Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 19

IJÉ ƆMƐ 22 Ajɔɔcɛ A Gáā Kwaajɛ Ɛ—Kóō Wa!

Ɔdi Nɛ Alɔ Jé Lɛyikwu Ɛgɛ Nɛ Ujehofa Géē Kɛpɔ Tu Ācɛ Ɛcɔbu A?

Ɔdi Nɛ Alɔ Jé Lɛyikwu Ɛgɛ Nɛ Ujehofa Géē Kɛpɔ Tu Ācɛ Ɛcɔbu A?

“Óndú ā í . . . tíne kú ɔ̄cɛ dúúmā kóō le yíífi ŋ́.”2 UPÍT. 3:9.

ƆCƐLA

Alɔ lɔfu lɔtuce kpɔcii ka eko nɛ Ujehofa géē kɛpɔ tu ācɛ ɛcɔbu a, ó géē ya ɔdā olɔhi klla kɛpɔ okpaakpa a.

1. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka ka alɔ lā ɛnɛɛnɛ eko a?

 ALƆ lā ɛnɛɛnɛ eko! Ɛ̄cī doodu, alɔ gē má aakacɛ ku Ubáyíbu yɔ i ya jila. Ocabɔ mafu, alɔ gē má ɛgɛ nɛ ‘ɔcɛ́ ku ɛhico’ mla ‘ɔcɛ́ ku ɛhaajɛ’ gē kweyi mla iyi uwa, ohigbu ka eyeeye ku uwa dɔka ō lɛ íkwu fiyɛ duu ipu oduudu ɛcɛ a. (Udán. 11:40) Alɔ gē má ɛgɛ néē gē tɔɔna ku Ɔkoolɔhi Ku Ajɔccɛ Ku Ɔwɔico a ipu oduudu ɛcɛ a, umiliyɔn alɛwa ku ācɛ kē le miya ō gba Ujehofa ɛ̄gbā. (Ayis. 60:22; Umát. 24:14) Alɔ klla yɔ i miyɛ ɔdole ku ɛlā ku Ɔwɔico a “eko [okpaakpa] ā.”—Umát. 24:​45-47.

2. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu lɔtuce kpɔcii a, ɔdi nɛ alɔ kē cika ō bi ipu ɔtu a?

2 Ujehofa gɔbu yɔ i ta alɔ abɔ ō jɛyi ku aɔdā ɛyɛɛyɛyi nōó gboji ō ya gɛ ŋ ma tōōtɔ̄ɔ̄ fiyɛ. (Aíit. 4:18; Udán. 2:28) Alɔ lɔfu lɔtuce kpɔcii ka eko nɛ eko ku owe nɛhi a gbɔɔ, alɔ géē lɛ ɛjɛɛji aɔdā ocɛgbá nɛ alɔ cika ō jé o ya ɛɛ ku alɔ hayi kpaakpa ō lɔtu, mla ō piyatɔha ɛpleeko olɔnɔ nɛhi ɔɔma jé ɛ. Amáŋ, alɔ cɛgbá ō bi ipu ɔtu ka ó lɛ aɔdā ōhī nōo géē ya ɛcɔbu nɛ alɔ i jé ɔdā duuma lɛyikwu ɔ ŋ. Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē kɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ alɔ ya opiyabɔ ōhī lɛyikwu aɔdā ōhī nɛ alɔ ka ka o géē ya ɛcɔbu a. Oŋma ɔɔma, alɔ géē leyi yɛ aɔdā ōhī nɛ alɔ kóō géē ya ɛcɔbu, mla ɔwɛ nɛ Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco a géē ya ɛlā lɛ a.

ƆDĀ NƐ ALƆ I JÉ Ŋ MA

3. Ɔdi nɛ alɔ tɛtɛ ka lɛyikwu eko nɛ ācɛ i gáā lɛ ɛga ō kpɔtuce Ujehofa gɛ ŋ ma, ɔdiya ɛɛ nɛ alɔ kē gbɛla lɛ a?

