Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 18

IJÉ ƆMƐ 1 Uce Ō Ya Ku Ujehofa

Kpɔtuce “Ɔ̄cɛ Nōo [Gē] Hɛ́pɔ̄ Kú Odúúdú Ɛcɛ” Nōo Gē Meyinyinyi A!

Kpɔtuce “Ɔ̄cɛ Nōo [Gē] Hɛ́pɔ̄ Kú Odúúdú Ɛcɛ” Nōo Gē Meyinyinyi A!

“Ɔ̄cɛ nōo [] hɛ́pɔ̄ kú odúúdú ɛcɛ nyā cíkā ō yá ɔdā olɔhi.”OHÚT. 18:25.

ƆCƐLA

Lɛyikwu oheyi ŋma ɔlekwu ku ācɛ o ya ɔdobɔbi, ikpɛyi ɛlā oklɔcɛ nyā géē ya ku alɔ nwu ɛlā fiyɛ lɛyikwu eyinyinyi ō má ku Ujehofa, mla ɔwɛ okpaakpa nɛ ó gē kɛpɔ a.

1. Ɛlā ō ta ɔtu kwu ɔtu nyá nɛ Ujehofa nwu Ebraham a?

 IHAYI alɛwa nōo gáā yɛ a, Ɔwɔico bi alelekwu otɛhɔ éyi le da Ebraham ka ó géē je igeli ku Usɔdɔn mla Ugomora cataajɛ. Naana nɛ Ebraham kpɔtuce Ɔwɔico lɔfu lɔfu a, ó tɔɔtɛ lɛ ɔ ō jɛyi ɛlā nɛ alelekwu otɛhɔ nyā da ɔ a ŋ. Ó da ɔka kahinii: “A géē je ācɛ okpaakpa mɛ́mla ācobɔ̄bíipú ā yíífi tɔ̄há nɛɛ? . . . Ɔ̄cɛ nōo [gē] hɛ́pɔ̄ kú odúúdú ɛcɛ nyā cíkā ō yá ɔdā olɔhi.” (Ohút. 18:​23-33) Ujehofa lɛ ɔtule je otabɔ lɛ ɛnɛɛnɛ oklobiya ku nu Ebraham kóō nwu ɛlā ocɛgbá nɛhi éyi: Ɔwɔico i gáā je ācɛ o ya ɔdā olɔhi a yiifi gboogboo ŋ. Ɛlā ō nwu nyā tiile klla je ɔtu ō tu kwu ɔtu lɛ ɛjɛɛji alɔ icɛ.

2. Ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu lɔtuce lɔfu lɔfu ka eko duuma nɛ Ujehofa gē kɛpɔ tu alɛɛcɛ, ka ó gē ya ɔdā olɔhi eko doodu klla gē mafu eyinyinyi a?

2 Ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu lɔtuce lɔfu lɔfu ka eko duuma nɛ Ujehofa lɛ ɛpɔ ka tu alɛɛcɛ, ka ɛpɔ ō ka ɔɔma gē le kpaakpa eko doodu klla gē mafu eyinyinyi a? Ohigbu ka alɔ jé ka “Óndú ā gē má ipú ɔtū kú ɔ̄cɛ.” (1 Usám. 16:7) Ku ɛlā ɔkwɛyi a, ó “jé ɛlá nɛ̄ ɔlɛɛcɛ gē gbo ipú kú nū á.” (1 Aɔ́cɛ́ 8:39; 1 Uklɔ. 28:9) Ɔɔma wɛ ɛlā ɔkwɛyi ohidaago. Ujehofa jijeeyi nɛhi fiyɛ alɔ. Ohigbu ɛnyā, ó gáā ta alɔ eyī peee eko doodu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ Ujehofa gē ya ōmiya ōhī a ŋ. Lɛyikwu Ujehofa nōo wɛ Ɔwɔico a, ɔyikpo Upɔlu kahinii: “Ɔ̄cɛ dúú í jɛ́yí ɛ́gɛ́nɛ̄ ó ī miya ɛlā kú nū ŋ́!”—Uróm 11:33.

3-4. Aɔka nyá nɛ alɔ lɔfu lɛ ekoohi a, ɔdi nɛ alɔ kē gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a? (Ujɔ́ni 5:​28, 29)

3 Naana nɛ alɔ jé ka Ujehofa gē ya ɔdā olɔhi eko doodu a, alɔ lɔfu lɛ aɔka ɛgɛ nɛ Ebraham lɛ a duu. Alɔ lɔfu da ɔka kahinii: ‘Eyiyoce duuma yɔ lɛ ācɛ nɛ ó kɛpɔ tu uwa nōo lā ipu Usɔdɔn mla Ugomora a ɛcɔbu? Ó tɔɔtɛ ka ōhī ku uwa géē heyi eko néē géē je “ācɛ o yá ɔdōbɔ̄bí héyī ŋmá ɔlékwū” a?’—Ācot. 24:15.

