Gadé sa ki adan

Ay adan lis a sé sijè-la

AWTIK POU ÉTIDYÉ 38

Montré kè ou sé on moun yo pé fè konfyans

Montré kè ou sé on moun yo pé fè konfyans

« On moun ou pé fè konfyans ka kenbé lang a-y » (PWOV. 11:13).

KANTIK 101 Œuvrons dans l’unité

ON TI LIDÉ ASI SA NOU KAY VWÈ a

1. Kijan ou pé fè pou sav si ou pé fè on moun konfyans ?

 ON MOUN ou pé fè konfyans, sé on moun ki ka fè tousa i pé pou tchenn a mo a-y é pou i di lavérité (Sòm 15:4). Anplisdisa, sé on moun lézòt pé konté asi-y. É sé konsa nou vlé frè é sè an nou vwè-nou. Alò, ka nou pé fè pou lézòt pé sa fè-nou konfyans ?

2. Kijan nou pé montré kè nou sé dé moun yo pé fè konfyans ?

2 Nou pé pa fòsé moun fè-nou konfyans. Fò-nou montré lézòt kè yo pé fè-nou konfyans. Nou pé konparé konfyans-la on moun ni adan nou la èvè lajan. Fò nou travay rèd pou nou pé sa ni lajan. Menmjan-la osi, fò nou travay rèd pou on moun pé sa fè-nou konfyans. Anplisdisa, nou pé pèd lajan fasilman. Menmjan-la osi, nou pèd konfyans a on moun fasilman. Jéova, li, ja montré-nou kè nou pé fè-y konfyans zyé-fèmé. I pé’é jen fè on biten ki ké fè-nou douté dè-y oben ki ké fè-nou pèd konfyans-la nou ni la adan-y la paskè « tousa i ka fè ka montré kè i sé on moun yo pé fè konfyans » (Sòm 33:4). É i vlé kè nou imité-y (Éféz. 5:1). Adan awtik-lasa, nou ké vwè ègzanp a déotwa sèwvitè a Jéova ki viv an tan a Labib é ki imité-y adan domenn-lasa. É aprésa, nou ké palé dè 5 kalité pou nou travay si nou vlé vin dé moun yo pé fè konfyans.

DÉOTWA SÈWVITÈ A JÉOVA YO TÉ PÉ FÈ KONFYANS

3-4. Ka Danyèl fè pou i vin on moun yo pé fè konfyans, é ki kèsyon pou nou pozé-nou anrapò èvè sa ?

3 Pwofèt Danyèl sé té on moun yo té pé fè konfyans é i ban-nou on bèl ègzanp adan domenn-lasa. Magré sé Babilonyen-la té chayé-y pa fòs adan péyi a yo, adan on batzyé i vin ni on bon répitasyon pas sé té on moun yo té pé fè konfyans. É lèwvwè Jéova édé-y èspliké Nabikodonozò, wa a Babilòn, ka sé rèv-la i té fè la té vlé di, yo mèt-yo ka fè-y konfyans plis ankò. On jou, fò i té di wa-la kè Jéova pa té dakò èvè jan-la i té ka aji la. On wa pa té gè enmé tann sé kalité mésaj-lasa. Sa pa té fasil. Fò Danyèl té aji èvè kouraj pas Nabikodonozò sé on boug ki té ni labitid aji èvè vyolans ! (Dan. 2:12 ; 4:20-22, 25). Kèlkè lanné apré, lèwvwè on mésaj vin parèt asi masonn a chato a Babilòn, la ankò, Danyèl montré kè i sé on moun yo pé fè konfyans pas i rivé èspliké ka mésaj-lasa té vlé di (Dan. 5:5, 25-29). Plita, Dariyis, wa a sé Mèd-la èvè tout gwo fonksyonnè a-y vwè osi kè Danyèl sé té on boug ki té ni on entélijans èstraòwdinè. Yo vwè osi kè « sé té on moun ou té pé fè konfyans, é yo pa touvé pon néglijans ni pon malonnètté adan-y » (Dan. 6:3, 4). Menm sé chèf a péyi-la ki té ka adoré fo-dyé rèkonnèt kè Danyèl, ki té ka adoré Jéova, té on moun yo té pé fè konfyans !

4 Toupannan nou ka réfléchi asi ègzanp a Danyèl, sa té’é byen kè nou mandé-nou : « Kijan moun ki pa Témwen a Jéova ka vwè-mwen ? Ès pou yo, an sé on moun ki ka fè tousa an ni a fè byen konm i fo ? É èskè pou yo, an sé on moun yo pé fè konfyans ? » Poukwa sa enpòwtan kè nou pozé-nou sé kèsyon-lasa ? Pas lèwvwè nou sé on moun yo pé fè konfyans, nou ka ba Jéova louwanj.

