Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 1

Le Jé Kpɔcii Ku Ɛlā Ku Ɔwɔico “Wɛ Ɔkwɛ̄yi”

Le Jé Kpɔcii Ku Ɛlā Ku Ɔwɔico “Wɛ Ɔkwɛ̄yi”

IKPƐYI ƐLĀ KU ALƆ KU IHAYI KU 2023: Ɛlā kú uwɔ ā, wɛ ɔkwɛ̄yi.”—AÍJĒ 119:160.

IJÉ ƆMƐ 96 God’s Own Book —A Treasure

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A a

1. Ɔdiya nɛ ɛyinɛhi ku ācɛ icɛ i kpɔtuce Ubáyíbu ŋ ma?

 ƐYINƐHI ku ācɛ icɛ i jé ɔdā amāŋ ācɛ néē gáā kpɔtuce a gɛ ŋ. É jé ɔdaŋ ku ācɛ néē gē lɛ ojilima ce uwa nɛhi bɛɛka ācɛ o ya ɛlā imeli, ācɛ usayɛnsi, mla ācɛ o ta ɔhi bi olɔhi ku uwa ipu ɔtu ŋ. Ɔdā ɔhá kpɔ, é gē lɛ ojilima ce aotrɛyi ku ɛ̄gbā ō gba nōo ku aa wɛ Ācɛ O Yɛce Ukraist a ŋ. Ohigbu ɛnyā, ó hɛ alɔ idaago kē kpɔtuce Ubáyíbu nōo wɛ ɔkpá nɛ aotrɛyi ku ɛ̄gbā ō gba nyā gē ka ku aa gē yɛce a ŋ.

2. Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 119:160 a, ɔdi nɛ alɔ jé kpɔcii a?

2 Ɛjɛɛji ācɛ ɔlɛ Ujehofa jé kpɔcii ka ó wɛ ‘Ɔwɔico ku ɔkwɛyi,’ ka ó klla dɔka ɔdā nōo lɔhi lɛ alɔ fiyɛ duu a eko doodu. (Aíjē 31:5; Ayis. 48:17) Alɔ jé ku alɔ kpɔtuce Ubáyíbu gla. Alɔ kpɔtuce ku ɛjɛɛji “Ɛlā kú [Ɔwɔico] a, wɛ ɔkwɛ̄yi.” (Jé Aíjē Kú Ɛ̄gbā 119:160.) Alɔ cɛ mla ɛlā nɛ ɔcɛ éyi nōo jé Ubáyíbu nɛɛnɛhi ta a. Ó kahinii: “Ó lɛ ɔdā duuma nɛ Ɔwɔico ka nōo wɛ ɛkɛmgbɛ amāŋ nōó gáā ya jila ɛgɛ nɛ ó ka ɔ a ŋ nɛ ŋ. Ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lɔfu kpɔtuce ɛlā nɛ ó ka a, ohigbu kē kpɔtuce Ɔwɔico nōo ka ɔ a.”

3. Ɔdi nɛ alɔ gáā leyi yɛ ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a?

3 Ɛgɛnyá nɛ alɔ gáā ta ācɛ ɔhá abɔ kéē kpɔtuce Ɛlā ku Ɔwɔico ɛgɛ nɛ alɔ kpɔtuce ɔ a? Alɔ géē leyi yɛ aɔdā ɛta nōo mafu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ lɔfu kpɔtuce Ubáyíbu a. Alɔ géē má ka é piya aɛlā nɛ Ubáyíbu ka a abɔ ŋ, ka akacɛ ku Ubáyíbu le ya jila ɛ, ka Ubáyíbu klla lɛ ɔfu ō piya oyeeyi ku ācɛ abɔ.

Ó LƐ ƆCƐ DUUMA NŌO PIYA AƐLĀ NƐ UBÁYÍBU KA A ABƆ Ŋ

4. Ɔdiya nɛ ācɛ ōhī gbɛla kē lɛ aɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a piyabɔ a?

