1. Proč pro nás může být těžké poslouchat?

 MÁŠ někdy problém poslechnout? Nejsi sám. Měl to tak i král David, a tak prosil Boha: „Probuď ve mně ochotu tě poslouchat.“ (Žalm 51:12) David Jehovu miloval, ale i tak pro něj nebylo vždycky jednoduché být poslušný. A stejný boj vedeme i my. Proč? Zaprvé, sklon k neposlušnosti v sobě máme už od narození. Zadruhé, k neposlušnosti nás svádí Satan, protože chce, abychom byli jako on. (2. Kor. 11:3) A zatřetí, žijeme ve světě, kde se lidé často bouří a nechtějí nikoho poslouchat. Tuhle atmosféru Bible popisuje jako ducha, „který teď působí v synech neposlušnosti“. (Ef. 2:2) Takže nebojujeme jenom sami se sebou, ale taky proti Ďáblovi a tomuhle světu. Musíme se proto hodně snažit, když chceme poslouchat Jehovu a ty, kterým svěřil nějakou pravomoc.

2. Co to znamená být „připravený uposlechnout“? (Jakub 3:17)

² Přečti Jakuba 3:17. Jakub napsal, že moudrý člověk je „připravený uposlechnout“. Co to znamená? Ty, kterým dal Jehova nějakou pravomoc, bychom měli poslechnout ochotně, a ne s nechutí. Ale co když po nás chtějí něco, co je v rozporu s tím, co po nás chce Bůh? V tom případě samozřejmě nečeká, že je poslechneme. (Sk. 4:18–20)

3. Proč Jehovovi není jedno, jestli posloucháme ty, kdo mají nějakou pravomoc?

³ Poslouchat Jehovu pro nás může být jednodušší než poslouchat lidi. Koneckonců všechny Jehovovy  zákony jsou dokonalé. (Žalm 19:7) Lidé ale dokonalí nejsou. I přesto Jehova určitou pravomoc svěřil rodičům, vládám a starším. (Přísl. 6:20; 1. Tes. 5:12; 1. Petra 2:13, 14) Když je posloucháme, posloucháme vlastně Jehovu. Ukážeme si teď, co nám pomůže poslechnout, když s něčím úplně nesouhlasíme nebo to pro nás není jednoduché.

4. Proč hodně mladých neposlouchá rodiče?

⁴ Naši mladí jsou ve škole obklopení mladými lidmi, kterým se většinou nechce poslouchat rodiče. (2. Tim. 3:1, 2) Proč to tak je? Někteří mají pocit, že rodiče po nich chtějí něco, co sami nedělají. Jiní si myslí, že rodiče zaspali dobu, jsou moc přísní nebo jejich rady nefungují. Pro hodně mladých je těžké řídit se tímhle Jehovovým příkazem: „Poslouchejte své rodiče, jak si to přeje Pán, protože je to správné.“ (Ef. 6:1) Taky je to pro tebe občas těžké? Jestli jo, co ti pomůže?

5. Proč je zajímavé, že Ježíš poslechl rodiče? (Lukáš 2:46–52)

⁵ O poslušnosti se toho můžeš hodně naučit od Ježíše. Dal v tom ten nejlepší příklad. (1. Petra 2:21–24) Byl dokonalý, a jeho rodiče ne. Ale i když dělali chyby a občas ho nechápali, měl je v úctě. (2. Mojž. 20:12) Je to vidět z toho, co se stalo, když mu bylo 12. (Přečti Lukáše 2:46–52.) Rodiče ho tehdy zapomněli v Jeruzalémě. I když se ze svátku vraceli domů ve skupině s dalšími lidmi, byla to jejich zodpovědnost dohlédnout na to, že tam jsou s nimi všechny jejich děti. Když Ježíše konečně našli, Marie to dala za vinu jemu, že se ztratil. Ježíš mohl říct, že to není fér, ale odpověděl uctivě a nijak to nerozmazával. I když „nepochopili, co jim řekl“, „dál se jim podřizoval“.

