Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

TAN GBƐZÁN TƆN

Un ɖu nǔ kplɔ́nkplɔ́n dó Jexóva wú, gɔ́ nú nǔ kplɔ́nkplɔ́n mɛ ɖěvo lɛ́ dó wǔtu tɔn sín vǐví

Un ɖu nǔ kplɔ́nkplɔ́n dó Jexóva wú, gɔ́ nú nǔ kplɔ́nkplɔ́n mɛ ɖěvo lɛ́ dó wǔtu tɔn sín vǐví

Ée un ɖo susu wɛ ɖo toxo Easton tɔn mɛ, ɖo Pennsylvanie, ɖo États-Unis é ɔ, kplɔ́nyijǐ-alavɔ yiyi bá nyí mɛ nukúnɖéjí dandan wɛ nɔ myá nukún nú mì. Nǔ kplɔ́nkplɔ́n nɔ víví nú mì, bɔ un nɔ lɛ́ wa azɔ̌ ganjí ɖo akɔ́nwúnta kpó nǔnywɛ́ xwítíxwítí kpó kpáxwé. Ðo 1956 ɔ, tutomɛ e nɔ ɖɔ nǔ dó acɛ e toví lɛ́ ɖó é nu é ɖokpó ná mì ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn 25, ɖó nyi wɛ yí kɛ́n ɖaxó hú gǎn ɔ ɖo wěmaxɔmɛví mɛwi lɛ́ mɛ. Nukɔnmɛ ɔ, nǔ e gbé nya wɛ un ɖe lɛ́ é wá ɖyɔ́. Aniwú?

LĚE UN TUUN JEXÓVA GBƆN É

1940 kpó 1945 kpó vlamɛ ɔ, mɛjitɔ́ ce lɛ́ kplɔ́n Biblu xá Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́. Nǔkplɔ́nkplɔ́n ɔ wá ɖó te, amɔ̌, nɔ ce kpo ɖo Atɔxwɛ kpó Fɔ́n! kpó yí wɛ. Nyi kpó xwédo ce kpó yi kpléɖókpɔ́ akɔjɔkplé tɔn e è bló ɖo 1950, ɖo New York City é.

Hwenu kléwún ɖé gúdo ɔ, nɔví Lawrence Jeffries jɛ gɔ̌n mǐtɔn wá jí. É tɛ́n kpɔ́n bá d’alɔ mì bónú má kplɔ́n nǔgbó ɔ. Ðo bǐbɛ́mɛ ɔ, un lin ɖɔ Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ ɖó ná ɖ’alɔ ɖo toxóɖiɖɔ mɛ, bo lɛ́ wa ahwanzɔ́. Un ɖɔ n’i ɖɔ ényí mɛ e ɖo Amɛlíka lɛ́ é bǐ gbɛ́ ɖɔ émí kún ná yi ahwan ó ɔ, kɛntɔ́ lɛ́ ná ján go dó mǐ, lobo ná yí to ɔ bǐ. Nɔví Jeffries ɖó suúlu, bo ɖɔ xó élɔ́ dó zɔ́n tamɛ lin mì: “Ényí mɛ e ɖo Amɛlíka lɛ́ é bǐ jɛ Jexóva sɛn jí bɔ kɛntɔ́ lɛ́ wá tɔ́n ahwan yě ɔ, étɛ́ a ka lin ɖɔ Jexóva Mawu ná wa?” Xó e é ɖɔ dó xó énɛ́ kpó xó ɖěvo lɛ́ kpó wú é d’alɔ mì bɔ un mɔ ɖɔ xó ce kún xwe ali ó. Énɛ́ zɔ́n bɔ jlǒ e un ɖó bo ná kplɔ́n nǔgbó Biblu tɔn lɛ́ é lɛ́ jɛjí.

