Freda, která je neslyšící, byla radostí bez sebe, když se od sestry, která s ní studovala, dozvěděla, že budou patřit do prvního sboru znakového jazyka na Papui-Nové Guineji. Tento sbor vznikl 1. března 2013. Freda zjistila, že když teď může odložit publikace a soustředit se na řečníka a názorné pomůcky,  rozumí látce mnohem lépe. To jí pomohlo, aby se přestala stydět a začala na každém shromáždění podávat několik komentářů. V dubnu 2013 se stala nepokřtěnou zvěstovatelkou a daří se jí brát na shromáždění další neslyšící. Když se jí kdosi zeptal, proč jí při shromážděních často stékají po tvářích slzy, odpověděla: „Protože teprve teď těm myšlenkám rozumím.“

Barbara žije v Austrálii. Když jela na schůzku své služební skupiny, zastavila u chodníku, aby se ujistila, že má s sebou poznámky ze služby. Najednou otevřela dveře jejího auta nějaká žena a začala nastupovat.

„Promiňte,“ řekla Barbara, „ale asi jste si spletla auto.“

„To se omlouvám,“ odpověděla žena. „Měl mě tady někdo vyzvednout a myslela jsem, že jste to vy.“ Pak uviděla časopisy Strážná věž a Probuďte se! a poznamenala: „Tyhle časopisy mi před lety dávaly dvě paní, které si se mnou povídaly o Bibli.“ Barbara jí časopisy s radostí dala a později s ní začala studovat.

Violet žije ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Ve svých 82 letech už nemá tolik sil, a tak pravidelně posílá svědecké dopisy a biblické publikace  do pečovatelských domů a hospiců v okolí. Pečovatelky vyprávějí, že senioři na její dopisy pokaždé netrpělivě čekají. Říkají jim „dopisy od Boha“. Někteří si dopisy a publikace přečtou a potom si je mezi sebou vymění nebo je čtou nahlas těm, kdo špatně vidí. Pečovatelky se také zmínily, že senioři, kteří dopisy a publikace čtou, jsou klidnější, pozitivnější a snášenlivější než ostatní. O své zajímavé službě Violet říká: „Cítím, že Jehova mě dál používá, abych  pomáhala druhým poznat pravdu. Naplňuje mě to uspokojením.“

„To jsem už četla.“ Této nečekané odpovědi se dočkala Bernie, když na ostrově Saipan jednoho sobotního rána nabízela ve službě poslední číslo Strážné věže. Nechápala, jak je možné, že vysokoškolačka Bernadette, která jí otevřela dveře, tento časopis už četla. Bernie sáhla do tašky a vytáhla jiný časopis. Ale Bernadette řekla: „Ten mám taky přečtený.“ Zmatená Bernie se zeptala: „A jak jste se k těm časopisům dostala? Jste svědek Jehovův a jste tady na dovolené?“ Bernadette vysvětlila, že svědek není, ale že si čte časopisy online. Jednou na internetu hledala informace o květinách a do vyhledávače napsala slovo „růže“. Zaujal ji odkaz na článek „Okouzlující růže z Afriky“ z Probuďte se!, umístěný na webových stránkách svědků Jehovových. Článek se jí tak líbil, že si začala webové stránky prohlížet důkladněji. Nejdřív pročítala jen články o rostlinách a zvířatech, ale netrvalo dlouho a zaujaly ji také působivé informace o Bibli. Bernie viděla, že Bernadette duchovní věci zajímají, a tak jí nabídla bezplatné biblické studium. Přišla za ní znovu s knihou Co Bible doopravdy říká? a při třetí návštěvě už probíraly první kapitolu. Asi o rok později, v listopadu 2012, se Bernadette dala pokřtít. Dělala tak rychlé pokroky, že přátelé o ní říkají, že k pravdě nepřišla, ale že k ní přímo „přiběhla“. Webové stránky jí v tom rozhodně pomohly.