6., 7. Co mladým pomůže poslouchat rodiče?

⁶ A co ty? Je pro tebe někdy těžké poslechnout rodiče, když udělají nějakou chybu nebo ti nerozumí? Co ti může pomoct? Zaprvé, přemýšlej o tom, jak to působí na Jehovu. Bible říká, že když jsi poslušný, líbí se mu to. (Kol. 3:20) Když tě rodiče úplně nechápou nebo vytvoří pravidlo, které má k dokonalosti daleko, on o tom ví. Když je i tak poslechneš, uděláš mu velkou radost.

⁷ Zadruhé, přemýšlej, jak to působí na rodiče. Když je posloucháš, dělá jim to radost a tobě to pomáhá získat si jejich důvěru. (Přísl. 23:22–25) Taky k nim nejspíš budeš mít blíž. Jeden bratr z Belgie, který se jmenuje Alexandre, říká: „Když jsem se víc snažil dělat to, co po mně rodiče chtěli, náš vztah se změnil. Měli jsme k sobě blíž a doma byla větší pohoda.“ b Zatřetí, přemýšlej, jak ti to pomůže v budoucnosti, když se už teď naučíš být poslušný. Paulo z Brazílie říká: „To, že jsem se naučil poslouchat rodiče, mi pomáhá poslouchat Jehovu i další, kdo mají právo po mně něco chtít.“ V Bibli najdeš dobrý důvod, proč rodiče poslouchat. Říká  se tam: „Aby se ti dobře dařilo a abys dlouho žil na zemi.“ (Ef. 6:2, 3)

8. Proč hodně mladých poslouchá rodiče?

⁸ Hodně mladých pochopilo, že být poslušný se vyplácí. Luiza z Brazílie nejdřív nerozuměla tomu, proč jí rodiče nějakou dobu nedovolili mít mobil. Říkala si, že v jejím věku ho mají skoro všichni. Pak jí ale došlo, že ji tím rodiče vlastně chrání. Říká: „Poslouchat rodiče není jako mít na sobě svěrací kazajku, ale je to jako mít zapnutý bezpečnostní pás, který mi může zachránit život.“ Pro Elizabeth ze Spojených států je doteď občas těžké rodiče poslechnout. Říká: „Když úplně nechápu, proč rodiče zavedli nějaké pravidlo, připomínám si situace, ve kterých mě jejich pravidla ochránila.“ Monika z Arménie zase říká, že když rodiče poslechla, vždycky to dopadlo líp, než když si to udělala po svém.

9. Jak se hodně lidí dívá na zákony?

⁹ Hodně lidí uznává, že je dobré mít nějakou vládu a že by se aspoň nějaké zákony poslouchat měly. (Řím. 13:1) Když se ale těm samým lidem zdá nějaký zákon nespravedlivý nebo nepohodlný, už se jim možná poslouchat moc nechce. Klasickým příkladem je placení daní. V jedné evropské zemi proběhl průzkum, který ukázal, že čtvrtina oslovených považuje za „správné neplatit ty daně, které jsou podle nich nespravedlivé“. Nikoho asi nepřekvapí, že v téhle zemi se vyberou jenom asi dvě třetiny daní, které by její obyvatelé měli zaplatit.

10. Proč dodržujeme i zákony, které se nám nelíbí?

¹⁰ Bible jasně ukazuje, že lidské vlády působí spoustu utrpení, že je ovládá Satan a že je Bůh brzo zničí. (Žalm 110:5, 6; Kaz. 8:9; Luk. 4:5, 6) Taky ale říká, že „kdo se staví proti vládnoucí moci, se … staví na odpor Božímu uspořádání“. Jehova prozatím dovoluje, aby tady vlády udržovaly pořádek, a chce, abychom je poslouchali. Musíme proto každému dávat „to, co mu patří“, včetně daní, úcty a poslušnosti. (Řím. 13:1–7) Možná nám připadá, že je nějaký zákon nespravedlivý nebo je těžké ho dodržet. Ale posloucháme Jehovu a ten nám říká, abychom zákony dodržovali, pokud samozřejmě nejsou v rozporu s tím, co nám říká on. (Sk. 5:29)

11., 12. Jak se podle Lukáše 2:1–6 Josef s Marií zachovali v jedné těžké situaci a k čemu to vedlo? (Viz taky obrázky.)

