ARMÉNIE umožňuje civilní službu v pravém smyslu slova

Arménská vláda v roce 2013 zavedla civilní službu, která je pro svědky Jehovovy přijatelná. Pokud se pro ni bratři rozhodnou, nemusí kvůli odmítání vojenské služby do vězení. Ve zprávě pobočky z ledna 2014 bylo uvedeno, že 71 bratrů dostalo pracovní zařazení v souladu s novým zákonem. Někteří například pracují v nemocnicích jako pomocníci v kuchyni nebo sanitáři.  Úředníci, kteří nad civilní službou vykonávají dohled, se pozitivně vyjadřují o pracovní morálce bratrů a jejich přístupu k práci, která je často namáhává. Bratři si váží toho, že směli nastoupit na civilní službu a mohli si tak zachovat čisté svědomí. * Jeden z nich řekl: „Jsme Jehovovi vděční, že můžeme dělat civilní službu, takže můžeme zůstat neutrální a zároveň ho uctívat na svobodě.“

DOMINIKÁNSKÁ REPUBLIKA První nekatolický náboženský svatební obřad provedli svědkové Jehovovi

Od roku 1954, kdy Dominikánská republika uzavřela konkordát s Vatikánem, byla katolická církev jediným náboženstvím, které mělo právo provádět svatební obřady. Pokud nějaký pár nechtěl být oddán katolickou církví, mohl obřad provést úředník matričního úřadu. V roce 2010 však vláda přijala novou ústavu a ta uděluje toto právo i způsobilým zástupcům jiných náboženství. Pro ty, kdo si přáli získat k tomu oprávnění, zorganizovala vláda školení. Pobočka v Dominikánské republice vybrala 30 starších, aby se školení účastnili. Z více než 2 000 osob, které o oprávnění žádaly, ho získalo jen 32. Bylo však mezi nimi všech 30 svědků a ti teď mohou oddávat dvojice spoluvěřících.

INDIE Odhodlaní nebojácně kázat

Komise pro lidská práva státu Karnátaka 27. ledna 2014  rozhodla, že nižší důstojník z policejní stanice ve městě Old Hubli porušil lidská práva bratra Sandípa Munisvámího, protože mu 28. června 2011 neposkytl ochranu před útokem davu. Komise dospěla k závěru, že tento důstojník je zodpovědný za porušení lidských práv, a nejenže karnátacké vládě nařídila, aby s policistou zahájila disciplinární řízení, ale také doporučila, aby bylo bratru Munisvámímu zaplaceno 20 000 rupií (asi 7 000 korun) jako  odškodné. Komise vládě nařídila, aby peníze strhla policistovi z platu.

Bratr Munisvámí řekl, že on a jeho rodina jsou za toto mimořádné rozhodnutí vděční Jehovovi a že jsou odhodlaní dál nebojácně kázat dobrou zprávu. Rozhodnutí posílilo víru bratrů a jejich důvěru, že Jehova je schopen chránit svůj lid. Vyslalo také jasný signál příslušným institucím, aby chránily lidská práva svědků Jehovových v Karnátace. Obvinění z trestného činu, které bylo v souvislosti se stejným incidentem vzneseno proti bratru Munisvámímu a ještě jednomu bratrovi, čeká na projednání u soudu.

KYRGYZSTÁN Ústavně právní senát Nejvyššího soudu potvrdil právo odmítnout vojenskou službu kvůli svědomí

Devatenáctý listopad 2013 byl významným dnem pro ty, kdo z důvodu svědomí odmítají vojenskou službu. Ústavně právní senát Nejvyššího soudu zveřejnil rozhodnutí k případům jedenácti svědků Jehovových, ve kterém prohlásil, že kyrgyzský zákon o náhradní službě byl protiústavní. Tento zákon od mužů vykonávajících civilní službu vyžadoval, aby armádě posílali peníze na podporu vojenských aktivit. Vyžadoval také, aby odpírači byli po skončení civilní služby zařazeni mezi vojáky v záloze. Ústavně právní senát rozhodl, že nutit odpírače k tomu, aby civilní službu vykonávali za těchto podmínek, bylo porušením práva na svobodu vyznání. V prvních měsících roku 2014 potom Nejvyšší soud Kyrgyzstánu rozhodnutí Ústavně právního senátu uplatnil a zprostil viny čtrnáct svědků Jehovových, kteří byli podle dřívějšího zákona odsouzeni. Těmito příznivými rozhodnutími skončil sedmiletý boj o uznání  náboženské svobody pro ty, kdo odmítají vojenskou službu. Tito mírumilovní mladí muži svým odhodláním dělají čest Jehovovu jménu a přispívají k tomu, že se v Kyrgyzské republice těšíme z náboženské svobody.

NIGÉRIE „Jehova mě odměnil“

V nigerijském státě Abia svědkům Jehovovým sousedé často vyhrožují a chovají se k nim nepřátelsky, protože se bratři odmítají připojovat k vrstevnickým spolkům *, k jejichž činnosti často patří spiritistické rituály a násilné skutky. Jednoho rána začátkem listopadu 2005 vtrhli členové vrstevnického spolku ve vesnici Asaga Ohafia do domu bratra Emmanuela Ogwa a jeho manželky a zabrali jim veškerý  majetek jako vynucený členský příspěvek. Manželům zůstalo jen oblečení, které měli na sobě. V roce 2006 místní lidé bratra Ogwa donutili, aby svůj domov a vesnici opustil. Manželé Ogwovi našli útočiště u bratra v jiné vesnici, kde bylo postaráno o jejich potřeby. Bratr Ogwo se sice následující rok domů vrátil, ale nátlak, aby se připojil k vrstevnickému spolku, pokračoval a jeho žádosti o navrácení majetku byly ignorovány.