Gbe e gbe un bló batɛ́mu é

Un nɔ zán ganxixo gěgé dó xa Atɔxwɛ kpó Fɔ́n! kpó xóxó e nɔ ce ko sɛ xwe ɖó xɔ mǐtɔn e ɖo do glɔ́ é mɛ lɛ́ é. Un wá mɔ ɖɔ un ɖo nǔgbó ɔ kplɔ́n wɛ, énɛ́ wú ɔ, un yí gbe bɔ Nɔví Jeffries jɛ Biblu kplɔ́n xá mì jí. Un lɛ́ jɛ kplé lɛ́ yi jí ɖo gbesisɔmɛ. Un yí wǎn nú nǔ e kplɔ́n wɛ un ɖe lɛ́ é, bo húzú wɛnjlátɔ́. Nǔ e gbé nya wɛ un ɖe lɛ́ é húzú hwenu e un mɔ nǔ jɛ mɛ ɖɔ ‘xomɛsinzán Jexóva tɔn [ko] sɛkpɔ́’ é. (Sof. 1:14) Un sɔ́ ba ná yi kplɔ́nyijǐ-alavɔ ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, un ba ná d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bɔ yě ná kplɔ́n nǔgbó Biblu tɔn lɛ́.

Un yí kúnnuɖewéma ɖo wěmaxɔmɛ linsinmɛ tɔn ɖo 13 juin 1956, bɔ azǎn atɔn gúdo ɔ, un bló batɛ́mu ɖo kpléɖókpɔ́ lɛ̌dó tɔn ɖokpó jí. Hwe ɔ nu ɔ, Jexóva tó ná kɔn nyɔ̌ná gěgé dó jǐ ce, ɖó un wá gbeta ɔ kɔn bo ná zán gbɛ ce dó kplɔ́n nǔ dó wǔ tɔn, lobo lɛ́ d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ bónú yě ná tuun i wú ɔ, un tuun ǎ.

UN KPLƆ́N NǓ DÓ JEXÓVA WÚ, LOBO LƐ́ KPLƆ́N NǓ MƐ ÐĚVO LƐ́ DÓ WǓ TƆN HWENU E UN NYÍ GBĚXOSÍN-ALIJÍTƆ́ É

Un bló batɛ́mu bɔ é ná bló sun ayizɛ́n é ɔ, un húzú gběxosín-alijítɔ́. Xóta élɔ́ ɖo Sinsɛnzɔ́ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn décembre 1956 tɔn mɛ: “A ka sixú zé hwiɖée jó ɖo fí e hudó sukpɔ́ ɖe é a?” Xó énɛ́ kan nyi lɔ. Un ba ná d’alɔ ɖo fí e mɛ gěgé ma ɖo wɛn ɖagbe ɔ jlá ɖe wɛ ǎ é.—Mat. 24:14.

Un sɛ tɛn yi Edgefield ɖo Caroline du sud. Wɛnjlátɔ́ ɛnɛ jɛ́n ɖo agun ɔ mɛ. Dɔ̌n e un sɛ tɛn yi é zɔ́n bɔ mǐ kpé atɔ́ɔ́n. Mǐ nɔ bló kplé lɛ́ ɖo nɔví ɖokpó sín xɔ nukɔn. Sun ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, un nɔ zán ganxixo 100 ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. Nukɔn e un nɔ nɔ nú nǔ lɛ́ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ é kpó xóɖiɖɔ e un nɔ xwlé agun ɔ lɛ́ é kpó nɔ zɔ́n bɔ alɔnu ce nɔ ján tawun. Nǔ e jí wǔ tawun é wɛ nyí ɖɔ, bǎ e mɛ un wa azɔ̌ yi ɖó ɖo agun ɔ mɛ é ɔ, bǎ énɛ́ mɛ wɛ un nɔ kplɔ́n nǔ dó Jexóva wú yi ɖó.

Un nɔ kplɔ́n Biblu xá asúkúsi ɖokpó, bɔ é ɖó fí e è nɔ tɛ́ cyɔ ɖó é ɖé ɖo Johnston; toxo ɖé wɛ bo ɖo malínmálín dó fí e un nɔ nɔ é. Kpó xomɛhunhun kpó wɛ é mɔ azɔ̌ hwenu kléwún tɔn ɖé nú mì, bo lɛ́ yí gbe bɔ mǐ nɔ bló kplé lɛ́ ɖo xɔ kpɛví ɖokpó mɛ, ɖo xwé tɔn gbe.

Nɔví Jolly Jeffries, vǐ súnnu nɔví e kplɔ́n Biblu xá mì é tɔn, sɛ tɛn sín Brooklyn, New York, bo wá jɛ gběxosín-alijítɔ́zɔ́ wa xá mì jí. Mǐ nɔ nɔ conteneur kpɛví e nɔví súnnu ɖé hwé nú mǐ é mɛ.

