Ehecha oĩva pype

Ehecha oĩva pype

ARTÍKULO OJESTUDIÁVA 35

Jasegíkena ñanepasiénsia

Jasegíkena ñanepasiénsia

‘Pehechaukákena penepasiensiaha’ (COL. 3:12).

PURAHÉI 114 Ñanepasiénsiakena

¿MBAʼE REHEPA ÑAÑEʼẼTA? a

1. ¿Mbaʼérepa ñamombaʼete umi hénte ipasiénsiavape?

 ÑANDE ñamombaʼeterei umi hénte ipasiénsiavape ha umi ohaʼarõkuaávape orrenegaʼỹre. Jajavy jave katu jaagradeseterei ótro ipasiénsia haguére ñanderehe. Javyʼa avei pe ermáno térã ermána ñanemboʼe vaʼekue la Biblia ipasiénsia haguére ñanderehe ijetuʼúrõ guare ñandéve ñaaprende, jaasepta ha jajapo hag̃ua la Biblia omboʼéva. Ha koʼytevéntema jaagradese Jehovápe ipasiénsia haguére ñanderehe (Rom. 2:4).

2. ¿Mbaʼéicha javépa ikatu ijetuʼu ñandéve ñanepasiénsia hag̃ua?

2 Javyʼáramo jepe umi ótro ipasiénsia haguére, sapyʼánte ñandéve ikatu ijetuʼu ñanepasiénsia hag̃ua. Por ehémplo ikatu jajedesespera ñaiméramo hína peteĩ fíla pukúpe, koʼýte tárdemarõ ñandehegui. Ikatu avei japerde la pasiénsia oĩ jave ñanemorrenegáva, ha sapyʼánte katu ijetuʼu ñandéve jasegi ñahaʼarõ Jehová múndo pyahu. ¿Ndépa nepasiensiaseve? Ko artíkulope jahecháta mbaʼéichapa ikatu jahechauka ñanepasiensiaha ha mbaʼérepa iñimportánte upéva. Jahecháta avei mbaʼépa ñanepytyvõta ñanepasiensiave hag̃ua.

¿MBAʼÉICHAPA IKATU JAHECHAUKA ÑANEPASIENSIAHA?

3. ¿Mbaʼéichapa peteĩ persóna ipasiénsiava orreaksiona oĩ jave ombopochyséva chupe?

3 ¿Mbaʼéichapa ikatu jahechauka ñanepasiensiaha? Jahechami 4 mbaʼe ikatúva jajapo. Primero, peteĩ persóna ipasiénsiava ndaipochyreíri. Haʼe opytánte trankílo ha norreaksionavaíri oĩ jave ombopochyséva chupe ha oipyʼapy jave chupe heta mbaʼe ndojahéiri ótrore. Pe palávra ‘ndaipochyreíri’ oaparese primera ves la Bíbliape oñeñeʼẽvo Jehováre ha heʼi voi hese haʼeha “peteĩ Dios oporoporiahuverekóva ha oporombyasýva, ndaipochyreíriva, oporohayhuetereíva ha nopyrũiva iñeʼẽre” (Éx. 34:6).

4. ¿Mbaʼéichapa orreaksiona peteĩ persóna ipasiénsiava tekotevẽ jave ohaʼarõ?

4 Segundo, peteĩ persóna ipasiénsiava ohaʼarõkuaa trankílamente. Oĩramo álgo tekotevẽva ohaʼarõ hetave tiémpo la oimoʼã vaʼekuégui, pe persóna ipasiénsiava oñehaʼã ani hag̃ua inervióso térã orrenega (Mat. 18:26, 27). Heta situasiónpe ningo tekotevẽ ñahaʼarõkuaa trankílamente, por ehémplo ñahendukuaa vaʼerã ótro oñeʼẽ jave ha nañañeʼẽjokói chupe (Job 36:2). Tekotevẽ avei ñanepasiénsia ñaipytyvõ jave ñane estudiántepe ontende hag̃ua peteĩ mbaʼe omboʼéva la Biblia térã oheja hag̃ua peteĩ mbaʼe vai ojapóva.

