Skip to content

Etɛ Biblu ka Ðɔ Dó Xoɖiɖe Wu?

Etɛ Biblu ka Ðɔ Dó Xoɖiɖe Wu?

Xósin e Biblu na é

 Nǔgbo wɛ ɖɔ Biblu kún zán xókwín “xoɖiɖe” ɔ nú vǐkɛ́n e è jló bo gblé gbɛ̀ dó na é ó. Amɔ̌, wemafɔ Biblu tɔn gegě ɖɔ linlin e Mawu ɖó dó gbɛ̀ gbɛtɔ́ tɔn kaka jɛ vǐ e è ma ko jì ǎ é tɔn jí é wu é.

 Nǔnina Mawu tɔn wɛ gbɛ̀ nyí. (Bǐbɛ̌mɛ 9:6; Ðɛhan 36:10) Gbɛ̀ lɛ bǐ wɛ xɔ akwɛ ɖò nukún tɔn mɛ, kaka jɛ gbɛ̀ vǐ e ɖò xomɛ e tɔn jí. Enɛ wu ɔ, nú mɛɖé sɔ́ jlǒ dó hu vǐ e ɖò xomɛ é ɔ, mɛ wɛ é hu mɔ̌ nɛ.

 Mawu na sɛ́n Izlayɛli-ví lɛ ɖɔ: “Enyi ɖɔ mɛɖé lɛ ɖò jlɛ ɖɔ wɛ, bo xò za nú nyɔnu xoxónɔ ɖé, bɔ nyɔnu ɔ gblé xò, nú nǔ nyanya ɖé ma sɔ́ wà ɛ ǎ ɔ, ye na yì ɖɔ xó ɔ ɖò hwɛɖɔtɔ́ gɔ́n, é jló asisúnɔ ɔ, é na byɔ akwɛ ɖé, nú hwɛɖɔtɔ́ ɔ yí gbè na ɔ, mɛ e dó nǔ ɔ sin ɔ na sú. Loɔ, nú nǔ nyanya ɖé wà nyɔnu ɔ, è na dɔn tó nú mɛ e dó nǔ ɔ sin ɔ, lee sɛ́n ɔ zɔ́n gbɔn é wɛ nyí ɖɔ: a hu mɛ ɔ, è na hu we.”—Tíntɔ́n 21:22, 23. a

 Hwetɛnu gbɛ̀ gbɛtɔ́ tɔn ka nɔ bɛ́?

 Sín hwenu e kɛ́n jɛ nɔ ɖé wu é jɛn Mawu nɔ mɔ ɖɔ gbɛtɔ́ ɖò finɛ. Ðò Biblu mɛ ɔ, Mawu ɖexlɛ́ hwebǐnu ɖɔ gbɛtɔ́ wɛ vǐ e è ma ko jì ǎ é lɔ nyí. Mǐ ni kpɔ́n kpɔ́ndéwú e xlɛ́ ɖɔ nukún ɖokpo ɔ wɛ Mawu nɔ sɔ́ dó kpɔ́n vǐ e ɖò xomɛ é kpo ee è ko jì é kpo na é ɖé lɛ.

  •   Axɔ́su Davidi ɖɔ nú Mawu ɖɔ: “Hwenu e kɛ́n jɛ nɔ ce wu é jɛn a ko mɔ mì.” (Ðɛhan 139:16) Mawu ko mɔ Davidi dó mɔ gbɛtɔ́ ɖé cobɔ é tlɛ wá jì i.

  •   Ðevo ɔ, Mawu tuùn ɖɔ emi na ɖè azɔ̌ bǔnɔ ɖé nú Jelemíi cobɔ è wá jì i. Mawu ɖɔ n’i ɖɔ: “Cobonu un na bló we dó nɔ towe xomɛ ɔ, un ko tuùn we; cobonu a na jɛte sín nɔ towe xomɛ ɔ, un ko sɔ́ we ɖó vo, bɔ a na wà azɔ̌ nú mì; un sɔ́ we bɔ a na nyí gbeyiɖɔ ce nú akɔta lɛ.”—Jelemíi 1:5.

  •   Biblu wlantɔ́ Luki e nyí dotóo ɖé é lɔ zán xókwín Glɛkigbe tɔn ɖokpo ɔ dó ɖɔ xó dó vǐ e è ma ko jì ǎ é ɖé kpo vǐ yɛyɛ̌ ɖé kpo wu.—Luki 1:41; 2:12, 16.

 Mawu ka na sɔ́ hwɛ kɛ mɛ e ko ɖè xò kpɔ́n é ɖé à?

 Mɛ ɖěɖee ko ɖè xò kpɔ́n lɛ é sixu mɔ hwɛsɔ́kɛmɛ Mawu tɔn. Enyi ye yí gbè nú linlin e Mawu ɖó dó gbɛ̀ wu é ɔ, é sɔ́ byɔ ɖɔ ye ni ɖò hwɛ dó yeɖée wɛ magbokɔ ǎ. “Mawu Mavɔmavɔ ɔ, xomɛfátɔ́ wɛ, nǔblawukúnúmɛtɔ́ wɛ; . . . Lě dò gbadahweji lín dó zǎnzǎnhweji sɔ́ ɔ, mɔ̌ dò wɛ Mawu Mavɔmavɔ nɔ sɛ̀ nǔwanyido mǐtɔn lɛ dó zɔ nú mǐ sɔ.” (Ðɛhan 103:8-12) Jehovah na sɔ́ hwɛ kɛ mɛ ɖěɖee ko lɛkɔ sín hwɛ e ye hu wá yí lɛ é gudo nǔgbo nǔgbo lɛ é bǐ, kaka jɛ mɛ e ko ɖè xò kpɔ́n lɛ é jí.—Ðɛhan 86:5.

 Enyi nɔ ɔ, alǒ vǐ ɔ sín gbɛ̀ ɖò axɔ́ nu ɔ, é nyla ɖɔ è ni ɖè xò ɔ wɛ à?

 Ðó nú e Biblu ɖɔ dó vǐ e è ma ko jì ǎ é sín gbɛ̀ wu é wutu ɔ, è na mɔ hwɛjijɔ ɖebǔ nú mɛ e na ɖè xò ɖó xoxónɔ ɔ alǒ vǐ ɔ sín lanmɛ ɖò axɔ́ nu vlafo wutu é ǎ.

 Etɛ è ka sixu wà ɖò ninɔmɛ syɛnsyɛn e ma nɔ tíìn mɔ̌ ǎ, b’ɛ nɔ byɔ ɖɔ mɛ ɖokpo na kú ɖò ye mɛ we lɛ mɛ é mɛ? Ðò ninɔmɛ mɔhun mɛ ɔ, mɛ ɖěɖee xó ɔ kan lɛ é wɛ na wá gbeta yeɖesunɔ tɔn kɔn dó mɛ e è na tɛ́n kpɔ́n bo hwlɛn é wu.

a Lilɛdógbeɖevomɛ ɖé lɛ ɖexlɛ́ ɖɔ ɖò sɛ́n enɛ e è na Izlayɛli é mɛ ɔ, nǔ e syɛn tawun é wɛ nyí nǔ e nɔ jɛ dó nɔ ɔ wu é, é nyí kɛ́n e flɛ́ é ǎ. É ɖò mɔ̌ có, xógbe Ebléegbe tɔn ɔ nɔ dó gesí nǔ e jɛ dó nɔ ɔ, alǒ vǐ ɔ wu é.