Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

HOSỌ OPLỌN TỌN 36

Hẹn Nuhe Yin Dandan Tọn lẹ, bo Bẹ Dehe Pò lẹ Dlan

Hẹn Nuhe Yin Dandan Tọn lẹ, bo Bẹ Dehe Pò lẹ Dlan

“Mì gbọ mí nisọ ze onú pinpẹn lẹpo . . .  dlan, mì sọ gbọ mí ni yí akọndonanu do họ̀n alewezun he yin zizedonukọnna mí lọ.”—HEB. 12:1.

OHÀN 33 Ze Agbàn Pinpẹn Towe Dlan Jehovah Ji

BLADOPỌ a

1. Sọgbe hẹ Heblu lẹ 12:1, etẹwẹ mí dona wà nado dotana alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn?

 BIBLU yí gbẹzan Klistiani tọn mítọn jlẹdo alewezun de go. Wezundotọ he dasá ohù vivọnu tọn lọ po kọdetọn dagbe po lẹ na mọ ahọsumẹ ogbẹ̀ madopodo tọn yí. (2 Tim. 4:7, 8) Mí dona dovivẹnu lẹpo nado to alewezun ehe họ̀n, titengbe na mí ko sẹpọ ohù vivọnu tọn lọ hugan gbede pọ́n wutu. Apọsteli Paulu he ko dotana alewezun ogbẹ̀ tọn lọ po kọdetọn dagbe po donù nuhe na gọalọna mí nado họ̀n alewezun lọ bosọ mọ ale lọ yí lẹ go. E dọna mí nado ‘ze onú pinpẹn lẹpo dlan, bo yí akọndonanu do họ̀n alewezun he yin zizedonukọnna mí lọ.’—Hia Heblu lẹ 12:1.

2. Etẹwẹ e zẹẹmẹdo nado “ze onú pinpẹn lẹpo dlan”?

2 Whenue Paulu kàn dọ mí dona “ze onú pinpẹn lẹpo dlan,” be didọ e te dọ agbàn depope ma tin he Klistiani de dona ze wẹ ya? Lala, e ma yin nuhe dọ e te niyẹn. Kakatimọ, nuhe dọ e te wẹ yindọ mí dona ze agbàn pinpẹn he ma yin dandan tọn lẹpo dlan. Agbàn ehe nkọ lẹ gán dọ̀n mí yì godo bosọ hẹn agbọ́ pé mí. Nado doakọnnanu, mí dona yawu doayi agbàn pinpẹn he ma yin dandan tọn depope he gán dọ̀n mí do godo lẹ go, bo bẹ yé dlan. Amọ́ to ojlẹ dopolọ mẹ, mí ma jlo na jo agbàn he mí dona ze lẹ do. Eyin e ma yinmọ, mí ma na gbọṣi alewezun lọ mẹ ba. (2 Tim. 2:5) Agbàn tẹlẹ wẹ mí dona ze?

3. (a) Sọgbe hẹ Galatianu lẹ 6:5, etẹwẹ mí dona hẹn? (b) Etẹwẹ mí na gbadopọnna to hosọ ehe mẹ, podọ etẹwutu?

3 Hia Galatianu lẹ 6:5. Paulu donù onú delẹ he mí dona ze go. E wlan dọ, “mẹdopodopo wẹ na hẹn agbàn edetiti tọn.” Tofi, Paulu to alọdlẹndo azọngban mẹdetiti tọn mítọn to Jiwheyẹwhe nukọn, yèdọ nude he mẹde ma gán hẹndi do otẹn mítọn mẹ. To hosọ ehe mẹ, mí na gbadopọnna nuhe ‘agbàn mẹdetiti tọn’ mítọn bẹhẹn, gọna lehe mí gán hẹn ẹn do. Humọ, mí na dọhodo agbàn he ma yin dandan tọn he mí gán to hinhẹn lẹ ji bosọ plọn lehe mí gán bẹ yé dlan do. Agbàn mẹdetiti tọn mítọn lẹ hinhẹn gọna agbàn pinpẹn he ma yin dandan tọn lẹ bibẹdlan, na gọalọna mí nado họ̀n alewezun lọ po kọdetọn dagbe po.