5. ¿Mbaʼéichapa avei ikatu jahechauka ñanepasiensiaha?

5 Tercero, peteĩ persóna ipasiénsiava ndojapurái ojapo hag̃ua álgo opensa porãʼỹre. Jaikuaa ningo sapyʼánte tekotevẽha pyaʼe jadesidi jajapo álgo. Péro peteĩ persóna ipasiénsiava orekóramo álgo iñimportánteva ojapo vaʼerã, ndaipyʼaʼapurádoi oñepyrũ hag̃ua ojapo ni oterminántema hag̃ua. Upéva rangue haʼe oñemotiémpo okalkula porã hag̃ua mbaʼéichapa ojapóta upe mbaʼe. Upéi oipuru pe tiémpo tekotevẽva ojapo porã hag̃ua hembiapo.

6. ¿Mbaʼéichapa orreaksiona peteĩ persóna ipasiénsiava ombohovái jave peteĩ situasión ijetuʼúva?

6 Cuarto, peteĩ persóna ipasiénsiava oñehaʼã ogueropuʼaka umi situasión ijetuʼúva ojekehaʼỹre. Pe persóna ipasiénsiava iñaguánte avei. Jaikuaa ningo ndaivairiha ñamombeʼu peteĩ ñane amigoitépe mbaʼeichaitépa ñañeñandu jahasa haguére peteĩ situasión ijetuʼuetéva. Péro pe persóna ipasiénsiava oñehaʼãmbaite opensa umi mbaʼe porã orekóvare ha ojapo opa ikatúva osegi hag̃ua oservi Jehovápe vyʼápe (Col. 1:11). Jehová siervokuéra tekotevẽ ohechauka ipasiensiaha entéro koʼã situasiónpe. Jahechamína koʼág̃a mbaʼérepa.

¿MBAʼÉREPA IÑIMPORTANTETE ÑANEPASIÉNSIA?

Peteĩ kokueséro ohaʼarõkuaa ha ojerovia okosechataha itiempoitépe la oñotỹ vaʼekue. Upéicha avei ñande ñahaʼarõkuaa Jehová okumplipaitetaha ipromesakuéra itiempoitépe (Ehecha párrafo 7)

7. Heʼiháicha Santiago 5:7, 8, ¿mbaʼérepa iñimportantete ñanepasiénsia? (Ehecha pe taʼanga).

7 Tekotevẽ ñanepasiénsia jajesalva hag̃ua. Jehová siervokuéra yma guaréicha avei tekotevẽ ñanepasiénsia ha ñahaʼarõ haʼe okumplipa ipromesakuéra (Heb. 6:11, 12). La Biblia ningo ñanekompara voi peteĩ ombaʼapóvare kokuépe (elee Santiago 5:7, 8). Peteĩ kokueséro ombaʼapo jejopy oñotỹ ha orrega hag̃ua iplantasión, péro haʼe ndoikuaái arakaʼetépa hiʼáta la oñotỹ vaʼekue. Upévare haʼe ipasiénsia ha ohaʼarõ pe kosécha tiémpo, pórke ndodudái okosechataha la oñotỹ vaʼekue. Upéicha avei ñande ñambaʼapo jejopy Jehová servísiope ‘ndajaikuaáiramo jepe mbaʼe díapa oúta ñande Ruvicha’ (Mat. 24:42). Ñande ñanepasiénsia jajeroviágui Jehová okumplitaha itiempoitépe entéro mbaʼe opromete vaʼekue. ¿Péro mbaʼépa oikóta nañanepasiensiavéiramo? Ikatu ñanekaneʼõgui nañahaʼarõsevéi ha mbeguekatúpe jaheja Jehovápe. Avei ikatu ñañepyrũ jajapo umi mbaʼe ñaimoʼãva koʼag̃aite voi ñanembovyʼataha. Péro ñanepasiénsiaramo ikatu ñaaguanta ipahaite peve ha jajesalva (Miq. 7:7; Mat. 24:13).

8. ¿Mbaʼérepa jaʼe ñanepasiénsiaramo jajogueraha porãvetaha ñande rapichakuérandi? (Colosenses 3:12, 13).

