Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

40 TOGÓ BEL GE NÒ

Bàé Náa Kọọ̀ “Gã́bug Nen Á Dú Gbò Lé Lab Dògò”

Bàé Náa Kọọ̀ “Gã́bug Nen Á Dú Gbò Lé Lab Dògò”

“Gbò e bà náa kọọ̀ gã́bug nen á dú gbò lé lab dògò é [mo belí] gyã́à káála dọ̀ọ̀mà dè-dè.”​—DÁN. 12:3.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 151 À Gé Beè Kolí Kól

GE TENÍ BOO NÚ EÉ NÓ *

1. Mókà gbò nuù ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe ní e ẹbmà mm̀ Enè Tõ̀ò Gbáá Bẹ̀l Kráìst e?

 DEÉ e kẽ̀èà aa kemà ú é daaà togó gè naaá kèbá Bẹ̀l Kráìst Mm̀ Enè Tõ̀ò Gbááá é dú dũ̀ùnè! À tan dénè nen ge kpá mòn gbò e ba è vùlè e ba beè ù. Níà bé ea tọ́á nágé ló Jìhóvà naa ẽ́. (Jọ́ọ̀b 14:15) Dòòmà dẽe ló íb zààvà ea é dí boo kunukẽ̀í. Dì belí bé eé nó mm̀ nakà togó belí naa, “gbò e ba è naa lé” e ba bée di mm̀ kpá dùm é “kẽeà bã bá dùm.” (Tóm 24:15; Jọ́ọ̀n 5:29) Be à sẹlẹ, gã́bug gbò e beè vùlè é dí zẹ̀ẹ̀ gbò e bàé kẽeà aa kemà ú vaá tõó dùm boo kunukẽ̀í. * Nagé, “gbò e ba è naa pọ́lọ́,” dì belí gbò e bà náa beè ié nèà dee ge nó nú ea kil ló Jìhóvà àbèè ge fã̀e mm̀ bọ́ọ̀ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo besĩ́ bà kalá ù, “é kẽeà bã bá bèèla bel.”

2-3. (a) Dì belí bé e kpá Àìzáíà 11:​9, 10 kọ́ naa, mókà tóm ea bọọ lọ̀l vaá à lee ní ea é beè di boo kunukẽ̀í ẽ́? (b) Éé ní eé ló bel boo mm̀ nakà togó belí é?

2 Àé dú bíi ge noòmà nuù dénè gbò e bàé kẽeà aa kemà ú. (Àìz. 26:9; 61:11) Vóà naa, àé bọ́ló gè tú tóm ge noòmà nu gbò nen nvee kẽ, ea dú tóm ea bọọ lọ̀l vaá à lee. (Bugi Àìzáíà 11:​9, 10.) Ló éé? Boo béè kọ àé dú bíi kọọ̀ gbò e bàé kẽeà aa kemà ú á nó nú ea kil ló Jíízọ̀s Kráìst, nòònù Boǹ Méné, nu ààaá, bé e bée Jìhóvà bọọ naa, nè nú ea náa vaá áá ẹlẹ ní ea lela ló gè bẹ̀l ẹ. Àé dú nágé bíi kọọ̀ gbò lé lab dògò á nó gbò ãa nú e Jìhóvà beè noòmà pá a gbò ea kil ló gbò a tóm̀ bùlà ea beè tẹlẹ bàlà kẽ kilma ló boo kunukẽ̀í. Sìgà gbò e ba beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé booí beè ú gã́bug gbáá besĩ́ì bà kalá emí zivè kpoò Kpá Káí lọ̀l. Gbò lé lab dògò nè gbò pọ́lọ́ é nó gã́bug nu.