Néémi chwazi dé moun yo té pé fè konfyans pou fè dé biten ki té enpòwtan (gadé paragraf 5 la).

5. Lè yo té ka palé dè Ananya, yo té ka di kè sé on moun yo té pé fè konfyans. Poukwa ?

5 455 lanné avan Jézi vin asi latè, yo fin woukonstwi miray a Jérizalèm. A moman-lasa sé Néémi ki té gouvènè é i té ka chèché dé nonm kè i té pé fè konfyans pou yo té pé sa jéré zafè a vil-la byen konm i fo. Pawmi tout sé boug-la Néémi chwazi la, i chwazi Ananya chèf a chato-la. Lè Labib ka palé dè Ananya, i ka di kè sé « on nonm ou pé fè konfyans é ki ka krenn vré Dyé-la plis ki onlo dòt moun » (Néém. 7:2). Tèlman Ananya té enmé Jéova é tèlman i pa té vlé fè-y lapenn, i té ka pran tousa yo té ka ba-y fè oséryé. Nou osi, konm nou enmé Jéova é konm nou ka krenn-li, sa ka ban-nou anvi montré kè yo pé fè-nou konfyans lèwvwè nou ka travay pou Bondyé.

6. Kijan Tichik montré Pòl kè i sé zanmi a-y é kè i té pé konté asi-y ?

6 Aprézan, an-nou palé dè Tichik, on frè Pòl té ka fè konfyans toubònman. Lèwvwè yo mèt Pòl lajòl adan on kaz, i té pé konté asi Tichik. Dayè pou yonn, lèwvwè i ni lokazyon palé dè-y, i di kè sé té on sèwvitè a Bondyé ki té fidèl (Éféz. 6:21, 22). I ba-y plizyè biten a fè. Pa ègzanp, i mandé-y pòté déotwa lèt ba sé frè Éfèz-la é ba sé frè Kolòs-la é i di-y osi ankourajé-yo é konsolé-yo. Tichik ka fè-nou sonjé frè an nou ki fidèl é ki ka pran swen an nou adan lasanblé-la. Nou pé fè-yo konfyans toubònman (Kol. 4:7-9).

7. Lè ou ka gadé sé ansyen-la é sé asistan-la ki adan lasanblé a-w la é lè ou ka vwè jan yo sé dé moun yo pé fè konfyans, ka sa ka aprann-vou ?

7 A pa ti enmé nou enmé sé ansyen-la é sé asistan-la ki adan lasanblé an nou la pas nou pé fè-yo konfyans. Kon Danyèl, Ananya é Tichik, yo ka pran travay-la yo ka fè la adan lasanblé-la oséryé. Pa ègzanp, lèwvwè nou k’ay an réinyon lasimenn, nou pa pè yo oubliyé mandé on moun okipé dè on mòso a réinyon-la. É a pa ti kontan sé ansyen-la ka kontan lèwvwè sé frè é sè la ka préparé-yo byen pou fè ti sijé a yo pannan réinyon-la. Anplisdisa, lè nou ka envité on moun ki ka étidyé Labib èvè nou vin kouté on diskou lèwikenn, nou pa’a mandé-nou si sé ansyen-la pé’é oubliyé prévwa on moun pou fè diskou-la. Nou sèten osi kè nou ké toujou ni sé piblikasyon-la nou bizwen la pou fè travay a prédikasyon-la. Sé frè fidèl lasa ka pran swen an nou byen menm é nou ka di Jéova mèsi pou bèl kado-lasa ! Aprézan, an-nou vwè adan ki domenn fò nou montré kè nou sé dé moun yo pé fè konfyans.