AGBÀN HE MÍ DONA HẸN LẸ

Agbàn mẹdetiti tọn mítọn hinhẹn nọ bẹ gbẹninọ to kọndopọ mẹ hẹ opà klandowiwe tọn mítọn na Jehovah, azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ hinhẹndi, gọna alọkikẹyi kọdetọn nudide mítọn lẹ tọn hẹn (Pọ́n hukan 4-9tọ)

4. Naegbọn opà klandowiwe tọn mítọn ma do yin agbàn pinpẹn de? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

4 Opà klandowiwe tọn mítọn. Whenue mí klan míde do wiwe na Jehovah, mí dopà nado sẹ̀n ẹn bosọ wà ojlo etọn. Mí dona de opà enẹ. Gbẹninọ sọgbe hẹ klandowiwe mítọn yin azọngban titengbe de, amọ́ e ma yin agbànpẹnmẹnu. To popolẹpo mẹ, Jehovah dá mí na mí nido nọ wà ojlo etọn. (Osọ. 4:11) E dá mí po nuhudo gbigbọmẹ tọn po, podọ to apajlẹ etọn mẹ. Ehe zọ́n bọ mí nọ penugo nado dọnsẹpọ ewọ dogọ bo mọ awuvivi to ojlo etọn wiwà mẹ. (Salm. 40:8) Humọ, eyin mí wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn bosọ hodo apajlẹ Visunnu etọn tọn, mí nọ “mọ kọfanamẹ” na míde.—Mat. 11:28-30.

(Pọ́n hukan 4-5tọ)

5. Etẹwẹ gán gọalọna we nado hẹn opà klandowiwe tọn towe di? (1 Johanu 5:3)

5 Nawẹ a gán hẹn agbàn lọ gbọn? Onú awe delẹ gán gọalọ. Tintan, zindonukọn nado nọ hẹn owanyi towe na Jehovah siso deji. A gán wàmọ eyin a nọ lẹnayihamẹpọn do onú dagbe he e ko wà na we lẹpo, gọna dona he e zedo sẹdotẹnmẹ na we lẹ ji. Lehe owanyi towe na Jiwheyẹwhe to sinsinyẹn deji sọ, mọ wẹ e na bọawuna we dogọ nado nọ setonuna ẹn do niyẹn. (Hia 1 Johanu 5:3.) Awetọ, nọ hodo apajlẹ Jesu tọn. E penugo bo wà ojlo Jiwheyẹwhe tọn, na e nọ biọ alọgọ Jehovah tọn to odẹ̀ mẹ, bosọ ze ayiha do ahọsumẹ etọn ji wutu. (Heb. 5:7; 12:2) Taidi Jesu, nọ hodẹ̀ hlan Jehovah nado mọ huhlọn, podọ nado hẹn todido ogbẹ̀ madopodo tọn họnwun to ayiha towe mẹ. Dile owanyi towe na Jiwheyẹwhe na to sinsinyẹn, bọ a to apajlẹ Visunnu etọn tọn hodo, a na penugo nado hẹn opà klandowiwe tọn towe di.

6. Naegbọn mí dona nọ penukundo azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ go? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

6 Azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ. To alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn mẹ, mí dona yiwanna Jehovah po Jesu po hugan hẹnnumẹ mítọn lẹ. (Mat. 10:37) Amọ́ ehe ma zẹẹmẹdo dọ mí gán dovọ́na azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ taidi dọ yé nọ glọnalina mí nado hẹn homẹ Jiwheyẹwhe po Klisti po tọn hùn wẹ nkọ. To alọ devo mẹ, eyin Jiwheyẹwhe po Klisti po na kẹalọyi mí, mí dona nọ hẹn azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ di. (1 Tim. 5:4, 8) Eyin mí wàmọ, mí na do ayajẹ dogọ. To popolẹpo mẹ, Jehovah yọnẹn dọ whẹndo lẹ na do ayajẹ eyin asu po asi po lẹ nọ yí owanyi po sisi po do yinuwa hẹ yedelẹ bọ mẹjitọ lẹ plọnazọ́n ovi yetọn lẹ, podọ eyin ovi lẹ nọ setonuna mẹjitọ yetọn lẹ.—Efe. 5:33; 6:1, 4.

