Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 40

‘Amɛ sugbɔ kplɔkplɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ ji’

‘Amɛ sugbɔ kplɔkplɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ ji’

“Mɛ ciwo yí kplɔkɔ amɛ sugbɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ ji aklɛn shigbe wleciviwo hannɛ tɛgbɛɛ.”—DAN. 12:3, NWT.

EHAJIJI 151 Ayɔ Wo

SUSU VEVI LƆ *

1. Enu dojijɔnamɛ ci yí le te kpɔ mì le Exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakpa lɔ mɛɔ?

 GBECIGBE woatɔ amɛwo fɔnfɔn so ku le Exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakpa Kristo tɔ hwenuɔ, eji ajɔ mì gbenɔgbe haan! Mɛ ciwo pleŋ amɛ vevi ku nɔ jijiɛ veviɖe mɔ yewoagbekpɔ wo ke. Ahan yí Yehowa can jijiɛ veviɖe mɔ yeagbekpɔ wo nɛ. (Job 14:15) Kpɔ lé eji ajɔ mɛshiamɛ le nyigban ji, ci akpɔ yi mɛ vevi yí efɔn so eku ɖa! Shigbe lé mìkpɔɛ le nyɔta ci yí vayi mɛ nɛɔ, woŋwlɛ “amɛnywi” alo amɛjɔjɔɛwo ŋkɔwo do agbe wema lɔ mɛ yí woafɔn wo “nɔ̀ agbe.” (Edɔ. 24:15; Ʒan 5:29) Le Harmagedɔn hwa lɔ goduɔ, taŋfuin dajinjin gbɔxwe woafɔn sugbɔtɔ le mìwo mɛ vevi ciwo yí ku mɛ o. * Gbesɔ kpe niɔ, woafɔn “amɛvɔn” alo amɛmajɔmajɔwo, mɛ ciwo yí detɛnŋ jeshi Yehowa alo yí sin hwenu wole agbe sa o. ‘Woafɔn wo nɔ kojoɖoɖo.’

2-3. (a) Shigbe lé Ezai 11:9, 10 nui nɛ ɖe, enukplakpla amɛwo dɔ gangantɔ ci wodewa le agbetɔwo xolɔlɔ mɛ kpɔ ci woawaɔ? (b) Nyi mìakpɔ le nyɔta cɛ mɛɔ?

2 Eʒan mɔ woakpla nu mɛ ciwo pleŋ woafɔn so ku. (Ezai 26:9; 61:11) Eyi taɖo woɖo awa toto do enukplakpla amɛwo dɔ gangantɔ ci wodewa le agbetɔwo xolɔlɔ mɛ kpɔ o. (Hlɛn Ezai 11:9, 10.) Nyi yí taɖoɔ? Ðoɔ, eʒan mɔ amɛmajɔmajɔ ciwo woafɔn so ku akpla nu so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu, Yesu Kristo tafɛnvɔnsa lɔ, lé Yehowa ŋkɔ lɔ le veviɖe do koɖo enu ci yí taɖo enyi yiɖekɛ yí ɖo acɛ yí aɖu ega do mì ji. Gbesɔ kpe niɔ, eʒan mɔ amɛjɔjɔɛwo akpla nu so enu ci Yehowa kpla yi mɛwo vivivi so enu ci edrɔdrɔ do nyigban lɔ nu. Yí sugbɔ le egbejinɔtɔ cɛwo mɛ ku xoxoxo gbɔxwe wovaɖegbɔ nɔ Bibla ŋwlɛŋwlɛ. Eyi taɖo enu sugbɔ li yí amɛjɔjɔɛ koɖo amɛmajɔmajɔ lɔwo akpla.