4 Alɔ leyi yɛ ɛgɛ nɛ alɔ jɛyi kóō heyi ŋma ɔlekwu a. Ó gboji ɛ ŋ, é lɛ ɛlā ta alɔ eyī peee fiyɛ lɛyikwu ɔdā nōo wɛ ɛyi kóō “héyī ŋmá ɔlékwū cɛ́ɛ́ kéē yēeyī” mla ō “héyī ŋmá ɔlékwū kéē ŋmó uwā ɛpɔ̄bí” a. a (Jé Ujɔ́ni 5:​28, 29.) Ɛlā néē le ta alɔ eyī peee fiyɛ nyā ya ku alɔ ya opiyabɔ ōhī. Alɔ géē kɛla lɛyikwu opiyabɔ ɛyɛɛyɛyi nɛ alɔ ya a ipu ikpɛyi ɛlā nyā mla ɛ̄nɛ̄ o gboce ɔ a. Lɛyikwu ɛpɔ okpaakpa ō ka ku Ujehofa, aflɛyi, alɔ géē kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ i jé ŋ ma. Cɛɛ oŋma ɔɔma, alɔ géē kɛla lɛyikwu ɔdā nɛ alɔ a.

ƆDĀ NƐ ALƆ I JÉ Ŋ MA

5. Gbɔbu a, ɔdi nɛ alɔ ka lɛyikwu ācɛ nɛ Ujehofa je yiifi ipu Usɔdɔn mla Ugomora a?

5 Gbɔbu a, aɔkpá ku alɔ kɛla lɛyikwu ɔdā nōo géē ya da ācɛ nɛ Ujehofa kɛpɔ tu uwa ka ācɛ o ya ɔdobɔbi a. Alɔ ka gbɔbu ka ācɛ nɛ Ujehofa je yiifi, bɛɛka ācɛ nōo lā ipu Usɔdɔn mla Ugomora a í gáā heyi ŋma ɔlekwu ŋ. Amáŋ, igbihi nɛ ɔcocɛhɔ néē cika ō lɔtuce ɔ néē jeeyi a lɛ oklɔcɛ ya lɔɔlɔhi klla lɛ ɔkɔ gba lɛyikwu ɛlā nyā tōōtɔ̄ɔ̄ fiyɛ a, ó gáā le ta alɔ eyī peee ka alɔ i gáā lɔfu lɛ ɛlā ŋmɛyi ka ɛgɔɔma nōó gáā wɛ piii a ŋ. Ɔdiya nɛ alɔ ka lɛ a?

6. Aocabɔ ōhī nyá yɔ lɛyikwu ɛpɔ nɛ Ujehofa ka tu ācɛ o ya ɔdobɔbi a, amáŋ ɔdi nɛ Ubáyíbu i kē da alɔ ŋ ma?

6 Ó lɛ aɔ̄kā ku Ubáyíbu alɛwa nōo da alɔ lɛyikwu ɛpɔ ō ka ku Ujehofa tu ācɛ o ya ɔdobɔbi a. Ocabɔ mafu, Ujehofa lɛ ɛjɛɛji ācɛ ɛpleeko ku Unowa a yiifi mla Eŋkpɔ O Ceenyi, amáŋ Unowa mla apɔlɛ ku nu foofunu wi a. Ujehofa klla bi ācɛ Isrɛlu a lɛ aéwo ahaapa nōo lā ipu Ajɛ Nɛ Ó Cokonu Ō Je Lɛ Uwa a cataajɛ. Ujehofa kē bi alelekwu otɛhɔ éyi le ŋmo aicɔɔja ku ācɛ Asiriya nōo wɛ 185,000 a otu ekponu. (Ohút. 7:23; Obla. 7:​1-3; Ayis. 37:​36, 37) Ipu āhɔ̄ ɛyɛɛyɛyi nyā, Ubáyíbu da alɔ peee ka eyeeye ku ācɛ nɛ ó je yiifi a géē kwū piyoo, nɛ ó gáā je oduuma ku uwa heyi ŋma ɔlekwu gɛ ŋ? Ehee, Ubáyíbu i da alɔ ŋ. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka lɛ a?