(Pọ́n hukan 6-7tọ)

7. Nawẹ a gán hẹn azọngban whẹndo tọn towe lẹ di gbọn?

7 Nawẹ a gán hẹn agbàn lọ gbọn? Mahopọnna azọngban he a do to whẹndo mẹ, nọ dejido ayinamẹ nuyọnẹn tọn he to Biblu mẹ lẹ go, kakati nado nọ ganjẹ numọtolanmẹ lẹ, aṣa, kavi nuhe mẹhe nọ ylọ yede dọ nuyọnẹntọ lẹ gán nọ dọ lẹ go poun. (Howh. 24:3, 4) Nọ yí owe sinai do Biblu ji mítọn lẹ zan to aliho dagbe mẹ. Yé bẹ ayinamẹ dagbe lẹ hẹn gando lehe yè gán yí nunọwhinnusẹ́n Biblu tọn lẹ do yizan mẹ do go. Di apajlẹ, hosọ debọdo-dego lọ lẹ “Alọgọ Na Whẹndo Lẹ” bẹ nudọnamẹ yọ́n-na-yizan lẹ hẹn gando avùnnukundiọsọmẹnu tangan he asu po asi po lẹ, mẹjitọ lẹ, po jọja aflanmẹ lẹ po nọ pehẹ to egbehe lẹ go. b Magbe nado nọ yí nuhe Biblu dọ lẹ do yizan mẹ, etlẹ yin whenue hagbẹ whẹndo tọn he pò lẹ ma to mọwà. Eyin a wàmọ, e na wà dagbe na whẹndo towe podọ a na duvivi dona Jehovah tọn lẹ tọn.—1 Pita 3:1, 2.

8. Nawẹ nudide mítọn lẹ gán yinuwado mí ji gbọn?

8 Alọkikẹyi kọdetọn nudide mítọn lẹ tọn. Jehovah ko na mí nunina mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn, podọ e jlo dọ mí ni duvivi ale he nudide dagbe lẹ bibasi nọ hẹnwa tọn. Amọ́, e ma nọ glọnalina kọdetọn nudide ylankan he mí basi lẹ tọn. (Gal. 6:7, 8) Enẹwutu, mí nọ kẹalọyi kọdetọn nudide ylankan he mí basi, ohó he mí ma lẹnnupọn do dọ gọna nuhe mí zọ̀n plaplaji do wà lẹ tọn. Sọgbe hẹ nuhe mí wà, ayihadawhẹnamẹnu mítọn gán nọ dowhẹ mí. Amọ́, yinyọnẹn dọ mí na hẹn agbàn nudide mítọn lẹ tọn gán whàn mí nado yigbe ylando mítọn lẹ tọn, basi vọjlado lẹ bo payi ma nado vọ́ jai jẹ nuṣiwa dopolọ lẹ mẹ. Afọdide mọnkọ lẹ zize gán gọalọna mí nado gbọṣi alewezun ogbẹ̀ tọn lọ mẹ.

(See paragraphs 8-9)

9. Etẹwẹ gán gọalọna we nado pannukọn kọdetọn nudide ylankan de tọn? (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

9 Nawẹ a gán hẹn agbàn lọ gbọn? Eyin a ma gán vọ́ nudide ylankan de diọ, bo kẹalọyi ninọmẹ alọnu tọn towe. Nọ kẹalọyi dọ emi ma gán diọ nuhe ko jọ wayi lẹ. Ma hẹn huhlọn gú to numọtolanmẹ-liho podọ to apọ̀nmẹ nado to whẹjijọ dín, kavi dowhẹ dewe kavi mẹdevo lẹ na nudide ylankan he a basi lẹ wutu blo. Kakatimọ, nọ kẹalọyi nuṣiwa towe lẹ bo dovivẹnu nado yí ninọmẹ towe alọnu tọn zan to aliho dagbe hugan mẹ. Eyin a nọ to whẹ̀do dewe na nuhe a ko ṣiwà de wutu, nọ lẹhlan Jehovah to odẹ̀ mẹ po whiwhẹ po, yigbe nuṣiwa towe tọn, bosọ biọ dọ ewọ ni jona we. (Salm. 25:11; 51:3, 4) Vẹvẹna mẹhe a gán ko gbleawuna lẹ, podọ eyin e biọ domọ, dín alọgọ mẹho agun tọn lẹ tọn. (Jak. 5:14, 15) Plọnnu sọn nuṣiwa towe lẹ mẹ, bo dovivẹnu ma nado vọ́ jai jẹ yé mẹ. Dile a to mọwà a gán kudeji dọ Jehovah na do lẹblanu hia we, bosọ na we godonọnamẹ he a do hudo etọn.—Salm. 103:8-13.