3 Le nyɔta cɛ mɛɔ, mìakpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo: Lé woawa enukplakpladɔ gangantɔ cɛ doɔ? Lé enukplakpladɔ cɛ awɛ yí woanya mɛ ciwo ŋkɔwo aci agbe wema lɔ mɛ alo daciɔ? Ðoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo le veviɖe nɔ mì le egbɛ mɛ. Shigbe lé mìakpɔɛ nɛɔ, enyɔnuɖɛ dojijɔnamɛ ciwo yí le Daniɛli koɖo Enyɔdasɛ wema mɛ kpedo mì nu mìvatrɔ yí mɔŋje ŋci yí ajɔ hwenu woafɔn amɛwo so ku. Doŋkɔɔ, mìakpɔ enujɔjɔ dojijɔnamɛ ciwo nyɔ yí Daniɛli 12:1, 2 nu ɖɛ.

“MƐ CIWO YÍ LE ALƆN DƆNKƆ LE NYIGBAN MƐ. . . AFƆN”

4-5. Nyi Daniɛli 12:1 nu so ŋkeke lɔwo vɔvɔnu nuɔ?

4 Hlɛn Daniɛli 12:1, NWT. Daniɛli wema lɔ nu enu dojijɔnamɛ ciwo yí avajɔ le ŋkeke lɔwo vɔvɔnu. Le kpɔwɛ mɛ, Daniɛli 12:1 nu mɔ Mishɛli ci yí nyi Yesu Kristo “aso do ta nɔ [Mawu] mɛwo.” Enyɔnuɖɛ cɛ tɔ vava mɛ hwenu wosɔ Yesu ɖo Efyɔ nɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ le exwe 1914 mɛ.

5 Vɔ Daniɛli gbenu mɔ Yesu “aso je te” le “efunkpekpe hwenu ci yí deni kpɔ so hwecinu jukɔnwo li keke vaɖo hwenɔnu.” “Efunkpekpe hwenu” cɛ yí nyi “xaxa gangan” alo efunkpekpe gangan ci nyɔ yí Matie 24:21 xo nuxu so. Yesu aso jete alo ahwlɛn ta nɔ Mawu mɛwo le efunkpekpe hwenu lɔ vɔvɔnu ci yí nyi Harmagedɔn hwenu. Enyɔdasɛ wema lɔ nu mɔ wonyi agbetɔ sugbɔsugbɔ “ciwo yí tó le efunkpekpe gangan lɔ mɛ.”—Enyɔ. 7:9, 14.

6. Nyi yí ajɔ nɔ agbetɔ sugbɔsugbɔ lɔwo gan le efunkpekpe gangan lɔ goduɔ? Ðe mɛ. (Gbekpɔ “Enyɔbiɔse ciwo yí so yi hlɛntɔwo gbɔ” ci yí xo nuxu so fɔnfɔnsoku nyigban ji tɔ nu le Jutakpɔxɔ cɛ mɛ.)

6 Hlɛn Daniɛli 12:2, NWT. Nyi yí ajɔ nɔ agbetɔ sugbɔsugbɔ lɔwo gan le efunkpekpe hwenu lɔ goduɔ? Sasaɔ, mìbunɔ mɔ Daniɛli 12:2 xokɔ nuxu so fɔnfɔnsoku yi jeŋkwi mɛ alo ci ekpɔtɔ hwɛɖeka yí ketɔnɔwo aɖo te kunuɖeɖedɔ lɔ le 1918 mɛ nu. Vɔ ecɛyɛ mìvamɔŋje mɛ mɔ amɛwo fɔnfɔn do agbe alo fɔnfɔn so ku le xexe yoyuɔ mɛ nu yí Daniɛli 12:2 xokɔ nuxu so. * Nyi yí na mìatɛnŋ anu ahan ɔ? Le egbe ŋkɔtɔ ci mɛ woŋwlɛ Bibla leɔ, wozan nyɔgbe “ekɔ” le Job 17:16 koɖo Daniɛli 12:2 mɛ. Eyi taɖo mìatɛnŋ anu mɔ Daniɛli 12:2 xokɔ nuxu so fɔnfɔnsoku ŋtɔŋtɔ ci yí ajɔ le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ lɔwo vɔvɔnu le Harmagedɔn hwa lɔ godu.

7. (a) Lé woafɔn mɛɖewo nɔ “agbe mavɔ” doɔ? (b) Lé fɔnfɔnsoku cɛ “[a]nyɔwu” doɔ?

