1-3. Halneʼii léiʼ haitʼéego tʼáadoo ákʼeh hojíłʼı̨́į da, áádóó haa jiidzaa? (Áłtsé naashchʼąąʼígíí níníłʼı̨́.)

ÍZREL biNaatʼáanii Jerobówam éí Béthelgi diyin béédaʼalyaii bá bikááʼ nááʼiiniihii niiníʼą́. Júdahdę́ę́ʼ Jiihóvah bá halneʼii léiʼ éí Jerobówam tʼáá íídą́ą́ʼ há nihootʼą́ągo haneʼ baa dííʼááł hodooʼniid. Jiihóvah yikʼeh hółʼı̨́įgo akǫ́ǫ́ níyá. Naatʼáanii éí halneʼii yichʼįʼ báhóóchįįd, ndi Jiihóvah hachʼą́ą́h naayá.—1 Kings 13:1-10.

² Jiihóvah bá halneʼii Ízreldi tʼááká ooyą́ą́ʼ doodaiiʼ oodlą́ą́ʼ lágo, áádóó hooghangóó nídinidzáago łahjįʼgo ánídíídááł, hoʼdooʼniid. Nátʼą́ą́ʼ níjoodáałgo, hastiin haastih léiʼ hadáá níyá, Jiihóvah haneʼ bá naashʼá hałníigo honííʼaaʼ. Áádóó hooghangóó nídíítʼashgo shił adííyı̨́ı̨́ł dóó adíídlı̨́ı̨́ł hałní. Áko akééʼ dashdiiyá. Jiihóvah doo bił yáʼíítʼéeh da. Hooghangóó níjoodáałgo náshdóítsoh bitsiijįʼ ditłʼooígíí bidááh níyáago biisxı̨́.—1 Kings 13:11-24.

³ Jiihóvah bikʼehgóó ázhdoonííł yę́ęniʼ díí hastiin haʼátʼíí biniyé bikééʼ dashdiiyáagi doo bééhózin da. Ndi bééhózinígo  Jiihóvah bił jooʼashgi éí doo aʼohgo ájítʼée da. (Micah 6:8 yíníłtaʼ.) Diyin Bizaad ání, Jiihóvah bił jooʼashgo éí baʼahódlíi doo, bikʼehgóó oodáałii baʼjólíi doo, índa bikʼeh hojíłʼı̨́į doo. Aʼohgo nitsíkeesii éí tʼáá ahą́ą́h sozdilzingo tʼéiyá bíighah nínízin doo. Áko díí Jiihóvah yá halneʼii aʼohgo nitsíjíkeesgo éí Jiihóvah daatsʼí łah átʼéego shá nááhodeezʼą́ jinízingo tʼáá íídą́ą́ʼ bínaʼízhdídóołkił ńtʼééʼ. Ádá nahatʼáagi łaʼda nanitłʼah łeh. Áłtsé Jiihóvah éí kótʼé nihididooniiłgi doo bééhózin da, ákondi aʼohgo ániitʼéego Jiihóvah shíká anilyeed bidiiʼníi doo. Ákwíitʼı̨́įgo éí doo ádihodidííltʼih da.

4. Haʼátʼíí baa ídahwiidiilʼááł?

⁴ Aʼohgo nitsáhákees óolyéegi índa haʼátʼíí biniyé tʼahdii ílı̨́įgo nélʼı̨́įgi baa ídahwiilʼą́ą́ʼ niʼ. Haitʼéego tʼáá yédígo aʼohgo nitsíikees doo? Aʼohgo nitsíikeesgi haʼátʼíí bee nanihíhodínóotah? Díí éí tʼáá aaníí daatsʼí aʼohgo ániitʼée doogo bee bééhodoozįįł. Táaʼgo bee naʼíhonitaahii baa nídadíitʼįįł.—Proverbs 11:2.

5, 6. Barziléíyai haitʼéego aʼohgo ájítʼéego ázhdiilyaa?

⁵ Łah átʼéego nihił hooʼaahgo doodaiiʼ nihinaanish łah átʼįįhgo éí aʼohgo daatsʼí ániitʼée doo. David bikʼis ńtʼééʼ, Barziléíyai bitsʼą́ą́dóó ídahwiidiilʼááł. Barziléíyai tseebídiin binááhaigo David éí shinahatʼaʼ siʼą́ągi shá nanilnish doo hodííniid. Azhą́ díí baa hózhǫ́ǫ doo ndi, Barziléíyai éí hayeʼ daatsʼí ńtʼéeʼgo Kímham wolyéego yeidiníʼą́.—2 Samuel 19:31-37.