3 Gbɔbu a, alɔ ka ka eko nɛ eko ku owe nɛhi a gbɔɔ, ācɛ i gáā lɛ ɛga ō kpɔtuce Ujehofa klla wi eko ku Amagɛdɔn a ŋ. Alɔ ka ɛnyā ohigbu ka alɔ gbɛla ka eyeeye ku ācɛ a, mla aɔdā nōo ya eko nɛ Eŋkpɔ Ceenyi a kwɛyi aɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a. Ocabɔ mafu, alɔ gbɛla ka ɛgɛ nōó tɔɔtɛ lɛ ɔcɛ duuma ō gā ipu ugbeenyi a igbihi nɛ Ujehofa lɛ ɔwɛ ku “ɔ́wu ā” gwu ŋ ma, ka ó gáā tɔɔtɛ lɛ ɔcɛ duuma ō kpɔtuce Ujehofa klla wi eko nɛ eko ku owe nɛhi a gbɔɔ ŋ.—Umát. 24:​37-39.

4. Ɔdiya nɛ alɔ i gē ka babanya ka ɛjɛɛji aɔdā nōo ya ɛpleeko ku Unowa a géē ya jila fiyɛ ɛcɔbu ŋ ma?

4 Ó le kpaakpa ō ka ka eyeeye ku aɔdā nōo ya ɛpleeko nɛ Eŋkpɔ Ceenyi a, kwɛyi ɔdā nōo géē ya ɛcɔbu a? Ohi a wɛ ehee. Ɔdiya a? Ohigbu ka Ubáyíbu i ka lɛ a ŋ. a Ó wɛ ɔkwɛyi ka Ujisɔsi lɛ “eko kú Unówa ā” gbla eko nɛ ó géē wa a. Amáŋ ó ka ka ɛjɛɛji aɔdā nōo ya eko ku Unowa a géē ya jila fiyɛ ɛcɔbu ŋ, bɛɛka eko nɛ Ujehofa lɛ ɔwɛ ku ɔ́wu a gwu a. Amáŋ ɛnyā i wɛ, ka alɔ i lɔfu nwu ɛlā ocɛgbá ŋma ɔ̄kā ku Unowa mla Eŋkpɔ O Ceenyi a ŋ nɛ nóó.

5. (a) Ɛgɛnyá nɛ Unowa mafu ɔtu okpoce gbɔbu ɛɛ ku Eŋkpɔ kóō Ceenyi a? (Ācɛ Uhíbru 11:7; 1 Upíta 3:20) (b) Lɛyikwu uklɔ ku ɔna ō ta a, ɛgɛnyá nɛ āhɔ̄ ku alɔ icɛ lɛbɛɛka eko ku Unowa a?

5 Eko nɛ Unowa po ɛlā ku ahɔ̄ ō pi ku Ujehofa a, ó mafu ka ó lɛ ɔtu okpoce ŋma lɛ ō gwo ugbeenyi a. (Jé Ācɛ Uhíbru 11:7; 1 Upíta 3:20.) Ɔwɛ ekponu ɔɔma, ācɛ nōo gē po ɔkoolɔhi lɛyikwu Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a cɛgbá ō mafu ɔtu okpoce, ŋma lɛ ō bi ɛlā néē nwu a le yuklɔ. (Ācot. 3:​17-20) Upita hi Unowa ka ɔcɛ o “tɔ́ɔna kú ācɛ kéē yá ɔdā okpaakpa ā.” (2 Upít. 2:5) Amáŋ ɛgɛ nɛ alɔ ka ipu ikpɛyi ɛlā nōo gáā yɛ a, alɔ i jé ɔdaŋ ka Unowa ceyitikwu ō tɔɔna lɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā gbɔbu ɛɛ nɛ Eŋkpɔ Ceenyi a ŋ. Icɛ alɔ gē ceyitikwu lɔfu lɔfu ō tɔɔna lɛ ācɛ nōo yɔ ipu oduudu ɛcɛ a, alɔ kē i ya ɛnyā mla ɔtu caca. Amáŋ ɛgɛ duuma nɛ alɔ kóō ceyitikwu lɛ naana, alɔ i gáā lɔfu tɔɔna lɛ ɛjɛɛji ācɛ gbɔbu ɛɛ ku oŋmɛyi a kóō wa ŋ. Ɔdiya a?

