Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ENUKPLAKPLA NYƆTA 45

Emɔ Ci Yí Hun Nɔ Eo Mɔ Àsɛn Yehowa Le Gbɔngbɔn Mɛ Gbedoxɔ Lɔ Mɛ Le Jeŋ Nɔ Eo

Emɔ Ci Yí Hun Nɔ Eo Mɔ Àsɛn Yehowa Le Gbɔngbɔn Mɛ Gbedoxɔ Lɔ Mɛ Le Jeŋ Nɔ Eo

“Mí sɛn Mawu. É wa jeŋkwi [koɖo] nyigban.”—ENYƆ. 14:7.

EHAJIJI 93 Yra Míaƒe Kpekpe La

SUSU VEVI LƆ a

1. Enyɔ ci yí mawudɔla lɔ nukɔɔ, yí gɔnmɛsese ci yí le enyɔ ci enukɔ nu nɔ mìɔ?

 NƆ MAWUDƆLA ɖe xokɔ nuxu nɔ eo ɖe, àɖo to yia? Egbɛɔ, mawudɔla ɖeka xokɔ nuxu nɔ “jukɔn ɖeshaɖe, akɔta ɖeshaɖe, egbedodo ɖeshaɖe koɖo eju ɖeshaɖe.” Enyɔ ci enukɔɔ? Énukɔ mɔ: “Mí vɔn nɔ Mawu yí a na kanfukanfu Yi . . . Mí sɛn Mawu. É wa jeŋkwi [koɖo] nyigban.” (Enyɔ. 14:​6, 7) Yehowa ɖekɛ yí nyi Mawu adodwi lɔ ci mɛshiamɛ ɖo asɛn. Ci ehun emɔ nɔ mì mɔ mìasɛn ye le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ gangan ye tɔye mɛɔ, ejeŋ nɔ mì sugbɔ!

2. Nyi yí gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ Yehowa tɔ nyiɔ? (Kpɔ dakavi ci yí nyi “ Enu Ci Yí Denyi O” hɛnnɛ.)

2 Nyi yí nyi gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ teŋ ɔ, yí fini yí mìatɛnŋ akpɔ enumɛɖeɖewo so nu leɔ? Gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ denyi exɔ ŋtɔŋtɔ yí mìatɛnŋ akpɔ le fiɖe o. Eyi nyi toto ci Yehowa wa nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ to Yesu tafɛnvɔnsa lɔ ji. Apotru Pɔlu dre toto cɛ mɛ le wema ci eŋwlɛ ɖaɖa Kristotɔ Ebretɔ ciwo yí le Ʒude le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ. b

3-4. Nyi yí taɖo Pɔlu ŋwlɛ nu ɖaɖa Kristotɔ Ebretɔ ciwo yí le Ʒude ɔ, yí lé ekpedo wo nu doɔ?

3 Nyi yí taɖo Pɔlu ŋwlɛ wema ɖaɖa Kristotɔ Ebretɔ ciwo yí le Ʒude ɔ? Ewa mɔ susu amɛve ŋci yɔ. Ŋkɔtɔ, éjikɔ ado ŋsɛn wo. Ʒuifuwo sɛnsɛn mɛ yí sugbɔtɔ le wo mɛ nɔ sa. Ci wovatrɔ Kristotɔwoɔ, sɛnsɛnŋkɔnɔtɔ lɔwo tɛnŋ kokɔ wo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Kristotɔwo deɖo gbedoxɔ gangan ɖe ci mɛ woyi sɛnnɔ Mawu le o, wodeɖo avɔnsakpe ci ji wosanɔ vɔn le o yí avɔnsatɔwo dele wo shi hɛnnɛ o. Ecɛ tɛnŋ na yí Kristo dokplɔtɔwo agbɔjɔ yí wowo xɔse agble. (Ebre. 2:1; 3:​12, 14) Etɛnŋ gbevadro ɖewo mɔ yewoatrɔ ayi Ʒuifuwo sɛnsɛn mɛ.