AGBÀN PINPẸN HE MÍ DONA ‘ZEDLAN’ LẸ

10. Naegbọn nukundido he ma sọgbe lẹ do yin agbàn pinpẹn de? (Galatianu lẹ 6:4)

10 Nukundido he ma sọgbe lẹ. Mí gán yí nukundido he ma sọgbe lẹ do doagbàn pinpẹn na míde, eyin mí nọ yí míde jlẹdo mẹdevo lẹ go. (Hia Galatianu lẹ 6:4.) Eyin mí nọ to míde yijlẹdo mẹdevo lẹ go mapote, mí gán wleawuna nuvẹun po gbigbọ agbàwhinwhlẹn tọn po. (Gal. 5:26) Eyin mí nọ to kanván nado wà nuhe mẹdevo lẹ ko wadotana, dile etlẹ yindọ nugopipe po ninọmẹ mítọn po ma na mí dotẹnmẹ etọn, mí na gbleawuna míde. Podọ eyin “nukundido he yè sẹ̀ donukọn nọ hẹn ahun jẹazọ̀n,” nẹmunẹmu wẹ yanwle he kọ̀n mí ma gán jẹ gbede lẹ zizedai ma na hẹn mí jẹflumẹ! (Howh. 13:12) Mọwiwà gán de huhlọn pò na mí bo dọ̀n mí dogodo to alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn mẹ.—Howh. 24:10.

11. Etẹwẹ gán gọalọna we nado dapana nukundido he ma sọgbe lẹ?

11 Nawẹ a gán ze agbàn pinpẹn enẹ dlan gbọn? Ma nọ donukun nususu sọn dewe si hugan nuhe Jehovah biọ lẹ blo. E ma nọ donukun gbede dọ a ni na nuhe a ma do. (2 Kọl. 8:12) Deji dọ Jehovah ma nọ yí nuhe a nọ wà jlẹdo nuhe mẹdevo lẹ nọ wà go. (Mat. 25:20-23) E nọ yọ́n pinpẹn sinsẹ̀nzọn alindọn lẹpo tọn towe, nugbonọ-yinyin towe po akọndonanu towe po tọn taun. Nọ gbọn whiwhẹ dali kẹalọyi nuhe owhe, agbasalilo, po ninọmẹ towe po gán na we dotẹnmẹ nado wà to alọnu lẹ. Taidi Balzilai, nọ desọn ojlo mẹ nado gbẹ́ lẹblanulọkẹyi lẹ dai eyin ninọmẹ agbasamẹ tọn towe na glọnalina we nado hẹn yé di. (2 Sam. 19:35, 36) Taidi Mose, nọ kẹalọyi alọgọ bo nọ deazọ́nna mẹdevo lẹ eyin e sọgbe nado wàmọ. (Eks. 18:21, 22) Dogbó mẹdetiti tọn yinyọnẹn mọnkọ na zọ́n bọ a ma na nọ ze yanwle he gán húagbọ́ we lẹ dai to alewezun ogbẹ̀ tọn towe mẹ.

12. Be owhẹ̀ mítọn wẹ, eyin mẹdevo lẹ basi nudide ylankan lẹ ya? Basi zẹẹmẹ.

12 Numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo na nudide ylankan mẹdevo lẹ tọn wutu. Mí ma gán basi nudide na mẹdevo lẹ; mọ mí ma gán glọnalina kọdetọn nudide ylankan he yé nọ basi lẹ tọn to whelẹponu. Di apajlẹ, visunnu kavi viyọnnu de gán wá de to godo mẹ nado doalọtena Jehovah sinsẹ̀n. Nudide enẹ gán hẹn awufiẹsa mayọnjlẹ wá mẹjitọ lẹ ji. Amọ́, mẹjitọ he nọ dowhẹ yede na nudide ylankan he ovi yetọn basi wutu lẹ nọ didá agbàn pinpẹn de. Jehovah ma jlo dọ yé ni hẹn agbàn pinpẹn enẹ.—Lom. 14:12.

