7. STUDIJNÍ ČLÁNEK

PÍSEŇ Č. 50 Modlitba zasvěcení

Co se učíme od nazirejců

Co se učíme od nazirejců

„Po celou dobu svého nazirejství je pro Jehovu svatý.“ (4. MOJŽ. 6:8)

HLAVNÍ MYŠLENKA

Jak nám příklad nazirejců může pomoct sloužit Jehovovi obětavě a s odvahou.

1. Jaký postoj měli v průběhu dějin Jehovovi služebníci?

 MILUJEŠ Jehovu z celého srdce? Určitě ano! A nejsi sám. V průběhu dějin to tak cítila spousta lidí. (Žalm 104:33, 34) A mnozí toho pro Jehovu hodně obětovali. Bylo to tak i v případě nazirejců ve starověkém Izraeli. Kdo to byl? A co se od nich můžeme naučit?

2. a) Kdo byli nazirejci? (4. Mojžíšova 6:1, 2) b) Proč se někteří Izraelité rozhodli složit slib nazirejství?

2 Slovo „nazirejec“ pochází z hebrejského výrazu, který znamená „vyčleněný“, „oddělený“ nebo „zasvěcený“. To byl výstižný popis Izraelitů, kteří byli ochotní vzdát se některých věcí, protože chtěli Jehovovi sloužit výjimečným způsobem. Jak se člověk stal nazirejcem? Podle Mojžíšova zákona mohl muž nebo žena dát Jehovovi slavnostní slib, že bude nazirejcem na nějakou konkrétní dobu. a (Přečti 4. Mojžíšovu 6:1, 2.) Znamenalo to, že musí dodržovat určité pokyny, které ostatní Izraelité dodržovat nemuseli. Někoho proto možná napadne, proč by vlastně nějaký Izraelita chtěl být nazirejec. Nejspíš ho k tomu motivovala hluboká láska k Jehovovi a vděčnost za všechno dobré, co od něj má. (5. Mojž. 6:5; 16:17)

3. V čem se dnes Boží služebníci podobají nazirejcům?

3 Od chvíle, kdy přestal platit Mojžíšův zákon a nahradil ho „Kristův zákon“, se už Jehovovi služebníci nazirejci nestávají. (Gal. 6:2; Řím. 10:4) Tak jako oni mu ale touží sloužit celým srdcem, duší, myslí a silou. (Mar. 12:30) Dobrovolně mu to slibujeme, když se mu zasvětíme. Žít podle toho slibu zahrnuje to, že děláme věci tak, jak si přeje Jehova, a jsme ochotní se pro něj něčeho vzdát. To, jak se nazirejci drželi svého slibu, může pomoct nám, abychom se drželi toho svého. b (Mat. 16:24) Proto jejich příklad blíž prozkoumáme.

BUĎ OBĚTAVÝ

4. Čeho se podle 4. Mojžíšovy 6:3, 4 museli nazirejci vzdát?

4 Přečti 4. Mojžíšovu 6:3, 4. Nazirejci se museli vyhýbat jakémukoli alkoholu a všemu, co pocházelo z vinné révy, třeba hroznům a rozinkám. Lidé kolem nich si takové věci běžně dávali a nebylo na tom nic špatného. Bible říká, že víno je dar od Boha a „rozradostňuje lidské srdce“. (Žalm 104:14, 15) Nazirejci se ale toho všeho dobrovolně vzdali. c

Jsi ochotný se něčeho vzdát tak jako nazirejci? (4. až 6. odstavec)


5. Čeho se Madián a Marcela vzdali a proč?

5 Tak jako nazirejci i my se některých věcí vzdáváme, abychom toho pro Jehovu mohli dělat víc. Vem si, co udělali Madián a Marcela. d Žili si dobře. Madián měl dobrou práci a díky tomu mohli bydlet v krásném bytě. Chtěli toho ale pro Jehovu dělat víc, a tak se rozhodli udělat pár změn. „Začali jsme míň utrácet,“ vypráví. „Přestěhovali jsme se do menšího bytu a prodali auto.“ Madián a Marcela se toho všeho vzdávat nemuseli. Oni to ale udělat chtěli, protože jim to umožnilo sloužit Jehovovi víc. Jsou teď šťastní a spokojení a toho, co udělali, vůbec nelitují.

