Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 23

IJÉ ƆMƐ 28 Ō Wɛ Ɔya Ku Ujehofa

Ujehofa Dɔka Ku Alɔ Wɛ Ugbɔga Ku Nu

Ujehofa Dɔka Ku Alɔ Wɛ Ugbɔga Ku Nu

“N géē lā abɔ́ɔ [ipu aklɔkpɛ] pī uwā. N géē wɛ Ɔwɔicō kú uwá.”ISÍK. 37:27.

ƆCƐLA

Ikpɛyi ɛlā oklɔcɛ nyā géē ta alɔ abɔ ō jé ɔdā nōó wɛ ō wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa, mla ɛgɛ nɛ ó gē teyi kwu alɔ lɔɔlɔhi abɔ anu hi alɔ igwú ō wɛ ugbɔga ku nu a.

1-2. Ɛnɛɛnɛ ɛga ku ojilima nyá nɛ Ujehofa je lɛ ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā kpaakpa a?

 ƆDAŊ ka ɔcɛ lɛ ɔka da uwɔ kahinii: Ɔnyɛ nɛ Ujehofa wɛ gā uwɔ a? Ɔdi nɛ a gáā ka a? A lɔfu ta ohi kahinii: ‘Ujehofa wɛ Adā um, Ɔwɔico ku um, mla Ɔya ku um.’ A klla lɔfu gbɛla lɛyikwu aɔwɛ ɔhá nɛ a lɔfu bi le ka ɛdɔ ɔcɛ nɛ Ujehofa wɛ a. Amáŋ, a géē ka ka wɛ ugbɔga ku Ujehofa?

2 Udefidi nōo wɛ Ɔcɛ́ a lɛ Ujehofa gbla ɔcɛ nōo gē miyɛ ācɛ ō wɛ ugbɔga ku nu, klla lɛ ācɛ nōo gē gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa a gbla augbɔga ku nu. Ó da ɔka kahinii: “Óndú, ɔ̄nyɛ géē gbɔga ipū Agblīihɔ-nɛ̄hi [amāŋ aklɔkpɛ] kú uwɔ glá āa? Ɔ̄nyɛ géē lā ɛyí ɛfu otīihɔ kú uwɔ āa?” (Aíjē 15:1) Ŋma ipu ɔgba nyā, alɔ nwu ka alɔ lɔfu wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku nu, ɔɔma lé ka alɔ lɔfu wɛ ɔya ku nu gla. Ɛnyā wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ku ojilima nɛ Ujehofa je lɛ alɔ a!

UJEHOFA DƆKA KU ALƆ WƐ UGBƆGA KU NU

3. Ɔnyɛ wɛ ugbɔga aflɛyi ku Ujehofa a, ɛgɛnyá nɛ ɔtu kē ya Ujehofa mla ugbɔga ku nu a lɛyikwu iyi uwa a?

3 Gbɔbu ɛɛ ku Ujehofa kóō gbɔɔ ō ya ɛjɛɛji odee a, ó yɔ foofunu. Amáŋ ó gáā lɛ Ɔyinɔnyilɔ aflɛyi ku nu a ya. Ujehofa gáā lɛbɛɛka ɔcɛ o miyɛ ugbɔga, eko nɛ ó miyɛ ugbɔga aflɛyi ku nu wa ipu aklɔkpɛ ku nu a. Ó kē gweeye nɛhi ō ya lɛ a. Ubáyíbu da alɔ ka Ɔyinɔnyilɔ ku nu gē ya ku Ujehofa kóō “gwéeye ɛ̄cī dóódu.” Ɔyinɔnyilɔ ku nu abɔyi nu a, “ɔtū gē he [ɔ] eko dóódu nɛ̄ [ó] yɔ̄ ɛgiyí [Ujehofa].”—Aíit. 8:30.