7 Ci Daniɛli 12:2 nu mɔ woafɔn mɛɖewo nɔ “agbe mavɔ” ɖe, lé mìatɛnŋ ase yí gɔnmɛ doɔ? Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ, gbɔxwe mɛ cɛwo ci woafɔn so ku akpɔ agbe mavɔɔ, woajeshi alo woakpɔtɔ ajejeɛshi Yehowa yí ase tonu nɔ yɛ koɖo Yesu le exwe 1 000 cɛkpakpa lɔ hwenu. (Ʒan 17:3) Le blema mɛɔ, wofɔn mɛɖewo so ku vɔ fɔnfɔnsoku cɛ “[a]nyɔwu” blema mɛ tɔ. (Ebre. 11:35) Nyi yí taɖoɔ? Ðo agbetɔ nuvɔnmɛ ciwo wofɔn so ku le blema saɔ, wotrɔ yí gbeku ke.

8. Lé woafɔn mɛɖewo nɔ “ŋkpɛn mavɔ” doɔ?

8 Denyi mɛ ciwo yí woafɔn so ku wo pleŋ yí aji mɔ yewoawa do enu ci wokplakɔ wo so Yehowa nu ji o. Daniɛli nyɔnuɖɛ lɔ nu mɔ woafɔn mɛɖewo nɔ “ŋkpɛn mavɔ.” Wodaŋwlɛ wowo ŋkɔwo do agbe wema lɔ mɛ o yí wodakpɔ agbe mavɔ hɛnnɛ o. Ðo woavatɔ egu fɔnfɔn, “ŋkpɛn mavɔ” yí anyi wowotɔ ci yí dasɛ mɔ woagu wo si keŋkeŋ. Eyi taɖo Daniɛli 12:2 xokɔ nuxu so enu ciwo mɛ ciwo pleŋ woafɔn so ku awa le fɔnfɔnsoku wowotɔ godu ci yí adɔ woanya nɔ woanɔ agbe alo wodanɔ agbe o. Enu cɛ nu yí Daniɛli 12: 2 xokɔ nuxu so nɛ. * (Enyɔ. 20:12) Mɛɖewo akpɔ agbe mavɔ yí mɛɖewo dakpɔ o.

‘AMƐ SUGBƆ KPLƆKPLƆ VA JƆJƆƐNYINYI MƆ JI’

9-10. Nubu ci yí ajɔ le efunkpekpe gangan lɔ goduɔ, yí miwo yí “aklɛn shigbe ejixomɛ hannɛɔ”?

9 Hlɛn Daniɛli 12:3, NWT. Nubu ci yí ajɔ le “efunkpekpe hwenu” ci yí gbɔgbɔ goduɔ? Ci wonu Daniɛli 12:2 mɛ nyɔwo ɖegbɔɔ, kpukpui 3 tɔ lɔ xo nuxu so ŋɖeka ci yí ajɔ le efunkpekpe gangan lɔ godu.

10 Miwo yí “aklɛn shigbe ejixomɛ hannɛɔ”? Enyɔ ciwo Yesu nu le Matie 13:43 mɛ akpedo mì nu. Énu mɔ: “Le ega hunnɔtɔ mɛ ɔ, amɛjɔjɔɛwo a tɔ́ klɛnklɛn shigbe ewetɔ hanci ɛnɛ le wowo Da fyɔju lɔ mɛ.” Hwenu Yesu nukɔ enyɔ cɛwoɔ, éxokɔ nuxu so “Mawu fyɔjumɛ viwo” nu, wowo yí nyi nɔviɛ amɛshiaminɔ ciwo yí aɖu efɔ koɖi le jeŋkwi mɛ. (Mt. 13:38) Eyi taɖo, Daniɛli 12:3 xokɔ nuxu so amɛshiaminɔwo koɖo edɔ ciwo woawa le Exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakpa lɔ mɛ nu.

Amɛ 144 000 lɔwo awa edɔ alɔlealɔmɛ koɖo Yesu Kristo yí woakpɔ enukplakpladɔ ci woawa le exwe 1000 lɔ mɛ ji (Kpɔ mamamɛ 11)

11-12. Edɔ ci yí amɛ 144 000 lɔwo awa le exwe 1 ʒ000 lɔ hwenuɔ?

