Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Kanbiọ lẹ sọn Wehiatọ lẹ Dè

Etẹ na dọ wẹ Paulu te whenue e dlẹnalọdo ede taidi “mẹhe yin jiji azán mapemape”? (1 Kọlintinu lẹ 15:8)

Sọgbe hẹ 1 Kọlintinu lẹ 15:8, Paulu dọmọ: “To godo mẹ pete, e sọawuhia yẹnlọsu ga taidi mẹhe yin jiji azán mapemape.” To dai, mí dọ dọ e taidi dọ Paulu to alọdlẹndo numimọ he e tindo whenue e mọ Jesu to gigo olọn tọn mẹ to numimọ de mẹ. E taidi dọ e tindo lẹblanulọkẹyi lọ po gbégbò lọ po nado yin jiji do ogbẹ̀ gbigbọmẹ tọn mẹ jẹnukọn kavi yin finfọnsọnku, yèdọ owhe kanweko susu lẹ whẹpo fọnsọnku wunmẹ enẹ nido bẹjẹeji. Amọ́, to whenue mí basi dodinnanu yinukọn dogọ do wefọ ehe ji, e biọ dọ mí ni basi vọjlado de gando zẹẹmẹ he mí basi wayi lọ go.

Nugbo wẹ dọ tofi, Paulu to alọdlẹndo nuhe jọ whenue e lẹzun Klistiani. Amọ́, etẹ na dọ wẹ e te whenue e dọ dọ emi yin “jiji azán mapemape”? Yọnbasi susu wẹ tin.

Klistiani-yinyin etọn yin to ajiji mẹ bosọ hẹnmẹ jọsi. Yè nọ saba dọ dọ ovi de yin jiji azán mapemape, eyin e yin jiji to whenue yè ma donukun etọn te. Dile Saulu, (mẹhe wá yin yinyọnẹn taidi Paulu) zingbejizọnlin jei Damasku nado yì dohomẹkẹn Klistiani he to finẹ lẹ, e ma donukun dọ emi na mọ numimọ de he mẹ Jesu he yin finfọnsọnku lọ na sọawuhia ẹ te. E ma yin Klistiani he Paulu to linlẹn nado yì dohomẹkẹn to tòdaho enẹ mẹ lẹ kẹdẹ wẹ e paṣa whenue e lẹzun yisenọ, amọ́ e paṣa ewọ lọsu ga. Humọ, numimọ he e mọ dobu sọmọ bọ e ba nukunnu pò na ojlẹ de.—Owalọ 9:1-9, 17-19.

E lẹzun Klistiani to “ojlẹ he ma sọgbe mẹ.” Hogbe Glẹkigbe tọn dowhenu tọn he yin lilẹdo “mẹhe yin jiji azán mapemape” gán sọ yin lilẹdo “mẹhe yin jiji to ojlẹ he ma sọgbe mẹ.” Biblu Gun Allada dọ ẹ dole: ‘Omẹ he yè ji jẹnukọnna ojlẹ etọn.’ Whenue Paulu lẹzun Klistiani, Jesu ko lẹkọyi olọn mẹ. To vogbingbọn mẹ na mẹhe go Paulu donù to wefọ he jẹnukọn lẹ mẹ, ewọ ma mọ Jesu he yin finfọnsọnku lọ whẹpo e do yì olọn mẹ. (1 Kọl. 15:4-8) Jesu sọawuhia Paulu to ajiji mẹ bo hùn dotẹnmẹ enẹ dote na ẹn, eyin etlẹ taidi to “ojlẹ he ma sọgbe mẹ.”

E to hodọ gando ede go to aliho he do whiwhẹ hia de mẹ. Sọgbe hẹ nuhe weyọnẹntọ delẹ dọ, nuhe Paulu dọ tofi gán bẹ linlẹn agọ̀ hẹn. Eyin nuhe Paulu tindo to ayiha mẹ niyẹn, be e kẹalọyi dọ emi ma jẹ nado tindo lẹblanulọkẹyi he yin nina emi niyẹn. Na nugbo tọn, e yidogọ dọ: “Yẹn wẹ yin pẹvi pete to apọsteli lẹ mẹ, podọ yẹn ma jẹ nado yin yiylọdọ apọsteli de, na yẹn dohomẹkẹn agun Jiwheyẹwhe tọn wutu. Ṣigba, gbọn nukundagbe majẹhẹ Jiwheyẹwhe tọn dali wẹ yẹn do yin nuhe yẹn yin.”— 1 Kọl. 15:9, 10.

Enẹwutu, Paulu gán ko to alọdlẹndo aliho madonukun he mẹ Jesu sọawuhia ẹ te, Klistiani lilẹzun etọn to ajiji mẹ, kavi nugbo lọ dọ e ma ko pegan to gbigbọ-liho nado mọ numimọ he hẹn awuji mẹ enẹ. Depope he whẹho lọ yin, Paulu yọ́n pinpẹn numimọ ehe tọn taun. E dohia ẹ hezeheze dọ Jesu ko yin finfọnsọnku sọn oṣiọ lẹ mẹ. Abajọ e nọ saba dlẹnalọdo numimọ madonukun ehe whenue e to yẹwhehodọ na mẹdevo lẹ gando fọnsọnku Jesu tọn go.—Owalọ 22:6-11; 26:13-18.