4 Amɛvetɔ, Pɔlu nu nɔ Ebretɔ cɛwo mɔ, wodedokɔ gbla ɖe yí amɔŋje enu yoyuwo alo gbɔngbɔn mɛ nukplakpla citocito ciwo yí nyi “ŋɖuɖu . . . sɛnŋ” ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ o. (Ebre. 5:​11-14) Ewa mɔ ɖewo kpɔtɔ wakɔ do Moizi Se lɔ ji. Vɔ Pɔlu ɖe mɛ mɔ, avɔnsawo wawa shigbe lé Ese lɔ nwi do nɛ datɛnŋ aɖe nuvɔnwo swi pleŋ o. Eyi taɖo ‘woɖe ese lɔ swi.’ Eyi Pɔlu kpla wo nyɔnɔnwi citocito ɖekawo. Éɖo ŋwi “ŋkuɖoɖo ci yí nyɔ wu” nɔ yi kpena Kristotɔ lɔwo, ŋkuɖoɖo ci yí nɔ te do Yesu tafɛnvɔnsa lɔ ji ci atɛnŋ akpedo wo nu woate “gogo Mawu” nyɔnɔnwitɔ.—Ebre. 7:​18, 19.

5. Nyi mɛ mìɖo amɔŋje so Ebretɔwo wema mɛɔ, yí nyi yí taɖoɔ?

5 Pɔlu dre enu ci yí taɖo Kristotɔwo sɛnsɛn nyɔ sɔwu lé wosɛnnɔ Mawu do sa mɛ nɔ nɔviɛ Ebretɔwo. Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa nyi ‘kpɔli nɔ enu ci yí gbɔgbɔ le esɔ mɛ, vɔ enuŋtɔŋtɔ lɔɔ, Kristo mɛ ele.’ (Kol. 2:17) Akpaxwe ɖe kpoŋ yí kpɔli danasɛ nɔ ŋɖe, de enu lɔ ŋtɔŋtɔ yí enyi o. Eyi taɖo lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa nyi kpɔli nɔ enuŋtɔŋtɔ ci yí ava. Mìɖo amɔŋje toto ci Yehowa wa keŋ nɔ woasɔ mìwo nuvɔnwo ke mì nɔ mìatɛnŋ asin le emɔ nywitɔ nu mɛ. Ecɛyɛɔ, mìasɔ “kpɔli” lɔ (ci yí nyi lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa) sɔ kpɔ koɖo “enuŋtɔŋtɔ” (ci yí nyi lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do), shigbe lé wonui lé Ebretɔwo wema mɛ nɛ. Nɔ mìwɛ ahan ɔ, mìamɔŋje gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ mɛ nywiɖe yí agbekpɔ lé ekan mì do.

AVƆNZAVA LƆ

6. Lé wozan avɔnzava lɔ doɔ?

6 Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa. Avɔnzava ci yí Moizi wa le xwe 1512 D.Y. nu yí Pɔlu xokɔ nuxu so. (Kpɔ dakavi ci yí nyi “Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa—Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do.”) Le tɔtɔmɛɔ, nɔ Izraɛliviwo hun so fiɖe yikɔ fibuɔ, wokɔnɔ avɔnzava lɔ. Wozin keke na nɔ xwe 500 han gbɔxwe yí vacu gbedoxɔ ŋtɔteŋ do Ʒerusalɛmu. (Hun. 25:​8, 9; Amh. 9:22) “Zava” cɛ “ci mɛ wowanɔ bɔbɔwo le” nyi texwe vevi ɖeka ci yí Izraɛliviwo yinɔ keŋ vayi sɛnnɔ Mawu yí gbewanɔ vɔnsawo. (Hun. 29:​43-46, NWT) Vɔ avɔnzava lɔ le dumɛ nɔ enu ci yí gangan wu nɔ Kristotɔwo.

7. Hwenu woɖo gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔɔ?

7 Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do. Avɔnzava sasatɔ nyi “enu ciwo yí nyi jeŋkwimɛ nuwo kpɔwɛ,” yí ele dumɛ nɔ Yehowa gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ gangan lɔ. Pɔlu nu mɔ, ‘avɔnzava cɛ nyi kpɔwɛ nɔ enu ciwo yí li gbɛ’. (Ebre. 8:5; 9:9) Eyi taɖo hwenu yí Pɔlu ŋwlɛ nu nɔ Ebretɔwoɔ, gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ nyi enuŋtɔŋtɔ nɔ Kristotɔwo vɔ. Exwe 29 K.H. yí woɖui. Exwe ŋtɔ́ mɛ yí Yesu wa ʒinʒindoshimɛ le nɛ yí wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami ni yí evanyi “avɔnsatɔ gangantɔ” le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ mɛ. cEbre. 4:​14, NWT; Edɔ. 10:​37, 38.