11 Lé amɛshiaminɔwo akplɔ “amɛ sugbɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ ji doɔ”? Amɛshiaminɔwo awa edɔ alɔlealɔmɛ koɖo Yesu Kristo le enukplakpladɔ ci woawa le nyigban ji lɛ le exwe 1 000 cɛkpakpa lɔ hwenu. Denyi efyɔwo ɖekɛ yí amɛ 144 000 lɔwo anyi o, woanyi avɔnsatɔwo hɛnnɛ. (Enyɔ. 1:6; 5:10; 20:6) Eyi taɖo woada “edɔ̀ nɔ amɛwo” pleŋ yí akpekpeɛdo wo nu vivivi keke woavatrɔ amɛmaɖonuvɔnwo. (Enyɔ. 22:1, 2; Eze. 47:12) Jijɔ ŋtɔteŋ anyi nɔ amɛshiaminɔwo hwenɔnu!

12 Miwo yí nyi “amɛ sugbɔ” ciwo woakplɔ va jɔjɔɛnyinyi mɔ jiɔ? Wowo yí nyi mɛ ciwo woafɔn so ku koɖo mɛ ciwo yí aci agbe le Harmagedɔn hwa lɔ godu koɖo evi ciwo woavaji le xexe yoyu lɔ mɛ. Le exwe 1 000 lɔ vɔvɔnuɔ, mɛ ciwo pleŋ yí le nyigban lɔ ji atrɔ amɛmaɖonuvɔnwo. Eyi taɖo hwenu yí woavaŋwlɛ wowo ŋkɔwo koɖo biki yí dagbenyi koɖo klɛyɔn do agbe wema lɔ mɛɔ?

DODOKPƆ KPƐTƐKPƐTƐ

13-14. Nyi amɛmaɖonuvɔn ciwo pleŋ yí le nyigban ji ɖo awa gbɔxwe akpɔ agbe mavɔɔ?

13 Ele mɔ mìaɖo ŋwi mɔ denyi mɔ nɔ mɛɖe trɔ amɛmaɖoafɛn ɔ, anyi akpɔ agbe mavɔ dandandan o. Ðo ŋwi enu ci yí jɔ do Adamu koɖo Ɛva ji. Amɛmaɖoafɛn wonyi, vɔ woɖo akpɔtɔ asekɔ tonu nɔ Yehowa Mawu gbɔxwe akpɔ agbe mavɔ. Vɔ ewa ŋshishi mɔ wodevase tonu o.—Rɔm. 5:12.

14 Lé enuwo anɔ do nɔ mɛ ciwo yí le nyigban ji le exwe 1000 lɔ vɔvɔnuɔ? Amɛwo pleŋ anyi amɛmaɖoafɛnwo. Amɛmaɖoafɛn lɔwo pleŋ anɔ godu nɔ Yehowa cɛkpakpa lɔ keke asɔyi mavɔa? Ci Adamu koɖo Ɛva nyi amɛmaɖonuvɔnwo can ɔ, wodevanɔ gbeji o. Mɛɖewo avawa nu shigbe wowo hannɛa? Woɖo akpɔ ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse cɛwo. Vɔ lé woakpɔ ɖoŋci lɔwo doɔ?

15-16. (a) Hwenu yí emɔ ahun nɔ agbetɔwo pleŋ nɔ woadasɛ mɔ yewole gbeji nɔ Yehowaɔ? (b) Nyi yí ato so dodokpɔ kpɛtɛkpɛtɛ lɔ mɛɔ?

15 Woasɔ Satana do gakpa mɛ na nɔ exwe 1 000. Le hwenɔnuɔ, mɛɖekɛ dagbeli yí able mɛɖe o. Vɔ le exwe 1 000 lɔ vɔvɔnuɔ, woaɖe Satana ti le gakpa mɛ. Eyi amɔ yeatekpɔ yí able agbetɔ maɖonuvɔn lɔwo. Le dodokpɔ ŋtɔ́ mɛɔ, emɔ ahun nɔ amɛmaɖonuvɔn ciwo pleŋ yí le nyigban ji nɔ woadasɛ mɔ yewobunɔ Mawu ŋkɔ lɔ yí le godu nɔ yi cɛkpakpa lɔ. (Enyɔ. 20:7-10) Enu ci woawa le hwenɔnu yí adɔ yí woanya nɔ wowo ŋkɔwo aci agbe wema lɔ mɛ alo daci o.