4 Ujehofa bi acɛnyilɔ ofu ɛpa le ta aɔkpá ku Ubáyíbu. Amáŋ, aɔdā amāŋ ɔkpá néē ta Ubáyíbu ta ɔ piii aflɛyi a i yɔ jaa kwu icɛ ŋ. Ɛjɛɛji aɛ̄nɛ̄ alɔ lɛ icɛ a wɛ aɛ̄nɛ̄ é ta taajɛ ŋma anu a. Ɛnyā ya ku ācɛ ōhī kéē gbɛla ɔdaŋ ku ɔdā nɛ alɔ gē jé ŋma ipu Ubáyíbu icɛ a, le kpaakpa bɛɛka ɛ̄nɛ̄ ācɛ nōo ta Ubáyíbu piii a ta a. A gbɛla jeeje ɛ lɛyikwu ɛgɛ nɛ alɔ géē bi le jé kpɔcii, ku aɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a le kpaakpa?

Ācɛ nōo jé ō ta ɔkpá lɔɔlɔhi nōo ta aɛga ku Ubáyíbu ŋma ipu ɛnɛ é ta ipu uce ku Uhibru taajɛ a leyi kwɛɛcɛ lɔɔlɔhi, o ya ɛɛ kéē má ku ɛjɛɛji Ɛlā ku Ɔwɔico néē ta a le kpaakpa (Má ogwotu ɔmɛ 5)

5. Ɛgɛnyá néē bi le ta aɔkpá ku Ubáyíbu nōo yɔ ipu uce ku Uhibru taajɛ a? (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā a.)

5 O ya ɛɛ ku aɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a kóō le yɔ gáā kwu icɛ a, Ujehofa da ācɛ ɔlɛ nu kéē lɛ uwa ta taajɛ ŋma ipu ɛ̄nɛ̄ ācɛ nōo ta Ubáyíbu piii a ta a. Ó je ɔ́da lɛ aɔcɛ́ ku Isrɛlu kéē lɛ Íne ku nu néē ta taajɛ a ta lɛ iyi uwa, ó kē lɛ ācɛ Ulifayi fu kéē nwu ācɛ a Íne ɔɔma. (Obla. 17:18; 31:24-26; Uneh. 8:7) Igbihi nɛ ācɛ Ubabilɔn lɛ ācɛ Ujiyu kpo ɔfiyɛ a, ígwu ku ācɛ nōo jé ō ta ɔkpá nɛɛnɛhi a gbɔɔ ō ta alɛwa ku aɔkpá ku Ubáyíbu nōo yɔ ipu uce ku Uhibru a taajɛ. (Ɛ́sra 7:6) Acɛnyilɔ nyā leyi kwɛɛcɛ lɔɔlɔhi abɔ é yɔ i ta aɛlā nyā taajɛ a. Igbihaajɛ, ācɛ o ta ɔkpá nyā i gbaluka ku aɛlā néē yɔ i ta a foofunu ŋ, amáŋ é gbɔɔ ō gbaluka ku aikpɛla a duu, o ya ɛɛ kéē le má kē lɛ ɛjɛɛji aɛlā a ta taajɛ kpaakpa. Naana a, ohigbu kē jila iyē ŋ ma, inyileyi yɔ ipu ōhī néē ta taajɛ a. Amáŋ, ohigbu ka é lɛ alɛwa ku uwa ta taajɛ gbɔbu a, ó le tɔɔtɛ ō lɛ inyileyi ōhī néē ya a má. Ɛgɛnyá a?

6. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ lɔfu bi le kwu inyileyi nōo yɔ ipu Ubáyíbu a?

6 Ācɛ o jé Ubáyíbu nɛɛnɛhi nōo yɔ icɛ a, jé ɔwɛ olɔhi alɛwa ō bi le kwu inyileyi nɛ ācɛ nōo ta aɔkpá ku Ubáyíbu ŋma ipu ɛ̄nɛ̄ ācɛ nōo ta Ubáyíbu piii a ya a. Ocabɔ: Alɔ je ɔ kē da acɛnyilɔ ofu ɛhɔ kéē lɛ aɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá éyi a ta taajɛ mla abɔ. Ɔcɛ éyi ku uwa lɛ inyileyi ligii ya ipu ɛ̄nɛ̄ ó ta a. Ɔwɛ éyi nɛ alɔ lɔfu bi le kwu inyileyi nɛ ó ya a, wɛ ō lɛ aku nu miya mla ɛ̄nɛ̄ ācɛ ɔhá ta a. Ɔwɛ ekponu ɔɔma, oŋma lɛ ō miya alɛwa ku Ubáyíbu néē ta taajɛ mla iyi uwa a, ó le tɔɔtɛ lɛ ācɛ ō jé Ubáyíbu nɛɛnɛhi nyā kéē kwu inyileyi amāŋ aɛlā ōhī néē fu ŋma anu a.