8 Ñanepasiénsiaramo jajogueraha porãta ñande rapichakuérandi. Por ehémplo jajapysaka porãta oĩ jave oñeʼẽva (Sant. 1:19). Avei ñanepytyvõta jaiko hag̃ua pyʼaguapýpe ñande rapichakuérandi. Ñanepasiénsiaramo ndajaikomoʼãi ñarreaksiona pyaʼeterei oĩ jave nañandetrataporãiva térã jajejopy vai jave. Avei nañandepochyreimoʼãi oĩ jave ñanemoñeñandu vaíva. Jaiko rangue jajedeskita ‘jasegíta ñañoaguanta ha ñañoperdona ñande pyʼaite guive’ (elee Colosenses 3:12, 13).

9. ¿Mbaʼéichapa ñanepasiénsiaramo ñanepytyvõta jadesidi porã hag̃ua? (Proverbios 21:5).

9 Ñanepasiénsiaramo ñanepytyvõta jadesidi porãve hag̃ua. Jaiko rangue ñandepyʼa apurádo ñañemotiémpota ñainvestiga hag̃ua mbaʼépa la iporãvétava jadesidi káda situasiónpe (elee Proverbios 21:5). Por ehémplo ñamoĩ chupe jahekaha hína ñande travahorã. Nañanepasiénsiairõ ikatu jajagarra pe primeroite ojeofreséva ñandéve jafaltátaramo jepe rreunionhápe jepi térã predikasiónpe. Péro ñanepasiénsiaramo jakalkula porãta mboy tiémpopepa ñag̃uahẽta ñande travahohápe, mboy órapa ñambaʼapóta ha mbaʼéichapa oafektáta ñane famíliape ha ñane amista Jehovándi. Ñanepasiénsiaramo ñanepytyvõta ani hag̃ua jadesidi vai.

¿MBAʼÉICHAPA IKATU ÑANEPASIENSIAVE?

10. ¿Mbaʼéichapa ikatu ñanepasiénsia ha jasegi jahechauka ko kualida?

10 Ñañemboʼe ñanepasiensiave hag̃ua. Pe pasiénsia ningo ou espíritu sántogui (Gál. 5:22, 23). Upévare ikatu jajerure Jehovápe ijespíritu ha tañanepytyvõ jareko hag̃ua umi mbaʼe porã oúva ijespíritu sántogui. Oiméramo ñambohovái hína peteĩ situasión ijetuʼuhápe ñanepasiénsia hag̃ua, ‘jasegíkena jajerure’ Jehovápe ijespíritu sánto ñahaʼarõkuaa hag̃ua (Luc. 11:9, 13). Ikatu avei jajerure Jehovápe ijespíritu sánto jahecha hag̃ua pe situasión haʼe ohechaháicha. Upéi ñañemboʼe ha ñañehaʼãmbaite jajapo opa ikatúva káda día ñanepasiénsia hag̃ua. Upéicharõ jasegíkena jajerure Jehovápe ñanepasiénsia hag̃ua ha kontinuadoite ñañehaʼãmbaite upearã. Péicha jajapóramo Jehová katuete ñanepytyvõta ñanepasiensiave hag̃ua, ñande ndahaʼéiramo jepe kuri peteĩ persóna ohaʼarõkuaáva.

11, 12. ¿Mbaʼéichapa Jehová ohechaukáma ipasiensiaha?

11 Jajepyʼamongeta umi ehémplo oĩvare la Bíbliape. La Biblia oñeʼẽ heta persóna ipasiénsia vaʼekuére. Jajepyʼamongetáramo umívare, ñaaprendéta mbaʼéichapa jahechauka vaʼerã ñanepasiensiaha. Ñaanalisa mboyve koʼã ehémplo jahechami raẽta pe ehémplo iporãvéva ohejáva ñandéve Jehová.

