Skip to content

Skip to table of contents

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Ɔdi wɛ ɛyi ɛlā ku ɔyikpo Upɔlu eko nɛ ó ka anuɔ “lɛbɛ̄ɛka ɔyí nēé hɛ́ma ā”? (1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 15:8)

Ipu ɔkpá ku 1 Ācɛ Ukɔ́rīnti 15:8, Upɔlu kahinii: “Ámōōmɛ ā ó le hɛ́wɛ̄ɛ̄cɛ gā um dúú, . . . lɛbɛ̄ɛka ɔyí nēé hɛ́ma ā.” Gbɔbu a, alɔ ka ɔyikpo Upɔlu yɔ i kɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya da ɔ, eko nɛ ó má Ujisɔsi ipu ɛbɛ, ɛgɛ nɛ ó tu ɛgahi nɛhi ɔkpanco a. Ó lɛbɛɛka Ɔwɔico lɛ ojilima je lɛ Upɔlu kēé lɛ ɔ ma amāŋ lɛ ɔ heyi ŋma ɔlekwu gā ipu oyeeyi ō wɛ alelekwu, gbɔbu ɛɛ ku ɛdɔ oheyi ŋma ɔlekwu ɛgɔɔma kóō gbɔɔ. Ɛdɔ oheyi ŋma ɔlekwu nyā kē gbɔɔ ō ya ihayi alɛwa igbihi nōó ya da ɔ ipu ɛbɛ a. Amáŋ igbihi nɛ oklɔcɛ lipu lipu ku ɔgba nyā le ya kpɔ a, alɔ gáā le má ka alɔ cɛgbá ō ya opiyabɔ ōhī lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ jɛyi ku ɔgba nyā gbɔbu a.

Ipu ɔgba nyā, ó wɛ ɔkwɛyi ku ɔyikpo Upɔlu yɔ i kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ ó ya da ɔ eko nɛ ó je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist a. Amáŋ, ɔdi wɛ ɛyi ɛlā ku nu eko nɛ ó ka anuɔ “lɛbɛ̄ɛka ɔyí nēé hɛ́ma ā”? Ó lɔfu lɛ ɛyi alɛwa, amáŋ alɔ kɛla lɛyikwu ōhī ku uwa.

Ɔwɛ nɛ ó je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist a ya acigili ó klla cɛ lɛ ɔ má ɔnɔ. Ɔyi ō hɛma gē wɛ ɔdā ō hɛ ɔcɛ idaago nɛhi. Eko nɛ Usɔlu (nōo je piya Upɔlu igbihaajɛ a) yɔ i nyɔ gā Udamasikɔsi gáā ya Ācɛ O Yɛce Ukraist ŋmo a, ó leyice ka anuɔ géē má Ujisɔsi néē je heyi ŋma ɔlekwu a ipu ɛbɛ ŋ. Ɔwɛ nɛ Upɔlu bi gáā je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist a hɛ anu abɔyi nu idaago. Ó klla hɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist nɛ ó yɔ i nyɔ gáā ya uwa ŋmo a idaago duu. Ɔdā ɔhá wɛ kahinii, ɔdā nɛ ó ya da Upɔlu nyā ya kōó mɛɛbɛ gla gɛ ŋ eko kpii. Ɛnyā kē cɛ lɛ ɔ má ɔnɔ, ó klla yuufi nɛɛnɛhi.—Ācot. 9:1-9, 17-19.

Ó kwu piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist “eko nɛ ɔcɛ duuma i leyice ŋ.” Ɛlā ku Ugrisii néē cɔwɔ ka “ɔyí nēé hɛ́ma ā,” ɛyi nu klla lɔfu wɛ “ɔyi néē ma eko nɛ ɔcɛ duuma i leyice ŋ.” Ubáyíbu néē hi ka u Jerusalem Bible a ka ɔ ɔwɛ ɛgɛnyā kahinii: “Ó lɛbɛɛka é lɛ um ma eko nɛ ɔcɛ duuma i kóō leyice ŋ ma.” Eko nɛ Upɔlu gáā je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist a, Ujisɔsi kwu cigbihi gā ɔkpanco ɛ. Igbihi nɛ Ujisɔsi heyi ŋma ɔlekwu a, ó lɛ iyi nu mafu lɛ ācɛ nɛ Upɔlu kɛla lɛyikwu uwa ipu ɔgba 5-7 gbɔbu ɛɛ kōó cigbihi gā ɔkpanco a. Amáŋ, Upɔlu i wɛ Ɔcɛ O Yɛce Ukraist eko ɔɔma ɛ ŋ, ohigbu ɔɔma ó ma Ujisɔsi gbɔbu ɛɛ nɛ ó cigbihi gā ɔkpanco a ŋ. (1 Ukɔ́r. 15:4-8) Ujisɔsi je ɛnɛɛnɛ ɛga lɛ Upɔlu kóō lɛ ɔ má igbihi nɛ ó le cigbihi gā ɔkpanco a “eko nɛ ó leyice ŋ.”

Upɔlu kɛla lɛyikwu iyi nu ɔwɛ nōo mafu ka ó tu iyi nu waajɛ. Ɛgɛ nɛ ācɛ o jé ɔkpá nɛhi ōhī ka a, ɛlā nɛ Upɔlu bi yuklɔ amanya lɛbɛɛka ó faajɛ ó wɛ ɔdā duuma ŋ ma. Ɔdaŋ ka ɔdā nɛ Upɔlu bi ɔtu ɔkwɛyi a yɔ abɔɔ a, ayika ó yɔ i ka ka anuɔ i cika jɛ lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō wɛ ɔcotɛhɔ ŋ. Ó kóō gɔbu ka kahinii: “Ami ā í tīile ŋ́ fíyɛ́ dúú ipú odúúdú ācotɛ̄hɔ̄ á. É kōō cíkā ō hī um tū ipú ācotɛ̄hɔ̄ ŋ́ dúú, ohígbū ka n yá icɔ́ɔci kú Ɔwɔicō ōwē. Amáŋ oŋmá ɛhi kú eyīnyinyi kú Ɔwɔicō ā, n wɛ ɔdā nɛ̄ n wɛ ícɛ nyā ā.”—1 Ukɔ́r. 15:9, 10.

Ó lɛ a, ó lɔfu wɛ ka Upɔlu yɔ i kɛla lɛyikwu ɔwɛ nɛ ó gáā je piya Ɔcɛ O Yɛce Ukraist eko nɛ Ujisɔsi hɛ wɛɛcɛ lɛ ɔ a. Ó ya acigilii, eko nɛ ó leyice ŋ. Amāŋ ka ó má ɔ ka anuɔ i cika jɛ ō má ɛnɛɛnɛ ɛbɛ ɛgɔɔma ŋ. Ɔdā duuma nɛ ó kóō wɛ naana, ɛbɛ nɛ Upɔlu má ɔɔma jɛ ɔ eyī nɛhi. Ohigbu ka ɔɔma cɛ lɛ ɔ gáā le jé peee ka Ujisɔsi le heyi ŋma ɔlekwu ɔkwɔɔkwɛyi ɛ. Ó lɛ aafu ŋ, ɛnyā ya ɛɛ nɛ eko duuma nɛ ó yɔ i tɔɔna lɛ ācɛ lɛyikwu oheyi ŋma ɔlekwu ku Ujisɔsi, ó gē kɛla lɛyikwu ɔdā acigilii nōo ya da ɔ ɔɔma igbalɛwa a.—Ācot. 22:6-11; 26:13-18.