6-7. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka ka ó gáā tɔɔtɛ lɛ alɔ ō yɛ fu ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā mla ɔkoolɔhi a gbɔbu ɛɛ ku oŋmɛyi a kóō wa ŋ ma? Lɛ ɔ teyi peee.

6 Leyi yɛ ɛlā nɛ Ujisɔsi ka lɛyikwu uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a. Ó ka taajɛ ka é géē “tɔ́ɔna kú ɔ̄kōolɔhi kú ajɔ̄ɔ̄cɛ́ ā ga odúúdú kú ɛcɛ kóō wɛ ijáalí lɛ éwo dóódu.” (Umát. 24:14) Akacɛ ɔɔma yɔ i ya jila babanya fiyɛ otɛtɛ. Alɔ yɔ i tɔɔna ku ɛlā ku Ajɔɔcɛ a babanya ipu uce nōo fiyɛ utanja éyi. Ohigbu uwɛbsati ku jw.org ku alɔ, ācɛ alɛwa nōo yɔ ipu ɛcɛ icɛ a lɔfu nwu ɛlā lɛyikwu Ɔkoolɔhi Ku Ajɔɔcɛ Ku Ɔwɔico a.

7 Amáŋ Ujisɔsi klla da ayikpo ku nu ka é gáā “yɛ odúúdú igelī kú Ísrɛ̄lu jíla,” amāŋ tɔɔna lɛ ɛjɛɛji ācɛ gbɔbu ɛɛ kóō wa ŋ. (Umát. 10:23; 25:​31-33) Ɛlā ku Ujisɔsi ɔɔma géē ya jila eko ku alɔ nyā duu. Ɛyinɛhi ku ācɛ icɛ lā ɔwɛ ɛga néē lɛ abɔ ci uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ. O ka tu ɔ, é gē ma ayi ɛpɛpɛ alɛwa uminiti doodu. Alɔ gē ya ɛji ɔfu ku alɔ ō yɛ fu ācɛ ŋma “ipɔ́ɔ́ma, mɛ́mla ucē, mɛ́mla éwo” mla ɔkoolɔhi a. (Mafú 14:6) Amáŋ ɔkwɛyi a wɛ ka ó gáā tɔɔtɛ lɛ alɔ ō yɛ fu eyeeye ku ācɛ nōo lā ipu ɛcɛ nyā mla ɔkoolɔhi a, gbɔbu ɛɛ ku oŋmɛyi a kóō wa ŋ.

8. Ɔka nyá nɛ alɔ lɔfu da lɛyikwu ɛgɛ nɛ Ujehofa géē kɛpɔ tu ācɛ ɛcɔbu a? (Má ifoto a.)

8 Oŋma lɛ ɛlā nɛ alɔ ka anaana a, alɔ lɔfu da ɔka kahinii: Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa mla Ɔyinɔnyilɔ ku nu nɛ ó fu ō kɛpɔ a, gáā ya ɛlā mla uwa a? (Ujɔ́n. 5:​19, 22, 27; Ācot. 17:31) Ɛga ku Ubáyíbu néē je ikpɛyi ɛlā ku alɔ nyā ŋma a ka ka “Óndú ā í . . . tíne kú ɔ̄cɛ dúúmā kóō le yíífi ŋ́.” Ikɔkɔ ɔɔma, ó “tíne ka odúúdú uwā kéē le pīyabɔ̄ ŋmá íne nēé bīya ā.” (2 Upít. 3:9; 1 Utím. 2:4) Naana nɛ alɔ jé aɛlā nyā lɛyikwu Ujehofa a, ó da alɔ lɛyikwu ɛgɛ nɛ ó géē kɛpɔ tu ācɛ nōó lɛ ɛga ō po ɛlā lɛyikwu ɔkoolɔhi a jejee ɛ ŋ ma ŋ. Ɔkwɛyi a wɛ ka ó wɛ o piii ka ó cɛgbá ō da alɔ ŋ.

Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa géē ya ɛlā mla ācɛ nōó lɛ ɛga ō po ɛlā lɛyikwu ɔkoolɔhi a gbɔbu ɛɛ ku owe nɛhi a kóō gbɔɔ ŋ ma? (Má ogwotu ɔmɛ 8) c


9. Ɔdi nɛ Ujehofa mafu lɛ alɔ ipu Ubáyíbu a?

9 Ipu Ɛlā ku nu, Ujehofa lɛ aɔdā ōhī nɛ ó géē ya a mafu lɛ alɔ ɛ. Ocabɔ mafu, Ubáyíbu da alɔ ka Ujehofa géē hɛ “ācɛ o yá ɔdōbɔ̄bí” nōó lɛ ɛga ō po ɛlā lɛyikwu ɔkoolɔhi a, mla ō piya uce ō ya ku uwa abɔ ŋ ma eyi ŋma ɔlekwu. (Ācot. 24:15; Ulúk. 23:​42, 43) Ɛnyā klla bi aɔka ocɛgbá ɔhá wa ipu ɔtu ku alɔ.

10. Ɔka ɔhá nyá nɛ alɔ lɔfu da a?

10 Ɛjɛɛji ācɛ nōo kwū ɛpleeko ku owe nɛhi a géē je yiifi piyoo néē gáā lɛ ɛga ō heyi ŋma ɔlekwu ŋ? Ubáyíbu lɛ ɔ ta alɔ eyī peee ka ācɛ nōo gē bɛyikwu Ujehofa, nɛ Ujehofa abɔyi nu mla aicɔɔja ku nu je yiifi ipu ɛfú ku Amagɛdɔn a, i gáā heyi ŋma ɔlekwu gɛ ŋ ma. (2 Utes. 1:​6-10) Amáŋ ācɛ ɔhá kē bɛɛ? Ocabɔ mafu, ācɛ ōhī lɔfu kwū ɛpleeko ku owe nɛhi a ohigbu ōcē, amāŋ ohigbu ka é kwu hila ɛ, amāŋ ohigbu ka é kwū ipu amiya, amāŋ alɛɛcɛ ɔhá ŋmo uwa a. (Ɔ̄cok. 9:11; Usak. 14:13) Ó lɔfu tɔɔtɛ ka ōhī ku ācɛ nōo ba nyā géē wɛ ipu “ācɛ o yá ɔdōbɔ̄bí” néē géē je heyi ŋma ɔlekwu ipu ɛcɛ ɛyipɛ a? Alɔ i jé ŋ.

ƆDĀ NƐ ALƆ A

11. Ɔdi nɛ Ujisɔsi gáā bi le kɛpɔ tu ācɛ a?

11 Ó lɛ ɔdā alɛwa nɛ alɔ jé lɛyikwu aɔdā ōhī nōo géē ya ɛcɔbu a. Ocabɔ mafu, alɔ jé ka Ujisɔsi géē kɛpɔ tu alɛɛcɛ oŋma lɛ ɛgɛ néē ya ɛlā mla ayinɛ ku Ukraist a. (Umát. 25:40) Ācɛ néē géē hɛpɔ lɛ uwa ka é wɛ aala a, wɛ ācɛ nōo je otabɔ lɛ ācɛ néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi mla Ukraist. Alɔ klla jé ka ōhī ku ayinɛ ku Ukraist néē lɛ anɔ tu uwa ɛyi a géē yɔ ipu ɛcɛ nyā kpɔ igbihi nɛ owe nɛhi a gbɔɔ, é kē gáā gā ɔkpanco ŋ jāā gbeeko nɛ ɛfú ku Amagɛdɔn a le ba ō gbɔɔ. Abɔ ayinɛ ku Ukraist ōhī géē yɔ ipu ɛcɛ nyā kpɔ ɛpleeko ɔɔma a, ó tɔɔtɛ ka ācɛ ōhī géē lɛ ɛga ō je otabɔ lɛ uwa mla uklɔ néē yɔ i ya a. (Umát. 25:​31, 32; Mafú 12:17) Ɔdiya nɛ aɛlā nyā wɛ aɛlā ocɛgbá nɛhi a?

