Přejít k článku

Dr. Gabriele Hammermannová, ředitelka památníku koncentračního tábora Dachau, během svého projevu prezentuje fotografii pamětní desky Maxe Eckerta

9. ČERVENCE 2018
NĚMECKO

Uctění památky dosud neznámého hrdiny Maxe Eckerta v koncentračním táboře Dachau

Uctění památky dosud neznámého hrdiny Maxe Eckerta v koncentračním táboře Dachau

Během vzpomínkového setkání, které proběhlo 7. května 2018 v památníku koncentračního tábora Dachau, byla za přítomnosti přibližně 200 hostů odhalena pamětní deska připomínající bratra Maxe Eckerta. Bratr Eckert byl v bývalém koncentračním táboře Dachau vězněn přes dva roky, než byl poslán do nechvalně známého rakouského koncentračního tábora Mauthausen. Domů se nikdy nevrátil. V době jeho smrti o něm věděl jen málokdo. Nyní se mu však dostalo veřejného uznání za jeho neochvějnou víru.

Současná podoba bývalého koncentračního tábora Dachau, kde byl Max Eckert uvězněn před tím, než byl poslán do Mauthausenu

Koncentrační tábor Mauthausen, kde Max Eckert zemřel

Z dostupných záznamů je jasně patrné, že bratr Eckert byl za všech okolností věrný svému přesvědčení. On a jeho žena byli už v roce 1935 pokutováni za to, že s lidmi mluvili o své víře. Později přišel bratr Eckert o práci, protože odmítl nosit vlajku s hákovým křížem. V roce 1937 byl jedním z přibližně 600 statečných svědků Jehovových internovaných v Dachau. Po více než dvou letech byl převezen do Mauthausenu, kde kvůli krutým životním podmínkám zahynulo nejméně 90 000 vězňů. Dne 21. února 1940 dostala žena bratra Eckerta telegram se strohým oznámením: „Manžel dnes zemřel v táboře. Pro více informací kontaktujte policii.“ Bylo mu 43 let.

Ředitelka památníku koncentračního tábora Dachau, dr. Gabriele Hammermannová, ve svém proslovu během vzpomínkového setkání řekla: „Badatelé Bible [dřívější název svědků Jehovových] byli perzekvováni kvůli svému přesvědčení, které jim nedovolovalo vstoupit do nacistických organizací, sloužit v armádě ani používat nacistický pozdrav.“ Dále uvedla: „Bývalí spoluvězni se o postoji svědků Jehovových vyjadřovali s velkou úctou, zvlášť o jejich nezlomnosti a ochotě pomáhat.“

Bratr Wolfram Slupina, mluvčí svědků Jehovových v Německu, uvedl, že většina přítomných o bratru Eckertovi dosud neslyšela, a řekl: „Nemáme ani jednu fotografii Maxe Eckerta.“ Dodal však, že nová pamětní deska slouží „jako čestná připomínka toho, že bratr Eckert se nenechal zlomit a nezradil své náboženské přesvědčení ani tváří v tvář smrti“.

Není pochyb o tom, že Jehova si pamatuje víru a věrnost Maxe Eckerta, stejně jako i dalších svědků Jehovových, kteří zemřeli za svou víru. (Hebrejcům 6:10)