Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

A ka tuun a?

A ka tuun a?

Étɛ́wú Biblu ka nɔ vɔ́ xó ɖokpó ɔ ɖɔ?

HWEÐÉLƐ́NU ɔ, bibluwlántɔ́ lɛ́ nɔ vɔ́ xó ɖokpó ɔ lɛ́ ɖɔ pɛ́pɛ́pɛ́. Mǐ ní gbéjé nǔ e sixú ko nɔ sísɛ́ yě bɔ yě nɔ wa mɔ̌ é atɔn kpɔ́n:

Hwenu e è wlán é. Ðo Izlayɛ́li hwexónu tɔn ɔ, mɛ gěgé ɖó Sɛ́nwéma ɔ ǎ. Hwenu e togun ɔ kplé ɖó kpɔ́ ɖo goxɔ ɔ nukɔn é wɛ é nɔ ɖótó Sɛ́nwéma ɔ sín xixa hú gǎn. (Sɛ́n. 31:10-12) É ɖo wɛn ɖɔ, ée ahwan ɔ ɖo te bo ɖo tó ɖó Sɛ́nwéma ɔ wɛ nú ganxixo mɔ̌kpán é ɔ, nǔ e ná fɛ́ ayi yětɔn lɛ́ é kún hán ó. (Nɛɛ. 8:1-2, 3, 7) Ðo hwe énɛ́ lɛ́ nu ɔ, nukɛgbe tawun tawun ɖé lɛ́ vívɔ́ ɖɔ ná ko zɔ́n bɔ é ná bɔ wǔ nú mɛ e ɖo togun ɔ mɛ lɛ́ é bɔ yě ná flín nǔwlánwlán mímɛ́ lɛ́, lobo lɛ́ zán yě. Xókwín ɖé lɛ́ vívɔ́ ɖɔ ná ko d’alɔ yě tawun bɔ yě ná flín gǒflɛ́mɛ sɛ́n ɖěɖěe Jexóva ná yě lɛ́ é tɔn lɛ́.—Lev. 18:4-22; Sɛ́n. 5:1.

Lěe è wlán gbɔn é. È wlán akpáxwé Mawuxówéma ɔ tɔn ɖé lɛ́ bɔ yě nyí han, ɖi kpɔ́ndéwú ɔ, wěma Ðɛhan tɔn, Hanvíví kpó Gbɛvíhan kpó. Hweɖélɛ́nu ɔ, xókwín e è vɔ́ ɖɔ lɛ́ é nɔ ɖo han ɔ mɛ; énɛ́ nɔ tá wěziza dó xóta han ɔ tɔn jí, bo nɔ d’alɔ hansetɔ́ lɛ́ bɔ yě nɔ hɛn xókwín han ɔ tɔn lɛ́ dó tamɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, ɖ’ayi xókwín ɖěɖěe è mɔ ɖo Ðɛhan 115:9-11 mɛ lɛ́ é wú: ‘Izlayɛ́li ví lɛ́ mi, mi jó miɖée dó nú Jexóva. É wɛ nyí alɔgɔ́númɛtɔ́ yětɔn, é wɛ nyí gǎglónú yětɔn. Aalɔ́ɔn ví lɛ́ mi, mi jó miɖée dó nú Jexóva. É wɛ nyí alɔgɔ́númɛtɔ́ yětɔn, é wɛ nyí gǎglónú yětɔn. Mi mɛ e nɔ ɖó sísí nú Jexóva lɛ́ mi, mi jó miɖée dó n’i. É wɛ nyí alɔgɔ́númɛtɔ́ yětɔn, é wɛ nyí gǎglónú yětɔn.’ Xókwín énɛ́ lɛ́ vívɔ́ ɖɔ ná ko d’alɔ hanjitɔ́ lɛ́ bɔ yě ná hɛn linlin tají lɛ́ ayi mɛ.

Nǔ e wú è wlán é. Hweɖélɛ́nu ɔ, bibluwlántɔ́ lɛ́ nɔ vɔ́ nukɛgbe tají lɛ́ ɖɔ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, hwenu e Jexóva kplɔ́n Izlayɛ́li ví lɛ́ ɖɔ yě ní ma ɖu hun ó é ɔ, é ɖɔ nú Mɔyízi ɖɔ é ní vɔ́ hwɛjijɔ e wú wɛ é ɖɔ azɔn gěgé. Mawu ba ná tɛ ɖɛ̌ jí ɖɔ gbɛ nǔɖogbɛ ɖé tɔn ɔ, hun tɔn mɛ wɛ é ɖe, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ, hun ɔ nɔ te nú gbɛ. (Lev. 17:11, 14) Nukɔnmɛ, hwenu e mɛsɛ́dó lɛ́ kpó mɛxó agun tɔn Jeluzalɛ́mu tɔn lɛ́ kpó ɖo nǔ tawun tawun e mǐ ɖó ná wa, bo ma ná gblé ɖo Mawu sí ǎ lɛ́ é slɛ́ wɛ é ɔ, yě lɛ́vɔ́ tɛ ɖɛ̌ lěe é ɖo dandan ɖɔ è ní ɖó wǔ zɔ nú hun gbɔn é jí.—Mɛ. 15:20, 29.

É nyí ɖiɖɔ wɛ Jexóva ɖe ɖɔ è ní vɔ́ nukɛgbe e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é ɖɔ káká bónú é wá cí yɛsu fifɔ ɖɔhun ǎ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Jezu ɖɔ: “Ényí mi ɖo ɖɛ xo wɛ hǔn, mi ma nɔ ɖo nǔ ɖokpó ɔ vɔ́ ɖɔ wɛ gbɛmɛ . . . ó.” (Mat. 6:7) Énɛ́ gúdo ɔ, é wá kɛ nu dó nǔ ɖěɖěe mǐ hɛn ɔ, mǐ ná xo ɖɛ bo byɔ́, bɔ yě sɔgbe xá jlǒ Mawu tɔn lɛ́ é wú nú mǐ. (Mat. 6:9-13) Énɛ́ wú ɔ, mǐ ɖó ná nyi alɔ nú xó ɖokpó ɔ lɛ́ vívɔ́ ɖɔ azɔn mɔ̌kpán ɖo ɖɛ mǐtɔn lɛ́ mɛ, amɔ̌, mǐ hɛn ɔ, mǐ ná xo ɖɛ dó ɖokpó ɔ lɛ́ sín takúnmɛ azɔn gěgé.—Mat. 7:7-11.

Hwɛjijɔ tají ɖé wú wɛ Xó Mawu tɔn nɔ vɔ́ xókwín kpó nukɛgbe kpó ɖé lɛ́ ɖɔ. Ali gěgé e nu Mɛ̌si ɖaxó mǐtɔn nɔ kplɔ́n nǔ mǐ bónú mǐ ná ɖu le tɔn ɖe lɛ́ é ɖokpó nɛ́.—Eza. 48:17, 18.