12-13. Ɛgɛnyá nɛ ācɛ ōhī lɔfu ya ɛlā lɛ igbihi néē lɛ ocataajɛ ku “Ubábīlɔn Nɛ̄hi” a má a? (Má ifoto a.)

12 Igbihi nɛ eko ku owe nɛhi a gbɔɔ, ó tɔɔtɛ ka ācɛ ōhī nōo má ocataajɛ ku “Ubábīlɔn Nɛ̄hi” a, géē lɔfu bla ka ihayi alɛwa Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa humayi ka ka ɛlā nyā géē ya. Ācɛ ōhī nōo má ocataajɛ ku Ubabilɔn Nɛhi ɛpleeko ku owe nɛhi a géē gáā kpɔtuce Ujehofa?—Mafú 17:5; Isík. 33:33.

13 Ɔdaŋ ka ɔɔma le ya, ó géē wɛ ɔdā ekponu bɛɛka ɔdā nōo ya ipu Ijipiti ɛpleeko ku Umosisi a. Bla, ka “ɛwa nɛ̄hi kú ācɛ ɔhá” gáā ba ācɛ ku Isrɛlu a iyē eko néē yɔ i nyɛɛ ŋma Ijipiti a. (Oyɛb. 12:38) Ó lɔfu wɛ ka ōhī ku ācɛ a gbɔɔ ō kpɔtuce Ujehofa eko néē má ka ahɔ̄ ō pi ku Umosisi lɛyikwu itala igwo, nɛ Ujehofa ka ka anuɔ géē ya ācɛ Ijipiti a gbɔɔ ō ya ɔkwɔɔkwɛyi a. Ɔdaŋ ka ɔdā ekponu nyā le ya igbihi néē kwu Ubabilɔn Nɛhi a i cataajɛ, alɔ géē gbɔɔ ō cɔnu ka ó le tɔɔtɛ lɛ ācɛ ōhī ō wa gáā ba alɔ iyē eko kpii gbɔbu ɛɛ ku Amagɛdɔn kóō gbɔɔ? Ehee, alɔ i gáā cɔnu ŋ! Alɔ dɔka ō lɛbɛɛka Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco nōo ‘gbonɛnɛ nɛ̄hi, nōo gē ményīnyi, nōó gē cɔ̄nū fíya ŋ́. Nōo klla gē ma ihɔtū nɛ̄hi fú lɛ ācɛ ɔlɛ́ nu, cɛ́ɛ́ kéē lɔtūce ɔ a.’ bOyɛb. 34:6.

Ācɛ ōhī nōo géē má ocataajɛ ku “Ubábīlɔn Nɛ̄hi” a, géē lɔfu bla ka ihayi alɛwa Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa humayi ka ka ɛlā nyā géē ya (Má ogwotu ɔmɛ 12-13) d


14-15. Ɔdaŋ ka ɔcɛ géē lɛ eyiyoce ō lā oyeeyi opiyoo, ó gbolo ce eko amāŋ ɛga nɛ ó kwū a nɛɛ? Lɛ ɔ teyi peee. (Aíjē Kú Ɛ̄gbā 33:​4, 5)

