Xeen tiʼ baʼax ku taasik

¿Kʼaas wa u beetik máak le deporteʼob peligrosoʼoboʼ?

¿Kʼaas wa u beetik máak le deporteʼob peligrosoʼoboʼ?

Baʼax ku kaʼansik le Bibliaoʼ

¿Kʼaas wa u beetik máak le deporteʼob peligrosoʼoboʼ?

«TEʼ KʼIINOʼOBAʼ YAʼAB MÁAKOʼOBEʼ MAʼ CHÉEN KU CHAʼANTIK U BEETAʼAL LE DEPORTEʼOB PELIGROSOʼOBOʼ, BAʼAXEʼ TAK LETIʼOB BEETIK. POR EJEMPLOEʼ KU PULKUBAʼOB DESDE JUNPʼÉEL AVIÓN, KU NAʼAKLOʼOB TIʼ JUNPʼÉEL KAʼANAL MONTAÑA UTIAʼAL U JALKʼESKUBAʼOB YÉETEL JUNPʼÉEL SUUM, KU NAʼAKLOʼOB TIʼ JUNPʼÉEL CAYUCO UTIAʼAL U MÁANOʼOB TIʼ RÍOʼOB JACH YAAN U MUUKʼ U JAʼILOʼOB YÉETEL YANOʼOBEʼ KU BUCEAROʼOB TUʼUX YAAN TIBURONOʼOB» (BEY U YAʼALIK LE PERIÓDICO THE WILLOW GLEN RESIDENT).

LE BAʼAX ku yaʼalik le periodicooʼ ku yeʼesik máakalmáak le deporteʼob maas uts tu yich u beetik le máakoʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ. Bejlaʼeʼ tsʼoʼok u yaʼabtal le máaxoʼob uts tu yich le deporteʼob tuʼux ku naʼakal máak tiʼ junpʼéel montaña jach yaan u hieloil bey xan u pulkuba máak tiʼ paracaídas *. Leloʼ ku yeʼesikeʼ le máakoʼoboʼ jach uts tu tʼaan u tsʼáaik u kuxtaloʼob tu chiʼ kíimil. Yaan deportistaʼob xaneʼ ku naʼakloʼob yóokʼol junpʼéel tabla utiaʼal u jalkʼeskubaʼob yóokʼol le nieveoʼ, uts tu tʼaan u natʼkoʼob bicicleta teʼ montañaʼoboʼ yéetel uláakʼoʼobeʼ uts tu tʼaan u usarkoʼob patineta. Tuláakal lelaʼ ku beetkoʼob tumen jach uts tu yichoʼob le deporteʼob peligrosoʼoboʼ. Junpʼéel revistaeʼ ku yaʼalikeʼ bejlaʼeʼ ‹táan u maas yaʼabtal le máaxoʼob uts tu yich le deporteʼob beyoʼ. Le máakoʼoboʼ jach uts tu tʼaan u beetkoʼob le deporteʼob peligrosoʼoboʼ tumen u kʼáat u yeʼesoʼob maʼ saajkoʼobiʼ› (revista Time).

Táan u maas yaʼabtal le máaxoʼob beetik le deporteʼob beyaʼ, le oʼolal táan xan u maas yaʼabtal le máaxoʼob ku accidentaroʼob tu yoʼolaloʼoboʼ. Sáamsamaleʼ tu maas yaʼabtal le accidenteʼoboʼ, por ejemploeʼ tu añoil 1997 tu luʼumil Estados Unidoseʼ yaʼabchaj 33% le accidenteʼob úuch yoʼolal patinetaoʼ, 31% maas yaʼabchaj le accidenteʼob ikil u jalkʼeskuba máak yéetel junpʼéel tabla yóokʼol le nieveoʼ yéetel 20% maas yaʼabchaj yoʼolal le deporteʼob ku beetaʼal teʼ montañaʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ yaan horaeʼ hasta ku kíimil le máaxoʼob beetik le deporteʼobaʼ. Chéen baʼaleʼ le máakoʼoboʼ u yojliliʼob jach peligrosoʼ le deporteʼob ku beetkoʼoboʼ. Bey u yeʼesik le baʼax tu yaʼalaj juntúul koʼolel jach peligroso le deporte ku beetkoʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «In wojliliʼ jeʼel baʼalak súutukileʼ jeʼel in kíimileʼ». Juntúul máak jach u yojel u jalkʼesuba yéetel u tabla yóokʼol le nieveoʼ tu yaʼalaj xan: «Wa maʼ ta accidentarkabaeʼ maʼ táan a tsʼáaik a wóol a beet le deporteoʼ».

Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ, ¿unaj wa u beetkoʼob le clase deporteʼobaʼ? ¿Jeʼel wa u yáantkoʼon le Biblia utiaʼal k-ilik wa maʼalob ka k-beet le deporteʼob beyaʼ? Utiaʼal k-núukik le preguntaʼobaʼ koʼox ilik baʼax ku tuklik Dios yoʼolal le kuxtaloʼ.

¿Bix u yilik Dios le kuxtaloʼ?

Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jéeobaeʼ «u sayabil le kuxtaloʼ» (Salmo 36:9). Letiʼeʼ maʼ chéen tu beetaj wíinikiʼ, baʼaxeʼ tu beetaj xan tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u disfrutartik le kuxtaloʼ (Salmo 139:14; Hechos 14:16, 17; 17:24-​28). Le oʼolal u kʼáat ka k-kanáant le kuxtal u siimajtoʼonoʼ. Leloʼ bey xan u yeʼesik le leyoʼob tu tsʼáaj tiʼ u kaajil Israeloʼ.

Le Ley tsʼaʼab tiʼ Moisésoʼ ku yaʼalikeʼ máakeʼ unaj u kanáantik u kuxtal u yéet máakil. Wa yaan máax maʼ tu beetik baʼax ku yaʼalik kaʼach le ley jeʼeloʼ, tsʼoʼoleʼ ku kíimil wa máaxeʼ tiʼ letiʼ yaan u culpail úuchik u kíimil le máakoʼ. Por ejemploeʼ juntúul máak ku beetik u yotocheʼ unaj u tsʼáaik kaʼach junpʼéel pretil yóokʼol le techooʼ. Wa maʼ tu beetik yéetel yaan máax ku lúubul yéetel ku kíimileʼ u culpa úuchik u kíimil le máax lúuboʼ (Deuteronomio 22:8). Wa juntúul wakax ku téek kʼóochik wa máax yéetel ku kíimileʼ maʼ tu yilaʼal wa u culpa u yuumil le wakax úuchik u kíimil le máakoʼ. Chéen baʼaleʼ wa u yuumil le wakax u yojliliʼ ku kʼóochik máak yéetel maʼ tu kʼaxkeʼ u culpa úuchik u kíimil le máakoʼ, le oʼolal yaan u kíimsaʼal le wakaxoʼ bey xan u yuumiloʼ (Éxodo 21:28, 29). Tu táan Jéeobaeʼ jach koʼoj le kuxtaloʼ, le oʼolal le ley tu tsʼáajoʼ ku yeʼesik jach kʼaʼabéet u kanáantaʼal.

Le máaxoʼob meyajtik Dios úuchjeakiloʼ u yojloʼobeʼ le leyoʼ ku tsʼáaik xan naʼatbileʼ maʼ unaj u tsʼáaik tu chiʼ kíimil u kuxtal máakiʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ juntéenjeakeʼ Davideʼ ‹taakchaj u yukʼik u jaʼil le cisterna yaan tu kaajil Belénoʼ›. Ka tu yuʼuboʼob leloʼ óoxtúul tiʼ u soldadoʼobeʼ binoʼob teʼ tuʼux jelekbal le filisteoʼoboʼ ka tu jóoʼsoʼob u jaʼil le cisterna utiaʼal u biskoʼob tiʼ Davidoʼ. ¿Baʼax túun tu beetaj David? Letiʼeʼ maʼ tu yóotaj u yukʼ le jaʼoʼ, baʼaxeʼ tu wekaj teʼ luʼumoʼ. Ka tu yaʼalaj: «¡Jach junpuliʼ maʼ maʼalob tu táan in Dios ka in beet lelaʼ! ¿Unaj wa in wukʼik u kʼiʼikʼel le máakoʼob tu tsʼáaj u kuxtaloʼob tu chiʼ kíimiloʼ? Tumen letiʼobeʼ tu tsʼáaj u kuxtaloʼob tu chiʼ kíimil utiaʼal u taaskoʼobten le jaʼoʼ» (1 Crónicas 11:17-​19). Davideʼ jach junpuliʼ maʼ taak u tsʼáaik u kuxtal u maasil tu chiʼ kíimil chéen utiaʼal u kaxtik u yutsiliʼ.