Nakonec 15. dubna 2014 rozhodl Nejvyšší soud státu Abia ve prospěch bratra Ogwa a zastal se jeho ústavního práva na svobodu shromažďování a náboženského vyznání. Bratru Ogwovi byl vrácen uloupený majetek a sousedé už ke svědkům nejsou tak nepřátelští jako dřív. Bratři v Asaga Ohafia teď také mohou ve své obci svobodně kázat.

Bratr Ogwo popisuje, jak na oznámení rozsudku reagoval: „Skákal jsem radostí. Byl jsem ohromně šťastný. Bylo mi jasné, že se o to vítězství postaral Jehova a že se mnou byli andělé. Jehova mě odměnil.“

RUSKO Stránky jw.org nebyly zakázány

Výsledkem těch mnoha právních problémů, kterým bratři v Rusku čelí, je „spíše [pokrok] dobré zprávy“. (Fil. 1:12) Někteří státní úředníci a náboženští vůdci se sice silně staví proti naší činnosti, ale bratři v Rusku zůstávají věrní a Jehova jejich úsilí žehná.

Svědčí o tom i právní vítězství dosažené ve městě Tver. Tverská prokuratura podala v roce 2013 návrh na zákaz jw.org v celém Rusku. Soud o jednání neinformoval nikoho ze zástupců svědků Jehovových a návrhu prokurátorky vyhověl. Naši bratři se o rozsudku dozvěděli a podali  odvolání. Tverský regionální soud 22. ledna 2014 rozhodnutí nižšího soudu zvrátil a rozhodl v náš prospěch. Díky Jehovovi a modlitbám bratrů z celého světa má teď většina ruských bratrů možnost navštěvovat naše webové stránky a mít z nich duchovní užitek.

TURECKO stále neuznává právo odepřít kvůli svědomí vojenskou službu

Bariş Görmez, jeden z tureckých svědků Jehovových, strávil přes čtyři roky ve vězení, protože odmítal sloužit v armádě. Během té doby musel snášet surové zacházení od příslušníků vojenské policie, kteří ho kopali a bili holemi. Utrpením byl pro něj i pobyt ve vězeňské cele. Bratr je přes dva metry vysoký, a protože mu nestačila postel, musel spát ve zkroucené pozici šikmo přes dvě postele. Správa věznice mu nakonec dovolila mít větší matraci, kterou mu věnoval místní sbor.

V roce 2008 podali bratr Görmez a tři další svědkové stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Poukazovali na to, že nerespektováním práva odepřít kvůli svědomí vojenskou službu Turecko porušuje jejich svobodu vyznání. Třetího června 2014 soud rozhodl ve prospěch těchto čtyř svědků * a nařídil turecké vládě zaplatit bratrům odškodné a soudní výlohy. Bylo to už potřetí, kdy v této věci Evropský soud rozhodl ve prospěch svědků Jehovových a proti Turecku. V současnosti sice není v Turecku nikdo ze svědků vězněn, ale dokud Turecko neuzná právo odepřít vojenskou službu z důvodu svědomí, nebude problém vyřešen.

Ázerbájdžán: Nadále dochází k policejním raziím při shromážděních, naše publikace jsou cenzurovány, bratři jsou zatýkáni při kázání a jejich lidská práva jsou porušována i dalšími způsoby. Vláda také stále odmítá udělit Náboženské společnosti svědkové Jehovovi novou registraci. K Evropskému soudu pro lidská práva bylo v těchto věcech podáno devatenáct stížností. Navzdory takovým potížím je patrné Jehovovo požehnání, protože počet zvěstovatelů neustále roste. Dalším důvodem k radosti je, že v ázerbájdžánštině bylo vydáno celé Svaté Písmo – Překlad nového světa.

Eritrea: Naši bratři dál věrně slouží Jehovovi, přestože jsou tvrdě pronásledováni. Tři bratři, Paulos Eyassu, Isaac Mogos a Negede Teklemariam, jsou ve vězení už 20 let – od 24. září 1994. Čtrnáctého dubna 2014 zatkly eritrejské úřady při Památné slavnosti 150 svědků a zájemců. Zatčení byli ve věku od 16 měsíců do 85 let. Při zvláštní přednášce konané 27. dubna bylo zatčeno dalších 30 svědků a zájemců. Většina z nich už byla propuštěna.

Kazachstán: Státní úřad pro náboženské záležitosti nepovolil u čtrnácti našich publikací jejich dovoz nebo rozšiřování na území Republiky Kazachstán. Našim bratrům je také zakazováno mluvit o své víře mimo registrovaná místa uctívání a asi 50 bratrů bylo obviněno z údajně ilegální misionářské činnosti. Na obranu svobody projevu jednotlivce bylo podáno 26 stížností k Výboru OSN pro lidská práva.