Azɔ̌kwɛ́ e è nɔ sú mɛ ɖo tofɔligbé to ɔ tɔn é yi bǎ ɖěbǔ ǎ. Gbe ɖokpó ɔ, ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn we, alǒ atɔn jɛ́n è nɔ sú mǐ. É wá su gbe ɖokpó bɔ un sɔ́ cɛ́nji kpɛ e kpo ɖo gǒ ce mɛ é dó yi xɔ ɖadónú ɖé lɛ́ ná. Ée un tɔ́n sín fí ɔ é ɔ, nya ɖé sɛkpɔ́ mì, bo kanbyɔ́ mì ɖɔ: “A ɖo azɔ̌ ba wɛ wɛ a? Un ná sú we ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn ɖokpó ɖo ganxixo ɖokpó mɛ.” Azǎn atɔn wɛ é byɔ́ mì ɖɔ un ná nɔ wa azɔ̌ nú émí ná, bɔ un ná nɔ jlá ayǐ ɖó ɖo fí e è ɖo xɔ gbá ɖe wɛ é ɖé. É za wě nú mì ɖɔ Jexóva wɛ ɖo alɔ dó mì wɛ, bónú má nɔ Edgefield. Un nɔ ɖu akwɛ́ nabí ɖé ǎ có, un ka kpé wú bo yi kpléɖókpɔ́ akɔjɔkplé tɔn e è bló ɖo 1958 ɖo New York City é.

Alɔwlíwlízán mǐtɔn gbe

Ðo azǎn wegɔ́ kpléɖókpɔ́ ɔ tɔn jí ɔ, nǔ manáwɔn ɖé jɛ. Un xo go Ruby Wadlington éé nyí gběxosín-alijítɔ́ hwebǐnu tɔn ɖo Gallatin Tennessee é. Ðó mǐ mɛ we lɛ́ bǐ wɛ jló ná nyí mɛsɛ́dó wútu ɔ, mǐ yi kplé e è nɔ bló nú mɛ ɖěɖěe jló ná yi Galádi lɛ́ é, ɖo kpléɖókpɔ́ ɔ hwenu. Nukɔnmɛ ɔ, mǐ jɛ nǔ wlán sɛ́dó mǐɖée jí. Énɛ́ gúdo ɔ, è ylɔ́ mì bónú má xwlé xóɖiɖɔ nú mɛ bǐ ɖé mɛ ɖo Gallatin. Un gbɔn yɛdo énɛ́ mɛ bo kanbyɔ́ ɛ ɖɔ é ná da mì a jí. Un sɛ tɛn yi Ruby sín agun mɛ, bɔ mǐ wlí alɔ ɖo 1959.

UN KPLƆ́N NǓ ÐO AGUN Ɔ MƐ, BO LƐ́ KPLƆ́N NǓ MƐ ÐO AGUN Ɔ MƐ

Hwenu e un ɖó xwe 23 é ɔ, è sɔ́ mì bɔ un húzú devízɔ́watɔ́ agun tɔn e è nɔ ylɔ́ ɖɔ titoblónúnǔtɔ́ kplékplé mɛxó lɛ́ tɔn tɔn ɖo égbé é ɖo Gallatin. Agun mǐtɔn wɛ nyí agun nukɔntɔn e Charles Thompson ba kpɔ́n hwenu e é húzú nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn é. É mɔ nǔ kpɔ́n tawun, é ɖo mɔ̌ có, é nɔ kan nǔ e sín hudó nɔví lɛ́ ɖó é kpó lěe nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn ɖěvo lɛ́ ko kpé nukún dó nǔ mɔ̌hun lɛ́ wú gbɔn é kpó byɔ́ mì. Kpɔ́ndéwú tɔn kplɔ́n mì ɖɔ nǔ ɖagbe wɛ é nyí ɖɔ è ní nɔ kan nǔ byɔ́, bo tó ɖó kúnnuɖenú lɛ́ bǐ hwɛ̌ cóbó wá gbeta lɛ́ kɔn.