6. Proč se křesťané některých věcí vzdávají? (Viz taky obrázek.)

6 Křesťanům dělá radost, když se můžou něčeho vzdát, aby měli víc času na práci pro Jehovu. (1. Kor. 9:3–6) Jehova to od nás nevyžaduje a ty věci, kterých se člověk vzdává, samy o sobě nejsou špatné. Někteří se vzdají práce, která by je bavila, vlastního bydlení, nebo dokonce mazlíčka. Mnozí se rozhodli, že si zatím nikoho nevezmou nebo nebudou mít děti. Jiní odjeli sloužit tam, kde je to víc potřeba, i když jsou kvůli tomu daleko od rodiny a přátel. Hodně z nás takové oběti ochotně přináší, protože chceme dávat Jehovovi to nejlepší. Ať už se vzdáš něčeho většího, nebo menšího, buď si jistý, že pro Jehovu to hodně znamená. (Hebr. 6:10)

BUĎ OCHOTNÝ SE LIŠIT

7. Proč mohlo být pro nazirejce těžké držet se svého slibu? (4. Mojžíšova 6:5; viz taky obrázek)

7 Přečti 4. Mojžíšovu 6:5. Nazirejci slíbili, že si nebudou stříhat vlasy. Byl to způsob, jak ukázat, že jsou Jehovovi úplně podřízení. Čím déle něčí nazirejství trvalo, tím víc si mohli Izraelité jeho dlouhých vlasů všimnout. Když žil mezi lidmi, kteří ho v jeho slibu podporovali, nemuselo mu to přinášet žádné problémy. Je ale smutné, že v některých obdobích izraelských dějin si lidé nazirejců nevážili a nepodporovali je. Třeba v době, kdy žil prorok Amos, odpadlí Izraelité „nazirejcům dávali pít víno“. (Amos 2:12) Nejspíš jim šlo o to, aby porušili svůj slib, že ho pít nebudou. Takže někdy to muselo chtít pořádný kus odvahy, aby se nazirejec svého slibu držel a dokázal se od druhých lišit.

Nazirejec, který se držel svého slibu, byl ochotný se od druhých lišit (7. odstavec)


8. V čem tě příběh malého Benjamina povzbudil?

8 S Jehovovou pomocí dokážeme i my být odvážní a lišit se od druhých, a to i když jsme od přírody plaší a nesmělí. Zvládl to třeba desetiletý Benjamin z Norska. Jeho škola uspořádala akci na podporu válkou rozervané Ukrajiny. Děti se měly obléct do ukrajinských národních barev a zazpívat jednu píseň. Benjamin měl v plánu se téhle nacionalistické akci vyhnout a jenom to z dálky pozorovat. Ale učitelka si ho všimla a hlasitě na něj zavolala: „Pojď sem! Musíš se k nám přidat! Všichni na tebe čekáme.“ Benjamin tam přišel a odvážně učitelce řekl: „Jsem neutrální a do žádných politických protestů se nezapojuju. Hodně svědků Jehovových je dokonce ve vězení, protože nechtějí jít do války.“ Učitelka to vysvětlení vzala a z akce ho omluvila. Jenže spolužáci se ho začali ptát, proč se k nim nepřidá. Benjamin byl tak nervózní, že se skoro rozbrečel. Ale i tak před celou třídou statečně zopakoval to, co řekl učitelce. Později rodičům řekl, že cítil, jak mu Jehova pomohl obhájit svoji víru.