3 Mm̀ nakà togó belí, èé áála gbò bíb ea kọ́ọ̀: Éé ní ea bãaà mm̀ ge tú nòònù ea kil ló gè noòmà nu gbò nen nvee kẽé? Mósĩ́ deè ní e bé e gbò nen lábví láb naa kilma ló nòònùí é náa kọọ̀ ba bée á gbẹá mm̀ kpá dùm àbèè ge naa kọ á gá gbẹá ẹ́? À bọ́ló kọọ̀ ààlá ea kil ló gbò bíbví á palàge bọọí ló. Dì belí bé eé nó naa, sìgà kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ kpá Dániẹ̀l nè Kùùà Nù é nveè bá nèi kọ é dã́ból nù ea é nááá tṍó e gbò e ba beè ù é kẽeà. Naanii èé zẹ́ẹ́ ló bel boo gbò nuù ẹ́ẹ́ nyíe e kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ kpá Dániẹ̀l 12:​1, 2 beè kọ́ nú ea kil ló.

“GBÒ E BÀ DI DÁÁ GBÀÀ DÚU É KẼEÀ AA BOO”

4-5. Éé ní e kpá Dániẹ̀l 12:1 tẹ́lẹ bàlà kẽ ea kil ló dee deè nvéè tṍó ẽ́?

4 Bugi Dániẹ̀l 12:1. Kpá Dániẹ̀l kó gbò nú ea é nááá mm̀ dee deè nvéè tṍó. Dì belí nu dòòmà bá, kpá Dániẹ̀l 12:1 tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ Máíkẹẹ̀l ea dú Jíízọ̀s Kráìst “gé bé bé boo [gbò níí Bàrì].” Nakà kọ́ọ̀ bùlà Bàrìí beè dààmà togó gè mm̀-má mm̀ gbáá 1914 tṍó e Bàrì beè tú Jíízọ̀s naamá Méné boo a Boǹ Méné gbẹá káála.

5 Sõò ba beè kọ nágé nè Dániẹ̀l kọọ̀, Jíízọ̀s é “elá-èla . . . tṍó e tã̀àgã̀ é nááá ea dú íb tã̀àgã̀ ea gáà naaa lọ̀l gé tṍó e dó beè bã kẽ dọ̀ tṍóá.” Nakà ‘tṍó tã̀àgã̀í’ ní ea dú pọ̀b kpo “tã̀àgã̀” e kpá Máátìù 24:21 kọ́ nú ea kil lóáẹ́ ẹ́. Jíízọ̀s é elá-èla, àbèè ge bé bé boo gbò níí Bàrì tṍó e tã̀àgã̀í ni nááá lọ̀l, ea dú tṍó Àmágidòn. Kpá Kùùà Nù kólí nágé gbòí kolí va “gbele gã́bug nen e ba ni ful zelí bá gbele kpóó ló tã̀àgã̀.”​—Kùùà 7:​9, 14.

6. Éé ní ea é nááá tṍó e gbele gã́bug nená ni ful zelí bá pọ̀b kpo tã̀àgã̀e? Baatẽ́. (Ẹ̀b nàgé togó bel ea di mm̀ kpáí ea kọ́ọ̀ “Gbò Bíb E Gbò E Bà Bugi Bĩ́íná” ea kọ́ nú ea kil ló ge kẽ̀èà aa kemà ú vaá tõó dùm boo kunukẽ̀í.)

6 Bugi Dániẹ̀l 12:2. Éé ní ea é nááá tṍó e gbele gã́bug nená ni ful zelí bá tṍó tã̀àgã̀í ẽ́? Nakà kọ́ọ̀ bùlà Bàrìí náa gé kọ́ nú ea kil ló ge kẽ̀èà aa kemà ú kil káála ea é nááá mm̀ gbò dee deè nvéè deeí belí bé e beè zẹ́ẹ́ olòó dã́ból ló naa. * Tãa vó, à gé kọ́ nú ea kil ló kẽ̀èà aa kemà ú ea é nááá mm̀ ãa bàlà booá. Éé ní ea náa vaá è kọ́ vóé? Moǹ bel ea kọ́ọ̀ “gbàà dúu” ea dì nàgé mm̀ kpá Jóòb 17:16 tõó dọ̀ “Bànà ú.” Níí tẹ́lẹ bàlà kẽ kọọ̀ kpá Dániẹ̀l 12:2 gé kọ́ nú ea kil ló kẽ̀èà aa kemà ú ea é nááá tṍó e dee deè nvéè dee nè bé Àmágidòn ni íná kùbmà.