 ¹¹ O tom, že je dobré poslouchat vládu, i když to pro nás není jednoduché, se můžeme něco naučit od Josefa a Marie. (Přečti Lukáše 2:1–6.) Do situace, kdy ukázali, že jsou „připravení uposlechnout“, se dostali, když byla Marie asi v devátém měsíci. Římský císař Augustus v té době nařídil sčítání lidu. Pro Marii s Josefem to znamenalo jít do Betléma, který byl asi 150 kilometrů daleko, a cestovat hornatým terénem. Taková cesta nebyla vůbec pohodlná. A už vůbec ne pro těhotnou Marii. S Josefem si mohli dělat starosti, jestli to zvládne a jestli to neublíží miminku. Vždyť pod srdcem nosí budoucího Mesiáše! Co když začne rodit už během cesty? Mohly by být jejich obavy omluvou, aby nařízení neposlechli?

¹² I když měli Josef s Marií důvod dělat si starosti, přesto poslechli. Jehova z toho měl radost a postaral se o ně. Marie v pořádku dorazila až do Betléma, porodila tam zdravé miminko, a ještě tím přispěla ke splnění biblického proroctví. (Mich. 5:2)

13. Jak můžeme svojí poslušností ovlivnit naše spoluvěřící?

¹³ Když posloucháme to, co nařizuje vláda, máme z toho užitek my i druzí. Jak to? Jedna věc je, že se vyhneme trestu. (Řím. 13:4) Svojí poslušností můžeme taky ovlivnit to, jakou pověst mají svědkové Jehovovi jako celek. Vezmi si, co se stalo před několika desítkami let v Nigérii. Jednou tam do sálu Království vtrhli vojáci a hledali rebely, kteří se bouřili proti placení daní. Velící důstojník ale poslal vojáky pryč. Prohlásil: „Svědkové Jehovovi se proti daním nebouří.“ Pokaždé když nějaký  zákon poslechneš, můžeš tím vylepšit Jehovovým služebníkům pověst – pověst, která může jednoho dne tvoje bratry a sestry ochránit. (Mat. 5:16)

14. Co jedné sestře pomohlo být poslušná?

¹⁴ I tak se nám ale někdy nechce poslechnout to, co vláda nařizuje. Joanna ze Spojených států přiznává: „Bylo pro mě strašně těžké být poslušná, protože se úřady k některým členům mojí rodiny chovaly dost nespravedlivě.“ Snažila se ale svůj postoj změnit. Co pro to udělala? Zaprvé, přestala číst příspěvky na sociálních sítích, kvůli kterým měla na vládu ještě větší zlost. (Přísl. 20:3) Zadruhé, modlila se, aby se spoléhala na Jehovu, a ne na to, že se ve vládě něco změní. (Žalm 9:9, 10) Zatřetí, v našich publikacích si četla články o neutralitě. (Jan 17:16) Říká, že díky tomu, že si vlády váží a poslouchá ji, teď cítí pokoj, jaký se nedá ani popsat.

15. Proč pro nás může být těžké poslouchat pokyny od Jehovovy organizace?

¹⁵ Jehova si přeje, abychom poslouchali ty, kdo nás ve sboru vedou. (Hebr. 13:17) Náš vůdce Ježíš je dokonalý, ale ti, které používá tady na zemi, dokonalí nejsou. Možná pro nás není jednoduché je poslouchat, zvlášť když po nás chtějí něco, do čeho se nám moc nechce. I pro apoštola Petra bylo jednou těžké poslechnout. Když mu anděl řekl, aby jedl zvířata, která byla podle Mojžíšova zákona nečistá, odmítl to, a to nejenom jednou, ale hned třikrát. (Sk. 10:9–16) Proč? Tenhle nový pokyn mu nedával smysl. Byl zvyklý, že se to dělalo jinak. Když bylo pro Petra těžké poslechnout pokyn od dokonalého anděla, o to těžší pro nás může být poslechnout pokyn od nedokonalých lidí.