4. Anyɛ ɔhá je piya ugbɔga ku Ujehofa igbihaajɛ a?

4 Oŋma ɔɔma, Ujehofa gáā lɛ aalelekwu otɛhɔ a ya. Ujehofa kē hi uwa igwú ō wɛ augbɔga ku nu duu. Ubáyíbu hi aalelekwu otɛhɔ a ka “ayi Ɔwɔico,” klla mafu ka ɔtu gē he uwa ō yɔ ɛgiyi Ujehofa. (Ujób. 38:7 NW; Udán. 7:10) Ipu ihayi alɛwa, ācɛ nōo wɛ ugbɔga ku Ɔwɔico foofunu a wɛ ācɛ nōo lā mla ɔ ɔkpanco a. Igbihaajɛ ó gáā lɛ alɛɛcɛ ya, é kē lɔfu wɛ ugbɔga ku nu gla duu. Ōhī ku augbɔga nyā wɛ ācɛ bɛɛka u Ɛnɔku, Unowa, Ebraham, mla Ujobu. Ubáyíbu mafu ka é wɛ ɔya ku Ujehofa ohigbu ka é lɛyitaajɛ lɛ ɔ. —Ohút. 5:24; 6:9; Ujób. 29:4; Ayis. 41:8.

5. Ɔdi nɛ alɔ lɔfu nwu ŋma akacɛ nōo yɔ ipu ɔkpá ku Isíkɛ̄lu 37:​26, 27 a?

5 Ŋmiifi ihayi alɛwa, Ujehofa gɔbu yɔ i hi aɔya ku nu igwú ō wɛ ugbɔga ku nu. (Jé Isíkɛ̄lu 37:​26, 27.) Ocabɔ mafu, ŋma ipu akacɛ ku Isikɛlu, alɔ nwu ka Ujehofa dɔka ɔkwɔɔkwɛyi ku ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā kpaakpa a kéē lɛ ɛnɛɛnɛ ɛma mla ɔ. Ó cokonu ka anu géē “gbɛka mɛ́mla uwá, nōo géē yá kú uwá kéē lā ɛbɔ́ piyóó.” Akacɛ ɔɔma yɔ i kɛla lɛyikwu eko nɛ ācɛ nɛ Ujehofa lɛ anɔ ta uwa ɛyi nōo lɛ eyiyoce ō gā ɔkpanco, mla ācɛ nōo lɛ eyiyoce ō lā oyeeyi opiyoo ipu ɛcɛ nyā a, géē piyatɔha ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa bɛɛka “aálá éékpónú” a. (Ujɔ́n. 10:16) Ɔɔma yɔ i ya babanya!

ƆWƆICO GĒ TEYI KWU ALƆ ƐGA DUUMA NƐ ALƆ YƆ A

6. Ɛgɛnyá nɛ ɔcɛ lɔfu je piya ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa a, ɛga éyi fooofunu nɛ aklɔkpɛ ku nu a yɔ a?

6 Ipu Ubáyíbu, aklɔkpɛ wɛ ɛga nɛ ɔcɛ lɔfu mlɛnyɔ klla lɛ ogbotu ŋma ɛnɔ mla ɔwɔ. Ɔcɛ nōo wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku ɔcɛ ɔhá, géē leyice ka ɔcɛ nōo miyɛ ɔ a géē teyi kwu ɔ lɔɔlɔhi. Eko nɛ alɔ je oyeeyi ku alɔ gwɛɛya lɛ Ujehofa a, alɔ kwu piya ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku nu. (Aíjē 61:4) Alɔ lɛ ɛjɛɛji aɔdā nɛ alɔ cɛgbá o ya ɛɛ ku ɛma nɛ alɔ lɛ mla Ujehofa a kóō yɔ i lɔfu, alɔ klla wɛ aɔya ku ācɛ ɔhá nōo kwu piya ugbɔga ku Ujehofa duu ɛ ma. Amáŋ aklɔkpɛ nɛ Ujehofa yɔ i hi alɔ igwú ō gbɔga ipu nu a i yɔ ɛga ekponu foofunu ŋ. Á jé ŋ, a lɔfu nyɔ gā éwo ɔhá klla gā ojileyi nɛhi ku uwa ɛ, ɛga nɛ a má ācɛ ɔhá nōo yɔ i gweeye ō yɔ ipu aklɔkpɛ ku Ɔwɔico a. Aklɔkpɛ ku Ujehofa yɔ ɛga duuma nɛ ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā kpaakpa yɔ a.—Mafú 21:3.