AVƆNSATƆ GANGANTƆ

8-9. Sɔgbe koɖo Ebretɔwo 7:​23-27 ɖe, vovototo gangan ci yí le gblamɛ nɔ Izraɛli vɔnsatɔ ganganwo koɖo Avɔnsatɔ Gangantɔ Yesu Kristo ɔ?

8 Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa. Avɔnsatɔ gangan lɔ nɔnɔ dumɛ nɔ jukɔn lɔ le Mawu gbɔ. Arɔn yí nyi Izraɛli vɔnsatɔ gangan ŋkɔtɔ ci Yehowa ɖo hwenu yí woɖe avɔnzava lɔ ti. Vɔ shigbe lé Pɔlu dre mɛ nɛɔ, “amɛ sugbɔ vanyi avɔnsatɔ kplɔ nɔnɔ do, ɖo eku deɖe emɔ nɔ wo nɔ woakpɔtɔ awakɔ wowo dɔwo o.” d (Hlɛn Ebretɔwo 7:​23-27 le NWT mɛ.) Eyi ci wonyi nuvɔnmɛwoɔ, wowanɔ vɔnsa do ta nɔ wowoŋtɔwo nuvɔnwo. Ecɛ na yí vovototo gangan ɖeka le gblamɛ nɔ Izraɛli vɔnsatɔ gangan cɛwo koɖo Avɔnsatɔ Gangantɔ Yesu Kristo.

9 Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do. Yesu ci yí nyi mìwo Vɔnsatɔ Gangantɔ “wanɔ edɔ le . . . sɛnsɛntɔxu adodwitɔ ci yí Mawu wa, de nyi agbetɔwo yí wɛ o.” (Ebre. 8:​1, 2) Pɔlu dre enu ci yí taɖo enyi ahan mɛ, ɖo “Yesu le agbe keke a sɔyì mavɔmavɔ. Dá mi Mawu ɖexotɔ [alo avɔnsatɔ] nyinyi gbeɖe o.” Pɔlu nu kpi mɔ “é nyi amɛ mɛ́mi, yí dé nɔ agɔjetɔwo gbɔ o,” yí eto akpo nɔ Izraɛli vɔnsatɔ ganganwo yí ‘deʒan mɔ awa avɔnsanuwo’ do ta nɔ yiŋtɔ gɔjejewo gbeɖeka duu o. Ecɛyɛɔ, mìakpɔ vovototo ci yí le gblamɛ nɔ avɔnsakpewo, lé Ʒuifuwo wanɔ avɔnsawo koɖo lé Kristotɔwo wanɔ vɔnsawo do gbɛ.

AVƆNSAKPEWO KOÐO VƆNSAWO

10. Nyi yí avɔnsa ciwo yí wowanɔ le avɔnsakpe ci wosɔ gamu wa ji le dumɛ nɔɔ?

10 Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa. Avɔnsakpe ɖeka ci wosɔ gamu wa le gbadenu nɔ avɔnzava lɔ yí wosɔnɔ elanwo sanɔ vɔn le ji nɔ Yehowa. (Hun. 27:​1, 2; 40:29) Vɔ avɔnsa cɛwo datɛnŋ aklɔ agɔjejewo pleŋ swi nɔ jukɔn lɔ o. (Ebre. 10:​1-4) Elan ciwo wosɔ sanɔ vɔn le avɔnzava lɔ mɛ le dumɛ nɔ vɔnsa ci woavawa yí aɖe agbetɔwo nuvɔnwo keŋkeŋ swi.

11. Avɔnsakpe ci ji yí Yesu sɔ yiɖeki sa avɔn doɔ? (Ebretɔwo 10:​5-7, 10)

11 Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do. Yesu nya mɔ Yehowa dɔ ye ɖaɖa nyigban ji nɔ yeasɔ ye gbe sa avɔn do ta nɔ agbetɔwo. (Mt. 20:28) Eyi taɖo le ʒinʒindoshimɛ yitɔ hwenuɔ, ésɔ yiɖeki na Yehowa mɔ yeawa yi dro. (Ʒan 6:38; Gal. 1:4) Yesu sɔ yiɖeki sa vɔn do kpɔwɛ vɔnsakpe ji ci yí nyi Mawu “dro.” Yehowa dro cɛ yí nyi mɔ ye viye asɔ agbe yitɔ maɖoafɛn sa avɔn do ta nɔ agbetɔwo. Yesu sɔ yi gbe na “zeɖeka, yí e sun nɔ hwenuwo keŋkeŋ.” Avɔnsa cɛ aklɔ nuvɔnwo swi keŋkeŋ nɔ amɛshiamɛ ci yí xɔ Kristo ji se. (Hlɛn Ebretɔwo 10:​5-7, 10.) Ecɛyɛɔ, mìakpɔ gɔnmɛsese ci yí le enu ciwo yí le avɔnzava lɔ mɛ nu.