16 Bibla nu mɔ mɛɖewo agbe mɔ yewodanɔ gbeji shigbe Adamu koɖo Ɛva nɛ yí agbe mɔ yewodanɔ godu nɔ Yehowa cɛkpakpa o. Nyi yí ajɔ do wo jiɔ? Enyɔdasɛ 20:15 nu nɔ mì mɔ: “Nɔ́ wo de kpɔ amɛ ɖe ŋkɔ le agbe wema lɔ mɛ ɔ, wo sɔnɔ amɛ lɔwo dannɔŋkpe do etɔsasa zo lɔ mɛ.” Le nyɔnɔnwi mɛɔ, woagu egufɔntɔ ŋtɔ́wo keŋkeŋ yí wodagbekpɔ wo kpɔ o. Vɔ amɛ sugbɔ le amɛmaɖonuvɔn lɔwo mɛ agan le dodokpɔ kpɛtɛkpɛtɛ lɔ mɛ. Wowo ŋkɔwo aci agbe wema lɔ mɛ keke asɔyi mavɔ.

“LE AZAN LƆWO VƆVƆNU”

17. Nyi yí mawudɔla lɔ nu nɔ Daniɛli mɔ yiajɔ le mìwo gamɛɔ? (Daniɛli 12:4, 8-10)

17 Nɔ mìbu tamɛ so enu ciwo yí ajɔ le esɔ mɛ nuɔ, ejɔnɔ ji nɔ mì haan! Vɔ mawudɔla lɔ gbenu enyɔ vevi buwo nɔ Daniɛli so mìwo hwenu nu, ci yí nyi “azan lɔwo vɔvɔnu.” (Hlɛn Daniɛli 12:4, 8-10, NWT; 2 Tim. 3:1-5) Mawudɔla lɔ nu nɔ Daniɛli mɔ: “Enujejeshi adodwi lɔ avasugbɔ doji.” Mawu mɛwo avase enyɔnuɖɛ ciwo yí le yi wema lɔ mɛ gɔnmɛ nywiɖe doji. Mawudɔla lɔ nu kpi mɔ le ega ŋtɔ́ mɛɔ, “amɛvwinwo [awa] enuvwin yí amɛvwin ɖekɛ [dase] nu gɔnmɛ o.”

18. Nyi yí ajɔ do amɛvwinwo ji le majinjinɖe mɛɔ?

18 Egbɛɔ, etɛnŋ ze shigbe mɔ wodedɔnkɔ eto nɔ amɛvwinwo do enu ciwo wowakɔ nu o. (Mal. 3:14, 15) Vɔ dajinjin o, Yesu aɖo kojo nɔ mɛ ciwo yí le shigbe egbɔwo nɛ yí aɖe amɛnywi ciwo yí le shigbe lɛngbɔwo nɛ to le wo mɛ. (Mt. 25:31-33) Amɛvwin cɛwo daci agbe le efunkpekpe gangan lɔ mɛ o yí wodafɔn wo do agbe le xexe yoyu lɔ mɛ hɛnnɛ can o. Wowo ŋkɔwo danɔ ‘eŋwiɖoɖo wema’ ci nyɔ yí Malashi 3:16 nu mɛ o.

19. Nyi ele mɔ mìawa yɛɔ, yí nyi yí taɖoɔ? (Malashi 3:16-18)

19 Hweyɛnu yí ele mɔ mìadasɛ to mìwo nuwanawo mɛ mɔ mìdele amɛvwinwo mɛ o. (Hlɛn Malashi 3:16-18.) Yehowa bɔkɔ mɛ ciwo yí le “veviɖe ni” doju. Mìjikɔ veviɖe mɔ mìanɔ wo mɛ.