7. Ɔdi mafu ku ācɛ nōo ta Ubáyíbu ŋma ɛ̄nɛ̄ é ta taajɛ piii a leyi kwɛɛcɛ lɔɔlɔhi abɔ é yɔ i ta ɔ a?

7 Acɛnyilɔ nōo ta Ubáyíbu ŋma ipu aɔdā amāŋ ɔkpá néē ta Ubáyíbu ta ɔ piii gbɔbu a, ceyitikwu nɛɛnɛhi ō ta ɔ kpaakpa. Leyi yɛ ocabɔ mafu nōo ya ɛɛ nɛ alɔ ka lɛ a. É ta aɔkpá ku Ubáyíbu nōo lé ɛcɛ fiyɛ duu nōo yɔ ipu uce ku Uhibru a mɛ ipu ihayi ku 1008 amāŋ 1009 Ɛpleeko Ku Ukraist. É hi Ubáyíbu nyā ka u Leningrad Codex. Amáŋ ipu ihayi ōhī nōo gáā yɛ a, é má alɛwa mla aya ōhī ku aɔdā amāŋ ɔkpá néē ta Ubáyíbu ta ɔ piii nōo lé ɛcɛ fiyɛ u Leningrad Codex mla ihayi utajan éyi a. Ɔcɛ lɔfu gbɛla ka igbihi néē lɛ Ubáyíbu nyā ta igbalɛwa ihayi nōo fiyɛ utajan éyi ɛ ma, ka ɔdā néē ta ipu Leningrad Codex a géē wɛ ɛyɛɛyɛyi kpaana gwu ɔdā nōo yɔ ipu aɔdā amāŋ ɔkpá néē ta Ubáyíbu ta ɔ piii nōo lé ɛcɛ fiyɛ duu a. Amáŋ, ɛlá ō gbo ɔɔma i kpaakpa ŋ. Eko nɛ ācɛ nōo jé Ubáyíbu nɛɛnɛhi a lɛ aɛlā néē ta ipu ɔkpá néē ta Ubáyíbu ta ɔ piii nōo lé ɛcɛ fiyɛ duu a miya mla aɛpɛpɛ nōo yɔ a, é gáā le má ku aɛlā oligii ōhī foofunu néē piyabɔ a, amáŋ é piya ɛyi ɛlā piii a abɔ ŋ.

8. Ɔdi wɛ ɛyɛɛyi nōo yɔ ɔtahɛ ku Ɔkpiihɔ Ŋma Okonu Ku Ācɛ Ugriisi Aku Ācɛ O Yɛce Ukraist, mla aɔkpá ku Ubáyíbu ɔhá néē ta ɛpleeko ɔɔma a?

8 Ācɛ O Yɛce Ukraist ku eko aflɛyi a, ya ɔdā ekponu nɛ ācɛ nōo ta aɔkpá ku Ubáyíbu nōo yɔ ipu uce ku Uhibru a ya a duu. É leyi kwɛɛcɛ lɔɔlɔhi abɔ é yɔ i ta aɔkpá ku Ubáyíbu ofu ce ahaapa nōo yɔ ipu uce ku Ugriisi, néē gē bi yuklɔ ipu ōjila, mla uklɔ ku ɔna ō ta ku uwa a. Ɔcɛ o jé Ubáyíbu nɛɛnɛhi éyi nōo miya Ɔkpiihɔ Ŋma Okonu Ku Ācɛ Ugriisi Aku Ācɛ O Yɛce Ukraist, mla aɔkpá ku Ubáyíbu ɔhá néē ta ŋma ɔ ɛpleeko ɔɔma a kahinii: “Aɔkpá ku Ubáyíbu néē ta taajɛ ipu uce ku Ugriisi nōo yɔ icɛ a, fiyɛ aɔkpá ku Ubáyíbu ɔhá néē ta gbɔbu a, . . . é klla jila lɔɔlɔhi.” Ɔkpá néē hi ka u Anatomy of the New Testament a kahinii: “Alɔ lɔfu kpɔtuce ka Ubáyíbu néē cɔwɔ ŋma ipu uce ku Ugriisi nɛ alɔ yɔ i jé icɛ a, bi ɛyi ɛlā nɛ ācɛ nōo ta Ubáyíbu piii eko ikee a ta a.”

9. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Ayisáya 40:8 ka a, ɔdi wɛ ɔkwɛyi lɛyikwu ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a?

9 Ŋmiifi ihayi alɛwa nōo gáā yɛ a, ācɛ nōo jé ō ta ɔkpá lɔɔlɔhi a yuklɔ lɔfu lɔfu klla leyi kwɛɛcɛ, o ya ɛɛ kéē lɛ ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a ta taajɛ. Ɔɔma ya ɛɛ nɛ alɔ lɛ Ubáyíbu nōo le kpaakpa nɛ alɔ lɔfu jé mla ō klɔcɛ icɛ a. b Ó lɛ aafu ŋ, alɔ jé ka Ujehofa wɛ ɔcɛ nōo ya ku ɛlā ku nu kóō yɔ jaa gáā kwu icɛ lɛ alɔ a, Ɛlā ku nu a klla le kpaakpa. (Jé Ayisáya 40:8.) Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ācɛ ōhī lɔfu ka ka ohigbu ka é piya aɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a abɔ ŋ ma, i mafu ka ɛlā ku Ɔwɔico nōó wɛ a ŋ. Ó lɛ a, babanya alɔ leyi yɛ aɔdā ōhī nōo mafu ka Ubáyíbu ŋma ɛgiyi Ɔwɔico a.

AAKACƐ NŌO YƆ IPU UBÁYÍBU A TŌŌ LƆTUCE

Left: C. Sappa/DeAgostini/Getty Images; right: Image © Homo Cosmicos/Shutterstock

Aakacɛ nōo yɔ ipu Ubáyíbu a le ya jila gáā yɛ ɛ, é klla yɔ i ya jila icɛ (Má ogwotu ɔmɛ 10-11) d

10. Jé ocabɔ ku akacɛ éyi nōo ya jila nōo mafu ku ɛlā nɛ alɔ jé ŋma ipu ɔkpá ku 2 Upíta 1:21 a wɛ ɔkwɛyi a. (Má aifoto a.)

10 Ubáyíbu lɛ aakacɛ alɛwa nōo le ya jila ɛ. É ta ōhī ku aakacɛ nyā ihayi alɛwa gbɔbu ɛɛ néē gáā ya jila a. Ɔ̄kā ku ɔdā nōo ya gáā yɛ ɛ ma mafu peee ka aakacɛ nyā le ya jila ɔkwɔɔkwɛyi. Ɛnyā i hɛ alɔ idaago ŋ, ohigbu ku alɔ jé ka ɛjɛɛji akacɛ nōo yɔ ipu Ubáyíbu a ŋma ɛgiyi Ujehofa. (Jé 2 Upíta 1:21.) Gbɛla lɛyikwu akacɛ nōo kɛla lɛyikwu ō cataajɛ ku igeli ku Ubabilɔn ku ikee a. Á jé ŋ, ɔtahɛ ku ihayi ku 778 mla u 732 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist, nɛ ɔcomɛɛbɛ Ayisaya ka akacɛ ka é géē ya igeli ku Ubabilɔn nōo lɔfu nɛhi a lé a. Ó kóō ka ka ɔcɛnyilɔ nōo lé ka Usayirɔsi a gáā ya igeli a lé a, ó klla lɛ ɔ teyi peee ɛgɛ nɛ ó gáā bi le ya ɔɔma a. (Ayis. 44:27–45:2) Ayisaya klla ka akacɛ ka é géē je Ubabilɔn cataajɛ duudu, nɛ ɔcɛ duuma i klla gáā lā anu ɛ gɛ ŋ. (Ayis. 13:19, 20) Ɔdā nōo kē ya yiili a yɔ abɔɔ a. Ācɛ Umedes mla Upɛsiya lɛ igeli ku Ubabilɔn yale ipu ihayi ku 539 Gbɔbu Lɛ Eko Ku Ukraist, ɛga nɛ igeli nɛhi ɔɔma kē yɔ gbɔbu a ta anca babanya nɛ ɔcɛ duuma i lā anu gɛ ŋ.—Má uvidio nōo kahinii: Ubáyíbu Lɛ Ō Cataajɛ Ku Ubabilɔn Ka Taajɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Jɔɔnyɛ Oyeeyi Nōó Gáā Mɛ Gboogboo Ŋ! ipu ɛ̄nɛ̄ o yɔ ipu ɔdā ō le gwo uwaya amāŋ ukɔmputa ku uwɔ a, ɛlā ō nwu ɔmɛ 03 ɔcɛla ɔmɛ 5.

11. Kɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Udánīyɛ̄lu 2:41-43 a yɔ i ya jila icɛ a.

11 Ó wɛ eko ikee foofunu nɛ aakacɛ nōo yɔ ipu Ubáyíbu a ya jila a nóó, alɔ yɔ i má akacɛ ɛyɛɛyɛyi yɔ i ya jila icɛ duu. Ocabɔ mafu, gbɛla lɛyikwu ō ya jila ku akacɛ ku Udaniyɛlu lɛyikwu Íkwu Ku Ɔcɛ́ Ō Ce Ku Britain Mla America nōo teyi peee a. (Jé Udánīyɛ̄lu 2:41-43.) Akacɛ ɔɔma le ka taajɛ kpaakpa ka Íkwu Ku Ɔcɛ́ Ō Ce Ku Britain Mla America géē lɛ aya nōo géē “lɔfú” bɛɛka oje, ka ó klla géē lɛ aya nōo géē “kwáahi” bɛɛka ɔmɛ a. Babanya alɔ kē yɔ i má ku ɛlā nyā wɛ ɔkwɛyi. Britain mla America mafu ɔkwɔɔkwɛyi ka é lɔfu bɛɛka oje a ŋma lɛ ō yale ipu ɛfú ō kpo alɛwa, é klla gɔbu yɔ i lɛ aicɔɔja ō kpo ɛfú nōo lɔfu nɛhi a. Naana a, ó klla lɛ ɛga ōhī néē kwaahi ipu ɔfu néē lɛ ohigbu ayi ajɛ a nōo gē piyatɔha i ka ku aa i cɛ, lɛyikwu ɔwɛ nɛ ācɛ ō tɔhi mla igɔmɛnti gē ya odee a ŋ ma. Ó gboji lɛ a ŋ, ɔcɛ éyi nōo jé odee nɛɛnɛhi lɛyikwu ɛlā imeli nōo gē ya ipu oduudu ɛcɛ a kahinii: “Ó lɛ aya ku imeli duuma ipu oduudu ɛcɛ icɛ nōo kɔ ígwu ígwu bɛɛka United States a ŋ.” Britain nōo kē wɛ aya ɔhá nōo gē lé ɔcɛ́ ku oduudu ɛcɛ a le kɔ ígwu ígwu ofluflu ipu ihayi ōhī nōo gáā yɛ a, ohigbu ka é lɛ ocɛtɔha lɛyikwu ɛdɔ ɛma néē cika ō lɛ mla aéwo ɔhá nōo yɔ ipu European Union a ŋ. Ō kɔ nyā ya kóō hii tɔɔtɛ lɛ Íkwu Ku Ɔcɛ́ Ō Ce Ku Britain Mla America kéē ya ōmiya néē cika ō ya a ŋ.

12. Ɔdi nɛ aakacɛ nōo yɔ ipu Ubáyíbu a cɛ lɛ alɔ jé kpɔcii a?

12 Alɛwa ku aakacɛ ku Ubáyíbu nōo ya jila ɛ ma ya ku ɔtu nɛ alɔ le ce Ɔwɔico a kóō lɔfu fiyɛ, ka okonu nɛ ó ce lɛyikwu ɛcɔbu a géē ya jila piii. Ɔtu ya alɔ ɛgɛ nōó ya ɔcɛ o ta ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā éyi nōo gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa kahinii: “Abɔ̄ le hɛ́ um iyē ŋmá lɛ ɛ́gɛ́nɛ̄ n húmáyī gbēyī ká ā nya um tá ā. N kē lɔtūce ɛlā kú uwɔ.” (Aíjē 119:81) Ipu Ubáyíbu, alɔ gē má ɛnɛɛnɛ “eyīyōce kú ekɔ̄bū” nɛ Ujehofa je lɛ alɔ a. (Ujɛr. 29:11) Eyiyoce ku ɛcɔbu nɛ alɔ lɛ a i gbolo ce oceyitikwu ku alɛɛcɛ ŋ, amáŋ ó gbolo ce aokonu ō ce ku Ujehofa. Alɔ gɔbu yɔ i ya ku ɔtu nɛ alɔ kpoce Ɛlā ku Ɔwɔico a kóō yɔ i lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄, oŋma lɛ ō wɛ ācɛ o klɔcɛ ku akacɛ ku Ubáyíbu lɔɔlɔhi.