AFI KƆKWƐ LƆ KOÐO AFI KƆKWƐ GANTƆ LƆ

12. Miwo yí atɛnŋ aɖo exɔ ciwo yí le avɔnzava lɔ mɛɔ?

12 Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa. Ŋɖekɛŋmɛwo yí le avɔnzava lɔ koɖo gbedoxɔ ciwo yí wovacu le Ʒerusalɛmu mɛ. Exɔ amɛve yí le mɛ: “Afi Kɔkwɛ lɔ” koɖo “Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ” yí wosɔ avɔnsoxɔmɛ so wo mɛ. (Ebre. 9:​2-5; Hun. 26:​31-33) Kaɖigbanci ci wosɔ shika wa, vɔnsakpe ci ji wotɔnɔ lifin le koɖo ekplɔn ci ji wosɔnɔ kpɔnnɔ danɔ do yí le Afi Kɔkwɛ lɔ. “Avɔnsatɔ ciwo yí woshi ami nɔ” ɖekɛwo yí yinɔ Afi Kɔkwɛ lɔ yí awa wowo dɔwo. (Amh. 3:​3, 7, 10, NWT) Enublabla daka ci wosɔ shika wa yí le Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ yí edasɛ mɔ Yehowa le enɔ. (Hun. 25:​21, 22) Avɔnsatɔ gangan lɔ ɖekɛ yí yinɔ Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ zeɖeka le xwe ɖeka mɛ le Evuɖaɖa Ŋkeke lɔ ji. (1Ese. 16:​2, 17) Nɔ exwe kpe duuɔ, éyinɔ nɔ koɖo elanwo hun yí sanɔ avɔn do ta nɔ yiŋtɔ nuvɔnwo koɖo jukɔn lɔ tɔwo. Le yiyimɛɔ, Yehowa to yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ ji yí dasɛ gɔnmɛsese ci yí le enu cɛ ciwo yí le avɔnzava lɔ mɛ nu.—Ebre. 9:​6-8.

13. Nyi yí Afi Kɔkwɛ koɖo Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ le avɔnzava lɔ mɛ le dumɛ nɔ le lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do mɛɔ?

13 Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do. Kristo nukplavi ɖewo kpoŋ yí wosɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ shi ami nɔ yí wovale ekacaca vevi ɖeka mɛ koɖo Yehowa. Amɛ 144000 lɔwo anyi avɔnsatɔwo koɖo Yesu le jeŋkwi mɛ. (Enyɔ. 1:6; 14:1) Ci wokpɔtɔ le nyigban jiɔ, Mawu sɔ yi gbɔngbɔn shi ami nɔ wo, yí xɔ wo yí wonyi eviɛwo. Afi Kɔkwɛ lɔ le dumɛ nɔ ekacaca nywi cɛ ci woɖo koɖo Mawu. (Rɔm. 8:​15-17) Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ ci yí le avɔnzava mɛ le dumɛ nɔ jeŋkwi, fini yí Yehowa nɔnɔ. “Avɔnsoxɔmɛ” lɔ ci yí so Afi Kɔkwɛ lɔ koɖo Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ mɛ le dumɛ nɔ gbaza Yesu tɔ. Hwenu yí eɖo agbetɔ gbazaɔ, datɛnŋ ayi jeŋkwi mɛ yí anyi Avɔnsatɔ Gangantɔ le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ mɛ o. Ci Yesu sɔ ŋcilan yitɔ sa avɔn do ta nɔ agbetɔwoɔ, éhun jeŋkwi mɛ yiyi mɔ ɖɛ nɔ Kristotɔ amɛshiaminɔwo pleŋ. Wowo can woɖo atashi agbetɔ gbaza wowotɔ gbɔxwe yí axɔ jeŋkwi mɛ fɛncu lɔ. (Ebre. 10:​19, 20; 1 Kor. 15:50) Ci Yesu fɔn so ku ɖegbɔɔ, éyi Afi Kɔkwɛ Gantɔ lɔ le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ mɛ fini yí amɛshiaminɔwo pleŋ avayi bɔdo nu le.