7. Ɔdi nɛ alɔ i jé lɛyikwu ācɛ nōo je yiifi eko nɛ Eŋkpɔ Ceenyi a, amāŋ ācɛ nɛ ācɛ Isrɛlu a ŋmo ipu ajɛ ku Ukenan a ŋ ma? (Má iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā a.)

7 Ipu aocabɔ nɛ alɔ kɛla lɛyikwu ɔ a, alɔ i jé ɛgɛ nɛ Ujehofa kɛpɔ tu eyeeye ku ācɛ a ŋ. Alɔ i klla jé ɔdaŋ ka eyeeye ku uwa lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa mla ō ya opiyabɔ ŋ. Eko nɛ Ubáyíbu kɛla lɛyikwu Eŋkpɔ O Ceenyi a, ó ka ka Unowa wɛ ɔcɛ o “tɔ́ɔna kú ācɛ kéē yá ɔdā okpaakpa ā.” (2 Upít. 2:5) Amáŋ Ubáyíbu i da alɔ ka abɔ Unowa yɔ i gwo ugbeenyi nɛhi a, ka ó klla yɔ i ceyitikwu ō tɔɔna lɛ eyeeye ku ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ a ŋ. Ɔwɛ ekponu ɔɔma, alɔ i jé ɔdaŋ ka ɛjɛɛji ācɛ obɔbi nōo lā ipu ajɛ ku Ukenan a lɛ ɛga ō nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa, mla ō piya uce ō ya ku uwa abɔ ŋ.

Unowa mla apɔlɛ ku nu yɔ i gwo ugbeenyi nɛhi a. Alɔ i jé ɔdaŋ ka abɔ Unowa yɔ i gwo ugbeenyi nɛhi a, ka ó klla yɔ i ceyitikwu ō tɔɔna lɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā gbɔbu ɛɛ nɛ Eŋkpɔ Ceenyi a ŋ (Má ogwotu ɔmɛ 7)


8. Ɔdi nɛ alɔ i jé lɛyikwu ācɛ nōo yɔ Usɔdɔn mla Ugomora a ŋ ma?

8 Ācɛ nōo kē pɛ kwū eko nɛ Ujehofa je igeli ku Usɔdɔn mla Ugomora a cataajɛ a kē bɛɛ? Ɔcɛ o hayi kpaakpa éyi nōo lé ka Ulɔtu a lā ipu ācɛ nōo yɔ Usɔdɔn a. Amáŋ alɔ jé ɔdaŋ ka Ulɔtu tɔɔna lɛ ɛjɛɛji uwa? Ehee. É wɛ ācɛ o ya ɔdobɔbi gbóó, amáŋ eyeeye ku uwa jé ɔdā nōo wɛ ɛyɛɛyɛyi ku ɔdā okpaakpa mla ɔdobɔbi? Ó lɛbɛɛka ó wɛ ɔdā nōo wɛ āhɔ̄ a yɔ abɔɔ a ŋ. Blakwu ɛlā nɛ Ubáyíbu ka lɛyikwu ígwu ku acɛnyilɔ nōo yɔ ipu igeli ɔɔma nōo dɔka ō ce ikpo ku augbɔga ku Ulɔtu abɔfu a. Ubáyíbu ka ka “ayípɛ̄” kóō yɔ ipu uwa. (Ohút. 19:4; 2 Upít. 2:7) Alɔ jé ɔkwɔɔkwɛyi ɔdaŋ ka Ujehofa nōo wɛ Ɔwɔico nōo gē meyinyinyi a, le miya ka oduuma ku ācɛ a i gáā heyi ŋma ɔlekwu ŋ? Ehee, alɔ i gáā ka lɛ a ŋ. Ó wɛ ɔkwɛyi ka Ujehofa da Ebraham ka ācɛ o ya ɔdā okpaakpa igwo i kóō yɔ ipu igeli ɔɔma ŋ. (Ohút. 18:32) É wɛ ācɛ o ya ɔdobɔbi ɔkwɔɔkwɛyi, Ujehofa kē le kpaakpa ō je uwa yiifi ohigbu uce ō ya obɔbi ku uwa a. Amáŋ alɔ lɔfu ka ɔkwɔɔkwɛyi ka oduuma ku uwa i gáā heyi, eko néē géē je “ācɛ o yá ɔdōbɔ̄bí héyī ŋmá ɔlékwū” a ŋ? Ehee, alɔ i gáā lɛ ɛlā ŋmɛyi lɛ a gla ŋ!

9. Ɔdi nɛ alɔ i jé lɛyikwu Usolomɔn ŋ ma?