Jesús xaneʼ láayliʼ bey u yilik kaʼach le kuxtaloʼ. Le ka aʼalaʼabtiʼ tumen le Kʼaasilbaʼal ka u puluba desde tu kaʼanlil u baʼpakʼiloʼob le templo utiaʼal u yilik wa jeʼel u yáantaʼal tumen le ángeloʼoboʼ, Jesúseʼ tu núukaj: «Maʼ unaj a probartik Jéeoba a Diosiʼ» (Mateo 4:​5-7). Jeʼex túun k-ilkoʼ David yéetel Jesúseʼ u yojloʼob kaʼacheʼ Jéeobaeʼ maʼ uts tu tʼaan ka u tsʼáa u kuxtal máak tu chiʼ kíimiliʼ.

Yoʼolal le ejemploʼob tsʼoʼok k-ilkaʼ, ¿bix túun jeʼel k-ojéeltik máakalmáak le deporteʼob jach peligrosoʼoboʼ? U jaajileʼ yaan deporteʼobeʼ maʼ peligrosoʼobiʼ, chéen baʼaleʼ máak jeʼel u beetik u suut peligrosoʼobeʼ. ¿Baʼax túun jeʼel u beetik máak utiaʼal maʼ u yúuchul beyoʼ?

¿Maʼalob wa ka u arriesgart u kuxtal máak?

Utiaʼal a wilik wa peligroso junpʼéel deporteeʼ maʼalob ka tuukulnakech tiʼ le preguntaʼobaʼ: ¿jach wa yaʼab accidenteʼob ku yúuchul yoʼolal le deporteaʼ? ¿Yaanten wa tuláakal baʼax kʼaʼabéet utiaʼal maʼ u yúuchulten loob le kéen in beet le deporteoʼ? ¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa ka lúubken, wa maʼ tin calculartik tubeel le tuʼux kin síitʼoʼ bey xan wa ku fallar le equipo kin usarkoʼ? Wa ka in beet le deporteoʼ, ¿jeʼel wa u yúuchulten wa baʼax loobil ka tak kíimkeneʼ?

Le máax meyajtik Jéeoba uts tu tʼaan u tsʼáaik u kuxtal tu chiʼ kíimileʼ maʼ tu páajtal u tsʼaʼabaltiʼ mix junpʼéel meyaj teʼ múuchʼuliloʼ, tsʼoʼoleʼ jeʼel xan u xuʼulul u biskuba yéetel Jéeobaeʼ (1 Timoteo 3:​2, 8-​10; 4:​12; Tito 2:​6-8). Jeʼex túun k-ilkoʼ le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ le kéen u beetoʼob wa baʼax deporteileʼ unaj u chʼaʼikoʼob en cuenta bix u yilik Jéeoba le kuxtaloʼ.

[Nota]

^ xóot’ol 4 Maʼ xaaneʼ le máakoʼobaʼ ku pulkubaʼob desde tu kaʼanlil le edificioʼoboʼ, desde tu torreiloʼob le antenaʼoboʼ, tu kaʼanlil le puenteʼoboʼ wa tiʼ uláakʼ lugaroʼob jach kaʼanaltakoʼob. Le Servicio de Parques Naturales yaan Estados Unidosoʼ ku prohirbirtik u pulkuba máak desde teʼ kaʼanal lugaroʼob yéetel paracaídasoʼ tumen ku yaʼalikeʼ jach peligrosoʼ.