16. I když Pavel mohl považovat určitý pokyn za nerozumný, co udělal? (Skutky 21:23, 24, 26)

¹⁶ Apoštol Pavel byl „připravený uposlechnout“, i když dostal pokyn, který mu mohl připadat nerozumný. Židovští křesťané o něm slyšeli různé řeči – prý káže lidem, „aby se odvrátili od Mojžíše“ a neřídili se jeho zákonem. (Sk. 21:21) Starší v Jeruzalémě mu proto nařídili, aby šel se čtyřmi muži do chrámu a obřadně se tam očistil. Měl tak ukázat, že Zákon dodržuje. Pavel ale věděl, že křesťané už ho dodržovat nemusí. Navíc nic z toho, co o něm lidé říkali, nebyla pravda. I tak ale poslechl. Další den „vzal ty muže s sebou a obřadně se s nimi očistil“. (Přečti Skutky 21:23, 24, 26.) Svojí poslušností přispěl k jednotě. (Řím. 14:19, 21)

17. Co se učíš od Stephanie?

¹⁷ Pro Stephanie bylo hodně těžké smířit se s rozhodnutím, které udělala pobočka v její zemi. S manželem si užívali službu v cizojazyčné skupině. Pak bratři tuhle skupinku zrušili a poslali je do sboru, kde se mluví jejich mateřštinou. „Byla jsem z toho hrozně nešťastná,“ přiznává Stephanie. „Nepřišlo mi, že by v naší mateřštině bylo tolik potřeba kázat.“ Přesto ale tohle rozhodnutí  podpořila. „Po nějaké době jsem pochopila, že to bratři rozhodli dobře,“ říká. „Pro několik lidí v našem sboru, kteří jsou sami v pravdě, jsme se stali takovými duchovními rodiči. Studuju se sestrou, která byla nějakou dobu nečinná. A mám víc času na osobní studium.“ Dodává: „Mám čisté svědomí, protože vím, že jsem se ze všech sil snažila být poslušná.“

18. Co z toho máme, když jsme poslušní?

¹⁸ I když není vždycky jednoduché být poslušný, dá se to naučit. I Ježíš se naučil poslušnosti. A nebylo to díky tomu, že by měl ideální podmínky, ale díky tomu, „co vytrpěl“. (Hebr. 5:8) Stejně jako Ježíš se i my často učíme být poslušní, když zažíváme něco těžkého. Jaké to pro tebe například bylo, když nám na začátku pandemie covidu-19 bratři řekli, ať se přestaneme scházet v sále Království a nechodíme do služby dům od domu? Bylo to pro tebe těžké? Když jsi byl ale poslušný, chránilo tě to, přispívalo to k jednotě ve sboru a dělalo to radost Jehovovi. Všichni jsme teď líp připravení poslechnout jakýkoli pokyn, který dostaneme ve velkém soužení. Možná na tom bude záviset náš život! (Job 36:11)

19. Co tě motivuje k tomu být poslušný?

¹⁹ Ukázali jsme si, že být poslušní rozhodně stojí za to. Jehovu ale posloucháme hlavně proto, že ho máme rádi a chceme mu dělat radost. (1. Jana 5:3) Máme toho od něj tolik, že mu to nikdy nedokážeme oplatit. (Žalm 116:12) Můžeme ale udělat to, že posloucháme jeho a ty, kterým dal nějakou pravomoc. Ukazujeme tím, že jsme moudří. A z moudrých lidí má Jehova radost. (Přísl. 27:11)