9 Ó lɛ aɔ̄kā ōhī nōo klla yɔ ipu Ubáyíbu lɛyikwu ācɛ o ya ɔdā olɔhi nōo kwu piya ācɛ o ya ɔdobɔbi igbihaajɛ. Usolomɔn nōo wɛ Ɔcɛ́ a wɛ ocabɔ éyi. Ó jé ɔcɛ nɛ Ujehofa wɛ a klla gba ɔ ɛ̄gbā ɛgɛ nɛ ó cika ō ya a, Ujehofa kē lɛ ɔhā hɛ ce ɔ nɛɛnɛhi. Amáŋ igbihaajɛ, Usolomɔn gbɔɔ ō gba aɔwɔ ɛkɛmgbɛ ɛ̄gbā. Ɛnyā ya ku Ujehofa kóō cɔnu nɛɛnɛhi, éwo ku Isrɛlu kē má owe ihayi alɛwa ohigbu íne ō biya ku Usolomɔn a. Eko nɛ Usolomɔn gekwu a, Ubáyíbu ka ka é “lɛ ɔ́ nyi igelī kú ádā nū,” ɛga néē nyi okwū ku ācɛ o hayi kpaakpa bɛɛka Udefidi nōo wɛ Ɔcɛ́ a. (1 Aɔ́cɛ́ 11:​5-9, 43; 2 Aɔ́cɛ́ 23:13) Amáŋ ɔwɛ néē nyi ɔ a mafu ka Ujehofa géē je ɔ heyi ŋma ɔlekwu nɛɛ? Ehee, Ubáyíbu i ka lɛ a ŋ. Amáŋ, ācɛ ōhī lɔfu gbɛla ka é géē je Usolomɔn heyi ŋma ɔlekwu, ohigbu ka Ubáyíbu ka ka “ɔ̄cɛ nōo gekwú ɛɛ́ mā le ŋmúla ŋmá ɔfú kú ínoōbīya.” (Uróm 6:7) Amáŋ ɛnyā i wɛ ka ɛjɛɛji ācɛ nōo kwū a géē heyi ŋma ɔlekwu ŋ. Daama, ohigbu ka ɔcɛ gekwu i wɛ ka ó lɛ íkwu ō lā oyeeyi kpɔ ŋ. Oheyi ŋma ɔlekwu a wɛ ɛhi ŋma ɛgiyi Ɔwɔico nōo lɛ ihɔtu a. Ó gē je ɛhi nyā lɛ ācɛ nɛ ó dɔka kéē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō gba ɔ ɛ̄gbā piyoo a. (Ujób. 14:​13, 14; Ujɔ́n. 6:44) Usolomɔn géē miyɛ ɛhi nyā a? Ujehofa foofunu jé ohi a, alɔ i jé ŋ. Amáŋ ɔdā nɛ alɔ jé a, wɛ ka Ujehofa géē ya ɔdā olɔhi a.

ƆDĀ NƐ ALƆ A

10. Ɛgɛnyá nɛ ɔtu gē ya Ujehofa lɛyikwu ō je alɛɛcɛ yiifi a? (Isíkɛ̄lu 33:11) (Má ifoto a.)

10 Isíkɛ̄lu 33:11. Ujehofa da alɔ lɛyikwu ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya ɔ lɛyikwu ō kɛpɔ tu ācɛ a. Oŋma lɛ ɔfu ku alelekwu ihɔ ku Ujehofa, ɔyikpo Upita kɛla ekponu nɛ Isikɛlu nōo wɛ ɔcomɛɛbɛ a ka a. Ó kahinii: “Óndú ā í . . . tíne kú ɔ̄cɛ dúúmā kóō le yíífi ŋ́.” (2 Upít. 3:9) Aɛlā nōo ba nyā ta alɔ ɔtu kwu ɔtu nɛhi. Alɔ ka Ujehofa i gáā je ɔcɛ duuma yiifi piyoo ŋ, ayika ó lɛ ɔdā okpɔcii nōo ya nɛ ó cika ō ya lɛ a. Ó gē meyinyinyi nɛhi, ó kē i mafu eyinyinyi eko duuma nōo ya ɔɔma cɛgbá.