12 Hardín de Edénpe Satanás omongyʼa Jehová réra ha oataka chupe ontendekávo haʼe ndahaʼeiha peteĩ governánte ihústova ha oporohayhúva. Upepete ohundi rangue Satanáspe, Jehová ipasiénsia ha ojejokokuaa pórke oikuaa ohasa vaʼerãha tiémpo ohechauka hag̃ua igoviérno haʼeha pe iporãvéva. Jehová ohaʼarõ aja hetáma oaguanta umi japu ojeʼéva hese. ¿Mbaʼérepa avei Jehová ipasiénsia? Pórke ohaʼarõkuaa haguére omeʼẽ la oportunida hetave persónape ohupyty hag̃ua vída etérna (2 Ped. 3:9, 15). ¿Ha mbaʼépa ojehupyty upévare? Hetaiterei persóna oikuaa Jehovápe ha oñemoag̃ui hese. Ñapensa meméramo la ojehupytývare Jehová ipasiénsia haguére, ifasilvéta ñandéve ñahaʼarõkuaa haʼe ogueru peve pe fin.

Ñanepasiénsiaramo nañandepochyreimoʼãi oĩ jave ñandetrata vaíva (Ehecha párrafo 13)

13. ¿Mbaʼéichapa Jesús osegi porã Itúa ehémplo ha ipasiénsia avei? (Ehecha pe taʼanga).

13 Jesús osegi porã vaʼekue Itúa ehémplo ha ohechauka ipasiensiaha oĩrõ guare ko yvy ape ári. Oiméne ndahaʼéi vaʼekue siémpre ifásilva chupe ipasiénsia hag̃ua, koʼýte umi eskríva ha fariséo hovamokõietévare (Juan 8:25-27). Péro Itúaicha avei, Jesús ndaipochyreíri vaʼekue. Haʼe ndojedeskitái oĩrõ guare oñeʼẽ vaíva hese térã ombopochyséva chupe (1 Ped. 2:23). Jesús ipasiénsia rupi oaguantakuaa vaʼekue umi situasión ijetuʼúva ojekehaʼỹre. Ajeve voi la Biblia heʼi ñandéve ‘siémpre jajepyʼamongeta vaʼerãha Jesús rehe’, pórke haʼe ‘oaguanta vaʼekue hetaite mbaʼe vai heʼíva hese umi pekadór’ (Heb. 12:2, 3). Jehová rupive ñande avei ikatu ñanepasiénsia ha ñaaguantakuaa opaichagua situasión ijetuʼúva oñepresentáva ñandéve.

Jasegíramo Abrahán ehémplo ha ñanepasiénsia ikatu ñaĩ segúro Jehová ñanevendesitaha koʼág̃ama voi ha koʼytevéntema pe múndo pyahúpe (Ehecha párrafo 14)

14. ¿Mbaʼépa ikatu ñaaprende Abrahán ehémplogui? (Hebreos 6:15). (Ehecha pe taʼanga).

14 Ikatu oime aretereíma ñahaʼarõ hague og̃uahẽ pe fin, péro koʼág̃a jajepyʼapýma ndajaikoveʼaréirõ g̃uarã jahecha hag̃ua upéva. ¿Mbaʼépa ñanepytyvõta jasegi hag̃ua ñanepasiénsia ha ñahaʼarõ? Jahechamína Abrahán ehémplo. Haʼe orekórõ guare 75 áño naifamíliaiti vaʼekue, ha Jehová opromete chupe: “Che ajapóta ndehegui peteĩ nasión tuicháva” (Gén. 12:1-4). ¿Ohechápa rakaʼe Abrahán oñekumpli upe promésa? Haʼe ndohechái vaʼekue oñekumplipaitévo. Abrahán ohasa rire pe Rrío Éufrates ohaʼarõ jey vaʼekue 25 áño ohecha hag̃ua peteĩ mbaʼe ijojahaʼỹva: Onase itaʼýra Isaac. Ha 60 áño haguépe onase umi iniéto Esaú ha Jacob (elee Hebreos 6:15). Péro Abrahán núnka ndohechái vaʼekue ifamiliarégui oikóvo peteĩ nasión tuichaitereíva ha ojagarráva pe Tiérra Prometída. Upéicharõ jepe, Abrahán oreko vaʼekue peteĩ amista imbaretéva Jehovándi (Sant. 2:23). Abrahán orresusita rire ovyʼaitereíta oikuaávo haʼe ojerovia ha ipasiénsia rupi oñevendesi hague entéro oĩvape ko yvy ape ári (Gén. 22:18). ¿Mbaʼépa ñaaprende iñehémplogui? Ikatu ningo ñande ndajahechái koʼag̃aite voi oñekumplipávo umi promésa Jehová ojapo vaʼekue. Péro ñanepasiénsiaramo Abrahán ojapo haguéicha, ñaĩ segúro Jehová ñanevendesitaha koʼág̃ama voi ha koʼytevéntema pe múndo pyahúpe (Mar. 10:29, 30).