13. Nawẹ mẹjitọ de gán pehẹ nudide ylankan ovi de tọn gbọn?

13 Nawẹ a gán ze agbàn pinpẹn enẹ dlan gbọn? Nọ kẹalọyi dọ Jehovah ko na mímẹpo mẹdekannujẹ nudide bibasi tọn. E nọ na dotẹnmẹ mẹdopodopo nado basi nudide etọn titi. Ehe bẹ nudide lọ nado sẹ̀n ewọ kavi lala hẹn. Jehovah yọnẹn dọ a ma yin mẹjitọ pipé; nuhe e to bibiọ to asi we lẹpo wẹ nado wà nuhe go a pé lẹpo. Ovi towe wẹ na hẹn agbàn nudide he e basi lẹ tọn, e ma yin hiẹ. (Howh. 20:11) Etomọṣo, a gán nọ to nulẹnpọn mapote do nuhe a ṣiwà taidi mẹjitọ de ji. Eyin mọ wẹ, dike Jehovah ni yọ́n numọtolanmẹ towe podọ nọ biọ jonamẹ etọn. E yọnẹn dọ a ma gán gọyì godo bo diọ nuhe ko jọ wayi lẹ. To ojlẹ dopolọ mẹ, e ma nọ donukun dọ a ni glọnalina ovi towe nado gbẹ̀n nuhe e do. Nọ hẹn do ayiha mẹ dọ eyin ovi towe dovivẹnu lẹpo nado lẹkọwa Jehovah dè, Ewọ na to jejeji nado kẹalọyi i.—Luku 15:18-20.

14. Naegbọn numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo do yin agbàn pinpẹn de he mí dona zedlan?

14 Numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo. Eyin mí waylando, e sọgbe dọ mí ni do numọtolanmẹ whẹhuhu tọn. Amọ́, numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo yin agbàn pinpẹn de he e ma biọ paali dọ mí ni hẹn. Agbàn pinpẹn de wẹ e yin he mí dona zedlan. Nawẹ mí nọ yọnẹn gbọn eyin numọtolanmẹ whẹhuhu tọn mítọn ko zẹjlẹgo? Eyin mí yigbe ylando mítọn tọn, bo lẹnvọjọ, bosọ ze afọdide lẹ ma nado vọ́ jai jẹ ylando dopolọ mẹ, mí gán deji dọ Jehovah ko jona mí. (Owalọ 3:19) To whenue mí ko ze afọdide ehelẹ godo, Jehovah masọ nọ jlo dọ mí ni gbẹ́ to numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tindo. E yọ́n lehe numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo gán hẹnnugble sọ. (Salm. 31:10) Eyin mí nọ blawu glanglan, mí gán jogbe to alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn mẹ.—2 Kọl. 2:7.

Whenue a ko lẹnvọjọ sọn ahun mẹ wá godo, Jehovah ma nọ to nulẹnpọn do ylando towe lẹ ji, podọ hiẹ lọsu ma dona wàmọ (Pọ́n hukan 15tọ)

15. Etẹwẹ gán gọalọna we nado pehẹ numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo? (1 Johanu 3:19, 20) (Sọ pọ́n yẹdide lọ.)

15 Nawẹ a gán ze agbàn pinpẹn enẹ dlan gbọn? Whenue numọtolanmẹ whẹhuhu tọn tintindo zẹjlẹgo gbaṣinyọ́n we, nọ ze ayiha do “jona nugbo” he Jiwheyẹwhe nọ wleawu etọn ji. (Salm. 130:4) Whenue ewọ jona mẹhe lẹnvọjọ sọn ahun mẹ wá lẹ, e nọ dopà dọmọ: “Yẹn ma nasọ flin ylando yetọn ba.” (Jel. 31:34) Ehe zẹẹmẹdo dọ Jehovah ma nasọ tẹdo ylando towe he ko wayi lẹ go ba. Enẹwutu, ma nọ pọ́n kọdetọn ylando towe lẹ tọn hlan taidi kunnudenu de dọ ewọ ma ko jona we blo. Podọ ma nọ to whẹgbledo dewe blo, na nuṣiwa towe he wayi lẹ gán zọ́n bọ nuhe a sọgan wà to sinsẹ̀nzọn etọn mẹ todin lẹ gán do dogbó. Jehovah ma nọ to nulẹnpọn do ylando towe lẹ ji, podọ hiẹ lọsu ma dona wàmọ.—Hia 1 Johanu 3:19, 20.