Ðo mai 1964 ɔ, è ylɔ́ mì bónú má yi wěmaxɔmɛ sinsɛnzɔ́ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn e è nɔ bló nú sun ɖokpó é, ɖo South Lansing, New York. Nɔví e kpé nukún dó wěmaxɔmɛ ɔ wú lɛ́ é lɛ́ bló bɔ jlǒ e un ɖó bá kplɔ́n nǔ d’é jí, lobo yi nukɔn bá húzú gbɛtɔ́ gbigbɔ tɔn é lɛ́ jɛjí.

LƐ̌DÓ KPÓ AGBEGBE KPÓ SÍN AZƆ̌ Ɔ KPLƆ́N NǓ MÌ, BO LƐ́ HUN ALI Ɔ NÚ MÌ BƆ UN KPLƆ́N NǓ MƐ ÐĚVO LƐ́

È ylɔ́ nyi kpó Ruby kpó bɔ mǐ bɛ́ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn sín azɔ̌ ɖo janvier 1965. Lɛ̌dó nukɔntɔn e mɛ è sɛ́ mǐ dó é d’agba tawun, é gosín Knoxville, ɖo Tennessee, bo ɖibla yi Richmond, ɖo Virginie. Agun e ɖo Caroline du nord, Kentucky, kpó gbadahwe jí Virginie kpó tɔn lɛ́ é ɖ’é mɛ. Agun e mɛ mɛwi ɖe lɛ́ é kɛ́ɖɛ́ wɛ un nɔ yi ba kpɔ́n, ɖó akɔ kínklán kpo ɖo nǔ gba wɛ tawun ɖo tofɔligbé États-Unis tɔn hwe ɔ nu, énɛ́ wú ɔ, mɛwi lɛ́ sixú nɔ kplé ɖó kpɔ́ kpó yovó lɛ́ kpó ǎ. Nɔví lɛ́ ɖó nǔ nabí ɖé ǎ, bɔ mǐ kplɔ́n bo nɔ má nǔ e mǐ ɖó lɛ́ é xá mɛ e ɖo hudó mɛ lɛ́ é. Mɛ e ko ɖo nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn sín azɔ̌ wa wɛ b’ɛ ko lín é ɖokpó kplɔ́n nǔ tají élɔ́ mì: “Wa nǔ xá yě nɔví yětɔn wɛ a nyí ɖɔhun! Ma yi ba agun lɛ́ kpɔ́n bo wa nǔ xá yě cí nǔ ɖɔ gǎn yětɔn wɛ a nyí ɖɔhun ó. Ényí yě mɔ ɖɔ nɔví ɖɔhun wɛ a nɔ wa nǔ xá émí ɔ, a sixú d’alɔ yě.”

Ée mǐ ɖo agun kpɛví ɖé ba kpɔ́n wɛ é ɔ, Ruby jɛ Biblu kplɔ́n xá nǎwe e ɖó vǐ nyɔ̌nu xwe ɖokpó mɛví ɖé é jí. Ðó mɛ ɖěbǔ ma ɖo agun ɔ mɛ bo sixú kpé nukún dó Biblu kplɔ́nkplɔ́n ɔ wú ǎ wútu ɔ, Ruby nɔ kplɔ́n nǔ xá nǎwe ɔ gbɔn wěmasɛ́dómɛ gblamɛ. Ðo mɛbakpɔ́n mǐtɔn e bɔ d’é wú é hwenu ɔ, nǎwe ɔ wá kplé lɛ́ bǐ domɛ. Hwenu e nɔví nyɔ̌nu gběxosín-alijítɔ́ we sɛ tɛn wá fínɛ́ é ɔ, yě gbɛ kan dó Biblu kplɔ́nkplɔ́n ɔ nu, b’ɛ ná nɔ zaan é ɔ, nǎwe ɔ bló batɛ́mu. Xwe 30 mɔ̌ gúdo ɖo 1995, ɖo Betɛ́li Patterson tɔn ɔ, ɖyɔ̌vǐ ɖé sɛkpɔ́ Ruby, bo jɛ xó ɖɔ xá ɛ jí. Nǎwe e Ruby kplɔ́n Biblu xá é sín vǐ wɛ. Wěmaxɔmɛví klási 100gɔ́ wěmaxɔmɛ Galádi tɔn tɔn lɛ́ wɛ yě nyí.

