Když freetownští duchovní viděli, jak jsou jejich ovečky nadšené z přednášek bratra Browna, začali žárlit a byli vzteky bez sebe. Strážná věž z 15. prosince 1923 uvedla: „Duchovní vytáhli do boje a útočí na pravdu prostřednictvím tisku. Bratr Brown na to reagoval a jeho odpověď se vždy objevila v novinách.“ Útoky duchovních nakonec ustaly. Jasně se totiž ukázalo, že jejich argumenty jsou falešné. Biblické pravdy se nezadržitelně šířily a mnoho čtenářů novin požádalo o biblické publikace. Duchovní měli v plánu Boží lid umlčet, ale Jehova obrátil „jejich ublížení zpátky na ně“. (Žalm 94:21–23)

Na obranu duchovních povstala skupina církevní mládeže, které se říkalo Gladiátoři. Oznámili, že se bude konat několik veřejných setkání s cílem potlačit „russellismus“, jak nazývali učení badatelů Bible. Bratr Brown reagoval tím, že Gladiátory veřejně vyzval k sérii debat. Nejen že odmítli, ale ještě vynadali redaktorovi, který jeho výzvu nechal otisknout. Bratru Brownovi navíc zakázali přístup na svá setkání, a tak tam místo něj chodil Alfred Joseph.

Setkání se konala v Buxton Memorial Chapel, což byl významný metodistický kostel ve Freetownu. Alfred vzpomínal: „Posluchači měli příležitost klást otázky, a tak jsem toho využil. Zpochybnil jsem anglikánské vyznání víry, učení o Trojici a jiné nebiblické nauky. Předsedající nakonec odmítl odpovídat na další otázky.“

Ten večer byl mezi posluchači Melbourne Garber, který patřil ke Gladiátorům. Dřív se účastnil i přednášek  bratra Browna. Právě on byl tím studentem teologie, který prohlásil, že pan Brown zná Bibli opravdu dobře. Důkladně přemýšlel o tom, co slyšel, a dospěl k závěru, že našel pravdu. Požádal bratra Browna, aby s ním studoval Bibli, a on ho pozval na studium Strážné věže, které se konalo každý týden u něj doma. Přestože se Melbourna zřekla jeho rodina, dělal rychlé duchovní pokroky. Zanedlouho se s několika dalšími zájemci dal pokřtít.

Satan chtěl překazit kazatelské dílo hned na počátku, ale jeho snaha selhala. Bylo to přesně tak, jak starosta Freetownu řekl Gladiátorům: „Pokud je to lidské dílo, časem skončí samo; ale pokud je od Boha, nedokážete ho zastavit.“ (Sk. 5:38, 39)

Začátkem května roku 1923 poslal bratr Brown telegram do odbočky v Londýně a prosil o další publikace. Brzy dorazilo 5 000 knih a pak následovalo několik dalších zásilek. Bratr Brown také dál pořádal veřejná shromáždění, na která chodily tisíce zájemců.

Později toho roku ve Strážné věži stálo: „Dílo [v Sieře Leone] postupuje kupředu tak rychle, že bratr Brown požádal o někoho, kdo by mu pomohl. Claude Brown z Winnipegu, původem z Antil, je na cestě, aby se k němu připojil.“

Claude Brown byl vyzkoušený a osvědčený zvěstovatel dobré zprávy. Během první světové války snášel špatné zacházení v kanadských a anglických věznicích, protože nechtěl porušit křesťanskou neutralitu. V Sieře Leone sloužil čtyři roky a pro místní bratry a sestry byl obrovskou posilou.

 Pauline Coleová vzpomínala: „Když jsem se v roce 1925 chtěla dát pokřtít, bratr Claude si se mnou důkladně promluvil.

Zeptal se mě: ‚Sestro Coleová, chápeš dobře to, co sis přečetla ve Studiích Písem? Nechceme, abys opustila pravdu kvůli tomu, že přesně nerozumíš biblickým naukám.‘

‚Bratře Claude,‘ odpověděla jsem, ‚všechno jsem si četla mnohokrát a jsem pevně rozhodnutá!‘“

Pauline sloužila Jehovovi víc než 60 let a většinu toho času byla zvláštní průkopnicí. Její služba na zemi skončila v roce 1988.

William R. Brown se snažil druhým pomáhat, aby si vypěstovali dobré duchovní návyky. Alfred Joseph vyprávěl: „Když mě bratr Brown ráno potkal, náš rozhovor vypadal asi takhle: ‚Dobrý den, bratře Joe. Jak se  máš? Jaký je dnes denní text?‘ Když jsem to nevěděl, vždycky mi zdůraznil, jak je důležité každý den si přečíst text z knihy Denní manna. [Dnes jsou denní texty v brožuře Denně zkoumejme Písmo.] Další ráno jsem si text okamžitě přečetl, aby mě bratr Brown nemohl zaskočit. Zpočátku jsem plně nedoceňoval školení, kterého se mi dostávalo, ale později jsem si jeho hodnotu uvědomil.“

Veškeré takové duchovní vedení přineslo své ovoce. Během roku 1923 byl ve Freetownu založen sbor a 14 lidí se dalo pokřtít. Jeden z nových bratrů se jmenoval George Brown, a tak počet rodin Brownových ve sboru stoupl na tři. Všichni Brownovi byli ve službě velmi horliví, a proto mnozí místní lidé začali badatele Bible označovat za „Brownovo náboženství“.