7. Ɛgɛnyá nɛ alɔ bi le jé ka ācɛ nōo gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa nōo gekwu ɛ ma wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa kpɔ ɛ ma? (Má ifoto a.)

7 Ācɛ nōo kē gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa nōo gekwu ɛ ma kē bɛɛ? É wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa kpɔ ɛɛ? Ii gbóó! Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka lɛ a? Ohigbu ka Ujehofa blakwu uwa lɔɔlɔhi, tu Ujehofa é yeeyi kpɔ ɛ. Ujisɔsi kahinii: “Umósīsi mafú kéē gē je ācɛ nēe pɛ́ kwú ā héyī ŋmá ɔlékwū. Ɛga nēé tá tū ipú ɔkpíihɔ lɛyíkwu ɔlá nōo cɛyí ácí amáŋ nōó kē yi ácí ā ŋ́ mā, ó kɛlā lɛyíkwu Óndú ā kahíníī, ‘Ɔwɔicō kú Ébrahām, Ɔwɔicō kú Áyísīki, mɛ́mla Ɔwɔicō kú Ujékɔ̄pu.’ Ó wɛ Ɔwɔicō kú ācɛ nēe yēeyī, ó wɛ ákú ācɛ nēe gekwú ā ŋ́, ohígbū ka ɛjɛ̄ɛ̄jī uwā yēeyī tū ɔ̄ɔ̄.”—Ulúk. 20:​37, 38.

Ācɛ nōo gba Ujehofa ɛ̄gbā kpaakpa nōo gekwu ɛ ma, lɔfu wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ɔwɔico kpɔ (Má ogwotu ɔmɛ 7)


ITENE NYÁ NƐ ALƆ GĒ LƐ A, ƆDI NƐ ALƆ KĒ CƐGBÁ Ō YA PIII A?

8. Itene ɛyɛɛyɛyi nyá nɛ alɔ gē lɛ ō wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa a?

8 Ɛgɛ nɛ aklɔkpɛ nɛ ɔcɛ gē má eyī caa lɔfu wɛ ɛga nɛ ɔcɛ lɔfu mlɛnyɔ klla lɛ ogbotu ŋma ɛgiyi ɛnɔ mla ɔwɔ a, aklɔkpɛ ku Ujehofa gē je ogbotu lɛ augbɔga ku nu ŋma ɛgiyi ɔdā duuma nōo lɔfu biya ɛma néē lɛ mla ɔ a, mla ō je eyiyoce ɔkwɛyi ku ɛcɔbu a lɛ uwa. Ɔdaŋ ka alɔ yɔ kwu Ujehofa ajaajɛ, Usetan i gáā ya alɔ agbe duuma nōo géē lé ɛcɛ piyoo ŋ. (Aíjē 31:23; 1 Ujɔ́n. 3:8) Ipu ɛcɛ ɛyipɛ a, Ujehofa géē gɔbu yɔ i je ogbotu lɛ aɔya ku nu nōo hayi kpaakpa a. Ó gáā je ogbotu lɛ uwa ŋma ɛgiyi ɔdā nōo lɔfu biya ɛma ku uwa mla ɔ a foofunu nóó, amáŋ ŋma ɛgiyi ikwū duu.—Mafú 21:4.

9. Ācɛ nōo wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa a, ɔdi nɛ ó leyice ŋma ɛgiyi uwa a?