LÈ YO KA DI-W ON BITEN KI PEWSONÈL, MARÉ LANG A-W

8. Lèwvwè nou ka pran nouvèl a frè é sè an nou, a ki biten pou nou fè atansyon ? (Pwovèb 11:13).

8 Nou enmé frè é sè an nou é nou anvi sav kijan yo ka santi-yo. Men fò-nou fè atansyon pou nou pa rantré two fon adan vi a yo. O 1é syèk, ni sèwten krétyen ki té enmé fè kankan, ki té ka mélé-yo dè sa ki pa té ka gadé-yo, é ki té enmé palé dè biten yo pa té andwa palé (1 Tim. 5:13). Nou vlé pa sanm sé moun-lasa menm menm menm. Imajiné kè on moun ka wouvè tchè a-y ba-w é kè i pa anvi ou ay répété sa i di-w la. Pa ègzanp, sé pé on sè ki ka palé dè santé a-y oben dè dòt pwoblèm kè i ka jwenn é i ka di-w pa répété sa. A moman-lasa, sa enpòwtan kè ou rèspèkté sa moun-lasa mandé-w b (li Pwovèb 11:13). Sa enpòwtan osi kè nou kenbé lang an nou adan dòt sitiyasyon ankò é jistèman, sé sa nou kay ègzaminé.

9. Adan on fanmi, kijan chakmoun pé montré kè yo pé fè-y konfyans ?

9 Adan fanmi-la. Adan on fanmi fò chakmoun fè atansyon pou i pa palé èvè dòt moun dè biten ki ka konsèwné enki fanmi-la. Pa ègzanp, pétèt on madanm ni ti labitid a-y é sa ka fè mari a-y ri men ès i ké ay rakonté dòt moun sa si i sav kè sa ké jenné madanm a-y ? Awa ! I enmé madanm a-y é i vlé pa fè ayen ki té’é pé fè-y mal (Éféz. 5:33). Sé jenn-la osi vlé kè yo rèspèkté-yo. Fò sé paran-la tchenn kont dè sa é fò-yo fè atansyon pou yo pa fè sé timoun-la wont lèwvwè yo k’ay rakonté dòt moun bétiz timoun a yo fè (Kol. 3:21). Sé timoun-la dè koté a yo osi, fò-yo aprann a tchenn lang a yo. Ni dé biten kè fò pa yo palé douvan moun pas sa pé rivé a jenné sèwten moun an fanmi a yo (Dét. 5:16). Lèwvwè chakmoun adan fanmi-la sav tchenn lang a-y, fanmi-la ka vin pli soudé.

10. Ka sa yé on vré zanmi ? (Pwovèb 17:17).

10 Èvè zanmi an nou. Délè nou ka santi kè nou té’é wouvè tchè an nou ba on bon zanmi an nou. Men a pa toutlè sa fasil pas pétèt nou pa ni labitid wouvè tchè an nou ba ponmoun é nou pa ni labitid di sa nou ka rèsanti é sa ki an lèspri an nou. É kanta si nou vin sav kè on zanmi ay palé dè sa nou di-y la èvè ondòt moun, mi la nou té’é mò menm. Pawkont, a pa ti kontan nou kontan lèwvwè nou ni on zanmi ki sav tchenn lang a-y ! On moun konsa sé on « vré zanmi » (li Pwovèb 17:17).

Sé ansyen-la pa ka palé dè biten yo pa andwa palé èvè fanmi a yo c (gadé paragraf 11 la).

11. a) Kijan sé ansyen-la é madanm a yo pé montré kè yo sé dé moun yo pé fè konfyans ? b) Asi imaj-la ki k’ay èvè paragraf-lasa, nou ka vwè on ansyen èvè fanmi a-y men i pa’a palé dè biten i pa andwa palé èvè yo. Ka sa ka aprann-nou ?

11 Adan lasanblé-la. Lè toutmoun sav kè on ansyen sav kenbé lang a-y, i « kon on abri on moun k’ay kaché lè i ni van », on koté frè é sè a-y ka santi-yo ansékirité (Iz. 32:2). Nou sav nou pé wouvè tchè an nou ba sé ansyen-la pas nou sèten kè yo pé ké ay répété sa nou di-yo. Nou pa ka éséyé fè-yo di-nou dé biten kè yo pa andwa di. Anplisdisa, nou ni onlo rèspé pou madanm a yo pas yo pa ka chèché a sav dé biten kè yo pa andwa sav. Yo pa’a chèché a fè mari a yo di-yo dé biten kè i pa ni a di-yo nonplis. É lèwvwè on ansyen pa’a di madanm a-y dé biten kè i pa andwa sav, sa ka pwotéjé madanm-la. Mi sa madanm a on ansyen ka èspliké : « An kontan mari an mwen pa’a di-mwen ayen asi sé frè é sè la ki bizwen sé ansyen-la édé-yo. I pa’a menm ka di-mwen non a yo. É sé on bon biten, pas an pa ni a enkyété-mwen pou on biten alòskè an pé pa fè ayen pou chanjé sa. Grasa sa, an ka santi-mwen alèz pou an palé èvè toutmoun adan lasanblé-la é an sèten kè mari an mwen pa k’ay rakonté dòt moun adan lasanblé-la sa an ka di-y ». Asirésèten, noutout té’é vlé kè tout moun alantou an nou di kè nou sé on moun yo pé fè konfyans. Men ki kalité ki ké édé-nou atenn òbjèktif-lasa ? An-nou vwè 5 adan yo.

