Skip to content

Skip to table of contents

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Aɔka Nɛ Ācɛ O Jé Ɔkpá Ku Alɔ Gē Da

Ɔdi nɛ Ubáyíbu ka lɛyikwu ɔfu nɛ Ujehofa lɛ ō ka ɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a?

Ubáyíbu lɛ ɔ teyi peee ka Ujehofa lɔfu ka ɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a gla. (Ayis. 45:21) Amáŋ ó ka ɛjɛɛji ɛlā lɛyikwu ɛgɛ amāŋ eko nɛ ó gē ya ɛnyā a ŋ, amāŋ aɔdā ōhī nɛ ó fu ō jé lɛyikwu ɛcɔbu a ŋ. Ohigbu ɛnyā, alɔ i jé ɛjɛɛji ɔdā doodu lɛyikwu ɔfu nɛ Ujehofa lɛ ō ka ɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a ŋ. Amáŋ, ó lɛ aɔdā oligii ɛ̄nɛ̄ alɔ jé.

Ujehofa lɔfu ya ɔdā duuma nɛ ó dɔka a, amáŋ ó gē miya ō ya aɔdā ōhī ŋ. Ujehofa lɔfu bi ijeeyi ku nu nōó lɛ ɛdɔ ŋ ma le ka ɔdā duuma nōo géē ya ɛcɔbu a. (Uróm 11:33) Amáŋ ohigbu ka ó wɛ ɔcɛ nōo gē kwu iyi nu bi lɔɔlɔhi a, ó klla lɔfu fu ō ta ō jé aɔdā ōhī nōo géē ya ɛcɔbu a.—Má Ayisáya 42:14.

Ujehofa gē ya ku ococɛ ku nu kóō le ya jila. Ɛgɛnyá nɛ ɛnyā ta alɔ abɔ ō jé ɛdɔ ɔfu nɛ ó lɛ ō ka ɔdā nōo géē yɔ ɛcɔbu a? Ɔkpá ku Ayisáya 46:10 kahinii: “Oŋmá ohútu kú odée, n gē ka ɛ́gɛ́nɛ̄ ó í ŋmɛ́yí lɛ ā ā. Oŋmá eko íkée ā, n lɛ ɔdā nōó yá ɛ́ɛ́ ŋ́ mā ka tɛ́ɛcɛ ɛɛ́. N ka ka ɔdā nɛ̄ n miya a géē yá piíí. N kē í yá ɔdā nɛ̄ n tíne ō yá ā piíí.”

Ɔdā éyi nōo ya nɛ Ujehofa lɔfu ka ɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a, wɛ ohigbu ka ó lɛ ɔfu ō ya ku aɔdā ōhī kóō ya. Ujehofa i gē ceyitikwu kóō jé aɔdā nōo géē ya ɛcɔbu ɛgɛ nɛ alɔ gē ya eko duuma nɛ alɔ gē má ufilm amāŋ jé ɔkpá, o ya ɛɛ ku alɔ jé ɔdā nōo géē ya oŋmɛyi ku nu a ŋ. Ikɔkɔ ɔɔma, Ujehofa lɔfu miya ō ya ku odee kóō le ya eko nɛ ó miya taajɛ lɛ ɔ a, cɛɛ ó le ya ku ɔdā ɔɔma kóō le ya eko okpaakpa a.—Oyɛb. 9:​5, 6; Umát. 24:36; Ācot. 17:31.

Ohigbu ɛnyā, Ubáyíbu gē bi aɛlā bɛɛka u “yá táajɛ,” mla u “miya,” le kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ Ujehofa gē ya lɛyikwu aɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a. (2 Aɔ́cɛ́ 19:25; Ayis. 46:11) É cɔwɔ ɛlā nyā ŋma ɛlā nɛ ɛyi nu tɛɛma kwu “ɔ̄comɛtɛ́” a. (Ujɛr. 18:4) Ɛgɛ nɛ ɔcomɛtɛ lɔɔlɔhi lɔfu mɛtɛ oheyifuu mla ɔmɛ a, Ujehofa lɔfu ya ku ɔdā nɛ ó bi ɔtu a kóō le ya ɛgɛ nɛ ó miya ɔ lɛ a.—Āfi. 1:11.