UKƆ́ NƐ UBÁYÍBU GĒ TU A YƆ I TA UMILIYƆN KU ĀCƐ ABƆ ICƐ

13. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 119:66, 138 ka a, ɔdi wɛ ɔdā ɔhá nōo ya nɛ alɔ lɔfu kpɔtuce Ubáyíbu a?

13 Ɔdā ɔhá nōo ya ɛɛ nɛ alɔ lɔfu kpɔtuce Ubáyíbu a, wɛ ohigbu ka ó gē ta ācɛ abɔ eko duuma néē yɛce ukɔ́ nōó gē tu a. (Jé Aíjē Kú Ɛ̄gbā 119:66, 138.) Ocabɔ mafu, ɔba mla ɔnyā ōhī nōo miya ō ta iyi uwa gbɔbu a, yɔ i lɛ eeye nɛhi babanya ohigbu ka é bi ukɔ́ nɛ Ubáyíbu tu a le yuklɔ. Ayipɛ ɔlɛ uwa yɔ i gweeye duu ō wɛ ipu apɔlɛ ku Ācɛ O Yɛce Ukraist, nɛ aɛ́nɛ́ mla aadā uwa lɛ ɛlá wu uwa klla yihɔtu uwa nɛhi a.—Āfi. 5:22-29.

14. Je ocabɔ éyi nōo mafu ɛgɛ nōo bi ukɔ́ nɛ Ubáyíbu gē tu a le yuklɔ, gē piya oyeeyi ku ācɛ abɔ gā olɔhi a.

14 Oŋma lɛ ō bi aukɔ́ ku Ubáyíbu le yuklɔ, ācɛ nōo wɛ aɔba uwi nɛhi gbɔbu a le piyabɔ kwu piya ācɛ olɔhi fiyɛ ɛ. Má ɛgɛ nɛ ukɔ́ ku Ubáyíbu ta ɔcɛ éyi nōo lé ka u Jack néē je ta inu agba a abɔ a. c Ó wɛ ipu aɔba uwi nōo yɔ inu agba néē kɛpɔ ō ŋmo tu uwa a. Amáŋ ɛ̄cī éyi, Jack wa ɛga néē yɔ i ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu a. Ɛgɛ nɛ ayinɛ alɔ nōo yɔ i ya oklɔcɛ ku Ubáyíbu a gbonɛnɛ lɛ a lɛ abɔ kwu ɔ ɔtu nɛhi, anu ó kē cɛ gbɔɔ ō klɔcɛ ku Ubáyíbu duu a. Abɔ ó gē bi ɛlā ɔkwɛyi ku Ubáyíbu yuklɔ ipu oyeeyi ku nu a, Jack gbɔɔ ō ya uce ɔwɛ olɔhi klla kwu piya ɔcɛ ogbonɛnɛ nɛhi. Abɔ eko yɔ i nyɔ a, ó le cika jɛ ō kwu piya ɔcɛ o tɔɔna ɛlā Ɔwɔico klla lɛ ubatisim ya. Ó tɔɔna mla ɔtu caca lɛ aalagba ɔhá a lɛyikwu Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico, ó klla ta ācɛ ɛnɛ ku uwa abɔ kéē gáā lɛ ɛlā ɔkwɛyi a jé. Abɔ ɛ̄cī néē gáā ŋmo a le ya a, Jack kwu piya ɔcɛ olɔhi fiyɛ. Ɔcɛ éyi nōo gē kɛpɔ kwɛyi nu a kahinii: “Jack i wɛ ɛdɔ ɔcɛ nɛ um jé ihayi ofu nōo gáā yɛ a gɛ nóó. Ɛlā ō nwu ku Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a lɛ oyeeyi ku nu piyabɔ ɛ.” Naana néē lɛ u Jack ŋmo kpɔ a, ocabɔ ku nu mafu peee ku alɔ lɔfu kpɔtuce ɛlā ku Ɔwɔico, ka ó klla lɛ ɔfu ō piya oyeeyi ku ācɛ abɔ gā olɔhi.—Ayis. 11:6-9.