9 Ó wɛ ɛga ku ojilima ɔkwɔɔkwɛyi ō wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku Ujehofa. Alɔ lɔfu lɛ ɛnɛɛnɛ ɛma mla ɔ nōo lɔfu lé ɛcɛ piyoo. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya ɔdaŋ ka alɔ dɔka ō gɔbu ō wɛ ugbɔga ku nu a? Ɔdaŋ ka ɔcɛ lɛ uwɔ higwu wa ɔlɛ nu, a géē dɔka ō wɛ ugbɔga olɔhi. Ocabɔ mafu, á jé ŋ ó lɔfu leyice ku a géē pla ablakpa ku uwɔ ŋma ikpo gbɔbu ɛɛ ku a gā ipu inu a, ó kē wɛ ɔdā nɛ a kē géē dɔka ō ya. Ɔwɛ ekponu ɔɔma, alɔ dɔka ō jé ɔkwɔɔkwɛyi ɔdā nɛ Ujehofa cɛgbá ŋma ɛgiyi ācɛ nōo dɔka ō gɔbu ō wɛ ugbɔga ipu aklɔkpɛ ku nu a. Ihɔtu nɛ alɔ lɛ lɛ Ujehofa a gē lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu ō ya ɔdā duuma nɛ alɔ ya gla, ō “yá ɔdā nōo í yá kú ɔtū kóō he Óndú ā.” (Ukól. 1:10) Ó wɛ ɔkwɛyi ka Ujehofa wɛ Ɔya ku alɔ, amáŋ ó klla wɛ Ɔwɔico mla Adā alɔ nōo cika nɛ alɔ cika ō lɛ ojilima ce ɔ. (Aíjē 25:14) Alɔ i cika ō je ɔɔma mlanyi gboogboo ŋ, klla gɔbu yɔ i lɛ ojilima nɛhi ce ɔ eko doodu. Ojilima nɛhi nɛ alɔ lɛ lɛ ɔ a géē ta alɔ abɔ ō lɛ abɔ ci uce ō ya duuma nōo géē biya ɔ ɔtu. Alɔ dɔka ō “lā oyēeyī okpaakpa” a ipeyi Ɔwɔico ku alɔ.—Umáy. 6:8.

UJEHOFA YA ƐLĀ MLA ĀCƐ ISRƐLU A ƆWƐ NŌO MAFU KA Ó GĒ MEYIGOO Ŋ

10-11. Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa ya ɛlā mla ācɛ Isrɛlu a lɛ ipu igbili ku Usinayi a, ɛgɛnyá nɛ ɛnyā kē mafu ka ó gē meyigoo ŋ ma?

10 Ujehofa gē ya ɛlā mla augbɔga ku nu jonjilɛ nɛ ó gē meyigoo ku ɔcɛ duuma ŋ. (Uróm 2:11) Alɔ lɔfu nwu ɛlā nyā ŋma ɔwɛ nɛ ó ya ɛlā mla ācɛ ku Isrɛlu ipu igbili ku Usinayi a.

11 Igbihi nɛ ó lɛ ācɛ ku Isrɛlu a hɛta ŋma ɔfiyɛ ipu ajɛ ku Ijipiti a, Ujehofa lɛ ācɛ o gwɛɛya fu kéē yuklɔ ipu aklɔkpiihɔ a. Ó lɛ uklɔ je lɛ ācɛ Ulifayi a ō leyi kwu auklɔ otiihɔ ipu aklɔkpiihɔ a. Ujehofa leyi kwu ācɛ nōo gē yuklɔ ipu aklɔkpiihɔ a, amāŋ ācɛ nōo lā kwu aklɔkpiihɔ a ajaajɛ lɔɔlɔhi fiyɛ ācɛ ɔhá nɛɛ? Ehee! Ujehofa i gē meyigoo ŋ.

12. Ōmiya nyá ta alɔ abɔ ō má ɛgɛ nɛ Ujehofa ya ɛlā mla ācɛ Isrɛlu a nōo mafu ka ó gē meyigoo ŋ ma? (Oōyɛbɛ̄ɛcɛ 40:38) (Má ifoto a.)