9. Jak můžeme dělat Jehovovi radost?

9 Rozhodli jsme se dělat to, co si přeje Jehova, a tak se od lidí kolem nás lišíme. Když máme v práci nebo ve škole říct, že jsme svědkové Jehovovi, chce to odvahu. A s tím, jak jdou názory a chování v tomhle světě od desíti k pěti, bude pro nás pravděpodobně ještě těžší žít podle Bible a mluvit s druhými o dobré zprávě. (2. Tim. 1:8; 3:13) Nikdy ale nezapomeň, že když jsi odvážný a lišíš se od těch, kdo Jehovovi neslouží, děláš mu tím velkou radost. (Přísl. 27:11; Mal. 3:18)

MĚJ V ŽIVOTĚ JEHOVU NA PRVNÍM MÍSTĚ

10. Proč mohlo být pro nazirejce těžké dodržovat pokyn ze 4. Mojžíšovy 6:6, 7?

10 Přečti 4. Mojžíšovu 6:6, 7. Nazirejci se nesměli přiblížit k mrtvému tělu. Na první pohled to možná nevypadá jako velká oběť. Když ale nějakému nazirejci v biblických dobách umřel někdo z rodiny, mohlo to být pro něj dost náročné. K pohřebním zvykům totiž tehdy patřilo být blízko těla zesnulého. (Jan 19:39, 40; Sk. 9:36–40) Kvůli svému slibu se ale nazirejec nemohl takovými zvyky řídit. Nazirejci se tedy svého slibu drželi, i když řešili náročnou situaci v rodině a prožívali velký zármutek. Dávali tím najevo, jak pevnou mají víru. Jehova v takových těžkých chvílích tyhle svoje věrné služebníky určitě podržel.

11. K čemu musí být křesťan odhodlaný, když řeší něco s příbuznými? (Viz taky obrázek.)

11 Jak už jsme si řekli, zasvětili jsme se Jehovovi a svůj slib bereme vážně. Má vliv i na to, jak se rozhodujeme a chováme, když něco řešíme v rodině nebo s příbuznými. Svědomitě plníme odpovědnosti, které podle Bible v rodině máme. To, co si přejí naši příbuzní, pro nás ale nikdy není důležitější než to, co si přeje Jehova. (Mat. 10:35–37; 1. Tim. 5:8) Někdy to může znamenat, že do určité míry obětujeme hezké vztahy v rodině, abychom udělali to, z čeho má Jehova radost.

Jsi ochotný dát Jehovu na první místo i za těch nejtěžších okolností? (11. odstavec) e


12. Co Alexandru dělal a co naopak nedělal, když řešil těžkou situaci v rodině?

12 Podíváme se na příklad Alexandra a jeho ženy Doriny. Oba rok studovali Bibli. Dorina se pak rozhodla, že přestane, a chtěla, aby Alexandru skončil taky. On jí ale klidně a taktně řekl, že nepřestane. Dorině se to nelíbilo a chtěla ho k tomu donutit. Alexandru říká, že se snažil pochopit její pocity, i když to pro něho nebylo jednoduché. Když ho Dorina kritizovala a byla na něj drsná, měl někdy chuť studium Bible vzdát. Alexandru ale nepřestal mít Jehovu na prvním místě a zároveň celou tu dobu dával svojí manželce najevo, jak moc ji miluje a váží si jí. K čemu to vedlo? Jeho skvělý příklad ji motivoval, aby znovu začala studovat, a nakonec se dala pokřtít. (Viz video Alexandru a Dorina Vacarovi: Láska je trpělivá a laskavá ze série „Pravda mění život lidí“ na jw.org.)

