Hem soddun content-ant vochat

Hem soddun table of contents-ant vochat

1923​—Xembor Vorsam Poilim

1923​—Xembor Vorsam Poilim

JANER 1, 1923-achea Pahrogopur-ant oxem sanglolem: “1923 voros umedichem astolem. Beginuch bore dis ietole, hi bori khobor . . . dukhi aslolea lokank sangonk amkam ek vhodd sueog asa.” Hem voros khorench ekdom umedichem aslem. Karonn Bible Vidʼdheartheanchea mittingemnim, odhivexonamnim ani porgottnnechea kamant bodol zalo, jea vorvim tanchea modem aslolo ekvott anikui vaddlo.

MITTINGEM UDEXIM EKVOTT VADDLO

Calendar-ant versam ani gitanche ank dileat

Songottnnen tea vorsak thoddo bodlav kelo, jea udexim Bible Vidʼdheartheam modem ekvott vaddlo. Dor sumanak, “Magnnem Ani Vakhannʼnneche Mittingent” jea versachi bhasabhas zatali, tachi somzonni Pahrogopur-ant ieunk lagli. Tea bhair, Bible Vidʼdhearthi ek calendar chhapunk laglim, zantunt dor sumanak bhasabhas zatolem tem vers, ani dor disa pasot ek git dilʼlem astalem. Ani hem git, tannim aplo svotacho obheas ani kuttumbik bhokte vellar gaunk zatalem.

Mittingemnim, Bible Vidʼdhearthi, tankam porgottnnent mellʼllole onubhov sangtalim, tim Jehovak kiteak upkari asat tem sangtalim, git gaitalim vo magnnem pasun kortalim. 1923-ant bautizm ghetloli Eva Barney nanvachi ek bhoinn, ji tea vellar 15 vorsanchi asli, ti oxem sangta: “Konnakui kitem sangonk zai aslem zalear, tim ubim ravtalim ani survatek oxem kitem tori mhunnttalim: ‘Somian mhojea pasot kelʼlea soglea borea vostunk lagon, hanv tache upkar attounk sodhtam.’” Oxem korunk thoddea bhavank khub avoddttalem. Bhoinn fuddem mhunntta: “Godwin nanvachea, amchea eka mogall zannttea bhava lagim, Somiacho upkar attounk zaitem sangonk astalem. Punn mitting ghetolea bhavachea tonddak polloun, taka aikon puro zalam, mhunn Godwin-achea bailek kollon ietalem tednam, ti fattlean ravon tichea ghovacho coat voddttali ani uprant to uloupachem bond korun vogi bostalo.”

Mhoineak ek pavtti, dor sobhent ek khas “Magnnem Ani Vakhannʼnnechi Mitting” zatali. Hea mittinge vixim 1 Abril, 1923-achea Pahrogopur-ant oxem sanglolem: “Mittingecho ordo vell, porgottnnent mellʼllole onubhov sangonk zai ani eka-mekachi urba vaddounk zai. . . . Oslea mittinge udexim bhav-bhoinnam modem ekvott vaddttolo mhunn ami axetat.”

Charles Martin nanvachea, Vancouver, Canada sobhentlea eka porgottnnarak oslea mittingem thaun zaito faido zalo. Tea vellar, to 19 vorsancho aslo. Ani tednacho ugddas korun to oxem sangta: “Ghor-ghoramnim porgottnni kortana kitem ulounchem, tem mhaka poile pavtti hea mittingemnim kollon ailem. Choddxe pavtti bhav-bhoinnam tankam porgottnnent mellʼllole onubhov sangtalim. Hea vorvim, porgottnnent lokam lagim kitem ulounchem ani tim prosn vichartat zalear, koso zobab diuncho tem hanv zannam zaunk pavlom.”

PORGOTTNNE UDEXIM EKVOTT VADDLO

1 May, 1923-acho Bullettin

Porgottnni korunk “Seva dis” pasun tharailole. Oxem kelʼlean bhav-bhoinnam modem ekvott vaddlo. 1 Abril 1923-achea, Pahrogopur-ant oxi kollounni kelʼli: “Ami soglim ekuch torechea kamant ekvottit asonk . . . Mongllar, 1 May 1923, seva dis mhunn tharaila. Toxench, dor mhoineacho poilo Mongllar seva dis astolo . . . Sobhentlea dor eklean tea disak thoddo vell tori porgottnnent bhag gheunk zai.”