DÉOTWA KALITÉ POU OU TRAVAY KI KÉ ÉDÉ LÉZÒT FÈ-W KONFYANS

12. Si nou vlé kè frè é sè an nou fè-nou konfyans, poukwa sa enpòwtan kè nou enmé-yo ?

12 Pou lézòt fè-nou konfyans, fò-nou enmé-yo. Jézi ni lokazyon di kè sé 2 pli gran komandman-la sé enmé Jéova é enmé pwochen an nou (Mat. 22:37-39). Jéova toujou ka montré-nou kè nou pé fè-y konfyans é konm nou enmé-y nou anvi imité-y. Pa ègzanp, konm nou enmé frè é sè an nou osi, sa ka pousé-nou a kenbé lang an nou pou nou pa palé dè biten pèwsonèl kè sé frè é sè lasa di-nou. Nou vé pa fè-yo ditò, nou vé pa fè-yo lapenn é nou vlé pa kè yo santi-yo jenné pas nou ay palé dè on biten pèwsonèl kè yo té rakonté-nou. Nou vlé fè ansòt pou sa pa jen rivé-nou (Jan 15:12).

13. Lè on moun ni imilité, sa ka édé lézòt fè-y konfyans. Poukwa ?

13 Lè nou ni imilité sa ka édé lézòt fè-nou konfyans. Ni moun ki toujou bizwen bay on fré avan toutmoun pou fè moun konprann kè yo konnèt toutbiten. On krétyen ki ni imilité pa ka aji konsa (Filip. 2:3). I pa ka fè moun konprann kè i konnèt dé biten kè i pa andwa di pou i pa fè sé moun-lasa pòté-y anlè. Anplisdisa, lè on moun ni imilité i pa’a pèwmèt-li dè di sa i ka pansé asi dé biten Labib oben piblikasyon an nou pa’a palé.

14. Lèwvwè nou ni bon jijman, kijan sa pé édé lézòt ni konfyans adan nou ?

14 Lè on krétyen ni bon jijman, i sav a ki ‘moman pou i pé’ é a ki ‘moman pou i palé’ (Ékl. 3:7). Adan onlo kilti, ni on pwovèb ki ka di : « La parole est d’argent, mais le silence est d’or ». Sa vé di kè dépawfwa vométan nou pa palé. É Pwovèb 11:12 k’ay an menm sans-la. Mi sa i ka di : « On nonm ki ka rivé konprann byen menm pa ka di ayen ». An-nou pran on ègzanp. On ansyen ki ni èkspéryans té ni labitid ay adan dòt lasanblé pou ba-yo on pal lèwvwè yo té ni a jéré sèwten sitiyasyon ki pa té senp. Mi sa ondòt ansyen ka di asi frè-lasa : « Lèwvwè on enfòwmasyon té ka konsèwné sélézòt lasanblé-la é kè frè-lasa pa té andwa di-nou sa, i pa té ka di-nou ayen ». Konm frè-la té ka aji èvè onlo sajès, sélézòt ansyen-la ki adan lasanblé a-y la té ni onlo rèspé pou-y. Yo té sèten kè lèwvwè on enfòwmasyon té ka konsèwné lasanblé a-y é kè i pa té andwa palé dè sa, i té’é kenbé lang a-y.

15. Si nou bizwen lézòt fè-nou konfyans, fò-nou palé ba yo franchman. Poukwa nou ka di sa ?

15 Si nou vlé lézòt fè-nou konfyans, fò-nou palé franchman ba yo. Lè on moun ka palé franchman é kè moun-lasa toujou ka di lavérité, sa pli fasil dè fè-y konfyans (Éféz. 4:25 ; Ébr. 13:18). Imajiné kè ou vlé aprann anségné plibyen. Ou ka mandé on moun kouté-w lè ou ka bay on diskou oben lè ou ka fè on sijé pou i ba-w déotwa konsèy apré. Kimoun ou té’é chwazi : on moun ki ké palé ba-w jantiman men franchman oben on moun ki ké di-w sa ou anvi tann ? Nou ja konnèt répons-la. Labib ka di : « Vométan ou fè on moun on rèpwòch franchman olyé ou enmé on moun é ou pa’a jen di-y sa. Menmsi rèpwòch a on zanmi ka fè-w mal, sa ka montré kè i fidèl » (Pwov. 27:5, 6). Lè on zanmi ka palé ba-w franchman, menmsi sa pa’a fè-w plézi odépa, plita sa ké fè-w dibyen.