13. Jak můžeme ukazovat, že milujeme Jehovu i svoji rodinu?

13 Jehova je ten, kdo vymyslel, že lidé budou tvořit rodiny, a chce, aby naše rodina byla šťastná. (Ef. 3:14, 15) Ale když chceme být doopravdy šťastní, musíme dělat věci tak, jak se to líbí jemu. Když se snažíš starat o rodinu, chovat se k nim s láskou a úctou a zároveň Jehovovi obětavě sloužit, můžeš si být jistý, že si toho moc váží. (Řím. 12:10)

NAVZÁJEM SI POMÁHEJME BÝT OBĚTAVÍ JAKO NAZIREJCI

14. Hlavně koho bychom se měli snažit povzbuzovat?

14 Všichni, kdo se dneska rozhodnou uctívat Jehovu, musí být ochotní se pro něj z lásky něčeho vzdát. Někdy to ale nemusí být jednoduché. Jak si v tom můžeme vzájemně pomáhat? Tím, že se k tomu povzbuzujeme svými slovy. (Job 16:5) Máš ve sboru někoho, kdo se snaží zjednodušit si život, aby toho pro Jehovu mohl dělat víc? Víš o někom mladém, kdo se ve škole odvážně liší od druhých, i když to je pro něho těžké? A co zájemci a spoluvěřící, kteří se ze všech sil snaží zůstat Jehovovi věrní, i když jim to rodina ztěžuje? Nenech si utéct ani jednu příležitost, kdy můžeš tyhle skvělé lidi pochválit za jejich odvahu a obětavost a podpořit je v tom. (Filem. 4, 5, 7)

15. Jak někteří podporují ty, kdo jsou v celodobé službě?

15 Někdy může být v našich možnostech podpořit někoho, kdo je v celodobé službě. (Přísl. 19:17; Hebr. 13:16) Přesně to si přála i jedna starší sestra, která žije na Srí Lance. Začala dostávat větší důchod a chtěla pomoct dvěma mladým sestrám, aby mohly i přes ekonomické problémy pokračovat v průkopnické. A tak se rozhodla, že jim bude každý měsíc přispívat konkrétní částkou na výdaje za telefon. Měla opravdu krásný postoj!

16. Co se učíme z toho, že Jehova dal lidem možnost stát se nazirejci?

16 Od starověkých nazirejců se toho můžeme opravdu hodně naučit. Z toho, že náš nebeský Otec dal lidem možnost stát se nazirejci, se ale něco dozvídáme i o něm samotném. Důvěřuje nám, že si upřímně přejeme dělat mu radost a že jsme ochotní něčeho se vzdát, abychom se drželi svého slibu, kterým jsme se mu zasvětili. Poctil nás tím, že nám umožnil, abychom sami za sebe ukázali, jak moc ho milujeme. (Přísl. 23:15, 16; Mar. 10:28–30; 1. Jana 4:19) Z toho, že Jehova vymyslel nazirejství, je vidět, že si všímá všeho, čeho se pro něj vzdáváme, a moc si toho váží. Buďme proto rozhodnutí mu dál sloužit a ochotně mu dávat to nejlepší.

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

  • Proč nazirejci potřebovali být obětaví a odvážní?

  • Jak se můžeme navzájem povzbuzovat, abychom byli stejně obětaví jako nazirejci?

  • Co nám nazirejství prozrazuje o tom, jak Jehova důvěřuje svým služebníkům?

PÍSEŇ Č. 49 Dělejme Jehovovi radost

a I když několik nazirejců vybral přímo Jehova, většinou to pravděpodobně byli Izraelité, kteří se pro to na nějakou dobu dobrovolně rozhodli. (Viz rámeček „ Nazirejci vybraní Jehovou“.)

b Naše publikace někdy k nazirejcům přirovnávají křesťany v celodobé službě. V tomhle článku se ale zaměříme na to, co se můžou od nazirejců naučit všichni, kdo se zasvětili Jehovovi.

c Nezdá se, že by k dodržování slibu, který nazirejci dali, patřily ještě nějaké další povinnosti, třeba nějaká konkrétní práce.

d Viz článek „Rozhodli jsme se zjednodušit si život“ ze série „Zážitky svědků Jehovových“ na jw.org.

e POPIS OBRÁZKU: Nazirejec, kterému zemřel milovaný člen rodiny, ze střechy pozoruje pohřební průvod. Kvůli svému slibu v něm nemůže jít s ostatními.