Lɛ̌dó mǐtɔn wegɔ́ ɔ wɛ nyí tɛ́ntin Floride tɔn. Hwenɛ́nu ɔ, mǐ ɖó hudó mɔ̌to tɔn, énɛ́ wú ɔ, mǐ xɔ ɖokpó dó kpɔcɔnu xi mɛ. Amɔ̌, ɖo aklúnɔzángbla nukɔntɔn ɔ mɛ ɔ, nǔɖé gblé ɖo mɔtɛ́ɛ mɔ̌to ɔ tɔn wú. Akwɛ́ ɖě ka sɔ́ kpo ɖo mǐ sí bónú mǐ ná dó blóɖó ná ǎ. Un ylɔ́ nɔví e un lin ɖɔ é sixú d’alɔ mǐ é ɖokpó. Nɔví ɔ ɖɔ nú mɛ e nɔ wa azɔ̌ n’i lɛ́ é ɖokpó ɖɔ é ní bló mɔ̌to ɔ ɖó. Énɛ́ gúdo ɔ, nɔví ɔ gbɛ́ ɖɔ émí kún ná yí ɖɔ̌la ɖokpó ɖo mǐ sí ó. É ɖɔ kpowun ɖɔ: “Mi ɖu axɔ́ ɖě dó mì ǎ.” É tlɛ lɛ́ ná mǐ akwɛ́! Lěe Jexóva nɔ kpé nukún dó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ wú gbɔn é sín kpɔ́ndéwú ɖaaɖagbe ɖé nɛ́. É flín mǐ ɖɔ mǐ ɖó ná nɔ nyɔ́ xomɛ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú.

Nú mǐ yi ba agun lɛ́ kpɔ́n hweɖébǔnu ɔ, mǐ nɔ nɔ nɔví lɛ́ xwégbe. Wǎgbɔ tɔn ɔ, mǐ zun xɔ́ntɔn ɖaaɖagbe gěgé. Gbe ɖokpó ɔ, un ɖo gbeɖíɖó agun ɖé tɔn wlán wɛ b’ɛ ko fó ǎ, bɔ un jó dó nyi macínu e un nɔ dó wlán nǔ ná é mɛ bo tɔ́n. Ée un lɛ́ kɔ wá xwégbe gbadanu énɛ́ é ɔ, un se ɖɔ vǐ súnnu xwe atɔn mɛví xwédo e yí mǐ é tɔn ko wlán gbeɖíɖó ce kpé nú mì; ɖo xógbe ɖěvo mɛ ɔ, é hánnyá nǔ e un ko wlán é bǐ. Un sɔ́ xó énɛ́ dó ba xó è nú xwe mɔ̌kpán.

Ðo 1971 ɔ, è sɛ́ wěma dó mì bo sɔ́ mì nukúnkpénǔwútɔ́ agbegbe tɔn ɖo New York City. É kpácá mǐ tawun! Hwenu e mǐ sɛ tɛn yi dɔ̌n é ɔ, xwe 34 jɛ́n un ɖó. Xomɛ hun nɔví lɛ́ tawun, bɔ yě dó doo nú nukúnkpénǔwútɔ́ agbegbe tɔn yětɔn mɛwi nukɔntɔn ɔ kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó.

Nukúnkpénǔwútɔ́ agbegbe tɔn e un nyí é zɔ́n bɔ un nɔ ɖu vǐví nǔ kplɔ́nkplɔ́n mɛ ɖěvo lɛ́ dó Jexóva wú tɔn ɖo aklúnɔzángbla lɛ́ bǐ mɛ ɖo kpléɖókpɔ́ lɛ̌dó tɔn lɛ́ jí. Nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn gěgé mɔ nǔ kpɔ́n tawun hú nyɛ. Mɛ ɖokpó ɖo yě mɛ wɛ tlɛ xwlé xóɖiɖɔ batɛ́mu tɔn mɛ hwenu e un bló batɛ́mu é. Nɔví ɖěvo wɛ nyí Theodore Jaracz; é wá nɔ Hǎgbɛ́ alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ mɛ. É lɛ́ kpo nɔví e mɔ nǔ kpɔ́n é gěgé ɖěvo lɛ́, bɔ yědɛɛ lɛ́ ɖo sinsɛnzɔ́ wa wɛ ɖo Betɛ́li Brooklyn tɔn. É su nukún ce mɛ tawun ɖɔ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn lɛ́ kpó mɛ ɖěɖěe ɖo sinsɛnzɔ́ wa wɛ ɖo Betɛ́li lɛ́ é kpó bló bɔ un vo. Nyɛɖésúnɔ mɛtún ɔ mɔ ɖɔ lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ wǎnyíyínɔ énɛ́ lɛ́ nɔ ɖeji dó Xó Mawu tɔn wú, bo nɔ lɛ́ nɔ gǔdo nú tutoblónúnǔ ɔ kpó gbejíninɔ kpó. Mɛɖéesɔ́hwe yětɔn zɔ́n bɔ é bɔ wǔ nú mì tawun bɔ un wa nukúnkpénǔwútɔ́ agbegbe tɔn sín azɔ̌ ce.