7. (a) Mósĩ́ deè ní e sìgà gbò é kẽeà bã mm̀ “dùm e bè náa tá” ẹ́? (b) Mósĩ́ deè ní e nakà kẽ̀èà aa kemà úí “léè èl” ní ea beè naaá tṍó ea kil nvéeá ẽ́?

7 Éé ní e kpá Dániẹ̀l 12:2 tõó dọ̀ tṍó ea kọ́ọ̀ sìgà gbò é kẽeà aa kemà ú vaá ié “dùm e bè náa tá” ẹ́? Níí tõó dọ̀ kọọ̀ gbò e bà kẽeà aa kemà ú vaá nyimá ló, àbèè ge kilsĩ́ gè nyimá vaá gbàntṍ ló Jìhóvà nè Jíízọ̀s mm̀ 1,000 gbááá, é íe dùm e bè náa tá. (Jọ́ọ̀n 17:3) Nakà kẽ̀èà aa kemà úí “léè èl” níí ea beè naaá tṍó ea kil nvéeá. (Híb. 11:35) Ló éé? Boo béè kọọ̀ gbò e ba beè kẽeà tṍóá beè kpáá ù.

8. Mósĩ́ deè ní e nagbòa é kẽeà aa kemà “bã bá nvèèà lẹ́ nè gbẹ́a ea é di lee é?”

8 Sõò níì dénè gbò e bà kẽeà aa kemà ú ní e bàé gbĩ́ gè nó nu ea kil ló Jìhóvàẹ nì. Kọ́ọ̀ bùlà Bàrì Dániẹ̀l beè kọọ̀ sìgà gbò é kẽeà “bã bá nvèèà lẹ́ nè gbẹ́a ea é di lee.” Boo béè kọọ̀ bà náa íe dùm gbàntṍ ló, ba bée náa é di mm̀ kpá dùm vaá bà náa é íe dùm e bè náa tá. Tãa vó, bàé bã́ kèbá “gbẹ́a ea é di lee,” àbèè kyọ̀à sĩ́. Vóà naa, kpá Dániẹ̀l 12:2 gé kọ́ nú ea é nááá ló dénè gbò e bàé kẽeà aa kemà ú dẹẹ̀a boo nú e bà náa tṍó e ba ni kẽeà. * (Kùùà 20:12) Sìgà gbò é íe dùm e bè náa tá; sõò sìgà gbò náa é íe.

BÀÉ NÁA KỌỌ̀ “GÃ́BUG NEN Á DÚ GBÒ LÉ LAB DÒGÒ”

9-10. Dõòna kà éé ní ea é nááá tṍó e pọ̀b kpo tã̀àgã̀ ni íná kùbmàe, vaá bà mée ní e bàé “mo belí sĩ́ káála” ẹ́?

9 Bugi Dániẹ̀l 12:3. Dõòna kà éé ní ea é nááá tṍó e ‘tṍó tã̀àgã̀’ ni téní tàẹ? Gbá ló nú ea di mm̀ kpá Dániẹ̀l 12:​2, a 3 gã́bel kọ́ nágé nú ea é nááá tṍó e pọ̀b kpo tã̀àgã̀ ni nááá lọ̀l.

10 Bà mée ní e bàé “mo belí sĩ́ káála” ẹ́? A ààla di mm̀ bel e Jíízọ̀s beè kọ́ mm̀ kpá Máátìù 13:​43, ea kọ́ọ̀: “Tṍóá gbò lé lab dògò é gbóó mò belí nàànì gbẹá kĩ e ba Tẹ̀, Bàrì, gé lẹẹlà bel.” Mm̀ gbò gã́bel ea di mm̀ nakà dọ̀ Kpá Káíí, Jíízọ̀s géè ló bel kilma ló “gbò e Bàrì gé lẹẹlà bel ló,” naamá pá a vígà e Bàrì beè tṍ va nóo ból e bàé zọ́ẹ bẹ̀l gbẹá káála. (Máát. 13:38) Vóà naa, kpá Dániẹ̀l 12:3 gé ló bel kilma ló gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból nè tóm e bàé sĩ́ kèbá Bẹ̀l Kráìst Mm̀ Enè Tõ̀ò Gbááá.

Gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból é zọ Jíízọ̀s Kráìst ne tule ea kil ló bé e bàé nóòmà nu gbò nen gbẹá boo kunukẽ́í mm̀ 1,000 gbááá naa (Ẹ̀b 11 kpò)

11-12. Mókà tóm ní e 144,000 nená é sí mm̀ 1,000 gbááá ẹ́?

11 Mósĩ́ deè ní e gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból é “náa kọọ̀ gã́bug nen á dú gbò lé lab dògò” e? Gbò e Bàrì beè tṍ nóo ból é zọ Jíízọ̀s Kráìst nè tùle gbò e bàé nóòmà nu gbò nen gbẹá boo kunukẽ́í mm̀ 1,000 gbááá. 144,000 nená é dú gbò méné nè gbò vààla gyọ́ọ. (Kùùà 1:6; 5:10; 20:6) Vóà naa, bàé nveè bá bó “dénè bàlà boo,” vaá naa kọọ̀ gbò nen á gbõoma. (Kùùà 22:​1, 2; Èzí. 47:12) Ẹ̀b bé e nyíè gbò e Bàrì beè tṍ ból é ẹ́ẹ naaà!

12 Bà mée ní e bàé dí zẹ̀ẹ̀ “gã́bug nen” e bàé dú gbò lé lab dògò e? Níà gbò e bàé kẽeà aa kemà ú, gbò e bàé ful zelí bá bé Àmágidòn, nè gbò pá nvín e bàé meà gbẹá mm̀ ãa bàlà booá. Tṍó e 1,000 gbááá ni íná kùbmà, dénè gbò e bàé dí boo kunukẽ̀í é gbóó gbõoma. Vóà naa, mó tṍó ní e bàé gbóó tú báílò emá ba bée mm̀ kpá dùm ẽ?

DEE DEÈ NVÉÈ Ẹ̀BMÀ

13-14. Éé ní ea é dú bíi kọọ̀ dénè gbò e bàé gbõoma á naa kọbé bà láá ié dùm e bè náa tá gbẹá boo kunukẽ̀í ẽ́?

13 Èé íe ge kẽ̀èa boo kọọ̀ ge gbõoma náa tõó dọ̀ kọọ̀ nen é gbóó ié dùm e bè náa tá. Bugi togó boo Ádàm nè Íìv. Ba beè gbõoma, sõò a beè dú bíi kọ bàá gbàntṍ ló Jìhóvà Bàrì kọbé bà láá ié dùm e bè náa tá. À dú pọ́lọ́ kọọ̀ bà náa beè gbànie tṍ ló.​—Róm̀ 5:12.

14 Éé ní ea é nááá ló gbò e bàé dí boo kunukẽ́í tṍó e 1,000 gbááá ni íná kùbmàe? Dénè nen é gbõoma. É kọọ̀ dénè gbò e bà gbõomaá ní e bàé nveè sãa kúm bẹ̀lbẹ̀l Jìhóvà dọ̀ọ̀mà dè-dè e? Sẹ̀ à íe gbò e bàé bélí Ádàm nè Íìv​—e náa kal ló béè kọọ̀ ba beè gbõoma bà náa beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé booá ẹ́? À dú bíi gè aalá gbò bíbví, sõò mósĩ́ deè e?

15-16. (a) Mó tṍó ní e gbò nen é íe nèà deè ge zogè kọọ̀ bà bọ́ẹ̀ ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo neè Jìhóvà ẹ? (b) Éé ní ea é nááá ló gbò e bà ful zelí bá dee deè nvéè ẹ̀bmàe?

15 Bàé tú Sétàn nvee kpọ́gọ́lọ́ mm̀ 1,000 gbááá. Tṍóá, náa é láá kẹlẹ na tọ́ọ̀ nen. Sõò, bàé kpáá lọ̀ẹ bá tṍó e 1,000 gbááá ni íná kùbmà. Vaá àé beè kpáá pììga boo gè kẹlẹ gbò nen. Tṍóá kọ̀láá gbò e bà di boo kunukẽ̀í é íe nèà deè ge zogè kọ bà nveenìè ka ló vaá nveenìè sãa kúm bẹlbẹ̀l Bàrì. (Kùùà 20:​7-10) Láb e buù nen lábví kilma ló nú e Sétàn náa ní ea é náa kọọ̀ ba bée á gbẹ́á mm̀ kpá dùm ẽ.