16. Kijan Pwovèb 10:19 ka montré kè sa enpòwtan kè nou métrizé-nou ?

16 Pou lézòt pé sa fè-nou konfyans, sa enpòwtan kè nou sav métrizé-nou. Lè nou sav fè sa, sa ka édé-nou pou nou kenbé lang an nou é pou nou pa palé dè biten nou pa andwa palé (li Pwovèb 10:19). Délè, nou pé ni dimal a métrizé-nou lèwvwè nou asi sé rézo sosyo la. Men pwoblèm-la sé kè si nou pa’a fè atansyon, nou pé mèt-nou ka palé dè biten nou pa andwa palé ba onpakèt moun alòskè a pa sa nou té vlé. É dépi nou mèt on enfòwmasyon asi Entèwnèt nou pé pa kontwolé sa sélézòt moun-la kay fè èvè enfòwmasyon-lasa siwvwè sa ka menné pwoblèm apré, nou pé pa anpéché sa. Sa enpòwtan osi kè nou sav métrizé-nou lèwvwè dé moun ki kont nou bizwen fè-nou palé pou nou bay enfòwmasyon asi frè é sè an nou alòskè sé enfòwmasyon-lasa pé mèt-yo andanjé. Pa ègzanp, pétèt kè nou ka viv on koté gouvènman-la entèwdi aktivité an nou oben on koté nou pé pa sèvi Jéova alèz an nou é pétèt kè lapolis ka pozé-nou kèsyon pou fè-nou palé. Lèwvwè nou ka touvé-nou adan sé sitiyasyon-lasa, sa enpòwtan kè nou ‘mèt on biten asi bouch an nou pou anpéché-nou palé’. Dayè, sé on prensip kè nou ka touvé adan Labib (Sòm 39:1). Fò-nou montré fanmi an nou, zanmi an nou, frè é sè a lasanblé-la é dòt moun ankò kè yo pé fè-nou konfyans é pou nou rivé fè sa, fò-nou aprann métrizé-nou.

17. Ka noumenm an nou pé fè pou yonn toujou fè lòt konfyans adan lasanblé-la ?

17 Kon nou vwè-y adan awtik-lasa, Jéova fè-nou vin owa a-y é jòdijou nou ka fè pawti a on bèl fanmi toubònman. Adan fanmi-lasa, yonn enmé lòt é yonn pé fè lòt konfyans. Si tousa posib, sé grasa Jéova. A pa ti rèkonésans nou ni rèkonésans pou-y ! Men nou ni on travay a fè dè koté an nou osi. Fò nou montré frè é sè an nou kè yo pé fè-nou konfyans. Si nou ka fè éfò pou nou aji èvè lanmou, èvè imilité, èvè bon jijman, èvè métriz é si nou ka palé ba lézòt franchman, nou ké fè ansòt pou yonn toujou fè lòt konfyans adan lasanblé-la. Alò, an-nou fè tousa nou pé pou montré frè é sè an nou kè yo pé fè-nou konfyans. An-nou imité Jéova, Bondyé an nou, é an-nou montré kè nou sé dé moun yo pé fè konfyans !

KANTIK 123 Fidèlement soumis à l’ordre théocratique

a Si nou vlé kè lézòt fè-nou konfyans, fò-nou osi nou montré kè nou sé on moun yo pé fè konfyans. Adan awtik-lasa, nou ké vwè poukwa sa enpòwtan kè yonn fè lòt konfyans adan lasanblé-la é nou ké vwè ki kalité pou nou travay pou nou pé sa vin on moun yo pé fè konfyans.

b Si nou ka vin sav kè on frè oben on sè a lasanblé-la fè on péché ki grav, sa enpòwtan kè nou ankourajé-y ay vwè sé ansyen-la pou i palé-yo dè sa. Men si i pa’a fè sa, sé noumenm an nou ki ké ay palé ba sé ansyen-la pas nou vlé rété fidèl a Jéova é nou vlé rété fidèl a frè é sè an nou.

c SA NOU KA VWÈ ASI SÉ IMAJ-LA : On ansyen sòti réglé on pwoblèm adan lasanblé-la é konnyéla, i èvè fanmi a-y é i pa’a palé dè sa.