MǏ LƐ́ KƆ YI NUKÚNKPÉNǓWÚTƆ́ LƐ̌DÓ TƆN SÍN AZƆ̌ KƆN

Ðo 1974 ɔ, Hǎgbɛ́ alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ sɔ́ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn ɖěvo lɛ́, bɔ yě húzú nukúnkpénǔwútɔ́ agbegbe tɔn, bɔ un lɛ́ jɛ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn sín azɔ̌ wa jí, gayɛnu tɔn ɔ, Caroline du sud wɛ è sɛ́ mǐ dó. Hwenɛ́nu ɖo tofɔligbé États-Unis tɔn ɔ, è sɔ́ nɔ klán agun e mɛ yovó lɛ́ ɖe é ɖó vo nú agun e mɛ mɛwi lɛ́ ɖe é ǎ, bɔ énɛ́ víví nú nɔví lɛ́ tawun.

Ðo vivɔnu 1976 tɔn ɔ, è sɛ́ mǐ dó lɛ̌dó Georgie tɔn mɛ, ɖo Atlanta kpó Columbus kpó tɛ́ntin. Un lɛ́ kpo ɖo xóɖiɖɔ cyɔɖiɖi tɔn vǐ mɛwi atɔ́ɔ́n tɔn e un xwlé mɛ é flín wɛ. Mɛɖé lɛ́ dó xwé yětɔn zo bɔ yě kú. È glɔ́n nɔ yětɔn ɖó dotóoxwé, ɖó é gblé wǔ vantankánnyá. Nɔví mɛwi kpó yovó kpó gěgé nɔ wá dotóoxwé ɔ bá dó dó gbɔ nú mɛjitɔ́ lɛ́. Un mɔ bɔ wǎn e nɔví lɛ́ yí nú yěɖée jɛ wě vaan. Wǔvɛ́sexámɛ mɔ̌hun sixú d’alɔ mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn lɛ́, bɔ yě ná dɛ ɖo wǔvɛ́ e syɛ́n hú mɔ̌ lɛ́ é nu.

UN KPLƆ́N NǓ ÐO BETƐ́LI BO LƐ́ KPLƆ́N NǓ MƐ ÐĚVO LƐ́ ÐO FÍNƐ́

Ðo 1977 ɔ, è byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní wá Betɛ́li Brooklyn tɔn, nú sun yɔywɛ ɖé, bá ɖ’alɔ ɖo tuto ɖé mɛ. Ée tuto ɔ ɖibla fó é ɔ, mɛ e ɖo Hǎgbɛ́ alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ mɛ é we wá mɔ mì, bo kanbyɔ́ mì ɖɔ nyi kpó Ruby kpó ka ba ná wa sinsɛnzɔ́ ɖo Betɛ́li káká sɔ́yi a jí. Bɔ mǐ yí gbe.

Un wa azɔ̌ ɖo Azɔ̌xɔsá sinsɛnzɔ́ tɔn nú xwe 24; fí e nɔví lɛ́ nɔ kpé nukún dó xó ɖěɖěe vɛ́ wǔ tawun lɛ́ é wú ɖe é wɛ un w’azɔ̌ ɖe. Xwe lɛ́ vlamɛ ɔ, Hǎgbɛ́ alixlɛ́mɛtɔ́ ɔ ɖe wě e sɔgbe xá nǔgbódodó Biblu tɔn lɛ́ é gěgé xá mɛ. Nǔ énɛ́ lɛ́ jí wɛ Azɔ̌xɔsá sinsɛnzɔ́ tɔn nɔ zɔn dó dó ná xósin nú nǔ ɖěɖěe è kanbyɔ́ lɛ́ é. Yě wɛ è nɔ lɛ́ zán dó kplɔ́n azɔ̌ nukúnkpénǔwútɔ́ lɛ̌dó tɔn lɛ́, mɛxó agun tɔn lɛ́ kpó gběxosín-alijítɔ́ lɛ́ kpó. Nǔ énɛ́ lɛ́ e è nɔ zán dó kplɔ́n azɔ̌ mɛ é ko d’alɔ mɛ gěgé bɔ yě zin d’é jí ɖo gbigbɔ lixo. Gǔdo mɛ ɔ, énɛ́ ná hlɔ̌nhlɔ́n tutoblónúnǔ Jexóva tɔn.