12 Eyeeye ku ācɛ Isrɛlu a lɔfu wɛ ɔya ku Ujehofa, ɔdaŋ néē kóō gē yuklɔ ipu aklɔkpiihɔ a amāŋ kóō lā kwu aklɔkpiihɔ a ajaajɛ ŋ naana. Ocabɔ mafu, Ujehofa le ya kóō le tɔɔtɛ lɛ ɛjɛɛji éwo a ō má uklɔ idaago ku ɔ́kpa ku ojuja mla ɔ́kpa ku ɔlá nōo gē yɔ ɛyi aklɔkpiihɔ a. (Jé Oōyɛbɛ̄ɛcɛ 40:38.) Eko duuma nɛ ojuja a gbɔɔ ō gā ɛga ɛyɛɛyi ɔhá, ācɛ nōo kóō lā ɛga ligbo ŋma ɛgiyi aklɔkpiihɔ a lɔfu má ɔ. Cɛɛ é lɛ aiyo ku uwa kpo, lɛ aaklɔkpɛ ku uwa gwo ŋma ajɛ klla nyɛɛ mla ācɛ ohile a. (Áluk. 9:​15-23) Ɛjɛɛji ācɛ a lɔfu po opu ɛpa ku oje nɛhɛ nōo gē kɛla tɛɛcɛ gboomgboom nōo gē da uwa kéē le tutu ō gbɔɔ ō calɛ a. (Áluk. 10:2) Ɛnyā yɔ i mafu peee ka ohigbu ka ɔcɛ lā kwu aklɔkpiihɔ a ajaajɛ a, i wɛ ka ɔcɛ ɔɔma wɛ ɔya ku Ujehofa nōo kwu ɔ ajaajɛ fiyɛ ācɛ ɔhá nōo lā ɛga oligbo gwu aklɔkpiihɔ a ta a ŋ. Abɔ ɔhá ku nu, eyeeye ku ācɛ Isrɛlu a lɔfu wɛ ugbɔga ku Ujehofa klla lɔfu lɔtuce kpɔcii ka Ujehofa géē gbo ɔ klla je ogbotu lɛ ɔ. Ɔwɛ ekponu ɔɔma icɛ, ɛga duuma nɛ alɔ kóō lā ipu ɛcɛ nyā, Ujehofa yihɔtu alɔ, gē teyi kwu alɔ, klla gē je ogbotu lɛ alɔ.

Aklɔkpiihɔ nōo yɔ ɔtahɛ ku ɛga nɛ ācɛ Isrɛlu lā a wɛ ocabɔ nōo mafu ka Ujehofa i gē meyigoo ŋ (Má ogwotu ɔmɛ 12)


UJEHOFA I GĒ MEYIGOO KU ƆCƐ Ŋ ICƐ DUU

13. Ɔdiya nɛ alɔ lɔfu ka ka Ujehofa i gē meyigoo icɛ ŋ ma?

13 Icɛ, ōhī ku ācɛ ɔlɛ Ɔwɔico lā kwu ɔlɛ ɔtahɛ amāŋ éyi ku abɔ ku ɛga o yuklɔ ku alɔ a ajaajɛ. Ku ɛla ɔkwɛyi a, ācɛ ōhī gē yuklɔ ipu aɛga nyā. Ohigbu ɛnyā, ɛdɔ ācɛ ɛgɛnyā lɔfu lɛ ɛga ō ya alɛwa ku auklɔ ɛyɛɛyɛyi néē gē ya abɔɔ a, klla lɔfu piyatɔha mla ācɛ nōo gē bi alɔ jé ɔwɛ a. Ó kē lɛ ācɛ ɔhá nōo gē yuklɔ kóō leyi kwu usɛkut amāŋ aya ɔhá ku uklɔ ō ya lɛ Ujehofa eko doodu. Ɔdaŋ ku á wɛ ipu ācɛ alɛwa nōo yɔ i jɔɔnyɛ ɛdɔ āhɔ̄ ɛgɛnyā babanya ŋ, a lɔfu lɔtuce kpɔcii ku a wɛ ugbɔga ku Ujehofa kpɔ, ó klla yihɔtu ku uwɔ. Ó jé uwɔ lɔɔlɔhi, ó kē gē je ɔdā nɛ a cɛgbá a gā uwɔ. (1 Upít. 5:7) Ujehofa gē je ɔdole ku ɛlā ku nu lɛ eyeeye ku ācɛ nōo gē gba ɔ ɛ̄gbā a, ó gē gba uwa klla gē je ogbotu lɛ uwa.

14. Ɔwɛ ɔhá nyá nɛ Ujehofa mafu ka ó gē meyigoo ŋ ma?

14 Ɔwɛ ɔhá nɛ Ujehofa mafu ka ó gē meyigoo ŋ ma, wɛ oŋma lɛ ō ya ku ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ a kéē lɔfu jé Ubáyíbu. Uce okpɔcii ɛta néē bi le ta Ubáyíbu eko aflɛyi a wɛ: Uhibru, Aramayik, mla Ugrisii. Ācɛ nōo lɔfu jé Ubáyíbu ipu auce okpɔcii ɛta néē bi le ta Ubáyíbu eko aflɛyi a, lɛ ɛnɛɛnɛ ɛma mla Ujehofa fiyɛ ācɛ ɔhá nōó tɔɔtɛ lɛ uwa ō jé ɔ ŋ ma? Ehee, ó lɛ a ŋ.—Umát. 11:25.