Ukɔ́ ku Ubáyíbu lɛ oyeeyi ku ācɛ alɛwa nōo ŋma éwo doodu a piyabɔ gā olɔhi ɛ (Má ogwotu ɔmɛ 15) e

15. Ɛgɛnyá nōo bi aukɔ́ ku Ubáyíbu le yuklɔ ya ku ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā icɛ a kéē wɛ ɛyɛɛyi a? (Má ifoto a.)

15 Ohigbu ku alɔ gē bi aukɔ́ ku Ubáyíbu le yuklɔ a, alɔ nōo wɛ ācɛ o gba Ujehofa ɛ̄gbā a piyatɔha nɛhi. (Ujɔ́n. 13:35; 1 Ukɔ́r. 1:10) Ɛbɔ mla opiyatɔha nōo yɔ ɔtahɛ ku alɔ a kē teyi peee, ohigbu ka ācɛ alɛwa icɛ le kɔ ígwu ígwu ohigbu ɛlā ku imeli, ɛga amāŋ éwo nɛ ɔcɛ ŋma a. Ō má ɛdɔ opiyatɔha ɛgɛnyā lɛ abɔ kwu ɔyipɛ oklobiya éyi nōo lé ka u Jean a iyē nɛɛnɛhi. Ó jɛ ipu éwo ku Africa. Eko néē gbɔɔ ō kpo ɛfú ipu éwo nɛ ó lā a, ó gáā wɛ ipu icɔɔja amáŋ igbihaajɛ ó le kwu gā éwo ɔhá nōo kwu ɔ ajaajɛ a. Abɔɔ a, ó gáā lɛ Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa má. Jean kahinii: “N nwu ka ācɛ nōo gē gba Ɔwɔico ɛ̄gbā ɔwɛ ɔkwɛyi a i gē lɛ abɔ ipu ɛlā imeli ŋ, é klla kɔ ígwu ígwu ŋ duu. Ikɔkɔ ɔɔma, é yihɔtu iyi uwa.” Ó klla kahinii: “N lɛ oyeeyi ku um taajɛ yɔ i nuunu kwɛyi éwo ku um. Amáŋ eko nɛ um gáā lɛ ɛlā ɔkwɛyi nōo yɔ ipu Ubáyíbu a nwu a, n gáā le miya ō bi oyeeyi ku um le gba Ujehofa ɛ̄gbā.” Jean le piyabɔ duudu. Ikɔkɔ nɛ ó géē gɔbu yɔ i nuunu ta ācɛ nōó ŋma éwo ku nu ŋ ma, babanya ó gē da ɛjɛɛji ācɛ nɛ ó má a lɛyikwu olɛhɔ ku ɛbɔ nōo yɔ ipu Ubáyíbu a. Ō jé ka ukɔ́ ku Ubáyíbu lɔfu ō ta ācɛ nōo ŋma éwo doodu a abɔ a, mafu peee ku alɔ lɔfu kpɔtuce Ɛlā ku Ɔwɔico.

GƆBU YƆ I KPƆTUCE ƐLĀ KU ƆWƆICO NŌO WƐ ƐLĀ ƆKWƐYI A

16. Ɔdiya nōó cɛgbá ku alɔ ya ku ɔtu nɛ alɔ le ce Ɛlā ku Ɔwɔico a kóō yɔ i lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄ a?