16 Kpá Káí náa kọ é nyimá kọọ̀ sìgà gbò náa é bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo belí bé e Ádàm nè Íìv náa beè bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo naaá, vaá bàé kin bẹlbẹ̀l Jìhóvà. Éé ní ea é nááa vá ló é? Kpá Kùùà Nù 20:15 kọ́ nèi kọọ̀: “Ba è tovi nágé kọ̀láá nen e bà náa è emí a bée m kpá dùma tẹlẹ mm̀ bànà sã́í.” Mm̀ kà kà, bàé kyọsĩ́ gbò e bà lọl togó kèbá dọ̀ọ̀mà dè-dè. Sõò gã́bug nen é ful zelí bá dee deè nvéè ẹ̀bmàí. Tṍóá, ba bée é gbóó gbẹá mm̀ kpá dùm.

MM̀ “DEE DEÈ NVÉÈ TṌÓ”

17. Éé ní e ba beè kọ́ nè Dániẹ̀l kọ àé nááá mm̀ beélè deeí é? (Dániẹ̀l 12:​4, 8-10)

17 À palàge ẹẹlẹ̀i nyíe gè bugi togó boo gbò nú ea é nááá dì deè sĩ́! Sõò, à íe bel ea palàge dú bíi e ene kà nyómá tóm beè kọ́ nè Dániẹ̀l ea kil ló beélè deeí, naamá mm̀ “dee deè nvéè” tṍóí. (Bugi Dániẹ̀l 12:​4, 8-10; 2 Tím. 3:​1-5) Nyómá tómá beè kọ́ nè Dániẹ̀l kọọ̀: “Kà kà nyìmànù é beè gbóó tọla kẽ.” Mm̀ kà kà, gbò níí Bàrì é beè palàge dã́ból ló gbò bel kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea dì mm̀ kpáá. Nyómá tómá beè kọ nágé kọọ̀ mm̀ gbò tṍóá “gbò pọ́lọ́ é lábví pọ́lọ́ láb, vaá tọ́ọ̀ ọ̀và náa é dã́ból ló.”

18. Éé ní ea é nááá ló gbò pọ́lọ́ pọ́ì ńkem̀ tṍó àla ẹ́?

18 Deè nieí, èé láá tuumá kọọ̀ kpọ̀té náa tulà gbó pọ́lọ́ ló lab dògò ló pọ́lọ́ e bà gé sí. (Mál. 3:​14, 15) Sõò pọ́ì ńkem̀ tṍó àla, Jíízọ̀s é bééla bel ló gbò e bà bélí kà ból vaá kpòòlà va lọl gbàà gbò e bà bélí naanà ból. (Máát. 25:​31-33) Gbò pọ́lọ́í náa é ful zelí bá pọ̀b kpo tã̀àgã̀ àbèè ge kẽ̀èà bã mm̀ ãa bàlà booá. Ba bée náa é dí “mm̀ kpá kẽ̀èa boo” e kpá Málakaì 3:16 kọ́ nú ea kil lóá.

19. Éé ní e beele é náa kátogóí é, vaá ló éé? (Málakaì 3:​16-18)

19 Níì kà lèlà tṍó ea bọ́ló kọ é zogè kọọ̀ née dṹùnà gbò pọ́lọ́ lab dògò e. (Bugi Málakaì 3:​16-18.) Jìhóvà dì ea gé bṍònè ló gbò e ẹlẹ ẹb naamá a “kele íb ìènù,” àbèè gyọ́ e ka di ló. À palàge tàn beele gè dì vá zẹ̀ẹ̀.