⁶ Barziléíyai haʼátʼíí biniyé doo íizniizı̨́įʼ da? Naanish bitsʼąą éʼétʼé doodaiiʼ tʼóó asdáa doogoósh biniyé ájíní? Ndagaʼ, Barziléíyai éí aʼohgo ájítʼéego nitsíjíkees. Bił bééhózingo łah átʼéego hoł hooʼaʼ índa tʼáadoo leʼé biʼoh jílı̨́ jizlı̨́ı̨́ʼ. (Galatians 6:4, 5 yíníłtaʼ.) Barziléíyai átʼéego, nihí ałdóʼ aʼohgo ádaa nitsíikees doo. Niidzinígíí doodaiiʼ náánáłaʼda bił ahąąh naʼádíltʼeʼgo éí dooda, Jiihóvah bá nideilʼaʼgi tʼáá nihí bíniilʼánígíí baa nitsíikees doo. Díí éí naanish ádaatʼéii doodaiiʼ hwééhodílzingo biláahdi átʼé. (Galatians 5:26) Aʼohgo ádííníilzingo hazhóʼó nihikʼis bił nideilnishgo Jiihóvah bił baa dah hwiiʼniih dóó diné bíká anéiilwoʼ doo.—1 Corinthians 10:31.

7, 8. Aʼohgo ániitʼéego, haitʼéego doo tʼáá hó ádeijódlíi da doo?

⁷ Naanish dóó óhólnííh łaʼ hąąh nináánályáago, aʼohgo nitsáhákees nanitłʼah dooleełgoda átʼé. Niihemáíyah bitsʼą́ą́dóó ídahwiidiilʼááł. Jerúsalemdi diné ayóó átʼéego bichʼįʼ nidahwiiʼnáago Niihemáíyah yaa hodiiztsʼą́ą́ʼ, áko Jiihóvah bíká anilyeed bijiníigo níjoozkan. (Nehemiah 1:4, 11) Jiihóvah éí Niihemáíyah bisodizin yidiiztsʼą́ą́ʼ. Naatʼáanii Artazérksiiz éí Niihemáíyah óhólnííh yąąh niinílá. Azhą́ Niihemáíyah óhólnííh hąąh silá índa ayóogo ájítʼı̨́į ndi, doo ádeijódlíi da ńtʼééʼ. Jiihóvah yaʼólí índa Jiihóvah bibee hazʼáanii tʼáá ahą́ą́h jółtaʼ. (Nehemiah 8:1, 8, 9) Niihemáíyah éí diné ląʼí yikʼi bóhólnííh. Díí óhólnííh bitsʼą́ą́dóó tʼáadoo ádá bee áká ajoolwod da índa tʼáadoo bee atíjiilaa da.—Nehemiah 5:14-19.

 ⁸ Niihemáíyah nahalingo, naanish łaʼ nihá bikááʼ dah náánátʼáahgo doodaiiʼ łah átʼéhígíí naanish nihaa náádítʼáahgo, aʼohgo ádaa nitsíikees doo. Tʼáadoo éí tʼáá shí bííníshghah niidziní doo. Haitʼéego éí łaʼda kótʼéego ádaa tsídidookos? Oodlání yá álą́ąjįʼ sizíinii nilı̨́įgo tʼáadoo áłtsé sodílziní áłah náʼádleeh binaʼanishgi tʼóó yidilnish. Doodaiiʼ haʼátʼíí shı̨́ı̨́ tʼáá íídą́ą́ʼ ádá bee nihozhdiníʼą́ągo, áádóó bikéédóó índída Jiihóvah shá bikʼi hozhdíídliił jiníigo sozdilzin. Aʼohgo nitsíkeesii éí tʼáá łáʼígíí ánáʼoodlííł ndi doo tʼáá bí ádeijódlíi da łeh. Índa Jiihóvah yeeʼ shiláahdi átʼé nízingo yénálniih. (Proverbs 3:5, 6 yíníłtaʼ.) Dííshjı̨́įdi ląʼí tʼáá bí tʼéiyá ádaa nitsídaakees dóó alááh áníshtʼé, danízin. Ndi Jiihóvah yá nidaalʼaʼí éí doo ákódaatʼéii da. Naanish nihaa siláago éí shí yeeʼ ayóó áníshtʼé, doo niidzin da. God naanish nihaa yisłáagi baa nitsídeikeesgo nihikʼis dóó nihilah nizhónígo bił nideilnish doo.—1 Timothy 3:15.

9, 10. Doo yáʼátʼééhgóó aa náhátʼı̨́įgo, aʼohgo éʼétʼé haitʼéego nihíká adoolwoł?