14. Sɔgbe koɖo Ebretɔwo 9:​12, 24-26 ɖe, nyi yí taɖo toto ci Yehowa wa nɔ gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ nyɔ sesese wu lé Izraɛliviwo sinni do saɔ?

14 Ecɛyɛ mìatɛnŋ akpɔɛ mɔ toto ci Yehowa wa nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ to tafɛnvɔnsa lɔ koɖo avɔnsatɔnyinyi Yesu Kristo tɔ ji nyɔ wu sesese. Avɔnsatɔ gangan ci yí le Izraɛli yinɔ Afi Kɔkwɛ Gantɔ ci agbetɔ wa koɖo elanwo hun, vɔ Yesu yɛ yi “jeŋkwi mɛ” ŋtɔ fini yí kɔ wu afiwo pleŋ le ŋmɛ nɔ Yehowa. Le nɔɔ, ésɔ agbetɔ maɖonuvɔn gbe yitɔ ci esɔ sa avɔn sɔ jo nɔ “a nyà agɔjejewo pleŋ swi toto Yiɖeki ci yí É sɔ savɔn mɛ.” (Hlɛn Ebretɔwo 9:​12, 24-26.) Yesu vɔnsa lɔ yí nyi vɔnsa gangantɔ ci yí aɖe nuvɔnwo swi keŋkeŋ keke sɔyi mavɔ. Shigbe lé mìakpɔɛ nɛɔ, nɔ jeŋkwi mɛ alo nyigban ji mìɖokɔ ŋkuvi mɔ mìavanɔ agbe le can ɔ, mì pleŋ mìatɛnŋ asɛn Yehowa le yi gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ mɛ.

GBADENU LƆWO

15. Miwo yí wanɔ dɔwo le avɔnzava lɔ gbadenuɔ?

15 Lé Ʒuifuwo sɛnnɔ Mawu do sa. Gbogbu gangan ɖeka trɔdo avɔnzava lɔ yí avɔnsatɔwo wanɔ wowo dɔwo le gbadenu lɔ. Avɔnsakpe gangan ɖeka ci wosɔ gamu wa le gbadenu lɔ, yawa ci wosɔ gamu wa yí eshi nɔnɔ mɛ can le nɔ, yí avɔnsatɔwo klɔnɔ wowoɖekiwo le mɛ gbɔxwe yí wanɔ sɛnsɛndɔ kɔkɔɛ wowotɔwo. (Hun. 30:​17-20; 40:​6-8) Gbadenu ɖeka can le xexenu nɔ gbedoxɔ ciwo wovacu yí mɛ ciwo yí denyi avɔnsatɔwo tɛnŋ nɔnɔ nɔ yí sɛnnɔ Mawu.

16. Miwo yí wanɔ dɔ le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ gbadenu ɖekaɖekaɔ?

16 Lé Kristotɔwo vasɛnkɔ Mawu do. Gbɔxwe amɛshiaminɔ kpɛtɛwo ayi jeŋkwi mɛ ayi bɔdo Yesu nu anyi avɔnsatɔwoɔ, wosɛnnɔ Mawu le egbejinɔnɔ mɛ le nyigban ji le gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ lɔ gbadenu ci yí le xomɛ. Yawa gangan ci mɛ yí eshi le ɖonɔ ŋwi nɔ wo koɖo Kristotɔwo pleŋ mɔ woɖo akpɔtɔ anɔ mɛmiɖe le agbenɔnɔ koɖo gbɔngbɔn mɛ. Vɔ fini yí “agbetɔ sugbɔ sugbɔ lɔwo” ciwo yí kpekɔdo Kristo nɔviɛ amɛshiaminɔwo nu sɛnkɔ Yehowa leɔ? Apotru Ʒan kpɔ wo yí wo “lete le ŋkɔ nɔ efyɔ ʒinkpin lɔ” fini yí nyi gbadenu xexenu tɔ nɔ gbedoxɔ lɔ le nyigban ji fini yí “wo sɛnnɔ Mawu, kede koɖo ezan le,” le gbedoxɔ mɛ. (Enyɔ. 7:​9, 13-15) Jijɔ gangan enyi nɔ mì mɔ mìɖo texwe le Yehowa toto ci ewa nɔ sɛnsɛn adodwi lɔ mɛ!