Eko néē géē hɛ ācɛ o ya ɔdobɔbi eyi ŋma ɔlekwu a, alɛwa ku ācɛ géē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛgā ō nwu ɛlā lɛyikwu Ujehofa (Má ogwotu ɔmɛ 10)


11. Anyɛ i gáā heyi ŋma ɔlekwu ŋ ma, ɛgɛnyá nɛ alɔ kē bi le jé ɔɔma a?

11 Ɔdi alɔ jé lɛyikwu ācɛ néē gáā je heyi ŋma ɔlekwu ŋ ma? Ubáyíbu kɛla lɛyikwu ocabɔ ligii ōhī. b Ujisɔsi le mafu ka Ujudasi Iskariyɔtu i gáā heyi ŋma ɔlekwu ŋ. (Umák. 14:21; ku a klla má Ujɔ́ni 17:12 mla ɔdā ōhī néē ka ipu study note lɛyikwu ɔ a.) Ujudasi jé ka ɔdā nɛ ó ya a i cɛtɔha mla ɔdā nɛ Ujehofa mla Ɔyinɔnyilɔ ku nu dɔka a ŋ, amáŋ ó gɔbu le ya lɛ a. (Má Umáki 3:29 mla ɔdā ōhī néē ka ipu study note lɛyikwu ɔ a.) Ɔwɛ ekponu ɔɔma, Ujisɔsi ka ka ōhī ku aotrɛyi ku ɔwɛ o gba ɛ̄gbā ku ɛkɛmgbɛ nōo bɛyikwu ɔ a géē kwū, néē gáā lɛ eyiyoce ō heyi ŋma ɔlekwu ŋ. (Umát. 23:33; má Ujɔ́ni 19:11 mla ɔdā ōhī néē ka ipu study note lɛyikwu “the man” a.) Ɔyikpo Upɔlu kē pi alɔ ahɔ̄ ka ācɛ nōo cigbihi kwu ɛ̄gbā ō gba ku Ujehofa nōo ta ō piyabɔ a i gáā heyi ŋma ɔlekwu ŋ.—Uhíb. 6:​4-8; 10:29.

12. Ɔdi nɛ alɔ jé lɛyikwu eyinyinyi ō má ku Ujehofa a? Je ocabɔ mafu ōhī.

12 Amáŋ, ɔdi nɛ alɔ jé lɛyikwu eyinyinyi ō má ku Ujehofa a? Ɛgɛnyá nɛ ó mafu ka ó “tíne kú ɔ̄cɛ dúúmā kóō le yíífi ŋ́” ma? Leyi yɛ ɛgɛ nɛ ó mafu eyinyinyi lɛ ācɛ ōhī nōo biya íne bɔbi bɔbi a. Udefidi nōo wɛ Ɔcɛ́ a biya íne bɔbi bɔbi igbalɛwa, bɛɛka ō ce ikpo ɔnyā ɔcɛ mla ɔcɛ ō ŋmo. Amáŋ Udefidi lɛ opiyabɔ ya, ohigbu ɛnyā, Ujehofa lɛ eyinyinyi mafu lɛ ɔ klla kwu je ya ɔ ɛhi. (2 Usám. 12:​1-13) Ipu ɛyinɛhi ku oyeeyi ku nu, Umanasɛ nōo wɛ Ɔcɛ́ a ya ɔdobɔbi nɛhi alɛwa. Amáŋ naana nɛ ó biya íne bɔbi bɔbi alɛwa a, Ujehofa lɛ eyinyinyi mafu lɛ ɔ kwu je ya Umanasɛ ɛhi, ohigbu ka ó lɛ opiyabɔ ya. (2 Úklɔ́ 33:​9-16) Aocabɔ nyā ta alɔ ɛlá kwu ɔ ka Ujehofa gē mafu eyinyinyi eko duuma nɛ ó má peee ka ō ya ɔɔma cɛgbá. Ó géē je ācɛ nōo ba nyā heyi ŋma ɔlekwu, ohigbu ka é jé ka é biya íne bɔbi bɔbi amáŋ le piyabɔ.

13. (a) Ɔdiya nɛ Ujehofa mafu eyinyinyi lɛ ācɛ Uninifɛ a? (b) Ɔdi nɛ Ujisɔsi ka igbihaajɛ lɛyikwu ācɛ Uninifɛ a?