⁹ Doo yáʼátʼééhgóó haa náhátʼı̨́įgo bikʼee doo hoł yáʼátʼéeh da łeh. Hánnah ákóbiʼdilyaa. Azhą́ bá hastiin ayóóʼábóʼníi  ndi, Hánnah doo bił hózhǫ́ǫ da. Piinínah wolyéego áłahájįʼ hwéʼétsʼih. Hánnah éí chʼééh haʼáłchíní hodooleeł jinízin, ndi doo hwee hóleʼ átʼée da. Hánnah éí ayóó átʼéego yínííł nijighá, áko níbaal biiʼ hodílzingóó sozdidoolzįįł biniyé jiníyá. Aláahgo Nááʼiiłniihii Íílai jichago hoołtsą́, ńtʼééʼ nił honeezdo hałní! Hánnah éí bikʼee há hodoochįįł ńtʼééʼ. Ndi, hazhóʼó hajoodzííʼ. Tʼahádóó Hánnah sozdoolzin, éí Jiihóvah hodiiztsʼą́ąʼgo joodlą́ índa ayóóʼájóʼníigi bee ííshjání ájiilaa.—1 Samuel 1:5-7, 12-16; 2:1-10.

¹⁰ Aʼohgo éʼétʼéego éí yáʼátʼéehii bee doo yáʼátʼéehii bikʼeh dadohdlı̨́įgo yee nihíká análwoʼ doo. (Romans 12:21) Séítan binahatʼaʼ biyaa tʼóó badaaʼihii bił hadeezbin. Áko éí bąą doo yáʼátʼééhgóó nihaa nitsáhákeesgo tʼáadoo bikʼee haada nítéhí. Tʼáá aaníí bikʼee nihá hodoochįįł, ndi áháchįʼ éí dooda. (Psalm 37:1) Nihikʼis dóó nihilah haitʼéegoda bił ałchʼįʼ anáhóótʼiʼ haleehgo nanitłʼah dooleełgo átʼé. Ákótʼįįhgo éí Jesus beʼiilʼı̨́į doo. Diyin Bizaad ání: Jesus “biʼdéédzííʼ yę́ędą́ą́ʼ tʼáadoo nátʼą́ą́ʼ náʼéédzíiʼ da.” Ndi, “Diyin God tsʼídá tʼáá ákogi átʼéego ánihwiiʼaahii yaa ádeetʼą́.” (1 Peter 2:23) Jesus aʼohgo átʼéé ńtʼééʼ dóó bił bééhózingo Jiihóvah éí doo yáʼátʼééhgóó ádabiʼdoolníiłii yá  hashtʼéidoodlííł. (Romans 12:19) Nihí ałdóʼ aʼohgo ániitʼée doo, índa “nihichʼįʼ doo yáʼátʼééhgóó ádaatʼíinii tʼáadoo bichʼįʼ doo yáʼátʼééhgóó ánídaahtʼíní.”—1 Peter 3:8, 9.

11, 12. (a) Łaʼda nihaa haniihgo, haitʼéego tʼóó aʼohgo ániitʼée doo? (b) Bee hadíníitʼéhígíí dóó ániitʼéiigi haitʼéego bee aʼohgo ániitʼée doo?

¹¹ Diné haa dah haniihgo doodaiiʼ tʼóó ádaaníigo haa dah haniihgo, aʼohgo éʼétʼéegi hatsʼą́ą́ʼ yidínóołtłʼah. Esther éí ląʼídi baa hasʼnih dóó tʼóó áháʼníigo baa hasʼnih. Esther éí jízhóní yeeʼ ńtʼééʼ. Naatʼáanii haa ákodínóozįįł hwiindzingo, Esther éí náánáłaʼ chʼikéí bił dajízhóní doo biniyé hąąh ádaʼalʼı̨́įgo łaʼ nááhai. Ńtʼééʼ naatʼáanii éí Esther néiidiiłtı̨́. Esther náhoʼdiiltı̨́įgo tʼáadoo łah ázhdiilyaa da. Doo tʼáá hó tʼéiyá ádaa nitsíjíkees da. Aʼohgo nitsíjíkees, há áhwiinítʼı̨́, índa hoł ílı̨́įgo ázhdólzin.—Esther 2:9, 12, 15, 17.