14 Ekoohi, ayinɛ alɔ lɔfu kɛla nyā lɛyikwu ɔcɛ éyi ipu apɔlɛ ku uwa nōó gē gba Ujehofa ɛ̄gbā ŋ ma kahinii: “Ɔdaŋ ka ó gekwu gbɔbu ɛɛ ku owe nɛhi a kóō gbɔɔ, ɔɔma géē lɔhi lɛ ɔ fiyɛ, ohigbu ka eko ɔɔma, ó géē lɛ eyiyoce ō heyi ŋma ɔlekwu.” Ó wɛ ɔkwɛyi ka é bi ɔdā olɔhi ipu ɔtu lɛyikwu aɛlā ɛgɛnyā néē gē ka a. Amáŋ ɔdaŋ ka ɔcɛ géē lɛ eyiyoce ka oyeeyi piyoo ɛcɔbu, i gbolo ce eko nɛ ɔcɛ ɔɔma kwū a ŋ. Ujehofa wɛ ɔcɛ o kɛpɔ nōo jila iyē—ɛpɔ ō ka ku nu kē le kpaakpa eko doodu. (Jé Aíjē Kú Ɛ̄gbā 33:​4, 5.) Alɔ lɔfu lɔtuce lɔfu lɔfu ka “ɔ̄cɛ nōo [gē] hɛ́pɔ̄ kú odúúdú ɛcɛ” nyā, géē ya ɔdā olɔhi a.—Ohút. 18:25.

15 Ó klla le kpaakpa ō ka ka ɔdaŋ ka ɔcɛ géē lɛ ɛga ō lā oyeeyi opiyoo, ɔɔma i gbolo ce ɛga nɛ ó lā a ŋ. Ujehofa i gáā kɛpɔ tu umiliyɔn alɛwa ku ācɛ ka é wɛ “aɛ́wū,” ohigbu ka é lā ɛga néē lɛ ɛga ō nwu ɛlā lɛyikwu Ɔkoolɔhi a ŋ. (Umát. 25:46) Ɔcohɛpɔ okpaakpa ku oduudu ɛcɛ nyā lɛ ɛlá wu eyeeye ku ācɛ nyā fiyɛ ɛgɛ nɛ alɔ kóō ya lɛ a. Alɔ i jé ɛgɛ nɛ Ujehofa géē ya ku aɔdā nōo géē ya ɛpleeko ku owe nɛhi a kóō nyɔ lɛ a ŋ. Á jé ŋ, ɔdā néē géē má yɔ i ya ɛpleeko ku owe nɛhi a, lɔfu lɛ abɔ kwu ācɛ nyā ɔtu kéē kpɔtuce Ujehofa, eko nɛ ó géē ya ku oduudu ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā a kéē lɛ iye ku nu jé a.—Isík. 38:16.

Igbihi nɛ eko ku owe nɛhi a gbɔɔ, . . . ācɛ ōhī nōo má ocataajɛ ku Ubabilɔn Nɛhi ɛpleeko ku owe nɛhi a géē gáā kpɔtuce Ujehofa?

16. Ɔdi nɛ alɔ wa i nwu lɛyikwu Ujehofa ɛ ma? (Má ifoto a.)

16 O bu ipu Ubáyíbu ō klɔcɛ ku alɔ, alɔ wa i le nwu ɛgɛ nɛ oyeeyi ku alɛɛcɛ cɛgbá nɛhi lɛ Ujehofa a. Ó kwu oyeeyi ku Ɔyinɔnyilɔ ku nu i gwɛɛya kwɛyi alɔ, o ya ɛɛ ku ɛjɛɛji alɔ kóō lɔfu lɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ō lā oyeeyi opiyoo. (Ujɔ́n. 3:16) Ɛjɛɛji alɔ gē má ɛgɛ nɛ Ujehofa yihɔtu alɔ nɛɛnɛhi lɛ a. (Ayis. 49:15) Ó jé iye ku eyeeye ku alɔ. Ó jé alɔ lɔɔlɔhi, ɛnyā kē ya nɛ ɔdaŋ nɛ alɔ kóō gekwu naana ó lɔfu je alɔ heyi ŋma ɔlekwu, ohigbu ka ó blakwu ɛjɛɛji ɔdā doodu lɛyikwu alɔ mla ɛjɛɛji ɛlá nɛ alɔ gē gbo a! (Umát. 10:​29-31) Ó lɛ aafu ŋ, alɔ lɛ ɔdā olɔhi nōo ya ɛɛ nɛ alɔ cika ō lɔtuce lɔfu lɔfu ka Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco nōo lɛ ihɔtu a, géē kɛpɔ tu eyeeye ku ācɛ ɔwɛ nɛ inyileyi duuma i gáā yɔ anu ŋ, ohigbu ka ó jijeeyi, gē ya ɔdā okpaakpa, klla gē meyinyinyi.—Ujɛ́m. 2:13.