15. ¿Mbaʼépa iporãta jastudia?

15 La Bíbliape jatopa heta ehémplo oheja vaʼekue umi persóna ipasiénsiava ha iporãta ningo jastudiáramo umíva (Sant. 5:10). b Por ehémplo, Davídpe ojeporavo vaʼekue imitãme oiko hag̃ua chugui rréi Israélpe, péro haʼe ohaʼarõ vaʼekue heta áño oñepyrũ hag̃ua ogoverna. Avei Simeón ha Ana oservi vaʼekue fiélmente Jehovápe ha ohaʼarõ pe Mesías (Luc. 2:25, 36-38). Amedída ke jastudia koʼã rreláto iporãta ñañeporandu koʼã mbaʼe: “¿Mbaʼépa oipytyvõ vaʼekue upe persónape ipasiénsia hag̃ua? ¿Mbaʼe iporãvapa ohupyty vaʼekue ipasiénsia haguére? ¿Mbaʼéichapa ikatu asegi iñehémplo?”. Iporãta avei jastudia umi persóna naipasiénsiai vaʼekue ehémplo (1 Sam. 13:8-14). Ikatu ñañeporandu: “¿Mbaʼérepa ko persóna ou raʼe naipasiensiavéi? ¿Mbaʼe ivaívapa oiko hese naipasiénsiai haguére?”.

16. ¿Mbaʼe iporãvapa jahupyty ñanepasiénsia haguére?

16 Ñapensa umi mbaʼe porã jahupytýtavare ñanepasiénsia haguére. Ñanepasiénsiaramo javyʼave ha jaiko trankilove. Upéva ñanepytyvõ ñandepyʼaguapy ha ñaneresãive hag̃ua. Ñanepasiénsiaramo jajogueraha porãve ótrondi ha ñane kongregasión iñunidove. Nañandepochyreíri rupi oĩ jave ñanemorrenegáva, ndajaikói ñambotuichave la provléma (Sal. 37:8; Prov. 14:29). Péro la iñimportantevéva, ñanepasiénsiaramo jasegi hína ñande Túa yvagapegua ehémplo ha ñañemoag̃uive hese.

17. ¿Mbaʼépa jajedesidi vaʼerã jajapo?

17 Ajépa iporãite ñanepasiénsia ha hetaite mbaʼe porã jahupyty upe haguére. Sapyʼánte ijetuʼu ñanepasiénsia hag̃ua, péro Jehová ñanepytyvõ rupi ikatu jasegi ñanepasiénsia. Ha ñahaʼarõ aja pe múndo pyahu ikatu ñaime segúro ‘Jehová oporohayhu ha ndofallaiha avavéndi, upévare umi orrespetáva chupe ikatu ojerovia hese, haʼe siémpre omaña hesekuéra’ (Sal. 33:18). Upévare enterovékena jajedesidi jasegitaha ñanepasiénsia.

PURAHÉI 41 Ehendumína che ñemboʼe

a Satanás múndope la majoría la hénte naipasiénsiai. Péro la Biblia heʼi ñande jahechauka vaʼerãha ñanepasiensiaha. Ko artíkulope jahecháta mbaʼérepa iñimportantete ko kualida ha mbaʼépa jajapo vaʼerã ñanepasiensiave hag̃ua.

b Etopa hag̃ua umi rreláto bíblico oñeʼẽva ko témare, ehecha pe Índice de las publicaciones Watch Tower heʼihápe “Paciencia”.