Kpɔ lé ajɔ ji nɔ mì do nɔ mìkpɔ yí Daniɛli koɖo mìwo mɛ vevi sugbɔtɔ “fɔn” yí xɔ wowo kpaxwe le xexe yoyu lɔ mɛ ɖa! (Kpɔ mamamɛ 20)

20. Egbe kpɛtɛkpɛtɛ ci woɖo nɔ Daniɛliɔ, yí nyi yí taɖo eo can èkpɔkɔ emɔ veviɖe mɔ egbe ŋtɔ́ avamɛɔ?

20 Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìle agbe le hwenu vevi ɖeka mɛ. Vɔ enu dojijɔnamɛ buwo jikɔ ajɔ le majinjinɖe mɛ. Dajinjin o, mìakpɔ yí woagu amɛvwinwo pleŋ. Le yi goduɔ, mìakpɔ yí enyɔnuɖɛ ci Yehowa nu nɔ Daniɛli avamɛ. Énu ni mɔ: “Àfɔn yí axɔ ao kpaxwe le ŋkeke lɔwo vɔvɔnu.” (Dan. 12:13, NWT) Kpakpa desɔsɔ eo mɔ àkpɔ hwecinu yí Daniɛli koɖo ao mɛ veviwo “afɔn” ba? Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, wa enu ci ji èkpe le kakacɛ mɛ yí anɔ gbeji. Eyi gbɔxwe àtɛnŋ akando ji mɔ ao ŋkɔ akpɔtɔ anɔ agbe wema Yehowa tɔ lɔ mɛ.

EHAJIJI 80 “Miɖɔe Kpɔ, Eye Miakpɔe Be Yehowa Nyo”

^ Nyɔta cɛ anu gɔnmɛsese yoyu ci mìvaɖo do enukplakpla amɛwo dɔ gangan ci nyɔ yí Daniɛli 12:2, 3 nu. Mìaxo nuxu so hwenu woawa edɔ cɛ koɖo mɛ ciwo yí awɛ nu. Mìagbexo nuxu so lé enukplakpla toto cɛ ci woawa le nyigban ji adra amɛwo do ɖɛ nɔ dodokpɔ kpɛtɛkpɛtɛ ci woawa nɔ wo le Exwe Kotokun ɖeka Cɛkpakpa Kristo tɔ vɔvɔnu.

^ Taŋfuin mɛ ciwo yí ku le egbejinɔnɔ mɛ le ŋkeke kpɛtɛkpɛtɛ cɛwo mɛ yí anyi amɛ ŋkɔtɔ ciwo woafɔn. Yi goduɔ, woafɔn mɛ ciwo yí ku doŋkɔ nɔ wo jijimɛ eɖekplɔɖedo. Nɔ ahan avanyi nɛɔ, emɔ ahun nɔ jijimɛ ɖekaɖeka mɔ ado ozɔn nɔ mɛ ciwo yí ejeshi ɖɛ. Nɔ egbevale do ɖe can ɔ, Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwo nu mɔ woafɔn mɛ ciwo yí ayi jeŋkwi mɛ do totomɛ nu. Eyi taɖo mìatɛnŋ anu mɔ woafɔn mɛ ciwo yí anɔ agbe le nyigban ji can do totomɛ nu.—1 Kor. 14:33; 15:23.

^ Enumɛɖeɖe cɛ trɔ gɔnmɛsese ci mìɖo sa do nyɔ cɛ nu le wema ci yí nyi Ðo To Daniel ƒe Nyagblɔɖi La! eta 17, koɖo Jutakpɔxɔ, 1er juillet 1987, kp. 21-25 mɛ.

^ Vɔ enyɔgbe “amɛnywi” alo amɛjɔjɔɛwo koɖo “amɛvɔn” alo amɛmajɔmajɔwo ci yí le Edɔwawawo 24:15 mɛ koɖo enyɔ ciwo yí nyi “amɛ ciwo yí wa enunywi” koɖo “amɛ ciwo yí wa enuvwin” ci yí le Ʒan 5:29 mɛ xokɔ nuxu so enu ci yí mɛ ciwo wofɔn so ku wa hwenu wole agbe sa nu.