15. Ɔdā ɔhá nyá lɛyikwu Ubáyíbu mafu ka Ujehofa i gē meyigoo ŋ ma? (Má ifoto a.)

15 Ujehofa i hi alɔ igwú ō wɛ aɔya ku nu ohigbu ka alɔ jé ɔkpá nɛɛnɛhi, amāŋ ohigbu ka alɔ jé ō jé Ubáyíbu ipu uce okpɔcii néē bi le ta Ubáyíbu eko aflɛyi a ŋ. Ujehofa ya ijeeyi ku nu tɔɔtɛ lɛ ɛjɛɛji ācɛ nōo yɔ ipu ɛcɛ nyā a, ó wɛ ācɛ nōo jé ɔkpá nɛɛnɛhi a foofunu ŋ. É lɛ ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a cɔwɔ gā ipu uce alɛwa, ohigbu ɛnyā, ācɛ nōo yɔ ipu oduudu ɛcɛ a lɔfu lɛ itene ŋma aɛlā ō nwu ku nu klla nwu ɛlā lɛyikwu ɛgɛ néē lɔfu wɛ aɔya ku nu a.—2 Utím. 3:​16, 17.

Ɛgɛnyá nɛ Ubáyíbu néē cɔwɔ gā ipu uce alɛwa icɛ a mafu ka Ujehofa i gē meyigoo ŋ ma? (Má ogwotu ɔmɛ 15)


GƆBU Ō WƐ UGBƆGA KU UJEHOFA

16. Ɛgɛ nɛ ɔkpá ku Úklɔ́ kú Ācotɛ̄hɔ̄ 10:​34, 35 ka a, ɛgɛnyá nɛ alɔ lɔfu gɔbu ō wɛ ugbɔga ku Ujehofa a?

16 Ó wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga ku ojilima lɛ alɔ abɔ Ujehofa ya alɔ omaaba ō wɛ augbɔga ipu aklɔkpɛ ku nu a. Anu wɛ ɔcɛ nōo gbonɛnɛ, lɛ ihɔtu, klla gē miyɛ ɔcɛ wa ɛgiyi nu fiyɛ duu a. Ó klla wɛ ɔcɛ nɛ ó gē meyigoo ŋ. Ɛga duuma nɛ alɔ kóō lā, ɛgɛ néē bi alɔ jɛ, ɔdaŋ ka alɔ jé ɔkpá amāŋ ka alɔ i jé ŋ, ɛga nɛ alɔ ŋma, uce ku alɔ, ihayi nɛ alɔ wɛ, amāŋ ɔdaŋ ku alɔ wɛ ɔcɛnyilɔ amāŋ ɔcɛnya, ó ya ɛjɛɛji alɔ omaaba wa ɛgiyi nu. Amáŋ, ācɛ nōo gē lɛyitaajɛ lɛ ɔ a foofunu nɛ Ujehofa gē ya uwa omaaba ō wɛ ugbɔga ku nu a.— Úklɔ́ kú Ācotɛ̄hɔ̄ 10:​34, 35.

17. Ɔdi nɛ alɔ gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā ɔhá a?

17 Ɛgɛ nōó yɔ ipu ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 15:1 a, Udefidi da ɔka nyā kahinii: “Óndú, ɔ̄nyɛ géē gbɔga ipū Agblīihɔ-nɛ̄hi [amāŋ ipu aklɔkpɛ] kú uwɔ glá āa? Ɔ̄nyɛ géē lā ɛyí ɛfu otīihɔ kú uwɔ āa?” Ujehofa bi Udefidi le cila ohi ku aɔka ɔɔma ipu ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 15. Ikpɛyi ɛlā ɔhá a géē kɛla lɛyikwu aɔdā ōhī nɛ alɔ cɛgbá ō ya piii, o ya ɛɛ ku alɔ cɛ lɛ ɔtu he Ujehofa mla ō gɔbu wɛ ɔya ku nu a.

IJÉ ƆMƐ 32 Take Sides With Jehovah!