Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

¡MAʼ U NÁAYAL A WÓOLEʼEX!

Baʼax ku aktáantik le refugiadoʼoboʼ: u millonesil máakoʼob ku jóokʼloʼob Ucrania

Baʼax ku aktáantik le refugiadoʼoboʼ: u millonesil máakoʼob ku jóokʼloʼob Ucrania

 Tu kʼiinil 24 tiʼ febrero tiʼ 2022, Rusiaeʼ tu atacartaj Ucrania. Yoʼolal leloʼ yaʼab máakoʼobeʼ tu pʼatoʼob u yotochoʼob yéetel jóokʼoʼob tiʼ le luʼumoʼ. a

 «Jach táaj kʼaas bix u yuʼubaʼal u wáakʼal le bombasoʼ. Ka t-ojéeltaj yaan trenoʼob utiaʼal u jóoʼsaʼal máakeʼ t-chʼaʼtuklaj k-biniʼ, chéen baʼaleʼ cada máakeʼ chéen ku páajtal u bisik documentoʼob kʼaʼabéettiʼob, jaʼ, tsʼaak yéetel baʼal tiaʼal jaantbil. Le táan u sen wáakʼal le bombasoʼ t-pʼataj tuláakal le baʼaxoʼob yaantoʼonoʼ ka binoʼon k-chʼaʼ le trenoʼ (Natalia, kajaʼan Járkov, Ucrania).

 «T-tuklaj maʼ tun antal le guerraaʼ. T-uʼuyaj bix u sen wáakʼal le bombaʼob teʼ kaajoʼ hasta t-uʼuyaj bix u tíitaʼal le ventanaʼoboʼ. Tin chʼaʼtuklaj in pʼatik in wotoch yéetel tin bisaj chéen le baʼaxoʼob jach kʼaʼabéettenoʼ. Láas 8:00 jaʼatskab ka jóokʼen tin wotoch utiaʼal in chʼaʼik le tren ku bin tak Lviv, tsʼoʼoleʼ tin chʼaʼaj junpʼéel autobús utiaʼal in kʼuchul Polonia (Nadia, kajaʼan Járkov, Ucrania.

Teʼ xookaʼ yaan k-ilik lelaʼ.

 ¿Baʼaxten jach yaʼab máaxoʼob ku pʼatik u luʼumoʼob?

 Tu luʼumil Ucraniaeʼ yaʼab máakoʼob tu pʼatik u luʼumoʼob úuchik u atacartaʼaloʼob tumen Rusia. Chéen baʼaleʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalik jach baʼax oʼolal yaʼab máakoʼob ku pʼatik u yotochoʼob yéetel u luʼumoʼob.

  •   U gobierno wíinikeʼ maʼ páajchajak u tsʼáaik le baʼaxoʼob kʼaʼabéet tiʼ le máaxoʼob ku gobernarkoʼoboʼ. U suukileʼ le máaxoʼob yaantiʼob autoridadoʼ ku meyajtiʼob le páajtalil yaantiʼob utiaʼal u pechʼ óoltikoʼob u yéet máakiloʼoboʼ (Eclesiastés 4:1; 8:9).

  •   Satanás, le Kʼaasilbaʼaloʼ, «u gobernanteil le yóokʼol kaab[aʼ]». Letiʼeʼ táan u controlartik le máakoʼob utiaʼal u beetkoʼob baʼaloʼob kʼaastakoʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «U túulisil yóokʼol kaabeʼ tiaʼan yáanal u páajtalil le Kʼaasilbaʼaloʼ» (Juan 14:30; 1 Juan 5:19).

  •   Desde úucheʼ yaʼab problemas ku aktáantik wíinik. Chéen baʼaleʼ bejlaʼeʼ jeʼex u yaʼalik le Bibliaoʼ kuxaʼanoʼon tu tsʼook kʼiinoʼob, tsʼoʼoleʼ «yaan u yilaʼal yaayaj kʼiinoʼob yéetel istikyaj ken u máansil u kuxtal máak» (2 Timoteo 3:1). Tu tsʼook kʼiinoʼobeʼ yaan u yilaʼal guerraʼob, yaan u yúuchul nukuch loobiloʼob, yaan u sen yilaʼal wiʼijil, tsʼoʼoleʼ yaan u yantal kʼaakʼas kʼojaʼaniloʼob. Tuláakal le baʼaloʼobaʼ letiʼe baʼaxoʼob beetik u pʼatik u luʼumil máakoʼ (Lucas 21:10, 11).