¹² Aʼohgo ániitʼéego éí bee hadíníitʼéhígíí dóó ádaniitʼéiigi, nihí índa diné nihił nilı̨́įgo bee bééhóziní íilʼı̨́į doo. Tʼáadoo éí ayóó ádaa hwiiʼniihí doo, tʼóó aʼohgo ádaʼdííniilzin. (1 Peter 3:3, 4 yíníłtaʼ; Jeremiah 9:23) Ayóó ádaa nitsíikeesgo éí yéiiltiʼgi dóó íitʼįįłgi bee bééhózin. Nihinaanishgi, nihił ééhózingi, doodaiiʼ éí bee hasin diiʼníigo biniinaa łaʼda ayóó ánítʼé nízingo naa tsídidookos. Doodaiiʼ azhą́ łahda níká eelwod ndi, tʼáá sáhí íinilaa nahalingo ádíílííł. Jesus baa nitsíníkees. Bihódząʼ ayóó átʼéego diné yił áyiilaa doo ńtʼééʼ. Ndi, Jesus éí Diyin Bizaad yiiʼdę́ę́ʼ naneeztą́ą́ʼ. Áádóó diné shaa dah haniih doo, tʼáadoo ndi niizı̨́įʼ da. Tʼáá áłahájįʼ Jiihóvah baa haniih doo nízin ńtʼééʼ.—John 8:28.

13, 14. Aʼohgo ániitʼéego éí haitʼéego hazhóʼó ádá hashtʼe nihodiyiitʼaah doo?

¹³ Hashtʼe nihodiyiitʼaahgo aʼoh ániitʼée doo. Paul éí Sesaríyadi naagháago, Jerúsalemdi Jiihóvah naanish bee diníʼánę́ę ałtso ádeeshlíiłgo ákǫ́ǫ́ náádeeshdááł nízin. Ńtʼééʼ Jiihóvah yá halneʼii Ágabas wolyéego éí Paul akǫ́ǫ́ yíníyáago áadi daniidoołtsoł, hałní. Doodaiiʼ hodiʼyoolyééł. Paul éí bikʼis akǫ́ǫ́ dóónááł lágo dabiłníigo nídabookąąh. Ndi Paul akǫ́ǫ́ dah diiyá. Díísh éí tʼáá bí ádeijódlíigo átʼı̨́? Ndagaʼ, Paul éí aʼohgo ádaa nitsíkees índa wołí bee Jiihóvah yaʼólí. Hakʼis ałdóʼ aʼohgo ádaa tsídadeezkééz. Áko Paul ádá hodeezʼánígíí bił yáʼádaatʼééh áádóó yidaʼasʼniiʼ.—Acts 21:10-14.

¹⁴ Azhą́ nihá hashtʼedooníiłgi doodaiiʼ ádooníiłgi doo bééhózin da ndi, aʼohgo ániitʼéego hazhóʼó ádá hashtʼe nihodiyiitʼaah doo. Jiihóvah tʼéiyá bá naashnish niidzin doo. Nihitsʼíís baa dah hooʼaʼgoshąʼ? Nihizhéʼé doodaiiʼ nihimá baa dah hooʼaʼgo áádóó bichʼįʼ anáhóótʼiʼ hazlı̨́įʼgoshąʼ? Są́ biih hiitʼáazhgo, haitʼéego ádaa áhwiilyą́ą doo? Azhą́ sodiilzin dóó baa nitsáhákees doo ndi, díí tʼáá átʼé doo bee éédahózin da. (Ecclesiastes 8:16, 17) Jiihóvah bá ííníidlíigo éí haʼátʼíí shı̨́ı̨́ bíniilʼą́ągi bee ádaa ákoniidzin doo. Bíniilʼánígíí hazhóʼó díníilʼįįł, bee nihíká aʼdoowołgi bínaʼídíilkid doo, yéigo sodiilzin doo. Áádóó Jiihóvah biníłchʼiʼ diyinii bikʼehgo ádiiʼnííł.  (Ecclesiastes 11:4-6 yíníłtaʼ.) Binahóʼáii Jiihóvah nihá yikʼi hozhdoodliił, doodaiiʼ hazhóʼó łah átʼéego nihił nááhodooʼááł.—Proverbs 16:3, 9.

15. Jiihóvah hazhóʼó nabikʼísiilkeesgo éí haitʼéego aʼohgo ániitʼée doo?

¹⁵ Aʼohgo éʼétʼéegi haitʼéego bee nihíká aʼdoowoł? Dı̨́ı̨́ʼ ałʼąą átʼéego baa nídadíitʼįįł. Áłtsé éí Jiihóvah Diyin átʼéegi hazhóʼó nabikʼísiilkees doo. Jiihóvah bił ahąąh naʼádíltʼeʼgo éí áníiltsʼíísí dóó áłtsʼíísígo nihił ééhózingo baa ákoniidzin. (Isaiah 8:13) Diyin Ayóó Ábóodziilii bá nideilʼaʼ, bílaʼashdlaʼii doodaiiʼ diyingo naalʼaʼí éí ndagaʼ. Díí hazhóʼó nabikʼísiilkeesgo éí “Diyin God bílaʼ ayóó ábóodziilii biyaa” yiidáałgo éí aʼohgo éʼétʼé.—1 Peter 5:6.

16. Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigi hazhóʼó nabikʼísiilkeesgo, haitʼéego aʼohgo ániitʼée doo?

¹⁶ Naaki góneʼígíí éí Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigi hazhóʼó nabikʼísiilkees doo. Paul éí áłah náʼádleehígíí bílaʼashdlaʼii bitsʼíís yił ahąąh niinínil. Jiihóvah éí bílaʼashdlaʼii bitsʼíís bee hadilyaii tʼáá altso ílı̨́įgo yee haidiilaa. (1 Corinthians 12:18-22) Nihí ałdóʼ tʼáá łáʼí niitínígo Jiihóvah bichʼįʼ daʼniidlı̨́. Ahidiníłnáago doo ałchʼįʼ nanihinil da índa nidaʼayiilzíih ndi ayóóʼánihóʼní. Jiihóvah ayóóʼánihóʼníigo nihił béédahózin, áko doo nídeildzid da.

17. Diné yáʼátʼéehgo ádaaníiłgi bá baa nitsíikeesgo, haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹⁷ Tááʼ góneʼígíí éí Jiihóvah átʼéhígi átʼéego diné yáʼátʼéehgo ádaaníiłgi bá baa nitsíikees doo. Shíká anílyeed doodaiiʼ éí ádínínígíí shił yáʼátʼééh, diiʼníi doo. Índa tʼáá shí tʼéiyá ayóogo shił ééhózin doodaiiʼ kótʼéego yeeʼ doo diiʼníi da doo. (Proverbs 13:10) Nihikʼis dóó nihilah naanish yáʼátʼéhígíí baa ditʼáahgo, baa nihił dahózhǫ́ǫ doo. Áádóó Jiihóvah bá nideilʼaʼgi baa ahééh daniidzin doo.—1 Peter 5:9.

18. Nihíniʼ hashtʼedítʼéego ííníilzingo, haitʼéego nihíká adoolwoł?

¹⁸ Dı̨́ı̨́ʼ góneʼígíí éí Diyin Bizaad binahjįʼ bee naʼnitinii choiniilʼı̨́įgo éí nihíniʼ hashtʼedítʼéego ííníilzin doo. Diyin Bizaad binahjįʼ bee naʼnitinii éí Jiihóvah yaa nitsíkeesgi hazhóʼó yee nanihinitin. Jiihóvah yaa nitsíkeesígi átʼéego baa íhwiilʼą́ąʼgo, éí ádá nahatʼáagi Jiihóvah binahjįʼ íilʼı̨́į doo. Íhwiilʼaahgo, sodiilzingo, índa bíhwiilʼą́ą́ʼígíí bikʼeh ániitʼéego éí nihíniʼ hashtʼedítʼéii doo. (1 Timothy 1:5) Akééʼdóó naʼádíltʼeʼ doo. Díí tʼáá átʼé íitʼı̨́įgo, Jiihóvah éí bee hashtʼée nihideeshłííł índa aʼohgo ánítʼée dooígi bee níká anáshwoʼ doo nihiłní.—1 Peter 5:10.

19. Haʼátʼíí bee hoolʼáágóó aʼohgo ániitʼée doo?

¹⁹ Júdahdóó God yá halneʼii baa hóoneʼ yę́ęísh béénílniih? Éí doo aʼohgo ájítʼéégóó biniinaa ájídin dóó Jiihóvah bił kʼé áhizhdiʼnínę́ęgi haa náádiilyá. Azhą́ aʼohgo éʼétʼéegi nanitłʼah ndi, aʼohgo ániitʼée doogo átʼé. Díí éí ląʼí Jiihóvah bá nidaalʼaʼí tʼáá aaníí átʼéego ádayiilaa. Jiihóvah tʼáá bá neiilʼaʼgo éí baʼííníidlíigo ánihósin doo. (Proverbs 8:13) Haʼátʼéego shı̨́ı̨́ nihił hazʼą́ą ndi, Jiihóvah tʼáá bił yiikah doo. Díí ayóó baa hózhóonii átʼé. Áko éí bąą wołí bee ádeetʼı̨́įgo aʼohgo ádaniitʼéego hoolʼáágóó Jiihóvah bił deiyíníikáah doo.