Ujehofa lɛ ojilima ce ɛhi ku ɛga nɛ ó je lɛ ācɛ kéē ya ōmiya ku abɔyi uwa a. Ujehofa i ya ōmiya ku ɔdā nōo géē ya da eyeeye ku alɔ ipu oyeeyi a ŋ, ó klla i gē ya ku ācɛ olɔhi kéē ya ɔdobɔbi nōo géē bi uwa gā ifi ŋ. Ó jɛga lɛ ɛjɛɛji alɔ ō miya ɛgɛ nɛ alɔ géē dɔka ō lā oyeeyi ku alɔ lɛ a, amáŋ ó nwu alɔ ɛgɛ nɛ alɔ géē lā oyeeyi ɔwɛ okpaakpa a.

Leyi yɛ ocabɔ ɛpa nyā. Ocabɔ aflɛyi a lɛ ō ya mla ācɛ nōo lā ipu igeli ku Uninifɛ a. Ujehofa le ka taajɛ ka anuɔ géē je igeli ɔɔma ya ifi ohigbu uce obɔbi ō ya ku uwa. Amáŋ eko nɛ ācɛ nōo lā ipu igeli ɔɔma lɛ opiyabɔ ya a, anu Ujehofa “lɛ ɔtū kú nū pīyabɔ̄ á. Ó le eyīnyinyi uwā má, anɔ́ɔ ó je uwá kpó yíífi ɛ́gɛ́nɛ̄ ó ka ā gɛ ŋ́ má.” (Ujón. 3:​1-10) Ujehofa lɛ ɔtu ku nu piyabɔ lɛyikwu ɔdā nɛ ó ka taajɛ kóō géē ya da ācɛ Uninifɛ a, ohigbu ka ācɛ Uninifɛ a lɛ opiyabɔ ya igbihi néē lɛ ɛhɔ ku ahɔ̄ ō pi nɛ Ujehofa tu fu uwa a po a.

Ocabɔ ɔmpa a wɛ akacɛ lɛyikwu Usariyɔsi nōo géē hɛ ācɛ Ujiyu ta ŋma ɔfiyɛ, klla géē ya kéē gwo agbliihɔ ku Ujehofa kpɔ a. (Ayis. 44:26–45:4) Usariyɔsi nōo wɛ Ɔcɛ́ ku Upesiya a lɛ akacɛ ɔɔma ya jila. (Ɛ́sra 1:​1-4) Amáŋ Usariyɔsi i gba Ɔwɔico ɔkwɛyi a ɛ̄gbā ŋ. Ujehofa bi Usariyɔsi le ya akacɛ nyā jila, amáŋ ó kwu Usariyɔsi abɔfu kóō gba ɔ ɛ̄gbā ŋ.—Aíit. 21:1.

Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ɛnyā wɛ aɔdā oligii ōhī nɛ Ujehofa gē leyi yɛ ɔ eko duuma nɛ ó lɛ ɛlā ka lɛyikwu ɛcɔbu a. Ɔkwɛyi a wɛ kahinii, ɔlɛɛcɛ duuma i gáā jɛyi ɛjɛɛji ɔdā nɛ Ujehofa gē gbɛla klla gē ya a gla ŋ. (Ayis. 55:​8, 9) Amáŋ, aɔdā ōhī nɛ alɔ jé lɛyikwu Ujehofa a gē ya ku ɔtu nɛ alɔ kpɔtuce ɔ a kóō lɔfu fiyɛ ka ó gē ya ɔdā okpaakpa eko doodu, kwu eko nɛ ó lɛ ɛlā ka lɛyikwu ɛcɔbu.