 ¿Yaan wa máax jeʼel u tsʼáaik esperanza tiʼ le refugiadoʼoboʼ?

 Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeoba, b le Máax beetmiloʼonoʼ, jach u yaabiltmaj yéetel ku chʼaʼik óotsilil tiʼ le refugiadoʼoboʼ bey xan tiʼ le máaxoʼob tsʼoʼok u pʼatik u luʼumoʼoboʼ (Deuteronomio 10:18). Letiʼeʼ ku yaʼalikeʼ yaan u meyajtiʼ u Reino yaan teʼ kaʼanoʼ utiaʼal u yutskíintik tuláakal le problemas yaan tiʼ le refugiadoʼoboʼ (Daniel 2:44; Mateo 6:10). Jéeobaeʼ yaan xan u meyajtiʼ u Reino utiaʼal u xuʼulsik Satanás (Romanos 16:20). Le Reinoaʼ yaan u gobernartik tuláakal yóokʼol kʼaab, beyoʼ maʼ tun antal mix baʼal beetik u jatskuba wíinik yéetel yaan u biskubaʼob bey junpʼéel familiaeʼ. Mix máak kun kʼaʼabéettal u pʼatik u luʼumil mix u yotoch tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Cada juntúuleʼ yaan u kutal yáanal u boʼoy u pakʼal uva yéetel yáanal u boʼoy u pakʼal higo, mix máak kun beetik u sajaktaloʼob, tumen bey tsʼoʼok u yaʼalik Jéeoba, le máax gobernartik le ángeloʼoboʼ» (Miqueas 4:4).

 Chéen u Reino Dios kun páajtal u yutskíintik tuláakal le problemas yaan tiʼ le refugiadoʼoboʼ. Yéetel u Reinoeʼ Jéeobaeʼ yaan u xuʼulsik tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob beetik u pʼatik máak u luʼumiloʼ. Koʼox ilik jujunpʼéel tiʼ le baʼaxoʼob ken u xuʼulsoʼ.

  •   Guerraʼob. «[Jéeobaeʼ] ku beetik u xuʼulul u yantal baʼateʼel tiʼ tuláakal yóokʼol kaab» (Salmo 46:9). Utiaʼal a wilik bix ken u xuʼulsil Dios le guerraʼoboʼ ilawil le xook «¿Bix kun antal jeetsʼelil way Luʼumeʼ?».

  •   Muʼyajil yéetel u beetaʼal loob. «[Jéeobaeʼ] yaan u salvarkoʼob tiʼ le máaxoʼob beetik u muʼyajoʼob yéetel beetik loob tiʼoboʼ» (Salmo 72:14). Utiaʼal a wilik bix jeʼel u xuʼulul u pʼektikuba máakeʼ ilawil le revista «Maʼ a chaʼik u seguer le pʼektajiloʼ».

  •   Óotsilil. «[Jéeobaeʼ] yaan u salvartik le óotsil táan u kʼáatik áantajoʼ» (Salmo 72:12). Utiaʼal a wilik bix ken u luʼsil Dios tuláakal le baʼaxoʼob beetik u yantal óotsililoʼ ilawil le xook «¿Es realista esperar un sistema económico justo?».

  •   Wiʼijil. «Yaan u sen tsʼáaik u yich le luʼumoʼ, tak tu maas kaʼanlil le montañaʼoboʼ» (Salmo 72:16). Utiaʼal a wilik baʼax ken u beet Dios utiaʼal u luʼsik le wiʼijil yaan bejlaʼoʼ ilawil le xook «¿Un mundo sin hambre?».

 ¿Jeʼel wa u yáantaʼal le refugiadoʼob tumen le Bibliaoʼ?