16 Abɔ āhɔ̄ ku ɛcɛ nyā yɔ i bɔbi tōōtɔ̄ɔ̄ a, ó géē ya kóō lɔnɔ tu alɔ fiyɛ ō kpɔtuce Ɛlā ku Ɔwɔico. Ācɛ lɔfu ya ku alɔ lɛ aafu ipu ɔtu ku alɔ ku ɛlā nōo yɔ ipu Ubáyíbu a i wɛ ɔkwɛyi ŋ, amāŋ ka Ujehofa i fu ɔcɛ o jeeyi néē cika ō lɔtuce ɔ a kóō leyikwu ācɛ o gba ɔ ɛ̄gbā icɛ ŋ. Amáŋ ɔdaŋ ka alɔ cɛ kpɔcii ka Ɛlā ku Ujehofa wɛ ɔkwɛyi eko doodu, ó géē ya kóō tɔɔtɛ lɛ alɔ fiyɛ ō ta ɛlá o gbo ɔɔma nōo lɔfu lɛ abɔ kwu ɔtu okpoce ku alɔ a. Alɔ géē lɛ ɔtu ya ekponu ō ‘lɛyítáajɛ lɛ aíne kú Ujehofa eko dóódu, jāā gbēeko nɛ̄ alɔ géē kwū.’ (Aíjē 119:112) Alɔ i klla “gáā yá uwēyī” ō da ācɛ ɔhá lɛyikwu ɛlā ɔkwɛyi a, mla ō ta uwa ɔtu kwu ɔtu kéē bi aukɔ́ nɛ Ubáyíbu gē tu a le yuklɔ ipu oyeeyi ku uwa ŋ. (Aíjē 119:46) Ó klla géē tɔɔtɛ lɛ alɔ ō lɔtu āhɔ̄ nōo kóō lɔnɔ fiyɛ duu a, kwu o ya ŋmo, nɛ alɔ géē “gbeyīcíí, lɔtūlé klla ī gwéeyē.”—Ukól. 1:11; Aíjē 119:143, 157.

17. Ɔdi nɛ ikpɛyi ɛlā ku alɔ ku ihayi nyā gáā ta alɔ ɛlá kwu ɔ a?

17 Alɔ ta Ujehofa ahinya nɛhi ka ó jɛga lɛ alɔ ō gáā lɛ ɔkwɛyi a jé! Ɔkwɛyi ɔɔma ta alɔ abɔ ō lɛ ɛbɔ ku ɔtu mla ɔtooce, ó klla nwu alɔ peee ɛgɛ nɛ alɔ cika ō lā oyeeyi ku alɔ ipu ɛcɛ nyā nōo yɔ i je gbaji tōōtɔ̄ɔ̄, nōó klla lɛ ɛbɔ ŋ ma. Ó je ɛnɛɛnɛ eyiyoce ku ɛcɔbu nōo géē lɔhi fiyɛ duu a lɛ alɔ, ɛhaajɛ ɔcɛ́ ō lé ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico. Ikpɛyi ɛlā ku alɔ ku ihayi ku 2023 a, géē ta ɛjɛɛji alɔ abɔ ō lɔtuce lɔfu lɔfu, ka ɛjɛɛji Ɛlā ku Ɔwɔico wɛ ɔkwɛyi!—Aíjē 119:160.

IJÉ ƆMƐ 94 Grateful for God’s Word

a É fu ikpɛyi ɛlā ku ihayi ku 2023 nōo géē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu nōo kahinii: “Ɛlā kú uwɔ ā, wɛ ɔkwɛ̄yi.” (Aíjē 119:160) Ó lɛ aafu ŋ, a cɛ mla ɛlā nyā duu. Amáŋ ɛyinɛhi ku ācɛ i kpɔtuce Ubáyíbu amāŋ kpɔtuce ka ó gē tu alɔ ukɔ́ olɔhi ŋ. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē leyi yɛ aɔdā ɛta nɛ alɔ lɔfu bi le ta ācɛ nɛ ɛlā ku Ɔwɔico he uwa ɔtu a eyī peee, ka é lɔfu kpɔtuce Ubáyíbu mla aukɔ́ nōó gē tu alɔ a.

b O ya ɛɛ ku a jé odee tōōtɔ̄ɔ̄ lɛyikwu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ Ubáyíbu yɔ jaa gáā kwu icɛ a, nyɔ gā u jw.org cɛɛ ku a ta u “History and the Bible” ipu ikpati ō bi dɔka odee a.

c Iye ōhī néē hi ipu ikpɛyi ɛlā nyā i wɛ iye ɔkwɔɔkwɛyi nɛ ācɛ ɔɔma gē lé a ŋ.

d ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔwɔico le ka taajɛ ku igeli ku Ubabilɔn géē je cataajɛ.

e ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ocabɔ—Ikɔkɔ nɛ ó géē yɔ i nuunu ta ācɛ a, ɔyipɛ oklobiya éyi le nwu ŋma ipu Ubáyíbu ɛgɛ nɛ ó géē lā ɛbɔ mla ācɛ ɔhá, mla ō ta ācɛ ɔhá abɔ kéē ya lɛ a.