13 Alɔ klla jé lɛyikwu eyinyinyi nɛ Ujehofa mafu lɛ ācɛ Uninifɛ a. Ɔwɔico da Ujona kahinii: “Lɛ ɔna tá lɛ ācɛ ā ka anúɔ nōo wɛ Ɔwɔicō ā jé ɛ́gɛ́nɛ̄ é bɔ̄bíipú lɛ ā.” Amáŋ eko néē le piyabɔ ŋma íne ō biya ku uwa a, Ujehofa kwu je ya uwa ɛhi ɔwɛ ogbonɛnɛ. Ó wɛ ɔcɛ nōo mafu eyinyinyi nɛɛnɛhi fiyɛ ɛgɛ nɛ Ujona ya a. Ujona gbɔɔ ō cɔnu, amáŋ Ɔwɔico ta ɔ ɛlá kwu ɔ ka ācɛ Uninifɛ a wɛ ‘ācɛ nōó kóō jé ɛyɛɛyɛyi ku ɔdā olɔhi mla ɔdobɔbi ŋ.’ (Ujón. 1:​1, 2; 3:10; 4:​9-11) Igbihaajɛ, Ujisɔsi bi ocabɔ ɔɔma le nwu ɛlā lɛyikwu ɛpɔ okpaakpa ō ka ku Ujehofa, mla ɔwɛ nɛ ó gē mafu eyinyinyi a. Ujisɔsi ka ka ācɛ Uninifɛ nōo ya opiyabɔ a géē “cāŋjɛ ɛ̄cī ɛpɔ̄” a.—Umát. 12:41.

14. Ɛga nyá nɛ ācɛ Uninifɛ a géē lɛ ipu ō “héyī ŋmá ɔlékwū kéē ŋmó uwā ɛpɔ̄bí” a?

14 Amáŋ ɔdi wɛ ɛyi ɛlā nōo ka ka ācɛ Uninifɛ a géē “cāŋjɛ ɛ̄cī ɛpɔ̄” a? Ujisɔsi nwu ɛlā lɛyikwu oheyi ŋma ɔlekwu nōo géē ya ɛcɔbu, nɛ ācɛ géē “héyī ŋmá ɔlékwū kéē ŋmó uwā ɛpɔ̄bí” a. (Ujɔ́n. 5:29) Ó yɔ i kɛla lɛyikwu ɛpleeko ku Ihayi Ula Ɛpa Ce Ofu Igwo nɛ ó gáā lé ɔcɛ́, nōo wɛ eko nɛ “ācɛ oyólɔhi mɛ́mla ācɛ o yá ɔdōbɔ̄bí” géē heyi ŋma ɔlekwu a. (Ācot. 24:15) Lɛ ācɛ o ya ɔdobɔbi a, é géē heyi ŋma ɔlekwu kéē “ŋmó uwā ɛpɔ̄bí.” Ɛnyā wɛ ka igbihi néē lɛ ācɛ nōo ba nyā heyi ŋma ɔlekwu, Ujehofa mla Ujisɔsi géē má ɔdaŋ ka é lɛyitaajɛ klla gē bi ɛjɛɛji ɛlā néē nwu a le yuklɔ. Ɔdaŋ ka ɔcɛ Uninifɛ duuma néē je heyi ŋma ɔlekwu a ta ō gba Ujehofa ɛ̄gbā, Ujehofa i gáā jɛga lɛ ɔ kóō gɔbu yɔ i lā oyeeyi ŋ. (Ayis. 65:20) Amáŋ ɛjɛɛji ācɛ nōo miya ō gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa a, géē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō lā oyeeyi opiyoo!—Udán. 12:2.

15. (a) Lɛyikwu ācɛ ku Usɔdɔn mla Ugomora nɛ Ujehofa je yiifi a, ɔdiya nɛ alɔ i cika ō ka ka ó lɛ oduuma ku uwa nōo géē heyi ŋma ɔlekwu ŋ ma? (b) Oŋma ɛlā nɛ Ujuudu ka ipu ɔkpá ku Ujúudu 7 a, ó yɔ i kɛla ɛyɛɛyi kpanaa gwu ɛlā nɛ Ujisɔsi ka a ta nɛɛ? (Má ikpati nyā nōo kahinii: “ Ɔdi Wɛ Ɛyi Ɛlā Ku Ujuudu A?”)