 Jeʼeleʼ. Le Bibliaoʼ maʼ chéen ku tsʼáaik esperanza tiʼ le refugiadoʼoboʼ, baʼaxeʼ ku yáantkoʼob xan utiaʼal u aktáantkoʼob le problemas yaantiʼoboʼ.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Le máax maʼ jach yaan u naʼatoʼ ku creertik tuláakal baʼax ku yaʼalaʼal, pero le máax yaan u naʼatoʼ ku jach ilik tuʼux ku tsʼáaik u yook» (Proverbios 14:15).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Kʼaʼabéet u tuklik máak bey baʼax jeʼel u aktáantikeʼ yéetel bey baʼax jeʼel u beetik utiaʼal u kanáantkubaeʼ. Unaj xan u kanáantkuba máak tiʼ le maleanteʼoboʼ. Letiʼobeʼ jeʼel u aprovecharkubaʼob tiʼ le refugiadoʼoboʼ tumen maʼ u kʼaj óoloʼob le lugar tuʼux ku kʼuchloʼoboʼ.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Le oʼolaleʼ wa yaan baʼal k-jaante, yaan k-nookʼ bey xan tuʼux k-antaleʼ yaan u kiʼimaktal k-óol yéetel le baʼaloʼobaʼ» (1 Timoteo 6:8).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Maʼ a chʼíikil a kaxt ayikʼalil, maas jeʼel u kiʼimaktal a wóol wa ka kuxtal chéen yéetel le baʼaxoʼob kʼaʼabéettechoʼ.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Tuláakal le baʼaxoʼob a kʼáateʼex ka beetaʼakteʼex tumen le máakoʼoboʼ, teʼexeʼ bey xan unaj a beetkeʼextiʼoboʼ» (Mateo 7:12).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Yanaktech paciencia yéetel eʼes utsil, le jatsʼuts modosaʼ yaan u yáantkech utiaʼal ka respetartaʼakech yéetel utiaʼal ka u bisuba ta wéetel le máaxoʼob tuʼux kan kʼuchloʼ.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Maʼ a boʼotkeʼex kʼaas yéetel kʼaas tiʼ mix máak» (Romanos 12:17).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Maʼ a vengarkaba wa maʼ maʼalob a tratartaʼaliʼ tumen leloʼ chéen yaan u beetik u yantal u maasil problemas.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Yaanten u muukʼil utiaʼal in beetik tuláakal baʼal, tu yoʼolal le máax tsʼáaikten u páajtalil in beetkoʼ» (Filipenses 4:13).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Tsʼáa Dios táanil ichil a kuxtal yéetel orarnen tiʼ letiʼ utiaʼal a aktáantik le problemasoʼ.

 Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ: «Maʼ a sen chiʼichnaktaleʼex tu yoʼolal mix baʼal, baʼaxeʼ aʼaleʼex tiʼ Dios ich oración tuláakal baʼax a kʼáateʼex. Kʼáat óolneneʼex tiʼ letiʼ yéetel tsʼáaʼex gracias tiʼ, beeteʼex yéetel tuláakal a puksiʼikʼaleʼex. Bey túunoʼ le jeetsʼelil maʼ tu páajtal u naʼataʼal tumen wíinik ku tsʼáaik Diosoʼ, yaan u kanáantik a puksiʼikʼaleʼex yéetel a tuukuleʼex tu yoʼolal Cristo Jesús» (Filipenses 4:6, 7).

 Baʼax u kʼáat u yaʼale: Kʼáat tiʼ Dios ka u tsʼáatech jeetsʼelil utiaʼal u páajtal a aktáantik wa baʼax problemail. Ilawil le xook «Filipenses 4:6, 7 | «Maʼ a sen chiʼichnaktaleʼex tu yoʼolal mix baʼal».

a Le ka máan junpʼéel kʼiin atacartaʼak u luʼumil Ucrania tumen Rusiaeʼ, juntúul u nojchil le Naciones Unidas utiaʼal le Refugiadoʼoboʼ, tu yaʼaleʼ jach táaj grave le baʼax táan u yúuchlaʼ. Kex chéen 12 días tsʼoʼok u máaneʼ maas tiʼ kaʼapʼéel millones ucranianoʼobeʼ tsʼoʼok u binoʼob táanxel luʼumil yéetel junpʼéel millóneʼ tu pʼatoʼob u yotochoʼob, pero láayliʼ tiaʼanoʼob teʼ luʼumoʼ.

b U kʼaabaʼ Dioseʼ Jéeoba (Salmo 83:18). Ilawil le xook «¿Máax Jéeoba?».