Kpohọ eme nọ e riẹ eva

ENỌ IZOGE NA

Eme Me re Ru Otẹrọnọ Emake Mẹ I bi Tulo Ho?

Eme Me re Ru Otẹrọnọ Emake Mẹ I bi Tulo Ho?

 “Emọ-eklase mẹ jọ a rẹ keria eklase ọvo yọ a tube wo textbook hu. Nọ iticha o bi wuhrẹ yọ a fi eware họ ezọ be gaviezọ kẹ ile. A je ru ẹdawọ a gbe wo emamọ emake he, u ve bi gbe ai unu. Rekọ mai otujọ ma rẹ daoma gine se obe ziezi, rekọ ma ti ru ẹdawọ na, emake mai i re tulo gbe he. Mẹ riẹ oware nọ o rọ rrọ ere he. O rẹ kẹ ohwo uye gaga nọ o gbe wo emamọ emake he, kpakiyọ evaọ ẹkpoka soso ọ sae wezẹ emamọ owezẹ hẹ fiki obe-use.”—Yolanda.

 Kọ oware utioye na o via kẹ owhẹ no ẹdẹjọ? Uzẹme riẹ họ, eva e rẹ were ohwo vievie he nọ o gbe bi wo emamọ emake evaọ isukulu hu.

 Nọ izoge jọ a gbe bi wo emamọ emake he, a rẹ gbẹ gwọlọ daoma ha. Efa e rẹ sae tubẹ siọ isukulu ba riẹriẹriẹ. Ohwo ọ sai roro nọ eware ivẹ nana e mai woma, rekọ u wo eware efa jọ nọ ọ rẹ sai ru. Joma ta kpahe eware isoi jọ nọ whọ rẹ sai ru nọ i re fiobọhọ kẹ owhẹ wo emamọ emake.

 Eware nọ whọ rẹ sai ru

  •   Hae jọ eklase ẹsikpobi. Ẹsejọhọ whọ te ta nọ onana yọ oware ovo ho. Rekọ uzẹme riẹ họ, whọ gbẹ be hae jọ eklase ẹsikpobi hi, whọ rẹ sai wo emamọ emake he.

     “Evaọ obọ isukulu mai, emọ nọ e rrọ ẹme emake he ae a rẹ siọ isukulu ba oke kpobi nọ u je rai. Yọ emọ itieye na a rẹ sai gine wo emamọ emake he.”—Matthew.

     Ehri-uzi Ebaibol: “Oware kpobi nọ ohwo ọ be kọ, oye o ti vu re.”—Ahwo Galesha 6:7.

  •   Daoma fiẹrohọ oware nọ a bi wuhrẹ evaọ eklase ziezi. U woma re whọ hae jọ eklase, whọ vẹ jẹ daoma oghẹrẹ kpobi re whọ ruẹ nọ oware nọ a bi wuhrẹ na u vẹ owhẹ ẹro. Kere eware fihotọ ziezi. Daoma wo otoriẹ oware nọ iticha ra ọ be ta na. A tẹ kẹ owhai uvẹ nọ wha nọ enọ, hae nọ enọ.

     “Mẹ rẹ nọ enọ gaga evaọ eklase keme mẹ riẹ nọ iticha na ọ te romatotọ ru oware na vẹ nọ ọ tẹ riẹ nọ oware na u ri vẹ ọmọ jọ ẹro ho.”Olivia.

     Ehri-uzi Ebaibol: “Wha muẹrohọ epanọ wha be gaviezọ.”—Luk 8:18.

  •   Who rri tho ho nọ wha te bi ru ẹdawọ. Uruemu nana u woma vievie he. U wo idhere buobu nọ emọ-isukulu a re ro ru oware nana. Ojọ họ, a re rri amọfa tho kere. Ohwo nọ o bi rri omọfa tho ọ wọhọ ohwo nọ o bi tho uji, yọ ọ rẹ sae riẹ obe vievie he.

     “Nọ wha te bi ru ẹdawọ, whọ gbẹ riẹ uyo onọ jọ họ, who rri erọ amọfa tho ho. Who te bi ru ere kiyọ omobọra who bi ru na, keme ukpenọ who re wuhrẹ epanọ who re ro ku ẹbẹbẹ họ kẹ omara, kọ epanọ whọ rẹ rọ rẹroso amọfa ọvo who bi wuhrẹ na.”—Jonathan.

     Ehri-uzi Ebaibol: “Ma be gwọlọ ru eware kpobi avọ oruọzewọ.”—Ahwo Hibru 13:18.

  •   Whọ rehọ ihomwhọko nọ a kẹ owhẹ zaharo ho. O tẹ lọhọ, ruẹ nọ who ru ihomwhọko ra taure who te ti ru eware efa, maero kọ arozaha. a Who te ru ihomwhọko ra no otọ no, whọ rẹ gbẹ jọ awawa ha nọ who te bi ru eware efa.

     “Mẹ jẹ rehọ ihomwhọko zaharo ho, yọ onana u je fiobọhọ kẹ omẹ wo emamọ emake. Me te te uwou, oma mẹ o rẹ vuẹ omẹ nọ me kiẹzẹ hayo gaviezọ kẹ ile. Rekọ mẹ vẹ gba oma họ kaki ru ihomwhọko mẹ taure me te ti serihọ.”—Calvin.

     Ehri-Uzi Ebaibol: “Vuhu eware nọ e mae roja.”—Ahwo Filipai 1:10.

  •   Ta re a fiobọhọ kẹ owhẹ. Whọ dhomovuọ họ, lele ọsẹgboni ra ta ẹme na re a kẹ owhẹ ohrẹ nọ o rẹ sai fiobọhọ kẹ owhẹ. Nọ iticha ra re ọ vuẹ owhẹ oware nọ whọ rẹ sai ru re who wo emamọ emake. Hayo whọ sae tubẹ rehọ ohwo jọ nọ ọ rẹ nyaze ti wuhrẹ owhẹ evaọ obọ uwou.

     “Nyabru iticha ra re ọ vuẹ owhẹ oghẹrẹ nọ whọ sai ro wo otoriẹ eware nọ ọ be hai wuhrẹ na ziezi gbe oghẹrẹ nọ whọ sai ro wo emamọ emake. Ẹsejọhọ, ọ tẹ ruẹ nọ whọ be ginẹ daoma re who wo emamọ emake, o ti fiobọhọ kẹ owhẹ.”—David.

     Ehri-Uzi Ebaibol: “A rẹ sai ru oware, nọ ekohrẹ i te bu.”—Itẹ 15:22.

Whọ tẹ be hae daoma ziezi re who wo emamọ emake, o rẹ wọhọ ẹsenọ who bi wuhrẹ epanọ a re kporo okwakwa ikporakporo jọ. O rẹ bẹ ewuhrẹ, rekọ whọ tẹ riẹe no, whọ rẹ ruẹ nọ uye na yọ uye uvrẹvru hu.

a Re whọ riẹ oghẹrẹ nọ whọ sai ro se obe je ru ihomwhọko ra ziezi, rri uzoẹme na, “Enọ Izoge Na . . . Ẹvẹ Mẹ Sai ro Ru Ihomwhọko Kpobi nọ A Kẹ Omẹ?