15 Eko nɛ ó yɔ i kɛla lɛyikwu ācɛ ku Usɔdɔn mla Ugomora a, Ujisɔsi ka ka “Ɛ̄cī Ɛpɔ̄” ā, ó géē lɔhi lɛ uwa fiyɛ ācɛ nōo ta ɔ mla aɛlā ō nwu ku nu a. (Umát. 10:​14, 15; 11:​23, 24; Ulúk. 10:12) Ɔdi wɛ ɛyi ɛlā ku nu a? Ujisɔsi yɔ i kɛla gla ɛji, eko nɛ ó ka ka ācɛ ɛpleeko ku nu a bɔbi nɛhi fiyɛ ācɛ Usɔdɔn mla Ugomora a? Alɔ bla ka eko nɛ Ujisɔsi ka ka ācɛ Uninifɛ a géē “cāŋjɛ ɛ̄cī ɛpɔ̄” a, ó yɔ i kɛla lɛyikwu ɔdā nōo géē ya ɔkwɔɔkwɛyi a. Ɛnyā mafu ka ó lɛbɛɛka ɛlā nɛ Ujisɔsi ka lɛyikwu ācɛ Usɔdɔn mla Ugomora a wɛ ɔkwɛyi ipu āhɔ̄ ɔɔma a. “Ɛ̄cī Ɛpɔ̄” nɛ ó yɔ i kɛla lɛyikwu ɔ amanya a, wɛ ekponu mla ɛ̄nɛ̄ ó kɛla lɛyikwu ɔ eko nɛ ó kɛla nōo tɛɛma kwu ācɛ Uninifɛ a. Bɛɛka ācɛ Uninifɛ a, ācɛ ku Usɔdɔn mla Ugomora ya ɔdobɔbi alɛwa. Amáŋ ācɛ Uninifɛ a lɛ ɛga ō ya opiyabɔ. O ka tu ɔ, gbɛla lɛyikwu ɛlā nɛ Ujisɔsi ka lɛyikwu ō “héyī ŋmá ɔlékwū kéē ŋmó uwā ɛpɔ̄bí” a. Oheyi ŋma ɔlekwu ɔɔma lɛ ō ya mla “ācɛ nēe kē yá ɔdōbɔ̄bí ā.” (Ujɔ́n. 5:29) Ohigbu ɛnyā, ó lɛbɛɛka eyiyoce yɔ lɛ ōhī ku ācɛ Usɔdɔn mla Ugomora a. Ó lɔfu tɔɔtɛ ka ōhī ku ācɛ a géē heyi ŋma ɔlekwu, alɔ kē lɔfu lɛ ɛgā ō nwu uwa ɛlā lɛyikwu Ujehofa mla Ujisɔsi Ukraist.

16. Ɔdi nɛ Ujehofa géē leyi yɛ ɔ eko duuma nɛ ó gáā ya ōmiya ku ācɛ nɛ ó géē heyi ŋma ɔlekwu a? (Ujɛrɛmíya 17:10)

16 Ujɛrɛmíya 17:10. Ɔgba ku Ubáyíbu nyā ta alɔ abɔ ō nwu ɛlā fiyɛ lɛyikwu ɔdā alɔ jé lɛyikwu ɛpɔ ō ka ku Ujehofa a. Ujehofa humayi wɛ ɔcɛ nōo gē jila ‘ɛlá nɛ̄ ɔ̄cɛ gē gbo ipú ɔtū kú nū ā, klla gē já ɔ má kóō jé ɛlá nɛ ó ī gbo ā.’ Eko duuma nɛ ó gáā ya ōmiya ku ācɛ nɛ ó géē heyi ŋma ɔlekwu a, ó “géē yá mla ɔnyɔ̄ɔnyɛ ɛ́gɛ́nɛ̄ o lā lɛ ā.” Ujehofa géē kɛpɔ okpaakpa a, amáŋ ó géē mafu eyinyinyi eko duuma nōo ya ɔɔma cɛgbá. Ohigbu ɛnyā, alɔ i cika ō jama jama hɛce ka ɔcɛ i lɛ eyiyoce kóō heyi ŋma ɔlekwu ŋ, ayika alɔ kpɔcii ŋma ipu Ubáyíbu ka ɛgɔɔma nɛ ó wɛ ɔkwɔɔkwɛyi a!

“Ɔ̄CƐ NŌO [GĒ] HƐ́PƆ̄ KÚ ODÚÚDÚ ƐCƐ NYĀ” A GÉÉ “YÁ ƆDĀ OLƆHI”

17. Ɔdi gáā ya da alɛɛcɛ nōo gekwu ɛ ma?