Hea kamant, tornnattim Bible Vidʼdhearthi pasun bhag ghetalim. Bhoinn Hazel Burford, ji tea vellar 16 vorsanchi asli, ti tednancho ugddas korun oxem sangta: “Bulletin-ant, amkam uzar korunk ulounk modot nomune ditalim. a Hanv ajea borabor umedin hem kamant bhag ghetalem.” Punn bhoinnin tem kam korunk zaina mhunn eka bhavan tika sanglem. Ani hem aikon ti ojap zali. Ti sangta: “Eka zannttea bhavan khor ritin, hanvem porgottnni korchi nhoi mhunn sanglem.” Khorem mhunnttlear, soglea Bible Vidʼdheartheamnim, tem mhunnttlear, ‘chedde ani cheddvamnim’ pasun, Rochnnarak vakhannʼnni haddchea kamant bhag gheunk zai mhunn tea vellar thoddea zannank somzonaslem.” (St. 148:12, 13, King James Version) Bhoinn Burford soddun dinastana porgottnnechem kam korit ravli. Uprant ti Gilead Korsachea dusrea klasik hajir zali, ani Panama-nt mixinori mhunn seva korunk lagli. Vell gelo toso, tornnatteamnim pasun porgottnni korunk zata mhunn tea bhavank kollon ailem, ani tannim tanchem chintop bodolʼlem.

ODHIVEXONAM UDEXIM EKVOTT VADDLO

Odhivexonam udexim pasun bhav-bhoinnam modem aslolo ekvott anikui ghott zalo. Oslea zaitea odhivexonamnim, ek dis porgottnne pasot astalo. Udharonnak, Winnipeg Canada-nt, odhivexonak hajir zalʼlea bhav-bhoinnank, Mars 31 tarker, tea xarant porgottnni korunk apounnem mellʼllem. Oslea khas disamnim bhav-bhoinnam anikui lokank porgottnni kortalim. Ani hacho tankam boro porinnam mellʼllo. Agostachea 5 tarker, Winnipeg-ant anik ek odhivexon aslem tednam, thoim sumar 7,000 lok hajir zalo. Hachea poilim Canada-chea khoinchea-i odhivexonant itlo lok hajir zaunk naslo.

1923-ant, Agost 18-26 tarker, Los Angeles California-nt ek khas odhivexon aslem. Odhivexonachea thoddeach sumanam poilim, newspaper-ant hea vixim advertisement ghatlolo. Ani Bible Vidʼdheartheamnim 5,00,000 poros chodd amontronnam vanttlim. Toxench tannim tanchea gaddiancher ani public transport-acher odhivexonache banner laile.

1923-ant, Los Angeles-ant zalʼlem Bible Vidʼdheartheanchem odhivexon

Sonvar Agost 25 tarker, bhav Rutherford-an “Menddre ani Bokdde,” hea vixoi-acher ek bhaxonn dilem. Ani tea bhaxonnant, hi prithum sobit bhag zatoli tednam, thoim jietolim nitivont munxam, “menddram” zaun asat mhunn tannem spoxtt ritin sanglem. Toxench, tannem ek tharav ghetlo, zacho vixoi aslo, “Ek Xittkaunni.” Hantunt, apunn Kristanv mhunn sangtat te her dhorm khotteponn xikoitat mhunn tannem sanglem, ani khaltea kallzanchea lokank ‘Vorixtt Babilonantlean’ bhair soronk vinoti keli. (Prok. 18:2, 4) Uprant, sonvsarbhor aslolea urbevont Bible Vidʼdheartheamnim, lakʼkhamnim trekttam vanttlim, zantunt hea tharava vixim boroilʼlem.

“Oslea mittingem udexim bhav-bhoinnam modem ekvott vaddttolo”

Odhivexonachea xevottachea disak 30,000 poros chodd lok bhav Rutherford-achem bhaxonn aikonk ailʼlim. Tea bhaxonnacho vixoi aslo, “Soglim Raxttram Armageddonachea Lagim Pavleant, Punn Aiz Jietat Te Lakʼkhamnim Lok Anik Kednanch Morchenant.” Hea odhivexonak hozaramnim lok hajir zatolo mhunn Bible Vidʼdheartheank axa asli. Taka lagon, tea tempar halinch bandlolo Los Angeles Coliseum nanvacho stadium tannim bhaddeak ghetlo. Ani thoim hajir aslolea dor ekleak tem bhaxonn bore toren aikonk mellonk, tannim tea stadium-ache loudspeaker uzar kele. Hi technology tea vellar novi ailʼli. Toxench, zaitea lokamnim hi kariavoll radio-cher pasun aikoli.

PORGOTTNNECHEM KAM VADDOT GELEM

1923-ant, Afrika, Europe, Bharot, ani Dokxinn Amerikechea desamnim, porgottnnechem kam vaddot gelem. Udharonnak Bharotant, bhav A. J. Joseph, apli bail ani sov bhurgeancho samball kortana pasun, Hindi, Malayalam, Tamil, Telugu, ani Urdu hea bhasamnim prokaxonam chhapunk modot kortalo.