EMƆ CI YÍ HUN NƆ MÌ MƆ MÌASƐN YEHOWA

17. Vɔnsa ciwo yí emɔ hun nɔ mì yí mìwanɔ nɔ Yehowa ɔ?

17 Egbɛɔ, emɔ hun nɔ Kristotɔwo pleŋ yí woawa avɔnsa nɔ Yehowa to wowo gamɛwo, ŋsɛn koɖo enu ciwo yí le wo shi zanzan ji nɔ Fyɔɖuxu lɔ dɔwo ayi ŋkɔ. Shigbe lé apotru Pɔlu nui nɔ Kristotɔ Ebretɔwo nɛɔ, mìdeɖo “ami mìwo vɔnsawo nana Mawu gbeɖe o. Avɔnsa hunnɔ nyi mìwo kanfukanfu ci yí toso mìwo nu ciwo yí yɔnɔ Yi ŋkɔ mɛ.” (Ebre. 13:15) Mìatɛnŋ adasɛ mɔ emɔ ci yí hun nɔ mì mɔ mìasɛn Yehowa jeŋ nɔ mì nɔ mìwanɔ enu ci ji mìkpe le yi sɛnsɛn mɛ.

18. Sɔgbe koɖo Ebretɔwo 10:​22-25 ɖe, nyiwo yí mìɖo awanɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛɔ, yí nyi yí ɖo akpɔtɔ anɔ susu mɛ nɔ mìɔ?

18 Hlɛn Ebretɔwo 10:​22-25. Le vɔvɔnu nɔ wema ci yí Pɔlu ŋwlɛ ɖaɖa Ebretɔwo mɛɔ, éxo nuxu so enu ciwo yí mìɖo awanɔ le Yehowa sɛnsɛn mɛ nu. Enu lɔ ɖewo yí nyi mɔ mìadonɔ gbe ɖaɖa nɔ Yehowa, axonɔ nuxu so mìwo mɔkpɔkpɔ lɔ nu nɔ mɛbuwo, abɔnɔ doju le hamɛwo mɛ yí adonɔ ŋsɛn mìwonɔnɔwo ci ‘mìkpɔ mɔ Yehowa ŋkeke lɔ gogo.’ Le vɔvɔnu nɔ Enyɔdasɛ wema lɔɔ, Yehowa dɔla nu enyɔ cɛ zeve keŋ yí sɔ tɛ egbe do enu ji. Émɔ: “Sɛn Mawu!” (Enyɔ. 19:10; 22:9) Mína nɔ gbɔngbɔn mɛ nyɔnɔnwi vevi cɛ ci yí kuso Yehowa gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ gangan lɔ nu le kpɔtɔ anɔ susu mɛ nɔ mì yí emɔ ci yí hun nɔ mì mɔ mìasɛn mìwo Mawu gangan lɔ le jeŋ nɔ mì!

EHAJIJI 88 Na Manya Wò Mɔwo

a Yehowa gbɔngbɔn mɛ gbedoxɔ gangan lɔ nyi enukplakpla cito ɖeka ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ. Nyi yí gbedoxɔ lɔ nyiɔ? Enyɔta cɛ axo nuxu so enyɔ ciwo yí Ebretɔwo wema nu so gbedoxɔ cɛ nu. Enukplakpla cɛ lé na nɔ emɔ ci yí hun nɔ eo yí èsɛnkɔ Yehowa agbejeŋ nɔ eo doji.

b Nɔ èji mɔ yeanya enyɔ ciwo yí le Ebretɔwo wema mɛɔ, kpɔ video ci yí nyi Enuɖetinɔnyɔ Ebretɔwo tɔ le jw.org ji.

c Ebretɔwo wema mɛ ɖekɛ yí woyɔ Yesu le mɔ Avɔnsatɔ Gangantɔ le Kristotɔwo Grɛki Nuŋwlɛŋwlɛ lɔwo mɛ.

d Wema ɖeka nu mɔ avɔnsatɔ ganganwo ayi 84 han hwenu yí wogu gbedoxɔ lɔ le Ʒerusalɛmu le xwe 70 K.H.

f Kpɔ dakavi ci yí nyi “Ale Si Gbɔgbɔ La Ðe Nu Si Gbɔgbɔmegbedoxɔa Fia La Me” le Jutakpɔxɔ 15 juillet 2010 tɔ mɛ kpashi 22.