Alɔ lɔfu lɔtuce kpɔcii ka Ujehofa géē kɛpɔ tu eyeeye ku ācɛ ɔwɛ nɛ inyileyi duuma i gáā yɔ anu ŋ, ohigbu ka ó jijeeyi, gē ya ɔdā okpaakpa, klla gē meyinyinyi (Má ogwotu ɔmɛ 16)


17. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā ɔhá a?

17 Babanya nɛ alɔ lɛ aɛlā ō nwu ɛpɛpɛ nyā jé ɛ ma, alɔ gáā le má ka uklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a cɛgbá babanya fiyɛ otɛtɛ. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka lɛ a? Ɔdi kē i lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu ō gɔbu yɔ i tɔɔna mla ɔtu caca a? Alɔ géē cila ohi ku aɔka nyā lɔɔlɔhi ipu ikpɛyi ɛlā nōo gboce ɛnyā a.

IJÉ ƆMƐ 76 Abɔ Ɔtu Gē Ya Uwɔ Lɛ?

a O ya ɛɛ ku a jé ɔdā nōo ya ɛɛ néē ya opiyabɔ nyā a, má ikpɛyi ɛlā nyā nōo kahinii: “This Is the Way You Approved” nōo yɔ ipu Ɔda Ō Gbaajɛ ku Ɔya Ɔmɛta 15, 2015, pp. 7-11 aku oyibo.

b Igbihi néē kwu Ubabilɔn Nɛhi a i cataajɛ, ɛjɛɛji ācɛ o gba Ujehofa ɛ̄gbā géē má ojama ɛpleeko nɛ Ugɔgu ku Umagɔgu géē bɛyikwu uwa a. Ācɛ duuma nōo kē gáā ba ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico iyē igbihi néē kwu Ubabilɔn Nɛhi a i cataajɛ a, géē má ojama ɔɔma duu.

c ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO: Ɔdā ɛta nōo yɔ i mafu ɔdā nōo ya ɛɛ nɛ uklɔ ku ɔna ō ta nɛ alɔ gē ya ipu oduudu ɛcɛ a, i gáā yɛ fu ācɛ ōhī gla ŋ ma: (1) Ɔnyā éyi lā ɛga nɛ ɔwɛ o gba ɛ̄gbā nɛ ācɛ gē nyɔ abɔɔ fiyɛ duu a ya ku ɔɔma kóō hii tɔɔtɛ lɛ ɔ ŋ, (2) ɔba mla ɔnyā éyi lā ɛga nɛ igɔmɛnti lɛ abɔ ci uklɔ ku alɔ, néē klla lɛ ogbotu ō ya lɛ a ŋ, mla (3) adā éyi lā ipiipu ɔlɛ nōó klla tɔɔtɛ lɛ ācɛ ō nyɔ ŋ ma.

d ƆDĀ NŌO YƆ I YA IPU IFOTO A: Ɔnyā éyi nōó gē gā ōjila ku ujɔ amāŋ gē yuklɔ ku ɔna ō ta gɛ ŋ ma blakwu ɛlā nɛ ó nwu lɛyikwu ocataajɛ ku “Ubábīlɔn Nɛ̄hi” a. Ó le miya ō le cigbihi gā ɛgiyi Ujehofa klla le cigbihi gā ɛgiyi ɛ́nɛ́ mla adā nu nōo wɛ Ācɛ Ocijali Ku Ujehofa a. Ɔdaŋ ka aɔdā ɛgɛnyā le ya, alɔ dɔka ō lɛbɛɛka Adā alɔ nōo yɔ ɔkpanco nōo gē meyinyinyi, nōo gbonɛnɛ, klla gweeye ka ɔcɛ o biya íne le cigbihi gā ɛgiyi Ujehofa.