William R. Brown ani tachi famil

Sierra Leone-ant, Alfred Joseph ani Leonard Blackman nanvachea don Bible Vidʼdheartheamnim, tankam porgottnnaranchi goroz asa mhunn Brooklyn, New York-ant aslolea mukhel ofisak chitt boroili. Ani 14 Abril 1923-ant tankam tacho zobab mellʼllo. Bhav Alfred sangta: “Eka Sonvarak ratchea vellar mhaka okosmat fon ailo.” Eka munxan mottʼttea tallean bhavak oxem vicharlem: “Porgottnnaranchi goroz asa mhunn tunvem Watch Tower Society-k chitt boroilʼli?” Bhavan, “Hoi” mhunn zobab dilo. Tednam tea munxan mhunnttlem: “Tannim mhaka dhaddla.” To avaz bhav William R. Brown-acho aslo. To teach disa, tachi bail Antonia, ani tancheo don tornnatteo dhuvo, Louise ani Lucy sangata, Caribbean-a thaun Sierra Leone pavlolo. Tor bhavank, taka ani tache familik mellonk chodd vatt pollounchi goroz nasli.

Bhav Alfred fuddem mhunntta: “Ami dor sumanak kortale toxe, dusrea disa sokallim hanv ani Leonard, Bible-acher bhasabhas kortana, darar ek lamb munis ubo aslo tem ami polloilem. To bhav Brown aslo. Taka sota pasot itli umed asli ki to dusrea disakuch jahir bhaxonn diunk sodhtalo.” Bhav Brown aplea sangata jim prokaxonam gheun ailʼlo, tim soglim tannem ekuch mhoinea bhitor kabar kelim. Ani rokddinch taka anik 5,000 pustokam mellʼllim, jim tannem rokddinch diun sompoilim. Tor taka anikui pustokam zai aslim. Punn lok taka pustokam vikpi mhunn nhoi, punn Bible Brown mhunn vollkhotale. Karonn to tachea bhaxonnamnim zaite pavtti Bible-antlim versam uzar kortalo. Tannem zaitim vorsam poriant urben Jehovachi seva keli.

Sumar 1920-ant, Magdeburg-antlem Bethel

Teach vellar, bhavamnim Germany-ntlea, Barmen xarant aslolem xakha ofis bond korunk nirnnoi ghetlo. Karonn tankam thoim zago pavonaslo. Ani dusrem mhunnttlear, France-achi soin beginuch tea xaracher akromonn korchi asa mhunn tannim aikolʼlem. Tor Bible Vidʼdheartheank Magdeburg xarant ek zago mellʼllo. Ani to chhapʼpachea kama pasot ekdom boro aslo oxem tankam dislem. Tor Jun 19 tarker, chhapʼpachim sadhonam ani her saman pack korun, bhav Magdeburg-achea novea Bethel-ant gele. Ani te thoim pavle mhunn mukhel ofisak kolloilea uprant, dusrea disakuch, France-an Barmen xaracher akromonn kelem mhunn newspaper-amnim khobor aili. Tor tankam modot kelʼlea pasot ani tanchi rakhonn kelʼlea pasot, bhavamnim Jehovache upkar attoile.

Bhav George Young, apli bail Sarah Ferguson (uzve vatten) ani tichea bhoinni sangata

Brazil-ant, bhav George Young-an, ek novem xakha ofis stapon kelem, ani to Portuguese bhaxent Pahrogopur masik chhapunk laglo. To bori khobor porgottunk pois-pois provas kortalo. Brazil-ant pavon thoddeach mhoineam bhitor, tannem 7,000 poros chodd prokaxonam dilim. Sarah Ferguson ani tiche familik bhav mellʼllo tednam, Sarah-che khuxalkaiek mitmer nasli. Karonn ti 1899-a thaun Pahrogopur masik vachtali, punn tinnem azun poriant somorponn korun bautizm gheunk panvl gheunk naslem. Punn thoddeach mhoineam uprant, tinnem ani tichea charui bhurgeamnim bautizm ghetlo.

URBEN ANI KHUXALKAIEN DEVACHI SEVA KORIT RAVOM-IA

1923-achea xevottak, 15 Dezembrachea Pahrogopur-ant, mittingemnim, odhivexonamnim, ani porgottnnechea kamant bodlav zalʼlea vorvim koso faido zala tem sanglolem. Tantunt oxem boroilʼlem: “Sobhentlea bhav-bhoinnancho bhavarth anik vaddla mhunn sarkem dison ieta . . . Tor fuddlea vorsa, mhunnche 1924-ant, urben ani khuxalkaien anikui kam korunk ani Jehovachi seva korit ravonk ghott nichov korum-ia.”

1924 voros, Bible Vidʼdheartheam pasot umedichem aslem. Bethel-antlea bhavamnim, Staten Island-acher thoddi zomin vikti ghetloli, ani thoddea mhoineam thaun thoim kam chalu aslem. Ho zago Brooklyn-achea mukhel ofisa thaun chodd pois naslo. Tem kam 1924-achea survatek kabar zalem. Ani tea kama vorvim bhav-bhoinnam modem ekvott anik vaddlo, ani porgottnnechem kam itlea poixilʼlea zageamnim zaunk laglem, jitlem poilem kednanch zaunk na!

Staten Island-ancher bandkam korpi bhav-bhoinnam

a Atam taka, Amchem Kristi Jivit ani Porgottnni​—Mittingechi Pustika oxem mhunnttat.