Sín 1995 jɛ 2018 ɔ, è jɔ wǔ mì bɔ un nyí afɔsɔ́ɖótetɔ́ hɔ̌nkan gbɛ ɔ tɔn mǐtɔn tɔn, bo ba alaxɔ vovo lɛ́ kpɔ́n; nukúnkpénǔwútɔ́ kpɔnla tɔn wɛ è nɔ ylɔ́ ɖɔ ɖ’ayǐ. Un nɔ bló kplé xá mɛ e ɖo wěɖegbɛ́ alaxɔ tɔn lɛ́ mɛ lɛ́ é, mɛ e ɖo Betɛ́li lɛ́ é kpó mɛsɛ́dó lɛ́ kpó, bo nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú yě, lobo nɔ lɛ́ d’alɔ yě ɖo wǔvɛ́ ɖěbǔ e yě ɖó é kpáxwé. Hwebǐnu wɛ nǔ e nɔví lɛ́ ko mɔ kpɔ́n, bo má xá nyi kpó Ruby kpó lɛ́ é nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mǐ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ yi Rwanda ɖo 2000. Se e mǐ se lěe nɔví lɛ́ kpó mɛ e ɖo Betɛ́li lɛ́ é kpó xo akɔhwan 1994 tɔn zlɛ́ gbɔn é byɔ́ lanmɛ nú mǐ tawun. Mɛ vívɛ́ná mɛ gěgé tɔn kú. Nɔví lɛ́ dɛ ɖo nǔ vovo énɛ́ lɛ́ nu có, nǔɖiɖi, nukúnɖíɖó kpó awǎjijɛ kpó yětɔn sɛ do ǎ.

Xwekpéxwenu 50gɔ́ alɔwlíwlí mǐtɔn tɔn

Mǐ ko ɖó xwe 80 jɛjí din. Ðo xwe 20 e wá yi lɛ́ é mɛ ɔ, un w’azɔ̌ ɖo wěɖegbɛ́ alaxɔ tɔn États-Unis tɔn mɛ. Un kplɔ́n wěma ɖo kplɔ́nyijǐ-alavɔ kpɔ́n ǎ, amɔ̌, Jexóva kpó tutoblónúnǔ tɔn kpó ná mì kplɔ́n ɖagbe hú gǎn e mɛɖé sixú yí é. Énɛ́ sɔ́ nǔ nú mì bónú má kplɔ́n nǔgbó Biblu tɔn lɛ́ xá mɛ ɖěvo e sixú ɖu le tɔn káká sɔ́yi lɛ́ é. (2 Kɔ. 3:5; 2 Tim. 2:2) Un mɔ lěe wɛn Biblu tɔn ko d’alɔ mɛ lɛ́, bɔ yě vɔ́ azɔ̌ wa ɖo gbɛzán yětɔn wú, lobo lɛ́ vɛ́ kpó Gbɛɖótɔ́ yětɔn kpó gbɔn é. (Ja. 4:8) Ruby kpó nyi kpó, kpo ɖo wǔsyɛ́n dó lanmɛ nú mɛ ɖěvo lɛ́ wɛ, bónú yě ná wlíbo nú wǔ e è jɔ yě bɔ yě ná kplɔ́n nǔ dó Jexóva wú, lobo lɛ́ kplɔ́n nǔgbó Biblu tɔn lɛ́ mɛ ɖěvo lɛ́, hweɖébǔnu e ali tɔn hun nú mǐ é. Wǔjɔmɛ ɖaxó hú gǎn e sín vǐví mɛsɛntɔ́ Jexóva tɔn ɖé sixú ɖu é nɛ́!