Nyíéi é palàge ẹẹ gè mòn Dániẹ̀l, gbò e beè vùlè, nè gã́bug dõòna gbò e bàé “aa boo” vaá dé kpéè ló tóm e ba beè sì tṍó e bàé bã́ mm̀ ãa bàlà booá! (Ẹ̀b 20 kpò)

20. Mókà zìgànù ní ea dú dee deè nvéè nú e Bàrì beè zìgà nè Dániẹ̀l ẹ, vaá éé ní ea náa ò gé ẹbmà dẽè a m̀m̀-me ẽ́?

20 Mm̀ kà kà, è di tṍó e gã́bug nu gé nááá. Sõò gã́bug nu dũ̀ùnè é nááá pọ́ì ńkem̀ tṍó àla. Pọ́ì ńkem̀ tṍó àla, èé mon kyọ̀à sĩ́ ea é dọ́ boo dénè gbò pọ́lọ́. Vaá zìgànù e Jìhóvà beè zìgà nè Dániẹ̀la é gbóó mm-má, a beè kọọ̀: “Òé beè aa boo vaá dé kpéè ló o tóm tṍó e dee deè nvéè deeá ni íná kùbmà.” (Dán. 12:13) É kọ ò gé ẹbmà dẽe tṍó e Dániẹ̀l nè gbò eo beè vùlè é kpáá “aa boo”? Beè vó, pììgà bé eo kpóó sim tùlà naa gè bọ́lọ́ dẹ̀lẹ̀ nyíé boo, mè o bée é gbẹ́á mm̀ kpá dùm ea di bá Jìhóvà.

SỌ́L EA GÃ́BUG DÚ 80 “Dò Ẹ̀b Vaá Ò Mon Kọọ̀ Jìhóvà Dú Lé”

^ Nakà togó bel ge nòí nyaaná bé e beè olòó dã́ból ló tóm ge noòmà nu gbò nen, ea dú tóm ea bọọ e kpá Dániẹ̀l 12:​2, 3 kọ́ nú ea kil lóá. Èé ló bel boo tṍó e níí é nááá nè gbò e bàé sí. Èé ló nágé bel boo bé e nòònù ge noòmà nu gbò není é kpóògè dee ló gbò e bà di boo kunukẽ̀í nyòòmà dee deè nvéè dò ẹ̀b ea é nááá ke kùbmà Enè Tõ̀ò Gbáá Bẹ̀l Kráìst naa.

^ Kẽ̀èà aa kemà ú é daaà togó dú ló gbò e ba beè ú mm̀ bọ́ọ̀ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo mm̀ gbò deé e tṍó e gé tàí, tṍó e níá ni náá lọ̀l, gbò e ba beè ù besĩ́ì baala, é beè gbóó kẽ̀èà aa kúúlí dọ̀ kúúlí. Be à meà naa vó, buù kà kúúlí é íe nèà deè ge zaava ló gbò e ba beè nyimá ló e bàé é kẽeà aa kemà ú. Kọ̀láá bé ea meà naa, Kpá Káí kọ́ nú ea kil ló ‘tṍó ea lelà ló buù nen’ tṍó ea gé kọ́ nú ea kil ló ge kẽ̀èà aa kemà ú kil káála, vaá èé láá dòòmà dẽe ló kọọ̀ kẽ̀èà aa kemà ú ea é nááá boo kunukẽ̀í, é nááá nágé boo bá ea bọ́ló.​—1 Kọ́r. 14:33; 15:23.

^ Nakà bààtẽ́í dú nyààa ea bã ló dã̀ból ló nu ea di mm̀ kpá ea kọlà Pay Attention to Dániẹ̀l’s Prophecy! 17 togó, nè Kpá Tọ Kùdẽe Ló níí July 1, 1987, 21-25 náásĩ́.

^ Sõò moǹ bel ea kọ́ọ̀ “gbò lé” nè “gbò pọ́lọ́” ea di mm̀ Tóm 24:15 nè tã́á bel ea kọ́ọ̀ “gbò e ba è naa lé” nè “gbò e ba è naa pọ́lọ́” ea di mm̀ kpá Jọ́ọ̀n 5:29 gé ló bel kilmá ló bé e gbò e bà kẽeà aa kemà ú beè tõó dùm naa besĩ́ bà kalá ù.