʼub a wóol tiʼ» u kʼáat u yaʼal u tsʼíiboltik máak u béeytal junpʼéel baʼax táan u páaʼtik bey xan u kʼubik u yóol máak tiʼ wa máax (Sal. 25:2, 3; 62:5).

^ Kʼexaʼan jujunpʼéel kʼaabaʼob.

^ DIBUJO: Job yéetel u yataneʼ tiaʼanoʼob teʼ tuʼux kíim tuláakal u paalaloʼoboʼ.

^ DIBUJO: Jobeʼ chúukpaj u yóol tak tu xuul. Letiʼ yéetel u yataneʼ táan u máansik tu tuukuloʼob bukaʼaj baʼaloʼob tsʼoʼok u beetaʼal tu yoʼolaloʼob tumen Jéeoba yéetel tu yoʼolal u familiaʼob.