HỌ̀N ALEWEZUN LỌ NADO MỌ ALE LỌ YÍ

16. Taidi wezundotọ lẹ, etẹwẹ mí dona yọnẹn?

16 Dile mí to alewezun ogbẹ̀ tọn mítọn họ̀n, mí dona “dowezun to aliho he mẹ [mí] sọgan mọ ẹn yí te.” (1 Kọl. 9:24) Mí gán wàmọ, eyin mí yọ́n vogbingbọn to agbàn he mí dona ze lẹ po agbàn pinpẹn he mí dona zedlan lẹ po ṣẹnṣẹn. To hosọ ehe mẹ, mí ko dọhodo apajlẹ kleun delẹ poun ji gando nuhe mí dona ze po dehe mí dona zedlan lẹ po go. Amọ́, mí gán sọ donù onú devo lẹ go. Jesu dọ dọ “dùdù zẹjlẹgo, nùnù zẹjlẹgo po magbọjẹ gbẹ̀mẹ tọn lẹ po” gán doagban pinpẹn na ahun mítọn. (Luku 21:34) Wefọ ehelẹ po devo lẹ po gán gọalọna we nado doayi vọjlado he e gán biọ dọ a ni basi lẹ go dile a to alewezun ogbẹ̀ tọn towe họ̀n.

17. Naegbọn mí gán kudeji dọ mí na họ̀n alewezun ogbẹ̀ tọn lọ bosọ mọ ale lọ yí?

17 Mí gán kudeji dọ mí na họ̀n alewezun ogbẹ̀ tọn lọ bosọ mọ ale lọ yí, na Jehovah na na mí huhlọn he mí do hudo etọn wutu. (Isa. 40:29-31) Enẹwutu, ma gbọjọ blo! Nọ hodo apajlẹ apọsteli Paulu tọn, yèdọ mẹhe wà nuhe go e pé lẹpo nado mọ ahọsumẹ he yin zizedonukọnna ẹn lọ yí. (Flp. 3:13, 14) Mẹdevo de ma gán họ̀n alewezun ehe do otẹn towe mẹ, amọ́ po alọgọ Jehovah tọn po, e gán pà we. Jehovah gán gọalọna we nado hẹn agbàn towe lẹ bo ze agbàn pinpẹn he ma yin dandan tọn lẹ dlan. (Salm. 68:19) Na Jehovah to adà towe mẹ wutu, a na penugo bo yí akọndonanu do họ̀n alewezun towe bosọ mọ ale lọ yí!

OHÀN 65 Yinukọn!

a Hosọ ehe na gọalọna mí nado họ̀n alewezun ogbẹ̀ tọn lọ. Taidi wezundotọ lẹ, mí dona hẹn agbàn delẹ. Ehe bẹ opà klandowiwe tọn mítọn, azọngban whẹndo tọn mítọn lẹ, po kọdetọn nudide mítọn lẹ tọn po hẹn. Amọ́, mí dona bẹ agbàn pinpẹn he ma yin dandan tọn depope he gán dọ̀n mí dogodo dlan. Etẹwẹ ehe zẹẹmẹdo? Hosọ ehe na na gblọndo kanbiọ enẹ tọn.

b A gán mọ hosọ debọdo-dego lọ lẹ “Alọgọ Na Whẹndo Lẹ” to jw.org ji. Delẹ to hosọ he tin na asu po asi po lẹ mẹ wẹ “Lehe Yè Gán Wleawuna Homẹfa Do” po “Lehe A Gán Duto Homẹgble Ji Do” po; na mẹjitọ lẹ, “Ovi lẹ po Alokan po—Apá 2tọ: Plọn Ovi Towe Nado Nọ Zan Alokan Ganji” po “Lehe A Gán Gọalọna Ovi Towe Nado Wazọ́n Ganji to Wehọmẹ Do” po; podọ na jọja aflanmẹ lẹ, “Eyin Jọja Aflanmẹ Towe Wà Nude He Zọ́n Bọ A Masọ Dejidego Ba” gọna “Lehe Mẹjitọ lẹ Sọgan Na Anademẹ Ovi lẹ Do.”