17 Ŋma eko nɛ Adam mla Iifu ba Usetan iyē ō ya ikpɛyi olɔfu tu Ujehofa nōo wɛ Ɔwɔico a, ubiliyɔn alɛwa ku ācɛ le pɛ kwū ɛ. Ikwū kwu piya “olɛlā” ku alɛɛcɛ! (1 Ukɔ́r. 15:26) Ɔdi gáā ya da ɛjɛɛji ācɛ nōo kwū nyā a? Ígwu ligii ku ācɛ nōo gē yɛce Ukraist kpaakpa nōo wɛ ācɛ ula ofigwaahata (144,000) a, géē heyi ŋma ɔlekwu gā ɔkpanco ō gáā lā oyeeyi néē gáā kwū gboogboo gɛ ŋ. (Mafú 14:1) Alɛwa ku ācɛ nōo hayi kpaakpa a géē wɛ ipu ācɛ nɛ Ujehofa géē heyi ŋma ɔlekwu, eko nɛ ó géē hɛ “ācɛ nēe yá ɔdā olɔhi ā” eyi ŋma ɔlekwu a. É géē lā oyeeyi opiyoo ipu ɛcɛ nyā, ɔdaŋ ka é gɔbu hayi kpaakpa ɛpleeko nɛ Ukraist gáā lé ɔcɛ́ ipu Ihayi Ula Ɛpa Ce Ofu Igwo mla ɛpleeko ku ojama amoomɛ a. (Udán. 12:13; Uhíb. 12:1) Ɛpleeko nɛ ó gáā Lé Ɔcɛ́ Ipu Ihayi Ula Ɛpa Ce Ofu Igwo ɔɔma, “ācɛ nēe kē yá ɔdōbɔ̄bí ā”—kwu ācɛ nōó kóō gba Ujehofa ɛ̄gbā jejee ɛ ŋ ma, géē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō lɛ ɔwɛ néē lā oyeeyi ku uwa a piyabɔ, cɛɛ kéē kwu piya ācɛ o hayi kpaakpa lɛ Ujehofa nōo wɛ Ɔwɔico a. (Ulúk. 23:​42, 43) Amáŋ alɛɛcɛ ōhī bɔbi ɔtu nɛhi, néē lɛ ɔtu ku uwa ya ekponu ō ya ikpɛyi olɔfu tu Ujehofa, nɛ Ujehofa le miya ka ó gáā hɛ uwa eyi ŋma ɔlekwu gboogboo ŋ.—Ulúk. 12:​4, 5.

18-19. (a) Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu lɔtuce lɔfu lɔfu ka Ujehofa géē kɛpɔ okpaakpa tu alɛɛcɛ nōo gekwu ɛ ma? (Ayisáya 55:​8, 9) (b) Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā ɔhá a?

18 Alɔ lɛ ɔdā duuma nōo ya nɛ alɔ cika ō lɔtuce Ujehofa lɔfu lɔfu ka eko duuma nɛ ó gē kɛpɔ tu alɛɛcɛ, ka ó gē ya ōmiya olɔhi a eko doodu? Ii gboo! Ɛgɛ nɛ Ebraham jé lɔɔlɔhi a, Ujehofa wɛ ɔcɛ nōo jila iyē, nōo jijeeyi nɛhi, klla wɛ ɔcɛ o meyinyinyi “nōo [gē] hɛ́pɔ̄ kú odúúdú ɛcɛ nyā.” Ó lɛ ɛlā nwu Ɔyinɔnyilɔ ku nu lɔɔlɔhi klla kwu uklɔ ō kɛpɔ ku ɛjɛɛji alɛɛcɛ a i lɛ ɔ. (Ujɔ́n. 5:22) Ujehofa mla Ujisɔsi jé ɔdā nōo yɔ ipu ɔtu ku eyeeye ku alɛɛcɛ a. (Umát. 9:4) Ohigbu ɛnyā, eko duuma néē gē kɛpɔ ku ɔnyɔɔnyɛ, é géē “yá ɔdā olɔhi” a eko doodu!

19 Alɔ lɛ ɔtu ku alɔ ya ekponu ō kpɔtuce Ujehofa mla ɛjɛɛji ōmiya nɛ ó gē ya a. Alɔ jé ka alɔ i cika jɛ ō kɛpɔ ŋ—amáŋ ó cika jɛ! (Jé Ayisáya 55:​8, 9.) Ɔɔma ya ɛɛ nɛ alɔ lɔtuce Ujehofa mla Ɔyinɔnyilɔ ku nu kéē ka ɛjɛɛji ɛpɔ a. Alɔ klla jé ka Ɔcɛ́ ku alɔ Ujisɔsi, géē gbla ɔwɛ okpaakpa nɛ Adā nu gē kɛpɔ klla gē meyinyinyi a ya mɛɛlɛ. (Ayis. 11:​3, 4) Ó lɛ a, ɔdi nɛ alɔ gáā lɔfu ka lɛyikwu ɛgɛ nɛ Ujehofa mla Ujisɔsi géē kɛpɔ tu alɛɛcɛ ɛpleeko ku owe nɛhi a? Ɔdi nɛ alɔ i jé ŋ ma? Ɔdi nɛ alɔ kē a? Ikpɛyi ɛlā ɔhá a géē cila aɔka nyā.

IJÉ ƆMƐ 57 Ō Kɛla Ɔwɔico Lɛ Oduudu Ācɛ